Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům.
Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí?
Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci!
Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne.
A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou.
Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot; *
přeletí, a odvanem i my.
Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme!
Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé.
Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
Pane, u tebe je pramen žití.
Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Makabejské
4,36-59
Vyčištění a zasvěcení chrámu
Juda a jeho bratři řekli: „Hle, naši nepřátelé jsou poraženi, pojďme očistit svatyni a znovu ji posvětit.“ Všechno vojsko se shromáždilo a vystoupilo na horu Sión. Spatřili svatyni pustou, oltář znesvěcený, brány spálené, nádvoří zarostlé křovím jako v lese nebo někde na horách, kněžské místnosti zcela zpustošené. Roztrhli svá roucha a s velikým nářkem si sypali na hlavu popel. Padli tváří k zemi, troubili na polnice a volali k nebi.
Tehdy určil Juda oddíl, aby chránil před útokem z tvrze ty, kdo budou čistit svatyni. Poté vybral bezúhonné kněze oddané Zákonu, aby očistili svatyni a znesvěcené kameny odnesli na smetiště.
Radili se, co mají dělat s oltářem zápalných obětí, který byl znesvěcen. Správně se rozhodli, že jej strhnou, aby nebylo pro ně potupou, že jim jej pohané poskvrnili. Zbořili jej tedy a kameny z něho uložili na vhodném místě na chrámové hoře, dokud nepovstane prorok, který by rozhodl, co se má s nimi stát. Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle vzoru dřívějšího. Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří, zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně přinesli svícen, kadidlový oltář a stůl. Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu, aby osvětlovala vnitřek chrámu. Na stůl položili chleby, zavěsili závěsy a šťastně dokončili, co započali.
Dvacátého pátého dne desátého měsíce – měsíce kislevu – roku sto čtyřicátého osmého vstali časně zrána a podle Zákona přinesli oběti na novém zápalném oltáři, který zbudovali. Téhož měsíce a téhož dne, kdy ho pohané znesvětili, byl zasvěcen zpěvy za doprovodu citer, harf a cimbálů.
Všechen lid padl na tvář, klaněli se a do nebe velebili Boha, který jim popřál zdar, osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí obětovali celopaly a přinesli oběť díků a chvály. Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili brány i vedlejší místnosti a zasadili do nich dveře. V lidu byla velmi veliká radost a potupa od pohanů byla odčiněna.
Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele ustanovili, aby se dny posvěcení oltáře slavily s radostí a jásotem každoročně ve svůj čas po osm dní od dvacátého pátého dne měsíce kislevu.
RESPONSORIUM
1 Mak 4,57.56.58; 2 Mak 10,38
Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci, slavili posvěcení oltáře. * V lidu byla velmi veliká radost.
Chvalozpěvy a děkovnými písněmi velebili Pána. * V lidu byla velmi veliká radost.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Ep. 6,1-2: CSEL 3,480-482)
Chceme-li dosáhnout zaslíbení Páně, musíme Pána ve všem následovat
Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně. Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést modloslužebnou oběť?
Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list, abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl: Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kteří jsou mu oddáni. A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen, jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti. Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte, že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil nějaké poslání.
A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou. Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo.
Rovněž Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat. Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
RESPONSORIUM
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství .
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se.
Pokud není vlastní, říká se:
Všemohoucí, věčný Bože, tys dával svatému N. a N. sílu, aby statečně snášeli utrpení pro Krista a víru v něho potvrdili mučednickou smrtí; dej i nám slabým svou božskou pomoc, abychom tě statečně vyznávali svým životem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Všemohoucí Bože, vyslyš prosby svatých mučedníků N. a N., kteří se za nás u tebe přimlouvají, a dej nám sílu, abychom životem vydávali svědectví tvé pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
O Velikonocích:
Bože, ty dáváš věřícím vytrvalost, ty dáváš slabým sílu; dej nám na přímluvu svatých mučedníků N. a N., ať máme jako oni podíl na utrpení a vzkříšení tvého Syna, abychom s nimi dosáhli u tebe dokonalé radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo:
Bože, tys dával svatým mučedníkům N. a N. sílu, aby odvážně vyznávali umučení a vzkříšení tvého Syna a prolili svou krev při slavné mučednické smrti; prosíme tě, pomáhej i nám, kteří dnes slavíme jejich památku, ať radostně vyznáváme, že jsme vykoupeni. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
O pannách mučednicích:
Bože, pomáhej nám, ať následujeme zářný příklad statečnosti a čistoty svaté N. a N., jejichž výroční památku s radostí slavíme, a dej, abychom měli užitek z toho, co ony získaly svými zásluhami. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
O svatých ženách mučednicích:
Bože, tvá síla se projevuje zvláště tehdy, když působí v tom, kdo je slabý: tys posiloval svatou N. a N., aby statečně snášely všechno mučení; pomáhej i nám, abychom na jejich přímluvu vítězně prošli všemi zkouškami do slávy tvého království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky