Byl starším bratrem svatého Dominika, narodil se v Calerueze kolem roku 1170. Patří mezi první Dominikovy spolupracovníky při zakládání řádu. Byl spíše kontemplativního zaměření. Jeho současníci o něm dosvědčují, že byl „mužem svatým a stále ponořeným do modlitby, jemným, pokorným, veselým i milosrdným“. Současně byl ale „nadšeným kazatelem“. V roce 1217 byl vyslán s druhou skupinou bratří do Paříže a stal se spoluzakladatelem kláštera sv. Jakuba v Paříži. O dva roky později jej svatý Dominik poslal jako duchovního vůdce a kaplana k mniškám do Madridu. Mannes zde zůstal pravděpodobně až do své smrti. Zemřel kolem roku 1236 v cisterciáckém opatství San Pedro v Gumiel [Chumiel] de Izan, kde byl rovněž pohřben. Jeho kult potvrdil 2. června 1834 Řehoř XVI.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich církve k nám.
Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.
Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.
A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
zpíváme hymny.
Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
plameny tvými.
Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti
a udělit všem dary nehynoucí
věčného žití.
Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří.
Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé.
Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem.
Ústy si troufají až do nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně. △
Ant. Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití?
Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí.
Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane. △
Ant. Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš.
Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky. △
Ant. Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
3,1-15
Napomenutí Jeruzalému
Hle, Pán, Hospodin zástupů,
odnímá Jeruzalému a Judovi posilu a podporu,
všechnu posilu z chleba a všechnu posilu z vody,
hrdinu a bojovníka,
soudce a proroka, věštce a starce,
velitele a váženého muže,
rádce a moudrého kouzelníka
i znalce zaříkání.
Za knížete jim dám chlapce,
výrostkové jim budou vládnout.
Lidé budou sužovat jeden druhého,
bližní bližního,
chlapec se osopí na starce,
bezvýznamný člověk na váženého muže.
Uchopí-li někdo druhého
z otcovského domu a řekne:
„Máš šaty, buď naší hlavou
a ujmi se této trosky!“
– ten zvolá v onen den:
„Neumím léčit,
nemám ve svém domě chléb ani oděv,
nedělejte ze mě hlavu lidu!“
Ano, Jeruzalém se bortí a Juda padá,
neboť jejich jazyk a skutky jsou proti Hospodinu,
aby dráždily jeho vznešené oči.
Jejich drzá tvář svědčí proti nim,
svůj hřích hlásají jako Sodoma a neskrývají.
Běda jim, neboť sami sobě škodí!
Řekněte: „Spravedlivému bude dobře,
bude požívat ovoce svých skutků.“
Běda bezbožnému, stihne ho zlo,
sklidí odplatu svých skutků!
Dítě utiskuje můj lid
a ženy mu vládnou.
Můj lide, kdo tě blahoslaví, klamou tě
a odvádějí od cesty, kterou máš kráčet.
Přichází Hospodin, aby vedl spor,
povstává, aby soudil národy.
Hospodin začíná soud
s předními muži svého lidu a s jeho vládci:
„To vy jste spásli vinici,
co jste urvali chudákům, máte ve svých domech!
Co vás to napadlo utiskovat můj lid,
chudáka utlačovat?“
– praví Pán, Hospodin zástupů.
RESPONSORIUM
Iz 3,10.11.13
Spravedlivému bude dobře, bude požívat ovoce svých skutků. * Běda bezbožnému, stihne ho zlo, sklidí odplatu svých skutků!
Přichází Hospodin, aby vedl spor, povstává, aby soudil národy. * Běda.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého otce Dominika mniškám v Madridu
(MOPH, 25, Romæ 1966, str. 126-127)
Mannes mnoho pracoval a shromáždil vás do tohoto velmi svatého způsobu života
Bratr Dominik, magistr kazatelů, milované převorce a celé komunitě mnišek v Madridu pozdrav a den ode dne pokračování k lepšímu.
Máme velkou radost a děkujeme Bohu za horlivost vašeho svatého života a za to, že vás vysvobodil z tohoto zkaženého světa.
Dcery, vytrvale bojujte posty se starým protivníkem, protože vítězný věnec obdrží jenom ten, kdo bude zápasit podle pravidel. Dosud jste neměly místo, kde byste mohly zachovávat vaši řeholi. Teď však se na to nemůžete vymlouvat, protože, díky Bohu, máte nyní dům k tomuto způsobu života vhodný.
Chci, abyste od nynějška dodržovaly mlčení na určených místech, totiž v jídelně, v dormitáři a v kapli; také ve všem ostatním zachovávejte svá pravidla.
Žádná z vás ať nevychází z brány a nikdo ať nevstupuje kromě biskupa nebo jiného preláta, který přichází za účelem kázání nebo vizitace. Nešetřte se v kázni a v bděních. Poslouchejte svou převorku. Nebuďte upovídané a neztrácejte čas zbytečným tlacháním. A protože vás nemůžeme podpořit v časných potřebách, nechceme vás zatěžovat tím, že by některý bratr měl pravomoc přijmout nebo uvést do kláštera nějaké ženy. Tuto moc má jen převorka s klášterní radou.
Kromě toho nařizujeme našemu drahému bratru, totiž bratru Mannesovi, který mnoho pracoval a shromáždil vás do tohoto velmi svatého způsobu života, aby vše u vás zařídil a uspořádal, jak uzná za dobré, abyste mohly žít jako dokonalé a svaté řeholnice. Také mu dáváme moc vizitovat vás a napomínat, a kdyby bylo třeba, sesadit převorku se souhlasem většiny mnišek. Též ho opravňujeme, aby vám mohl udělovat podle svého uznání některé dispense.
Buďte zdrávy v Kristu!
RESPONSORIUM
Jan 8,12; Mt 16,24
Já jsem světlo světa. * Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. * Kdo mě následuje.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys přidružil blahoslaveného Mannesa ke kazatelské službě jeho bratra Dominika; dej, ať vytrvale kráčíme v jejich stopách a horlivě vytrváme v hlásání radostné zvěsti o spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky