Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Toť vskutku pravý Boží den,
zářící světlem blaživým,
Vždyť celý svět byl omyt v něm
přesvatou krví ze svých vin.
On vrátil slepým světla svit
a hříšným naděj znovu vlil,
kdo by se musel strachem chvít,
když Pán i lotru odpustil?
Úžas jal nad tím anděly,
kteří trest těla viděli,
že lotr Krista prosící
směl věčné slávy dosíci.
V tom nesmírné tkví tajemství:
By sňal hřích, který na všech lpí,
a zbavil svět vin veškerých,
vtělený Bůh smyl z těla hřích.
Může být větší vznešenost,
než když hřích milost vyhledá,
žár lásky spálí bázlivost
a když smrt nový život dá?
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.
Ve všední dny po velikonočním oktávu je možné použít následující hymnus:
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctění,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja. †
S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
† Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel!
Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek. △
Ant. S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama.
Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí.
Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země.
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu.
Pro mne však z výšin svou pravicí sáh’, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení. △
Ant. Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté.
K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby. △
Ant. Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
21,1-8
Nový Jeruzalém
Já, Jan, jsem viděl nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo.“
A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo. To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. Ale zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt.“
RESPONSORIUM
Zj 21,3.4
Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. * On jim setře každou slzu z očí, aleluja.
Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * On jim.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Césaria z Arles
(Sermo 225,1-2: CCL 104,888-889)
Kdo vydá svědectví pravdě, bude svědkem a mučedníkem Kristovým
Kdykoli slavíme slavnost mučedníků, drazí bratři, měli bychom myslet na to, že bojujeme pod samým Králem, pod tím Králem, pod nímž směli bojovat a vítězit také oni. Měli bychom myslet na to, že jsme byli spaseni týmž křtem, který zachránil už je, že užíváme týchž svátostí a že nás posilují tytéž svátosti, které bylo dopřáno přijímat také jim, a že nosíme na čele znamení téhož Vládce, jehož znamení slavně nosili i oni.
A proto kdykoli toužíme slavit narozeniny svatých mučedníků, mají blažení mučedníci na nás poznávat alespoň něco ze svých ctností, aby jim bylo potěšením se za nás přimlouvat u milosrdného Boha. Neboť každá duše má ráda toho, kdo se jí podobá. Jestliže se tedy druží podobný s podobným, pak ten, jenž se nepodobá, se odděluje a vzdaluje. Nuže, náš blažený oslavenec, jehož svátek chceme s radostí uctít, byl střízlivý; jak by se s ním mohl spojovat opilec? Jakou družbu by mohl mít pokorný s pyšným, laskavý dobrák se závistivcem, člověk štědrý s hrabivým, s hněvivým člověk tichý a mírný? Blahoslavený mučedník byl nepochybně cudný: jak by se k němu mohl přidat cizoložník? A jestliže slavní mučedníci rozdávali chudým i svoje vlastní potřeby, drazí bratři, jak by se s nimi mohli přátelit ti, kdo kradou a loupí věci cizí? Svatí mučedníci se snažili milovat i své nepřátele: jak se s nimi mohou snášet ti, kteří mnohdy nechtějí ani svým přátelům obětovat cokoli za jejich lásku. Nuže, drazí bratři, nestyďme se následovat svaté mučedníky, jak jen můžeme, aby nám bylo na jejich přímluvu a pro jejich zásluhy dopřáno odpuštění všech hříchů.
Jenže někdo může namítnout: Copak vůbec někdo může svaté mučedníky napodobit? S Boží pomocí to můžeme a máme, když ne ve všem, v mnoha věcech určitě.
Nedokázal bys snášet plameny ohně? Můžeš se vyvarovat rozmařilosti. Nevydržel bys být rozdupáván kopyty koní? Odmítni lakotu svádějící k nekalým obchodům a hanebným ziskům. Neboť jestliže tě zmáhají věci měkké, jak by tě nezlomily ty tvrdé? I mír má svoje mučedníky: vždyť přemoci hněv, vyplivnout závist jako zmijí jed, odmítnout pýchu, vypudit ze srdce nenávist, udržet na uzdě přehnané obžerné choutky, neoddat se opilství, to všechno je velký kus mučednictví.
A kdykoli a kdekoli uvidíš strádat spravedlivou věc a ty vydáš v její prospěch svědectví, budeš mučedník. A protože sám Kristus je pravda a spravedlnost, vystoupíš-li kdekoli podle svých sil na obranu strádající spravedlnosti, pravdy, čistoty, dostane se ti odměny mučedníků. A protože mučedník se řecky a latinsky řekne „martyr“, což v překladu znamená „svědek“, každý, kdo vydá svědectví pravdě, bude nepochybně svědkem a mučedníkem Kristovým.
RESPONSORIUM
Flp 1,21; Gal 6,14
Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista.
Kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. * Ať je daleko.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí věčný Bože, tys učinil kněze Kryštofa a jeho druhy věrnými Kristu Králi až k mučednické smrti; na jejich přímluvu dej i nám, abychom vyznávali pravou víru a stále zůstávali v lásce k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky