Narodil se 8.V.1786 v obci Dardilly u Lyonu. Vyrůstal v době francouzské revoluce, s náboženskými pravdami se mohl seznamovat pouze v rodině nebo neveřejným způsobem, číst a psát se začal učit až v 17 letech. Pod vedením faráře z blízké farnosti Ecully se připravoval na kněžství a po vysvěcení v grenobelském semináři (1815) u něho začal působit jako kaplan. V roce 1818 mu byla svěřena zanedbaná venkovská farnost v Arsu; jeho upřímná zbožnost a horlivá láska k duším ji dokázaly proměnit v ohnisko náboženského života. Nebyl teologem ani řečníkem, většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Ročně přicházelo za ním do Arsu až sto tisíc lidí. Toužil po řeholním životě, ale z poslušnosti zůstal ve své farnosti až do smrti (4.VIII.1859). V roce 1925 byl prohlášen za svatého a 1929 za patrona kněží v duchovní správě.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.
Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.
Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.
Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
kdy konečně zas přijdu před tvou tvář?
Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
Duše mi přetéká, když si to představuji, †
jak pronikal jsem do svatyně Boží *
za chvalozpěvů svátečního davu.
Proč se, má duše, rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!
Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
a s této hory, která sluje Misar.
V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
tvé vlny, slapy přese mne se valí.
Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
s písní se modlím k Bohu svého žití.
Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. △
Ant. Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?
Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Sir 36, 1-7.10-13
Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
a ukaž nám světlo svého slitování.
Svou bázní pronikni všechny pohany, *
kteří tě nehledají,
aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
ať vidí tvoji moc!
A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
tak se na nich proslav před našima očima,
aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
že není Boha mimo tebe, Pane!
Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
oslav svou pravici, své mocné rámě.
Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
Dej jim znovu dědictví, *
jako měli od pradávna.
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. △
Ant. Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.
Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
den dni to říká, noc to šeptá noci.
Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan.
Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová. △
Ant. Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 15, 16
Když se nalezla tvá slova, byla mi pokrmem; tvé slovo se mi stalo radostí a potěšením srdce, protože mám tvé jméno, Hospodine, Bože zástupů!
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv. Jásejte.
Zazpívejte mu novou píseň. * Zbožným sluší vroucí chvalozpěv. Sláva Otci. Jásejte.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
PROSBY
Náš Spasitel nás učinil královským kněžstvem, abychom přinášeli oběti Bohu příjemné. Vděčně ho tedy vzývejme:
Pane, zachovej nás ve své službě.
Kriste, věčný Veleknězi, tys dal svému lidu podíl na svém kněžství,
uděl nám, abychom stále přinášeli duchovní oběti Bohu příjemné.
Uštědři nám v hojnosti plody svého Ducha,
trpělivost, dobrotu a vlídnost.
Ty, který jsi láska sama, dej, ať jsme s tebou v lásce spojeni,
ať správně jednáme, abychom tě chválili také svým životem.
Pomáhej nám hledat to, co je užitečné pro naše bratry,
aby snáze dosáhli spásy.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí a milosrdný Bože, tys dal svatému Janu, faráři arskému, podivuhodnou schopnost vést svěřené duše; prosíme tě, naplň také nás láskou svého Syna, ať milujeme své bratry a přivádíme je k tobě, abychom společně došli do věčné slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky