17. září 2025

Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
nezávazná památka
(jen v Čechách)

Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás (v Čechách) se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Tvůrce oblohy plné hvězd,

za noci světlo měsíční

a slunce k osvětlení dní

obdařils řádem pevných cest.

Už rozpadly se noční tmy,

na svět se zrodil nový den,

duch novou silou naplněn

zvedá se k práci pro bližní.

Den navrácený vládě své

vybízí všechny k chválám tvým

a v duši s jitřním svítáním

proniká světlo nebeské.

Chraňme se proto před vším zlým:

Ať duch se od zla odvrátí,

ať lží se neposkvrní rty

a život skutkem ničemným.

Ze slunce proudí denní jas:

Kéž víra v nás jak oheň je,

ať příslibem je naděje

a láska s Kristem spojí nás.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jsem, Pane, připraven, jsem připraven. 

Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *

 zpívat a hrát ti. Procitni, má duše!

Procitni, moje citero a harfo! *

S vámi teď půjdu budit červánky.

Tebe chci, Pane, chválit před národy, *

tobě chci před lidmi všech krajů hrát.

Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *

tvá věrnost přesahuje oblaka.

Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *

a nad veškerou zemí slávu svou!

Aby tví věrní byli zachráněni, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž i Efraím, má přílbice, *

Juda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Bohem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele! 

Ant. Jsem, Pane, připraven, jsem připraven.

Ant. 2 Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem

Iz 61, 10 – 62, 5

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Zj 21, 2)

Srdečnou radost mám z Pána, *

má duše jásá v mém Bohu:

vždyť mě oblékl rouchem spásy, *

zahalil mě pláštěm spravedlnosti,

jako ženicha ozdobeného korunou, *

jako nevěstu okrášlenou věncem.

Jako dává země vyrašit rostlinám *

a zahrada vzejít setbě,

tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *

radostnému veselí přede všemi národy.

Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *

pro Jeruzalém nebudu zticha,

dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *

jako planoucí pochodeň jeho spasitel.

A národy uzří tvého spravedlivého *

a tvého slavného všichni králové.

A nazvou tě novým jménem, *

o kterém rozhodnou ústa Páně.

A budeš korunou slávy v rukou Páně, *

královskou čelenkou v ruce svého Boha.

Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *

ani tvé zemi „Pustá“.

A budeš se nazývat „Moje záliba“, *

a tvá země „Oblíbená“.

Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *

tvá země bude obydlená.

V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *

v tobě budou přebývat tvoje děti.

Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *

tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh. 

Ant. Pán mě oblékl rouchem spásy a spravedlnosti.

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život.

Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Oslavuj, moje duše, Pána! †

Slavit chci Pána po celý život, *

hrát svému Bohu, co budu živ.

V knížata důvěru nevkládejte, *

v člověka, jenž je bezmocný:

vydechne duši, v svou zem se vrací, *

veta je po jeho záměrech.

Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *

kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.

V toho, který stvořil nebesa i zem, *

moře se vším tvorstvem, co v něm žije,

který zachovává věrnost na věky, *

utištěným dopomáhá k právu,

hladovící nasycuje pokrmem, *

Pán to je, kdo vězňům vrací volnost,

Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *

Pán, jenž pozdvihuje ponížené,

Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *

sirotkům a vdovám svoji pomoc.

Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *

kdežto bezbožníky nechá zbloudit.

Pán je král a bude vládnout na věky, *

Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti! 

Ant. Slavit chci Pána po celý život.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 4, 39-40a

Uznej to a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Dobrořečit budu Pánu * v každé době. Dobrořečit.

Vždycky v mých ústech bude jeho chvála. * V každé době. Sláva Otci. Dobrořečit.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Vzácná je smrt, která platí krví za nesmrtelnost.

PROSBY

Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:

Vyslyš nás, Králi věčné slávy.

Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.

Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,

pomáhej i naší malé víře.

Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,

aby nás nic nerozdělovalo.

Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení

a děkovat ti ve štěstí.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky