9. srpen 2025

Bl. Jana ze Salerna, kněze
pro dominikány (OP)

Narodil se v Salernu u Neapole kolem roku 1190, pocházel pravděpodobně ze starého normanského šlechtického rodu pánů z Guarna, a byl tak blízkým příbuzným neapolských a sicilských králů. Studoval v Bologni, kde ho oslovilo kázání blahoslaveného Reginalda. Pod jeho vlivem vstoupil v roce 1219 do řádu. Doprovázel svatého Dominika na mnoha jeho cestách, později byl svědkem při Dominikově kanonizačním procesu. V roce 1219 založil klášter ve Florencii a v roce 1230 klášter mnišek v Rivoli. Byl formátorem mnoha řeholníků. Vynikl jako skvělý zpovědník a duchovní vůdce. V roce 1227 jej papež Řehoř IX. jmenoval inkvizitorem a pověřil jej bojem proti patarinům, především ve Florencii. Soudobé prameny ho označují jako úspěšného a omilostněného kazatele, stejně jako hluboce věřícího a zázračného duchovního vůdce. Zemřel v roce 1242 ve Florencii, pravděpodobně 9. srpna, a byl pohřben v klášterním kostele Santa Maria Novella ve Florencii. Jeho kult potvrdil 2. dubna 1783 Pius VI.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,

dni, jenž nikdy nehasne,

vítězi nad temnou nocí,

jenž rozžíháš světlo dne,

nepříteli všeho temna,

našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,

vstáváme, jak zavoláš,

jsme-li s tebou, blažení jsme,

bez tebe zlo deptá nás,

ty před věčnou smrtí chráníš

duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme

smrt, zlý svět a jeho tmy.

Proto nás, ty Vládce mocný,

tímto světlem zasáhni,

jež moc žádná nezatemní

a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,

rovněž Duchu Svatému,

životu všech, světlu, míru,

Bohu trojjedinému,

vznešenému navždy Božstvu,

jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,

jen sám ze sebe samého.

Ty chtěl jsi mezi lidi jít:

nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:

buď naší láskou, radostí,

ať po tobě vždy prahneme

a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,

se Synem Panny nejčistší,

i s Duchem svým nás stále veď

jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,

že stvořila jsi z lásky jen

člověka, z něhož Boží hněv

sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl

a z lásky Kristus vykoupil

svým utrpením všechny nás,

jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,

ať v míru nad vším kraluje,

buď všechna moc jí, klanění,

ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá na věky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
I

Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Velebte Boha nade všemi bohy, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Velebte Pána nade všemi pány, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On velké divy učinil, on sám, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On v moudrosti své stvořil nebesa, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On nad vodami zemi rozprostřel, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On stvořil všechna světla veliká, *

vždyť jeho láska trvá na věky:

to slunce, aby vládlo nade dnem, *

vždyť jeho láska trvá na věky:

měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *

vždyť jeho láska trvá na věky. 

Ant. Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá na věky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

V prvorozencích Egypťany zhubil, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Vyvedl z jejich středu Izraele, *

vždyť jeho láska trvá na věky:

přemocnou rukou, napřaženou paží, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On Rákosové moře přeťal v části, *

vždyť jeho láska trvá na věky;

provedl Izraele mezi nimi, *

vždyť jeho láska trvá na věky;

do moře smetl faraona s vojskem, *

vždyť jeho láska trvá na věky. 

Ant. Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

Hrůzami pouště převedl svůj národ, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On mocné krále potíral svou silou, *

vždyť jeho láska trvá na věky;

on skvělé krále pobíjel svou mocí, *

vždyť jeho láska trvá na věky;

Sehona, jenž byl králem Amoritů, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Jakož i Oga, krále bašanského, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Dal jejich kraje potom za dědictví, *

vždyť jeho láska trvá na věky,

dědictví Izraeli, svému lidu, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On vzpomněl na nás v našem ponížení, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Od našich nepřátel nás osvobodil, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

On dává pokrm všemu živoucímu, *

vždyť jeho láska trvá na věky.

Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *

vždyť jeho láska trvá na věky. 

Ant. Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.

Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ozeáše

5,15d – 7,2

Obrácení, není-li upřímné, zůstane bez užitku

Tak praví Hospodin:

„V soužení budou toužit po mně:

‚Nuže, vraťme se k Hospodinu:

on nás rozdrásal a on nás uzdraví,

on nás zranil a on nás obváže!

Po dvou dnech nám vrátí život,

třetího dne nás vzkřísí,

před jeho tváří budeme žít.

Poznávejme Hospodina,

snažme se ho poznat!

Jako jitřenka jistě vysvitne,

přijde k nám jako déšť raný,

jako déšť pozdní, který zavlaží zemi.‘

Co mám dělat s tebou, Efraime,

co mám dělat s tebou, Judo?

Vaše láska je jak ranní mráček,

jako rosa, která záhy mizí.

Proto jsem je otesával skrze proroky,

zabíjel slovy svých úst,

ale má spravedlnost vyjde jak světlo,

protože chci lásku, a ne oběť,

poznání Boha chci víc než celopaly.

Oni však v Admě porušili smlouvu,

tam se mi zpronevěřili.

Městem zločinců je Gilead,

potřísněné krví.

Jako lupiči, kteří číhají na chodce,

je tlupa kněží;

vraždí na cestě ty, kdo jdou do Sichemu,

věru, páchají hanebnost.

V Izraelově domě jsem viděl strašnou věc:

Efraim tam smilní, poskvrnil se Izrael.

Také pro tebe, Judo, je připravena žeň,

až změním osud svého lidu.

Když jsem chtěl Izraele léčit,

ukázala se nepravost Efraima

a neřest Samaří,

protože páchají podvod;

vloupává se zloděj,

lupičské bandy přepadají na ulici.

Nemyslí na to,

že pamatuji na všechny jejich neřesti.

Kolem nich jsou nyní jejich zločiny,

jsou před mou tváří.“

RESPONSORIUM

Mt 9,13; Oz 6,6.4

Jděte a naučte se, co znamená: * Chci lásku, a ne oběť, poznání Boha chci víc než celopaly.

Vaše láska je jak ranní mráček, jako rosa, která záhy mizí. * Chci lásku.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista-Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.

Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.

Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.

A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.

A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2,8; Gal 4,19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys učinil blahoslaveného Jana vynikajícím hlasatelem tvého slova a šiřitelem víry; na jeho přímluvu nám dopřej, aby nás víra v srdci vedla ke spravedlnosti a její vyznání ústy ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky