Jan Heer se narodil v Německu začátkem 16. století. Byl členem konventu v Kolíně nad Rýnem. Na vlastní žádost odešel do Holandska pracovat mezi pronásledované katolíky. Byl ustanoven farářem v Hoornaeru. Holandsko v té době prožívalo tvrdé náboženské boje. Bylo tehdy pod nadvládou Španělů, kteří zde vedli tvrdou protireformační politiku. Boj za reformaci zde byl tedy vždy chápán jako boj proti Španělsku. Když se Jan dozvěděl, že v Gorkumu byli uvězněni kněží, přišel v přestrojení do města Brielle, aby sloužil svátostmi tamějším katolíkům. Po nějaké době byl objeven a obviněn ze zrady. Uvěznili jej se skupinou kněží z nedalekého Gorkumu, kterou tvořilo jedenáct kapucínů, dva premonstráti, jeden augustinián a čtyři diecézní kněží. 8. července 1572 byli oběšeni. Jejich těla pak byla rozervána na kusy a zakopána nedaleko místa popravy. Ostatky gorkumských mučedníků jsou uloženy v Bruselu. Jana Heera spolu s ostatními mučedníky kanonizoval 29. června 1867 bl. Pius IX.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Noc právě prchla, obzor již se bělá,
zář jitra krášlí triumf bojovníků,
v Gorkumské pláni proudem tryská z těla
krev mučedníků.
Víc a víc roste zástup mučedníků,
nadšená zbožnost bojovníků Krista;
se štítem víry bez porážky stojí
v ukrutném boji.
Volají: Bože, ty člověku dáváš
nebeský chleba; jako hrad přepevný
dal jsi nám, Kriste, Petra víru jistou,
jíž on nás učí.
Šik vznešený již zde vstříc smrti kráčí,
Ježíše vzývá, Marii též zpívá,
se smrtí na rtech Matku svoji volá,
v písni ji zdraví.
Tak poslednímu dni vstříc pospíchají,
nepřátel síla však zlý triumf slaví;
z údů bez úcty pohozených kolem
krev půdu sytí.
Buď Otci sláva, moc a pocta věčná,
též jeho Synu ať zní stejná chvála,
Plameni Duchu Svatému též pějme
oslavnou píseň. Amen.
Nebo:
Noc právě prchla, obzor již se bělá,
zář jitra krášlí triumf bojovníků,
v Gorkumské pláni proudem tryská z těla
krev mučedníků.
Slunko již stoupá: to Bůh vzácné hosty
vítá a koupá v nekonečném jase,
v příbytku vlastním věčně zla je zprostí,
v mzdu věčnou dá se.
Tleská i země, též si svatých všímá,
jmen mučedníků vítěznou zvěst šíří,
od pólu k pólu po zásluze hřímá,
chválou jen hýří.
Ó triumfálním věncem vykoupení
svědkové Krista, ženci věčných klasů,
nás pamatujte, tište naše steny,
vyproste spásu.
Buď Otci síla, čest a moc a vláda,
zněj Synu stejná chvála každým časem,
Duchu Svatému ať vše píseň spřádá
lahodným hlasem. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
K Bohu volám, hlasitě křičím, *
k Bohu volám, aby mě slyšel.
V den své tísně za Pánem hledím, †
bez oddechu vztahuji ruce, *
duše má se utěšit nedá.
Vzdychám, jak jen vzpomenu Boha, *
duch můj zemdlí, začnu-li hloubat.
Víčka oční nemohu zavřít, *
neklidný jsem, neschopen slova.
Rozvažuji o starých dobách, *
o těch dávno minulých létech.
Za noci tak přemítám v srdci, *
rozjímám a srovnávám v duchu:
„Což Pán může zavrhnout navždy? *
Nikdy už se slitovat nemá?
Navždy se svou milostí skončil, *
slovo jeho na věky zmlklo?
Zapomněl Bůh na slitování, *
či svůj soucit odpírá z hněvu?“
Tak si říkám: „V tom je má bolest, *
změnila se pravice Páně!“
Stále myslím na Boží skutky, *
myslím na tvé někdejší divy!
Uvažuji o všech tvých dílech, *
probírám tvé veliké činy.
Bože, vše, co konáš, je svaté! *
Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá, *
svou moc dal jsi národům poznat
a svou paží spasil svůj národ, *
Jákoba a Josefa syny.
Uzřely tě vody, můj Bože, †
uzřely tě, chvěly se hrůzou, *
zabouřily hlubiny mořské.
Mraky proudem chrlily vodu, †
mračna zněla dunivým hlasem, *
šípy tvé se míhaly jimi.
Ryk tvých hromů pod koly duněl, †
blesky plály přes celý obzor, *
všechna zem se chvěla a třásla.
Tvoje cesta vedla nás mořem, †
tvoje stezka spoustami vodstev, *
aniž nechals za sebou stopy.
Svůj lid jak stádo vedl jsi rukou *
Mojžíšovou a Áronovou. △
Ant. Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.
1 Sam 2, 1-10
Mé srdce jásá v Pánu, *
můj Bůh mě vysoko povýšil.
Směle otvírám ústa na své nepřátele, *
neboť se smím radovat z jeho pomoci.
Nikdo není tak svatý jako Pán, †
a mimo něj není jiný, *
a není mocný, jako je náš Bůh.
Jen pořád pyšně nehovořte, *
nemluvte opovážlivě!
Bůh je Pán hlubokého poznání, *
on váží lidské skutky.
Luky silákům se lámou, *
ale slabí se opásají silou.
Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *
kdo hladověl, ten má teď hojnost.
Neplodná porodí mnoho synů, *
matka četných dětí vadne.
Pán posílá smrt i život dává, *
přivádí do říše mrtvých a opět vrací.
Pán dává bohatství i chudobu, *
on ponižuje i povyšuje.
Chudáka pozvedá z prachu, *
z bláta povyšuje nuzného,
aby ho posadil mezi knížata *
a vykázal mu čestné místo.
Vždyť od Pána jsou základy země, *
její okrsek postavil na nich.
Chrání kroky svých zbožných, †
bezbožní v temnotách hynou, *
člověk jen svojí silou nezmůže nic.
Pána se děsí jeho protivníci, *
z nebe na ně burácí hromem.
Pán bude soudit končiny země †
a svému králi udělí vládu, *
vysoko pozvedne svého Pomazaného. △
Ant. Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.
Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej! †
Pán je král! Ty, celá země, jásej, *
† radujte se, četné ostrovy!
Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy.
Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost.
Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte! △
Ant. Pán je král! Ty, celá země, jásej!
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 1, 24-25
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Vyprali svá roucha * v Beránkově krvi. Vyprali.
A Pán jim dal svaté slavné jméno. * V Beránkově krvi. Sláva Otci. Vyprali.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Jan rozdával lidu proudy milosti, a když se svými druhy dal život za víru, obdržel roucho slávy.
Nebo: Kéž se Pán rozpomene na naši oběť, kéž v naší žertvě najde zalíbení!
PROSBY
Chvalme Krista, našeho Spasitele, neboť on slíbil, že zůstane se svou církví po všechny dny až do skonání světa. Děkujme mu a volejme:
Pane, zůstaň s námi.
Pane, zůstaň s námi po celý den,
ať nám slunce tvé milosti nikdy nepřestane svítit.
Zasvěcujeme ti tento den
a slibujeme, že neučiníme ani neschválíme nic špatného.
Pane, učiň, ať z nás celý tento den vyzařuje tvé světlo,
abychom byli solí země a světlem světa.
Ať láska tvého Svatého Ducha vede naše srdce i ústa,
abychom vždy setrvali ve tvé spravedlnosti a chvále.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ve svatých mučednících Janovi a jeho druzích jsi nám dal příklad obdivuhodné víry a statečnosti; dopřej nám, prosíme, na jejich přímluvu, ať podle jejich příkladu statečně odoláváme protivenstvím světa a neohroženě vyznáváme svou víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky