7. leden 2025

Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze
Památka
pro dominikány (OP)

Narodil se kolem roku 1175 v Peňafortu u Barcelony. Vystudoval katedrální školu v Barceloně, kde později jako kněz také vyučoval. Rozhodl se věnovat speciálně studiu církevního práva. Proto odešel do Boloně, neboť tamější univerzita vynikala v oboru právních věd. Na boloňské univerzitě pak zůstal a vyučoval. Po setkání s blahoslaveným Reginaldem, jenž na něj silně zapůsobil, se rozhodl vstoupit do řádu. Po návratu do Španělska založil klášter v Barceloně. Spolupracoval se svatým Petrem Nolaskem při zakládání řádu mercedářů pro vykupování otroků a sepsal pro tento řád pravidla. V roce 1230 jej papež Řehoř IX. povolal do Říma a zvolil si jej za svého penitenciáře, zpovědníka a osobního kaplana. V Římě na papežův příkaz uspořádal všechny papežské dekrety v systematickou právnickou příručku. Kromě toho vypracoval zvláštní příručku pro zpovědníky. V roce 1238 byl na generální kapitule zvolen magistrem řádu. Využil svých právnických znalostí a vypracoval přesné znění řádových konstitucí. Po dvou letech na úřad magistra ze zdravotních důvodů rezignoval. Vrátil se do Španělska, působil zde jako zpovědník aragonského krále Jakuba I., podporoval misie mezi Židy ve Španělsku i mezi Araby v severní Africe. Zemřel v Barceloně 6. ledna 1275. Klement VIII. jej 29. dubna 1601 zařadil do seznamu svatých.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Prchavou krásu, kterou viděl v světě,

odmítl jistě. Po nebi když toužil,

v dominikánský klášter veden krásou

s radostí vstoupil.

Původce řádu měl v hluboké úctě,

naukou Boží cele prostoupený

svatý vést život podle otce řádu

snažil se stále.

Nebude moci nikdy jazyk popsat

nadšení srdce, s nímž zřekl se světa,

i velkou touhu po odměnách nebe,

po kterých dychtil.

Často své tělo bičováním trýznil,

čistotu ducha aby zachovával,

s nesmírnou láskou pak dojatý plakal

nad hříchy světa.

Naukou proslul, také množstvím zásluh,

kázal jak slovy, tak i svými skutky;

zbloudilé ovce přiváděl ke Kristu,

zázraky činil.

Ať shlédne na nás, prosíme tak snažně,

jeden, však trojí nekonečný Vládce;

Rajmunda činy napodobit chceme,

ne pouze chválit. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *

před zlým a podlým člověkem mě zachraň!

Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?

Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *

až na tvou svatou horu, do tvých stanů.

Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *

a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. 

Ant. Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38, 10-14.17-20

Jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 17-18)

Řekl jsem si: „Uprostřed života *

mám sestoupit k branám podsvětí!“

Bylo mi líto zbytku mých let *

a tak jsem si řekl:

„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *

ani člověka mezi pozemšťany.“

Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *

jako stan kočovníků;

můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †

je jako tkanina od stavu odřezaná; *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Už od rána o pomoc volám, †

je mi, jako by lev mi drtil kosti, *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Jako když holátko ve strachu pípá, †

jako když holub mláďata volá, *

tak je můj nářek;

zemdlený zrak upínám k nebi, *

mně úzko je, pomoz mi, Pane!

A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *

všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.

Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *

a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.

Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *

o tvé věrnosti otec vypráví synům.

Zachovej mě, Pane, a po celý život *

zpívat ti budem své žalmy v tvém domě. 

Ant. Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. 

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Órigenés)

Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *

 tobě plnění slibů.

Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *

břímě svých hříchů ti nese.

Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *

ty však je zahladit umíš.

Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *

kdo v tvých nádvořích bydlí!

Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *

neboť tvůj chrám je svatý.

Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †

Bože, záchrano naše, *

naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.

Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †

ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *

i všech národů vřavu.

Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *

nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.

Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *

její bohatství množíš.

Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *

takto pečuješ o ni.

Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *

zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.

Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *

všudy jde za tebou hojnost.

Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †

louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *

Všechno to jásá a zpívá. 

Ant. Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 13-14.16-18

Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sebe“. Chci říci toto: Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci. Podle toho.

Budete-li mít lásku k sobě navzájem. * Že jste moji učedníci. Sláva Otci. Podle toho.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Spoutané osvobodil z moci nepřátel a ztracené vyvedl z cesty nepravosti, aby zaměřili své nohy na cestu pokoje.

PROSBY

Chvalme Krista, neboť on přinesl spásu celému světu, a radostně volejme:

Sláva tobě, Pane.

Vykupiteli všech, po tvém příchodu už není rozdíl mezi židy a pohany,

učiň, ať ze světa vymizí diskriminace ponižující lidskou důstojnost.

Tvé vtělení a narození je počátkem tvé nové přítomnosti mezi námi,

nauč nás poznávat rozmanité podoby své přítomnosti v církvi a v lidech.

Tys lidem nejdokonaleji zjevil Boha,

nauč nás přijímat tvé slovo s živou vírou a uskutečňovat ho životem.

Tys Bůh mezi námi a všechno jsi podivuhodně obnovil,

stvoř v nás všechno nové: smýšlení, slova i skutky.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí dobrotivý Otče, ty ukazuješ příkladem a naukou svatého Rajmunda, že naplněním zákona je láska. Vlej nám milostivě svého Ducha, aby naše srdce byla naplněna tou láskou, která by nás přivedla k opravdové svobodě Božích dětí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky