Padesát let po smrti Zdislavy z Lemberka napsal kronikář Dalimil ve své kronice svědectví o jejím svatém životě. Zdislava se narodila kolem roku 1220 na Moravě, pravděpodobně v Křižanově. Asi v šestnácti letech se provdala za Havla Markvartice a odešla s ním na hrad Lemberk v severních Čechách. Žila s ním šťastně a vychovala čtyři děti. Spolu se svým manželem založila město Jablonné a v něm klášter dominikánů. Sama se stala členkou třetího řádu. Vynikla jako matka chudých a léčitelka nemocných. Zemřela v lednu roku 1252 a byla pohřbena v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí. Svatořečil ji 21. května 1995 Jan Pavel II. Je uctívána jako patronka rodinného života.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo rozžehla.
Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.
V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *
osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.
Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *
za to, že spoléhám na tvoje slovo.
Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *
že jsi mě pokořil podle práva.
Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *
jak jsi je svému sluhovi slíbil.
Ať mi tvá slitovnost udělí život, *
neboť tvůj zákon mě oblažuje.
Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *
já však jen o tvých úradcích hloubám.
Ať se obrátí ke mně tví věrní, *
ti, kdo dbají tvých přikázání.
Utvrď mé srdce v tvých ustanoveních, *
abych nedošel zahanbení! △
Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *
chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.
Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *
proti vražedníkům přijď mi na pomoc!
Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †
kterak proti mně se mocní spolčili, *
i když na mně nelpí zločin ani hřích.
Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *
Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej!
Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *
neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.
Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *
Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.
Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †
z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *
Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,
ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *
Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh. △
Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *
hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát!
Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *
zhoj její rány! Vždyť se kymácí!
Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *
napojil jsi nás vínem omamným.
Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *
před luky ať se k němu uchýlí!
Aby se tvoji věrní zachránili, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás!
Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †
„Zvítězím a Sichem přidělím, *
přeměřím i úval sukotský.
Galaád i Manasse mi patří, †
rovněž Efraím, má přilbice. *
Juda pak má velitelská hůl.
Moáb je mou umývací mísou; †
na Edom pak botu postavím, *
jásat budu nad Filištínskem.“
Kdo přivede mě k hrazenému městu, *
kdopak mě do Edomu provodí,
ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *
a jenž už s naším vojskem netáhneš!
Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *
když pomoc od lidí je nicotná.
S Bohem však svedem divy udatenství, *
on zdeptá naše ujařmitele! △
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 4,8.9b
Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.
Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.
Ubírat se cestou bezúhonnou.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naučil svatou Zdislavu jít cestou dokonalosti plněním povinností manželského života a skutky blíženské lásky; prosíme tě, dej na její přímluvu, ať se všechny rodiny obnovují a vzkvétají svědectvím křesťanských ctností. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo: Bože, tys dal svaté Zdislavě milost, že svou mysl neustále povznášela k tobě, ustavičně o tobě rozjímala a svědomitě pečovala o své bližní; na její přímluvu dej, ať i my horlivě usilujeme o nadpřirozené hodnoty a lásku projevujeme dobrými skutky. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky