20. srpen 2025

Sv. Bernarda, opata a učitele církve
Památka

Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele církve.

Večerní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Bernarde, nebes perla jsi;

chvály, jež dnes ti pějeme,

obrať nám v radost ze spásy

a k větší věčné odměně.

Kristus tvé srdce poranil,

když lásky šíp v ně vetkl hloub,

v moudrosti z tebe učinil

štít církve, světlo, mocný sloup.

Tebe nám vznešený Duch dal,

bys proudy pravdy rozléval,

a nektar stravy nebeské

roznášel v kraje pozemské.

Panenská Matka v nitru tvém

žár čisté lásky roznítí,

nikdo ji s větším zápalem

nechválil dosud nežli ty.

Pastýři, mistři, vládcové

hledali často rady tvé.

Tys, poustevníku, jménem svým

zářil jak maják staletím.

Trojici sláva, čest i dík,

že v nesmírné své štědrosti

dovolí též nám na ni zřít

a dojít věčných radostí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Žalm 138 (139), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)
I

Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †

o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *

postihneš mé úmysly už z dálky.

Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *

všechny moje cesty jsou ti známy.

Ještě nemám slovo na jazyku *

a ty, Pane, už je slyšíš celé.

Zpředu, zezadu mě obepínáš, *

pevně na mně spočívá tvá ruka.

Hodna úžasu mi je tvá znalost, *

nedostupná, nepochopitelná.

Kam bych mohl před tvým duchem jít, *

kam bych mohl prchnout před tvou tváří?

Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *

ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!

Kdybych si vzal křídla jitřenky, *

snesl se až k nejzazšímu moři,

i tam ruka tvá mě zachytí, *

pravice tvá by mě uchopila.

Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *

zahalím se nocí místo světlem,“

ani tma ti temná nebude, †

noc ti zjasní jako světlo denní, *

temnota tvým očím bude světlem. 

Ant. Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

II

Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *

ty sám jsi mě v lůně matky utkal.

Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †

Podivuhodná jsou tvoje díla! *

Dobře to má duše rozpoznává.

Podstata má nebyla ti tajna, †

když jsem já byl v skrytu teprv tvořen, *

pestře spřádán v samé hloubi země.

Před očima měls můj celý úděl, *

vše už bylo napsáno v tvé knize.

Moje dny už byly utvořeny, *

dříve než z nich kterýkoli vzešel.

Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *

Bože, jejich plnost nedozírná!

Chtít je sčítat: je jich víc než písku; *

sčetl bych je, u tebe bych zůstal.

Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *

zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!

Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *

veď mě cestou věky osvědčenou! 

Ant. Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1, 12-20

Radostně děkujme Bohu Otci, *

že nám dal účast na podíle věřících ve světle,

že nás vytrhl z moci temnoty *

a převedl do království svého milovaného Syna:

v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *

odpuštění hříchů.

On je věrný obraz neviditelného Boha, *

prvorozený ze všech tvorů,

v něm bylo stvořeno všechno †

na nebi i na zemi, *

svět viditelný i neviditelný,

ať to jsou andělé při trůnu, *

nebo knížata a mocnosti:

všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †

on je dříve než všechno ostatní, *

a všechno má trvání v něm.

A on je hlava těla církve, †

on je počátek, prvorozený z mrtvých, *

aby měl ve všem prvenství.

Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *

a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,

tím, že jeho krví prolitou na kříži *

zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi. 

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Jan 2, 3-6

Podle toho víme, že jsme poznali Krista, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slova zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. Kdo tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Opatruj nás, Pane, * jako zřítelnici oka. Opatruj.

V bezpečí nás ukryj pod svá křídla. * Jako zřítelnici oka. Sláva Otci. Opatruj.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Bernard, který učil hlasem plynoucím jako med, byl přítelem nebeského Ženicha a velkým kazatelem panenské Matky, zazářil v Jasném údolí jako pastýř nejjasnější.

PROSBY

Dobrota věčného Otce k jeho lidu sahá až do oblak. Proto k němu volejme s radostí v srdci:

Bože, ať se veselí všichni, kdo v tebe doufají.

Bože, tys neposlal svého Syna svět soudit, ale aby byl svět skrze něj spasen,

dej, ať nám jeho smrt na kříži přinese hojný užitek.

Podle tvé vůle jsou kněží služebníky Kristovými a rozdavateli tvých tajemství,

dej jim věrnost, moudrost a lásku.

Dej těm, kteří se ti zcela zasvětili pro nebeské království,

aby zůstali věrní tvému volání a následovali tvého Syna.

Tys na počátku stvořil člověka jako muže a ženu, a tak jsi položil základ rodinného života,

uchovej všechny rodiny v upřímné lásce.

Kristova oběť zničila všechen hřích,

odpusť proto všem zemřelým jejich viny.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v tvé církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky