23. červenec 2025

Sv. Brigity, řeholnice,
patronky Evropy

Svátek

Narodila se 7. X. 1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného pořídil z nich výběr v českém překladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23. VII. 1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391. Papež Jan Pavel II. ji apoštolským listem Spolupatronky Evropy (Spes aedificandi) z 1. října 1999 vyhlásil spolu se svatou Kateřinou Sienskou a svatou Benediktou od Kříže za spolupatronku Evropy.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX – ק (Kóf)

Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *

poslušen budu tvých přikázání!

Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *

budu tvé příkazy poctivě plnit.

S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *

s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Oči mé bdí už před noční hlídkou, *

hloubat chci o tvém rozhodnutí.

Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *

uděl mi život podle své vůle!

Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *

vzdáleni přitom zákonu tvému.

Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *

věrně platí tvá ustanovení.

Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *

že jsi je stanovil na všechny věky. 

Ant. K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Žalm 93 (94)
Pán mstitel spravedlivých
Pán to všechno přísně trestá: Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1 Sol 4, 6-7)
I

Bože odplaty, můj Pane, *

Bože pomsty, zaskvěj se!

Povstaň, ty, jenž soudíš zemi, *

pyšným jejich skutky splať!

Jak se hříšní dlouho, Pane, *

jak se dlouho budou smát?

Tlachají a mluví zpupně, *

chvástají se, zločinci!

Po tvém lidu, Pane, šlapou, *

tisknou tvoje dědictví!

Poutníky a vdovy rdousí, *

zabíjejí sirotky!

Říkají: Pán toho nedbá, *

nevidí Bůh Jákobův.

Pozor, pošetilci v lidu! *

Hlupáci, kdy zmoudříte?

Neslyší, kdo ucho vsadil, *

nevidí, kdo stvořil zrak?

Neztrestá, kdo vodí rody, *

lidem dává poznání?

Pán zná myšlenky všech lidí, *

že jsou van a nicota. 

Ant. Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

II

Šťasten, koho učíš, Pane, *

vedeš ve svém zákoně!

Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *

až vykopou hříšným past.

Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *

neopustí dědictví.

Spravedliví dojdou práva, *

šťastných konců poctiví.

Kdo však postaví se za mne *

proti těm, kdo pášou zlo,

kdo se zastane mé věci, *

před zločinným násilím?

Nebýt Pán mým pomocníkem, *

padl jsem v kraj mlčení.

Dřív než pomyslím, že klesám, *

už mě, Pane, podpíráš!

Když se v srdci množí úzkost, *

útěchou mě vzpružuješ.

Je tvým spojencem soud zkázy, *

který křivdí bezprávně?

Zničit chtějí spravedlivé, *

odsoudit krev nevinnou!

Avšak pro mne Pán je hradem, *

skálou spásy mé je Bůh.

On je ztrestá za úskoky, †

v jejich zlobě zahubí, *

zahubí je Pán, náš Bůh! 

Ant. Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 4,8.9b

Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.

Ubírat se cestou bezúhonnou.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys provázel svatou Brigitu různými životními cestami, a když rozjímala o umučení tvého Syna, dals jí poznat moudrost kříže; nauč i nás, ať za všech životních okolností dovedeme vždycky hledat tebe. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky