Jan František Czartoryski se narodil 19. února 1897 v Pełkiniach nedaleko Jaroslawi. Studoval polytechniku ve Lvově. Vstoupil do řádu a přijal řeholní jméno Michael. Dva roky po vysvěcení na kněze byl jmenován novicmistrem, poté se staral o řádový dorost v Krakově. Na jaře 1944 byl poslán nazpět do Varšavy. Když vypuklo varšavské povstání, byl právě v centru města a už se nemohl vrátit do kláštera. Konal bohoslužby pro povstalce a věnoval se raněným. 6. září 1944 byl spolu s raněnými zastřelen Němci a jejich těla byla spálena.
Stanislava Rodzinská se narodila 16. března 1899 v Nawojowej blízko Tarnowa. V dětství osiřela a vychovaly ji sestry dominikánky. Vystudovala učitelský ústav a vstoupila do polské kongregace dominikánek. Krátce působila v Polsku a pak pětadvacet let jako učitelka ve Vilniusu na Litvě. Všem lidem, se kterými se setkávala, a především svým žákům, projevovala velkou náklonnost a lásku. Během války pokračovala ve své apoštolské službě, organizovala pomoc potřebným. V roce 1943 byla zatčena gestapem a v červenci 1944 převezena do koncentračního tábora Stutthof u Gdaňsku. I tam se snažila všem pomáhat. Vyvrcholením jejího heroického postoje bylo rozhodnutí jít sloužit do baráku, kde byli nemocní tyfem. Přinesla tam nejen hmotnou pomoc, ale především naději a milosrdenství. Zemřela na tyfus 20. února 1945.
Spolu se 106 dalšími mučedníky z doby 2. světové války je 13. června 1999 blahořečil sv. Jan Pavel II.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když vrátilo se světlo dne,
ať vděčným hlasem, radostně
z nás každý chválu Bohu vzdá,
Kristovu milost vyznává.
Vždyť Tvůrce světa spolu s ním
dal světlo dnům a nocím stín,
a ustanovil pevný řád,
kterého musí vždycky dbát.
Světlo svých věrných, pravý dni,
jenž nepodléháš vládě tmy,
tvůj zrod noc nezadržela,
neboť tvé světlo věčně plá.
Dej, Otče, jenž jsi nezrozen,
ať prožijeme tento den
k radosti Krista našeho
a plni Ducha Svatého. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře.
Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou.
Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
ty však jsi navždy svrchovaný!
Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů.
Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo! △
Ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.
Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.
Dt 32, 1-12
Poslyšte, nebesa, co chci říci, *
země, naslouchej slovům mých úst.
Ať má nauka padá jak déšť, *
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň, *
jak vláha na trávu;
jméno Páně chci vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu!
Boží díla jsou dokonalá, *
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v něm klamu, *
je spravedlivý a přímý.
Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
je to pokolení zlé a zvrácené.
Takhle se Pánu odvděčuješ, *
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec, *
který tě učinil, stvořil a vyvolil?
Jen vzpomeň na dávné dny, *
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce, a on ti poví, *
ptej se svých starců, a oni ti řeknou:
Když Nejvyšší rozděloval národy, *
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů *
podle počtu synů praotce Izraele;
údělem Páně je jeho lid, *
Jákob je jeho dědičným podílem.
Nalezl ho na poušti, *
na místě hrůzy a v stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval, *
opatroval jak zřítelnici svého oka.
Jak orel volá k letu svá mláďata *
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla *
a nosil ho na svých perutích.
Pán sám ho vedl *
a nebyl s ním žádný cizí bůh. △
Ant. Vzdejte čest našemu Bohu.
Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!
Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.
Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!
Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod.
Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno. △
Ant. Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 12, 14-16a
Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte a neproklínejte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k věcem obyčejným.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Ať zajásají moje rty, * až tobě budu hrát a zpívat. Ať zajásají.
Ať i můj jazyk celý den velebí tvoji spravedlnost. * Až tobě budu hrát a zpívat. Sláva Otci. Ať zajásají.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pane, uveď naše kroky na cestu pokoje.
PROSBY
Oslavujme Kristovu dobrotu a moudrost, on chce být poznáván a milován ve všech našich bratřích, zvláště v trpících. Naléhavě ho prosme:
Pane, zdokonaluj nás ve své lásce.
Hned ráno si připomínáme tvé zmrtvýchvstání
a všem vyprošujeme ovoce tvého vykoupení.
Pane, pomoz nám, ať dnes o tobě vydáváme svědectví
a skrze tebe ať se sami dáváme Otci v oběť, která se mu zalíbí.
Učiň, ať ve všech lidech poznáváme tvůj obraz
a sloužíme ti v nich.
Kriste, tys pravý vinný kmen, a my jsme tvé ratolesti,
dej, ať v tobě zůstáváme, abychom přinášeli mnoho užitku a oslavovali Boha Otce.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí, milosrdný Bože, chraň svůj lid, který slaví slavnou památku blahoslavených mučedníků Michaela a Julie, a jako ovoce jejich oběti nám dej neochvějnou pevnost ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky