Edith Stein se narodila 12. X. 1891 jako dcera židovských rodičů ve Vratislavi. Při studiu filosofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k víře v Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1.1.1922 byla křtem přijatá do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako učitelka němčiny, později jako docentka Německého institutu vědecké pedagogiky. V roce 1933 se v Kolíně nad Rýnem stala karmelitkou a k svému křestnímu jménu Terezie přijala jméno Benedikta od Kříže; slavné sliby složila 15.IV.1938. Protože v Německu zesílilo pronásledování Židů, přijaly ji 31.VIII.1938 do svého konventu karmelitky v holandském Echtu. Odtamtud byla 2.VIII.1942, právě když dopisovala své vrcholné dílo „Věda kříže“, odvezena do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince a pravděpodobně 9.VIII.1942 usmrcena v plynové komoře a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11.X.1998 prohlásil za svatou a 1.X.1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateřinou Sienskou za spolupatronku Evropy.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Po tvé pomoci prahne má duše; *
důvěru mám a doufám v tvé slovo.
Po tvém výroku dychtí mé oči: *
kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?
Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *
předpisů tvých však nezapomínám.
Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *
Kdy budeš soudit mé utlačitele?
Úkladně jámy kopou mi zpupní, *
ti, co se neřídí zákony tvými.
Příkazy tvé jsou pravda sama; *
oni mě stíhají lží, proto pomoz!
Málem mě na zemi zahubili, *
já však se držím tvých přikázání.
Podle své milosti ponech mi život, *
svědectví úst tvých zachovám věrně. △
Ant. Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Slyš, Bože, moje naříkání, *
modlitby mé si povšimni!
Od končin země k tobě volám, *
neboť mé srdce umdlévá.
Vyveď mě na bezpečnou skálu *
vysokou pro mne přespříliš.
Vždyť jenom tys mé útočiště, *
před nepřítelem pevná věž.
Kéž bývám na věky v tvém stanu *
a pod ochranou křídel tvých!
Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.
Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním!
Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den. △
Ant. Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy!
Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
kdo prohlédne utajený záměr?“ †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce.
Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo.
Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce. △
Ant. Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 4,8.9b
Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.
Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.
Ubírat se cestou bezúhonnou.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože našich otců, tys přivedl svatou mučednici Terezii Benediktu k poznání tvého ukřižovaného Syna a k jeho následování až k smrti; na její přímluvu dej, ať všichni lidé poznají Krista jako Spasitele a skrze něho dojdou k věčnému patření na tebe. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky