2. srpen 2025

Bl. Jany, matky sv. otce Dominika
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Díky blahoslavenému Jordánu Saskému víme, že matka svatého Dominika se jmenovala Jana. Narodila se kolem roku 1140. Podrobnější informace o jejím původu a životě nejsou spolehlivě doloženy. Podle tradice pocházela ze starobylého šlechtického rodu z Azy u Arandy v provincii Burgos, jenž byl spřízněn s kastilskými králi. Provdala se za Felixe, pána v Calerueze, považovaného za potomka rodiny Guzmanů. Z jejich manželství se podle tradičního podání narodili tři synové: Antonín, Mannes a Dominik. Životopisci představují Janu jako příkladnou matku a uvádějí, že byla ženou „velké víry, šlechetnou, moudrou, plnou soucítění s chudými a trpícími“. Zemřela v Calerueze v prvních letech 13. století. Lidé ji milovali a projevovali jí úctu nejen za života, ale i po její smrti. Její tělo je uloženo v dominikánském kostele sv. Pavla v Peňafielu u Valladolidu [Vajadolidu]. Její kult schválil 1. října 1828 Lev XII.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty, Bože, vlídný nadmíru,

původce díla vesmíru,

ač trojí v božství vznešeném,

jsi dárce bytí jeden jen.

Slyš vlídně tento chvalozpěv,

v němž ozývá se tklivý vzdech:

Kéž smíme jednou bez výhrad

čistým srdcem tě nazírat.

Ať oheň lásky očistné

do našich beder pronikne,

ať zbraně neodkládáme

a na tvůj příchod čekáme.

Za to, že ticho noční tmy

rušíme zpěvy zvučnými,

uděl nám hojné dary své

v nebeské vlasti zářivé.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné slávy původ jsi,

Ducha sedmeré milosti

uděl nám v tebe věřícím

a skloň se vlídně k prosícím.

Nemoci těla zažeň v dál,

od mysli pohoršení vzdal,

vše podlé i s kořeny spal

a utiš srdcí těžký žal.

Rozjasni mysl světlem svým,

podporuj každý čestný čin,

slyš modlitby tě prosících,

dej věčný život v nebesích.

Teď po úsecích sedmi dní,

plyne čas žití veškeren,

a v osmý den, ten poslední,

nastane pro nás soudný den.

Náš Spasiteli, v onen čas,

ve hněvu neodsuzuj nás,

nás po levici nezařaď

dej po pravici tobě stát.

A až se k prosbám věrných svých

ty, Pane, skloníš milostiv,

kéž věčně z nitra vděčného

chválíme Trojjediného. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

Pane, nejsem pyšné mysli, *

nepohlížím do vysoka,

nebažím po velkých věcech, *

které nad mou sílu jsou.

Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *

Jako dítě v klíně matky,

jako dítě zkonejšené *

ztichla ve mně duše má.

Izraeli, doufej v Pána *

nyní, vždy a na věky! 

Ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
I

Na Davida se, Pane, rozpomeň, *

na všechnu jeho námahu a péči,

na to, jak slavně Pánu přísahal, *

mocnému Jákobovu pevně slíbil:

„Nevkročím ve stan svého příbytku, *

na lože neulehnu k odpočinku,

ani své oči usnout nenechám, *

ani svým víčkům spánek nepopřeji,

než Pánu najdu místo příhodné, *

příbytek pro mocného Jákobova!

V Efratě slyšeli jsme o arše, *

na polích jaárských pak jsme ji našli.

Vejděme nyní v jeho příbytek, *

skloňme se k zemi před podnoží jeho!

Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *

ty i tvá vznešená a slavná archa!

Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *

radostně ať ti jásají tví věrní!

Pro svého služebníka Davida *

pomazaného svého neodmítej! 

Ant. Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

Přísahal pevně Davidovi Pán, *

od svého slibu nikdy neustoupí:

„Na trůně tvém dám slavně zasednout *

dědici, který z tvého těla vzejde.

A jestli budou tvoji synové *

mé smlouvy dbát a řádů, jímž je učím,

dám pak i jejich synům zasednout *

pro věčné časy na trůně tvé vlády.“

Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *

jej přál si navždy za sídlo své vlády:

„Toto je na věky můj příbytek, *

zde budu sídlit v místě vytouženém.

Pokrmu jeho štědře požehnám *

a chlebem budu sytit jeho chudé.

Odění spásy jeho kněžím dám, *

jásat a plesat budou jeho věrní.

Tady moc Davidovu rozhojním, *

pomazanému svému světlo zjednám.

Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *

on sám se bude skvít mým diadémem.“ 

Ant. Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.

Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

12,14 – 13,13

Apoštolova návštěva má přinést duchovní prospěch

Bratři! Jsem připraven, že k vám přijdu. Už to bude potřetí. Ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem. A já s největší ochotou vynaložím všechno, ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše. Tak velice vás mám rád. Zasloužím si tedy, abyste vy měli mě rádi méně?

Ale budiž! Já sám jsem vám na obtíž nepřipadl. Ale jsem prý chytrák a lapil jsem vás lstí: vykořisťoval jsem vás pomocí někoho z těch, které jsem k vám poslal? Vybídl jsem Tita a s ním jsem poslal ještě jednoho bratra. Vykořisťoval vás snad Titus? Copak jsme se oba nechovali úplně stejně? Copak jsme nejednali podle stejných zásad?

Dlouho si už asi myslíte, že se před vámi chceme obhajovat. Ne! Mluvíme před Bohem spojeni s Kristem. Všecko to má sloužit, milovaní, k vašemu duchovnímu prospěchu. Jednu obavu mám! Až k vám přijdu, abych vás nenalezl v tom stavu, v jakém bych nechtěl, a vy abyste neshledali, že já jsem vůči vám takový, jakého si mě nepřejete. To by se stalo, kdyby se ukázal svár, žárlivost, hněvy, nevraživosti, pomluvy, donašečství, nadutosti, bouření. Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, zase u vás nepokořil a já abych nemusel naříkat nad mnohými, kteří se už dříve provinili, ale nedali se na pokání a nelitovali, že hřešili nečistotou, smilstvím a prostopášností.

To k vám jdu už potřetí. ‚Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!‘ Řekl jsem už a říkám zase – když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen – už předem těm, kdo se v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. Vždyť si žádáte důkaz, že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. Byl sice ukřižován jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek síly, kterou nám na vás dal Bůh.

Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? – leda že jste se snad neosvědčili. Ale mám naději, že poznáte, že my neosvědčení nejsme. Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. Toužíme, ne aby se ukázalo, jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, i když se pak ukáže, že my jsme neosvědčení. Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. A tak máme radost z toho, když my jsme slabí, jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. Proto píšu tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování, ne na ničení.

Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi.

Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící.

Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!

RESPONSORIUM

2 Kor 13,11; Flp 4,7

Žijte radostně, zdokonalujte se, žijte v pokoji. * Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi.

Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. * Bůh.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Kronika svatých“ od Rodriga Cerratského

(V. Diego Carro, Domingo de Guzman, Historia Documentada, Madrid, 1973, 775-778)

Byla velmi milosrdná

Svatý Dominik, vůdce a věhlasný otec kazatelů, který zazářil koncem století jako nová hvězda, pocházel z království kastilského ve Španělsku, z vesnice zvané Caleruega v diecézi Osma. Slušelo se zajisté, aby v posledních dobách v nejzazších končinách světa, když zapadlo světlo století, přivedl Bůh od západu světlo, které mělo svými paprsky osvítit celý svět zahalený stíny.

Proto chtěl Bůh, který předem zná budoucnost, upozornit církev na to, jaký a jak velký bude tento přesvatý muž, a chtěl to dokázat některými znameními. Jeho matka, dřív než ho počala, viděla totiž ve snu, že nosí v lůně psíka, který má v tlamě hořící pochodeň. Když vyšel z lůna, zdálo se, že zapaluje celý svět. Byl to předobraz toho, že se z ní narodí výborný kazatel, který svou ohnivou výmluvností mocně rozplamení ve světě chladnoucí lásku. Pozdější události to potvrdily. Její syn neobyčejně vystupoval proti neřestem, bojoval proti bludům, velmi horlivě povzbuzoval věřící.

Jeho otec byl úctyhodný muž a měl velký majetek. Jeho matka byla opravdu počestná, cudná, rozvážná, velmi soucitná k ubohým a ztrápeným a mezi všemi ženami oné země vynikala dobrou pověstí.

Jeho matka byla totiž velmi milosrdná. Když jednou v době nedostatku viděla trápení nešťastných lidí, darovala mnoho ze svého majetku a rozdělila mezi chudé i plný sud vína, velmi známého na onom místě. Když se její muž vracel a blížil se ke Calerueze, vyšli mu naproti jeho sousedé a někteří mu pověděli o víně rozdaném chudým.

Muž tedy přišel domů a v přítomnosti sousedů řekl své manželce, aby jim posloužila vínem z řečeného sudu. Ona se však bála nemalé hanby. Vešla ihned do sklepa, kde byl řečený sud, a na kolenou prosila Pána: „Pane Ježíši Kriste, nejsem hodna, abys mě vyslyšel pro mé zásluhy. Ale prosím tě, vyslyš mě pro svého služebníka, mého syna, kterého jsem ti zasvětila.“ Neboť matka znala synovu svatost. Vstala plna důvěry, hned přistoupila k sudu a shledala, že je plný výborného vína. Děkovala Dárci všech milostí a dala štědře nalévat z onoho vína svému muži i ostatním. A všichni se tomu divili.

RESPONSORIUM

Iz 58,7-8

Lámej svůj chléb hladovému a popřej pohostinství bloudícím ubožákům. * Jako jitřenka pak vysvitne tvé světlo a tvá spravedlnost půjde před tebou.

Když vidíš nahého, obleč ho a neodmítej pomoc svému bližnímu. * Jako jitřenka.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, probuď ve svém lidu ducha evangelia, kterým byla blahoslavená Jana tak naplněna, že mohla své syny Dominika a Mannesa připravit pro apoštolský život. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky