4. únor 2025

Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542-1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

Večerní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Zpívejme panně vznešené

slavnostní píseň našich chval;

Beránek, její Snoubenec,

ji k věčné svatbě povolal.

V království blízko Sieny,

v Etrurii je zrozená

a dary ducha Božího

i milostí obdařená.

Anděl ji modlit naučil,

že k nebesům až vzlétala

a na svém těle přeněžném

bolesti Krista prožila.

Věnec jí dává trnový

Snoubenec její na kříži,

prsten i srdce, stigmata;

v objetí se k ní přiblíží.

Snoubenko šťastná, nebeskou

ty blažeností oplýváš,

modlitby vyslyš laskavě

nás, kdo tě snažně prosíme.

Snoubenče panen, Ježíši,

Synu Rodičky nejčistší,

kéž nebešťané blažení

věčně tě chválí písněmi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!

Žalm 136 (137), 1-6
U babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)

U babylónských řek jsme sedávali *

a s pláčem vzpomínali na Sión.

Na vrby, které v onom kraji rostly, *

jsme zavěšovali své citery,

když ti, co odvlékli nás do zajetí, *

nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,

trapiči chtěli, ať se radujeme: *

„Zpívejte něco z písní siónských!“

Jak bychom ale byli dokázali *

zpívati písně Páně v cizině!

Jeruzaléme, než tě zapomenout, *

to spíše ať mi uschne pravice!

Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *

než abych přestal myslet na tebe,

než abych nepovznášel Jeruzalém *

vysoko nad své všechny radosti! 

Ant. Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!

Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!

Žalm 137 (138)
Poděkování
Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu. (Srov. Zj 21, 24)

Chválím tě, Pane, z celého srdce †

za to, žes vyslyšel slova mých úst. *

Před tváří andělů ti budu hrát.

Před tvou svatyní na tvář padám, †

děkuji tvému svatému jménu *

za tvoji věrnost a dobrotu tvou;

neboť jsi povznesl nade všechno *

jméno svoje a přislíbení.

Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *

větší sílu mé duši jsi dal.

Tebe ať, Pane, ctí králové země, *

jakmile zaslechnou slova tvých úst,

zpěvem ať velebí cesty Páně: *

„Sláva Páně je nesmírná!“

Velký je Pán a k malým shlíží, *

na dálku rozezná pyšného.

Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *

navzdory nepřátelům mým.

Na mou ochranu vztahuješ ruku, *

pravice tvá mi pomáhá.

Pán mou věc dovede k dobrému konci. †

Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *

Od svého díla neupusť! 

Ant. Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!

Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.

Kantikum
Chvalozpěv vykoupených

Zj 4, 11; 5, 9.10.12

Hoden jsi, Pane, náš Bože, *

aby ti všichni vzdávali slávu a čest,

neboť jsi stvořil všechno *

a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.

Hoden jsi, Pane, vzít knihu *

a rozlomit její pečeti,

protože jsi byl zabit †

a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *

z každého kmene a jazyka, lidu i národa,

a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *

a budeme nad zemí vládnout.

Hoden je Beránek, který byl zabit, †

aby vzal moc a bohatství i moudrost, *

sílu a čest, slávu i chválu. 

Ant. Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 19, 6-9

A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému dunění hromů: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících. A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému. Srdce mé.

Má duše dychtí a prahne po příbytcích Páně. * Jásá k Bohu živému. Sláva Otci. Srdce mé.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán přišel, vešla s ním ke svatební hostině.

Nebo: Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.

PROSBY

Oslavujme Krista, neboť on dává svému lidu moc a sílu, a upřímně ho prosme:

Vyslyš nás, Pane, a budeme tě neustále chválit.

Kriste, naše sílo, smiluj se nad svými věrnými,

uděl víru a vytrvalost těm, které jsi povolal k pravdě.

Pane, podle své vůle ukazuj cestu těm, kdo nám vládnou,

dej jim správná vnuknutí, aby nás vedli k pravému pokoji.

Tys nasytil chlebem zástupy,

uč nás, abychom z toho, co máme, pomáhali hladovým.

Učiň, ať se vlády států nestarají jen o své národy,

ale ať mají úctu ke všem a starost o všechny.

Až přijdeš, abys byl oslaven ve všech, kdo uvěřili,

uděl zemřelým bratřím a sestrám vzkříšení a život.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys chtěl, aby se svatá Kateřina proslavila rozjímáním o utrpení tvého Syna; na její přímluvu nám dej, abychom i my zbožně uctívali toto tajemství, a tak dosáhli ovoce vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky