Jméno Ježíš (hebrejsky Jehošua, zkráceně Ješua) znamená „Jahve je spása“. Anděl ohlašující Ježíšovo jméno (Mt 1,21) dodává: „on totiž spasí svůj lid od hříchů“. Ježíš slibuje těm, kdo se budou při modlitbě dovolávat jeho jména, že budou vyslyšeni (Mk 16,17-18; Jan 14,13-14 a 16,23-24). Sv. Lukáš dosvědčuje na několika událostech (Lk 9,49; 10,17; Sk 3,1-16 a 4,8-12; 16,16-18) účinnost s vírou spojeného vzývání Ježíšova jména. Zpočátku bylo při slavení liturgie připomínáno Ježíšovo jméno v den oktávu Narození Páně předčítáním evangelní zprávy (Lk 2,21), že novorozenému Spasiteli osmého dne po jeho narození „dali jméno Ježíš“. V 1. polovině 16. století šířil úctu k nejsvětějšímu Jménu Ježíš významný františkánský kazatel sv. Bernardin Sienský. Samostatný svátek nejsvětějšího Jména Ježíš se od roku 1530 začal slavit ve františkánském řádu 14. ledna. V roce 1721 bylo jeho slavení rozšířeno pro celou církev a přeloženo na neděli po Zjevení Páně. Sv. Pius X. ho přeložil na neděli mezi 1. a 6. lednem; pokud na 2. až 5. leden nepřipadla neděle, slavil se 2. ledna.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu Vladaři,
synáčku Panny Marie.
Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.
Zamčeným lůnem matčiným
vniká zář Boží milosti:
již chová svaté Panny klín
jí dosud skryté tajemství.
Dům cudných útrob přitom už
je v Boží stánek proměněn.
Ta, jíž se netkl žádný muž,
počala syna slovem jen.
Zrodil se z lidské Matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.
Jeslemi nebyl poděšen,
nechal se v seno položit,
sytil se trochou mléka ten,
jenž nedá ptactvu hladem mřít.
Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
i Tvůrce zjeví ve chlévě.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený Pannou nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť!
Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále.
To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý.
Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš.
Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej.
Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností.
Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý!
Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš.
Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást. △
Ant. Opět se ti, Pane, zalíbí oběť na tvém oltáři.
Ant. 2 Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Iz 45, 15-25
Vpravdě ty jsi Bůh skrytý, *
Bůh Izraele, spasitel.
Zastydí se a zahanbí, s potupou odejdou všichni, *
kdo zhotovovali modly.
Svůj lid vede Pán ke spáse, *
k spáse, která potrvá na věky.
Nebudete potupeni ani zahanbeni *
na věčné časy.
Tak praví Pán, stvořitel nebes, *
Bůh, který utvořil a upevnil zemi, její tvůrce;
nestvořil ji, aby byla pouští, *
upravil ji k obývání:
„Já jsem Pán, jiný není. *
Nemluvil jsem skrytě na tmavém místě,
neřekl jsem marně dětem Jákoba: Hledejte mě! *
Já jsem Pán a mluvím pravdu, skutečnost hlásám.“
Shromážděte se, pojďte a přistupte všichni, *
kdo jste zachráněni z pohanů.
Ti, kdo pečují o své dřevěné modly, jsou bez rozumu, *
kdo se doprošují boha, který nemůže pomoci.
Dohodněte se, přijďte a poraďte se: *
kdo to stále říkal, kdo to dávno předpověděl:
Což já nejsem Pán, †
což je Bůh mimo mne? *
Jen já jsem spravedlivý Bůh zachránce.
Obraťte se a dejte se spasit, všechny končiny země, *
neboť já jsem Bůh a nikdo jiný!
Při sobě přísahám, z mých úst vychází slovo pravdy, *
slovo, jež nelze odvolat.
Každé koleno se mně bude klanět, *
přísahat každý jazyk.
Řekne: Jen v Pánu je vítězství a síla, *
s hanbou přijdou k němu všichni, kdo se mu vzpírali.
Vítězství a slávy dojde v Pánu *
celý rod Izraele. △
Ant. Vítězství a slávy dojde v Pánu celý rod Izraele.
Ant. 3 S plesáním pojďte před tvář Páně.
Jásejte Pánu, všechny země! †
A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho!
Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy.
Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno!
Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením. △
Ant. S plesáním pojďte před tvář Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 62, 11-12
Řekněte siónské dceři: „Hle, přichází tvá spása, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk.“ Nazvou je: „Svatý lid, vykoupení od Hospodina.“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja. Pán.
Dílo své spásy. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Vydal se, aby vysvobodil svůj lid, a získal si jméno věčné.
PROSBY
Náš Vykupitel, Syn Boží, se stal člověkem, aby člověka obnovil. S radostí ho vzývejme:
Pane Ježíši, buď s námi.
Ježíši, Synu živého Boha, odlesku Otce, věčné světlo, Králi slávy, slunce spravedlnosti, Synu Panny Marie,
rozjasni tento den slávou svého vtělení.
Ježíši, obdivuhodný rádce, Bože silný, Otče budoucího věku, Kníže pokoje,
usměrňuj naši cestu svatostí svého života.
Ježíši všemohoucí, trpělivý, poslušný, tichý a pokorný srdcem,
ukaž všem lidem sílu mírnosti.
Ježíši, otče chudých, slávo svých věřících, pastýři dobrý, světlo pravé, moudrosti nekonečná, dobroto nesmírná, naše cesto a živote náš,
uděl své církvi ducha chudoby.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys založil spásu lidského rodu na vtělení svého Slova; ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme: ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno, které bychom mohli vzývat, než jméno tvého Jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky