Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna, později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň. Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné. Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha začal užívat titulu „ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha“, viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu „služebník služebníků Božích“. Jeho bohatá literární činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Anglie apoštole, již
s anděly v nebi blažen dlíš,
Řehoři, stůj zas jako dřív
při národech už věřících.
Bohatstvím, světa nádherou
a jeho slávou veškerou
pohrdáš, abys v žití svém
šel chud za chudým Ježíšem.
Kristus, velekněz nejvyšší,
v čelo církve tě povýší,
po Petru stolec přejímáš
i jeho zásad věrně dbáš.
Vyložit umíš mistrně
výroky Písma tajemné,
a sama Pravda učí tě
proniknout v taje ukryté.
Ty veleknězi výtečný,
výkvěte, světlo církevní,
nás v nebezpečí nezanech,
když dbáš nás ve svých příkazech.
Nezrozenému Otci čest
i Synu, jenž jediný jest,
buď rovnému jim Plameni
moc, úcta, stejné klanění. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
K Bohu volám, hlasitě křičím, *
k Bohu volám, aby mě slyšel.
V den své tísně za Pánem hledím, †
bez oddechu vztahuji ruce, *
duše má se utěšit nedá.
Vzdychám, jak jen vzpomenu Boha, *
duch můj zemdlí, začnu-li hloubat.
Víčka oční nemohu zavřít, *
neklidný jsem, neschopen slova.
Rozvažuji o starých dobách, *
o těch dávno minulých létech.
Za noci tak přemítám v srdci, *
rozjímám a srovnávám v duchu:
„Což Pán může zavrhnout navždy? *
Nikdy už se slitovat nemá?
Navždy se svou milostí skončil, *
slovo jeho na věky zmlklo?
Zapomněl Bůh na slitování, *
či svůj soucit odpírá z hněvu?“
Tak si říkám: „V tom je má bolest, *
změnila se pravice Páně!“
Stále myslím na Boží skutky, *
myslím na tvé někdejší divy!
Uvažuji o všech tvých dílech, *
probírám tvé veliké činy.
Bože, vše, co konáš, je svaté! *
Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá, *
svou moc dal jsi národům poznat
a svou paží spasil svůj národ, *
Jákoba a Josefa syny.
Uzřely tě vody, můj Bože, †
uzřely tě, chvěly se hrůzou, *
zabouřily hlubiny mořské.
Mraky proudem chrlily vodu, †
mračna zněla dunivým hlasem, *
šípy tvé se míhaly jimi.
Ryk tvých hromů pod koly duněl, †
blesky plály přes celý obzor, *
všechna zem se chvěla a třásla.
Tvoje cesta vedla nás mořem, †
tvoje stezka spoustami vodstev, *
aniž nechals za sebou stopy.
Svůj lid jak stádo vedl jsi rukou *
Mojžíšovou a Áronovou. △
Ant. Bože, vše, co konáš, je svaté, kde je Bůh tak velký jako náš Bůh?
Ant. 2 Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.
1 Sam 2, 1-10
Mé srdce jásá v Pánu, *
můj Bůh mě vysoko povýšil.
Směle otvírám ústa na své nepřátele, *
neboť se smím radovat z jeho pomoci.
Nikdo není tak svatý jako Pán, †
a mimo něj není jiný, *
a není mocný, jako je náš Bůh.
Jen pořád pyšně nehovořte, *
nemluvte opovážlivě!
Bůh je Pán hlubokého poznání, *
on váží lidské skutky.
Luky silákům se lámou, *
ale slabí se opásají silou.
Kdo byl dřív sytý, hledá teď práci jen za chléb, *
kdo hladověl, ten má teď hojnost.
Neplodná porodí mnoho synů, *
matka četných dětí vadne.
Pán posílá smrt i život dává, *
přivádí do říše mrtvých a opět vrací.
Pán dává bohatství i chudobu, *
on ponižuje i povyšuje.
Chudáka pozvedá z prachu, *
z bláta povyšuje nuzného,
aby ho posadil mezi knížata *
a vykázal mu čestné místo.
Vždyť od Pána jsou základy země, *
její okrsek postavil na nich.
Chrání kroky svých zbožných, †
bezbožní v temnotách hynou, *
člověk jen svojí silou nezmůže nic.
Pána se děsí jeho protivníci, *
z nebe na ně burácí hromem.
Pán bude soudit končiny země †
a svému králi udělí vládu, *
vysoko pozvedne svého Pomazaného. △
Ant. Mé srdce jásá v Pánu: on ponižuje i povyšuje.
Ant. 3 Pán je král! Ty, celá země, jásej! †
Pán je král! Ty, celá země, jásej, *
† radujte se, četné ostrovy!
Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy.
Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost.
Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte! △
Ant. Pán je král! Ty, celá země, jásej!
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 8,35.37
Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Dobrořečit budu Pánu * v každé době. Dobrořečit.
Vždycky v mých ústech bude jeho chvála. * V každé době. Sláva Otci. Dobrořečit.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Svatý Řehoř byl vynikajícím pastýřem svého lidu a zanechal nám příklad i návod k vedení duší.
PROSBY
Chvalme Krista, našeho Spasitele, neboť on slíbil, že zůstane se svou církví po všechny dny až do skonání světa. Děkujme mu a volejme:
Pane, zůstaň s námi.
Pane, zůstaň s námi po celý den,
ať nám slunce tvé milosti nikdy nepřestane svítit.
Zasvěcujeme ti tento den
a slibujeme, že neučiníme ani neschválíme nic špatného.
Pane, učiň, ať z nás celý tento den vyzařuje tvé světlo,
abychom byli solí země a světlem světa.
Ať láska tvého Svatého Ducha vede naše srdce i ústa,
abychom vždy setrvali ve tvé spravedlnosti a chvále.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ty se dobrotivě staráš o svůj lid a vládneš mu mocí své lásky; na přímluvu svatého papeže Řehoře vyslyš naše prosby za ty, kterým jsi svěřil vedení své církve: naplň je duchem moudrosti, aby jejich služba přinášela tvému lidu užitek, a odměň jejich práci věčnou radostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky