16. září 2025

Sv. Ludmily, mučednice
nezávazná památka
(v Čechách závazná památka)

Narodila se kolem roku 860 a pocházela z knížecího rodu pšovského v severních Čechách. Když její manžel, kníže Bořivoj, krátce po sňatku přijal křest od sv. Metoděje na Velehradě (874), stala se i ona křesťankou a v opravdové víře a v lásce k slovanské bohoslužbě vychovala nejen své syny Spytihněva a Vratislava, ale i vnuka Václava. Staré životopisy vyzdvihují její horlivost v šíření křesťanství a dobročinnost. Nespokojení pohanští velmoži se po smrti Vratislava (921) spojili s jeho manželkou Drahomírou a nechali Ludmilu najatými vrahy usmrtit 15. IX. 921 na jejím vdovském sídle Tetíně u Berouna. Když nastoupil na trůn její vnuk Václav, dal přenést tělo této první české svaté mučednice do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (925).

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ludmilo, révo, v půdu Čech

z nebeských vinic štípená,

prolilas mučednickou krev,

své země matko vznešená.

Jak plodný, ušlechtilý kmen

milostí stále rozkvétáš,

palma tě zdobí s vavřínem

a z rudých růží věnec máš.

Mladého vnuka, anděla,

vedla jsi cestou k nebesům,

chráníc to světlo přeskvělé,

na které čekal český trůn.

Své malé stádo stále chraň,

záštito duší pokorných,

kterás tak milovala chrám

a bylas matkou ubohých.

Ovečko tichá, bělostná,

své tělo kladeš na oltář

a jako oběť očistná

svou smrtí víru podpíráš.

Kvůli tvé slávě zpěvem svým

dnes Boha chvalme s jásotem,

že naší matky vítězstvím

proslavil navždy českou zem. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *

po tobě žízní celá má duše,

po tobě umdlévá touhou mé tělo, *

tak jako vyprahlá žíznivá země.

Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *

abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!

Vždyť tvá milost je lepší než život, *

proto mé rty ti zpívají chválu.

Tak tě chci velebit, co živ budu, *

ve jménu tvém jenom ruce spínat.

Duše má bude jak morkem se sytit, *

jásavě budou tě chválit má ústa.

Když v lůžku za noci na tebe myslím, *

rozjímám o tobě za nočních bdění,

neboť ty stal ses mi pomocníkem, *

v stínu tvých křídel radostně plesám.

Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *

ty mě svou pravicí podpíráš mocně. 

Ant. Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Ant. 2 V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha

Dan 3, 57-88. 56

Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

Velebte Pána, vy díla Páně, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, andělé Páně, *

nebesa nebes, velebte Pána!

Velebte Pána, nebeské vody, *

mocnosti všechny, velebte Pána!

Velebte Pána, měsíci, slunce, *

vy hvězdy na nebi, velebte Pána!

Velebte Pána, vy deště a rosy, *

bouře a vichry, velebte Pána!

Velebte Pána, ohni a žáre, *

mrazy a vedra, velebte Pána!

Velebte Pána, lijáky, sněhy, *

ledy a zimy, velebte Pána!

Velebte Pána, sněhy a jíní, *

vy dny a noci, velebte Pána!

Velebte Pána, světlo i temno, *

blesky a mraky, velebte Pána!

Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *

věčně jej chval a oslavuj jej!

Velebte Pána, vy hory a vrchy, *

všechno, co na zemi pučí, chval Pána!

Velebte Pána, prameny vody, *

moře a řeky, velebte Pána!

Velebte Pána, zvířata moří, †

jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

nebeští ptáci, velebte Pána!

Pána chval, zvěři divá i krotká, *

rody všech lidí, velebte Pána!

Izrael ať vždy jen velebí Pána: *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, vy kněží Páně, *

sluhové Boží, velebte Pána!

Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *

zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!

Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Otce i Syna i Svatého Ducha *

velebme věčně a oslavujme.

Pane, tys veleben na klenbě nebes, *

na věky chválen a oslavován.

Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.

Ant. V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Ant. 3 Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hésychios)

Zazpívejte Pánu novou píseň, *

ať zní jeho chvála v obci zbožných!

Izrael ať raduje se z Tvůrce, *

děti Siónu ať krále chválí!

Slaví jeho jméno v chorovodech, *

na bubny a citery mu hrají!

Pán v svém lidu našel zalíbení, *

vítězstvím on věnčí ponížené.

Ať se věrní mocně zaradují, *

ať i na svých ložích zaplesají!

V hrdle svém ať Boží chválu mají, *

v ruce jílec dvousečného meče,

aby mohli pohanům se pomstít, *

aby vyřkli tresty nad národy,

uvázali v pouta jejich krále, *

do okovů jejich přední muže,

naplnili na nich psané právo. *

To je oslavou všech jeho zbožných. 

Ant. Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Př 14, 31-34

Kdo utlačuje chudáka, křivdí jeho Tvůrci, ctí ho, kdo se nad ubožákem smilovává. Pro vlastní zlobu padá bezbožný, ale spravedlivý má útočiště ve své nevinnosti. Moudrost přebývá v srdci rozumného, v nitru hlupáků však umírá. Spravedlnost povyšuje národ, zato neřest přivádí lidi k úpadku.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce. Jako.

Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných. * Projevujte navenek milosrdné srdce. Sláva Otci. Jako.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Byla okem slepému a nohou chromému; byla matkou chudých a sirotků; její almužny a modlitby vystoupily před Boha a on si na ně vzpomněl.

PROSBY

Bůh nám dává tento nový den, abychom ho radostně chválili, a posiluje naši naději. Proto ho s důvěrou prosme:

Oslav své jméno, Bože, a vyslyš nás.

Bože, Otče našeho Spasitele Ježíše Krista,

vzdáváme ti díky, žes nám skrze něho dal poznání a nesmrtelnost.

Dej našim srdcím pravou pokoru,

abychom se podřizovali jeden druhému z úcty ke Kristu.

Vlej nám, svým služebníkům, svého Ducha,

abychom se měli navzájem upřímně rádi jako bratři.

Tys přikázal člověku, aby svou prací ovládal svět,

pomáhej nám, aby tě naše práce oslavovala a posvěcovala naše bratry.

Otče náš.

MODLITBA

Pro zásluhy a na přímluvu svaté mučednice Ludmily pomáhej nám, Bože, ať jdeme vytrvale v jejích stopách, ať jsme pevní ve víře a bohatí dobrými skutky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky