Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542-1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Zpívejme panně vznešené
slavnostní píseň našich chval;
Beránek, její Snoubenec,
ji k věčné svatbě povolal.
V království blízko Sieny,
v Etrurii je zrozená
a dary ducha Božího
i milostí obdařená.
Anděl ji modlit naučil,
že k nebesům až vzlétala
a na svém těle přeněžném
bolesti Krista prožila.
Věnec jí dává trnový
Snoubenec její na kříži,
prsten i srdce, stigmata;
v objetí se k ní přiblíží.
Snoubenko šťastná, nebeskou
ty blažeností oplýváš,
modlitby vyslyš laskavě
nás, kdo tě snažně prosíme.
Snoubenče panen, Ježíši,
Synu Rodičky nejčistší,
kéž nebešťané blažení
věčně tě chválí písněmi. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
U babylónských řek jsme sedávali *
a s pláčem vzpomínali na Sión.
Na vrby, které v onom kraji rostly, *
jsme zavěšovali své citery,
když ti, co odvlékli nás do zajetí, *
nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,
trapiči chtěli, ať se radujeme: *
„Zpívejte něco z písní siónských!“
Jak bychom ale byli dokázali *
zpívati písně Páně v cizině!
Jeruzaléme, než tě zapomenout, *
to spíše ať mi uschne pravice!
Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *
než abych přestal myslet na tebe,
než abych nepovznášel Jeruzalém *
vysoko nad své všechny radosti! △
Ant. Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Chválím tě, Pane, z celého srdce †
za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
Před tváří andělů ti budu hrát.
Před tvou svatyní na tvář padám, †
děkuji tvému svatému jménu *
za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
neboť jsi povznesl nade všechno *
jméno svoje a přislíbení.
Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
větší sílu mé duši jsi dal.
Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
jakmile zaslechnou slova tvých úst,
zpěvem ať velebí cesty Páně: *
„Sláva Páně je nesmírná!“
Velký je Pán a k malým shlíží, *
na dálku rozezná pyšného.
Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
navzdory nepřátelům mým.
Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
pravice tvá mi pomáhá.
Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
Od svého díla neupusť! △
Ant. Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
Zj 4, 11; 5, 9.10.12
Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
neboť jsi stvořil všechno *
a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
a rozlomit její pečeti,
protože jsi byl zabit †
a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
a budeme nad zemí vládnout.
Hoden je Beránek, který byl zabit, †
aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
sílu a čest, slávu i chválu. △
Ant. Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 19, 6-9
A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému dunění hromů: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících. A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému. Srdce mé.
Má duše dychtí a prahne po příbytcích Páně. * Jásá k Bohu živému. Sláva Otci. Srdce mé.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán přišel, vešla s ním ke svatební hostině.
Nebo: Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.
PROSBY
Oslavujme Krista, neboť on dává svému lidu moc a sílu, a upřímně ho prosme:
Vyslyš nás, Pane, a budeme tě neustále chválit.
Kriste, naše sílo, smiluj se nad svými věrnými,
uděl víru a vytrvalost těm, které jsi povolal k pravdě.
Pane, podle své vůle ukazuj cestu těm, kdo nám vládnou,
dej jim správná vnuknutí, aby nás vedli k pravému pokoji.
Tys nasytil chlebem zástupy,
uč nás, abychom z toho, co máme, pomáhali hladovým.
Učiň, ať se vlády států nestarají jen o své národy,
ale ať mají úctu ke všem a starost o všechny.
Až přijdeš, abys byl oslaven ve všech, kdo uvěřili,
uděl zemřelým bratřím a sestrám vzkříšení a život.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys chtěl, aby se svatá Kateřina proslavila rozjímáním o utrpení tvého Syna; na její přímluvu nám dej, abychom i my zbožně uctívali toto tajemství, a tak dosáhli ovoce vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky