Narodil se ve Valencii 1. ledna 1526 jako nejstarší z osmi dětí. V osmnácti letech si na své rodině vybojoval vstup do řádu. Studoval a pak působil jako novicmistr ve Valencii. Jeho životopisec píše, že jako novicmistr i jako převor nevyžadoval od svých podřízených nic, co by sám nezachovával. Celým srdcem se snažil realizovat ve svém životě ideál bratra kazatele. V roce 1562 přicestovali do Valencie dva misionáři z Ameriky, kteří měli získávat nové bratry pro misijní práci v Americe. Ludvík se nechal nadchnout a spolu s několika spolubratry se vydal na misie do Ameriky. V letech 1562-1569 působil velmi požehnaně nejprve v Panamě a potom v Nové Granadě (dnešní Kolumbii). Mnoho indiánů přivedl k víře a zároveň je bránil před útiskem konkvistadorů. Po sedmi letech namáhavé služby jej představení odvolali zpět do Španělska, kde byl v říjnu 1570 zvolen převorem v klášteře sv. Onufria. Pak se vrátil zpět do Valencie a stal se opět novicmistrem. Zemřel 9. října 1581 po těžké nemoci. Byl pohřben v kostele sv. Štěpána, ale jeho ostatky byly v roce 1936 za španělské revoluce zničeny. 12. dubna 1671 jej kanonizoval Klement X.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když Ludvíkovou slávou dnes
nadhvězdná říš se zjasnila,
nechť Valencii plní ples
nad světci, které zrodila.
On již od věku útlého
Kristovo jho na sebe bral
a ohněm Ducha Svatého
v nejhlubším nitru vroucně plál.
Ten oheň ho bez ustání
k věčnému žití provází,
až prostřednictvím pokání
vítězné slávy dochází.
Též jeho ctnosti hrdinské
staly se vzorem pro bratry;
než duši na věčnost vydal,
výmluvností vždy vynikal.
Ať věčná sláva, chvála, čest
vzdávána Otci, Synu jest,
ať Duchu obou zní týž zpěv
na věčné věky v dobách všech. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Stal jsem se služebníkem evangelia z daru Boží milosti.
Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil:
„Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!
V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho!
Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej! △
Ant. Stal jsem se služebníkem evangelia z daru Boží milosti.
Ant. 2 Bůh už dávno mezi vámi rozhodl, aby pohané uslyšeli slovo evangelia z mých úst, a tak přišli k víře.
Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jímž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“
Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
„Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém.
Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní.
Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“ △
Ant. Bůh už dávno mezi vámi rozhodl, aby pohané uslyšeli slovo evangelia z mých úst, a tak přišli k víře.
Ant. 3 My jsme uvěřili v pravdu. Bůh nás k tomu povolal hlásáním evangelia, abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
Díky ti vzdáváme, *
Pane, Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.
Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.
Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se radujte, nebesa *
a kdo v nich přebýváte! △
Ant. My jsme uvěřili v pravdu. Bůh nás k tomu povolal hlásáním evangelia, abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 3, 2-7
Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství, jak jsem o něm psal už krátce shora. Podle toho můžete při čtení poznat, že jsem obeznámen s oním tajemstvím o Kristu. V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a prorokům: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení; dostává se jim toho skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia, jehož já jsem se stal služebníkem z daru Boží milosti, když se v tom jeho moc na mně tak účinně projevila.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Povězte pohanům * o slávě Páně. Povězte.
A všem národům o jeho divech. * O slávě Páně. Sláva Otci. Povězte.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Pán shlédl na svého nepatrného služebníka, skrze kterého nasytil dobrými věcmi hladové Indiány. Hle, od této chvíle ho budou blahoslavit všechna pokolení.
Nebo: Pán, jeho Bůh, byl s ním a velmi ho povýšil. Měl pevné místo v jeho království.
PROSBY
Se zbožnou myslí prosme Krista, pastýře, pomocníka a těšitele svého lidu, a volejme:
Pane, naše útočiště, vyslyš nás.
Požehnaný jsi, Pane, že jsi nás povolal do své svaté církve,
nedopusť, abychom se od ní odloučili.
Tys svěřil našemu papeži N. starost o všechny církevní obce,
uděl mu pevnou víru, živou naději a horlivou lásku.
Dej hříšníkům milost obrácení, těm, kdo klesli, sílu k polepšení,
a všem ducha pokání a spásu.
Ty jsi žil ve vyhnanství,
pamatuj na ty, kdo žijí daleko od rodiny a vlasti.
Všem zemřelým, kteří v tebe doufali,
uděl věčný mír.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí milosrdný Bože, tys naplnil srdce svatého Ludvíka úctou k svému jménu; zapal i naše srdce takovým ohněm, abychom ti s láskou a bázní věrně sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky