Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542-1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Zpívejme panně vznešené
slavnostní píseň našich chval;
Beránek, její Snoubenec,
ji k věčné svatbě povolal.
V království blízko Sieny,
v Etrurii je zrozená
a dary ducha Božího
i milostí obdařená.
Anděl ji modlit naučil,
že k nebesům až vzlétala
a na svém těle přeněžném
bolesti Krista prožila.
Věnec jí dává trnový
Snoubenec její na kříži,
prsten i srdce, stigmata;
v objetí se k ní přiblíží.
Snoubenko šťastná, nebeskou
ty blažeností oplýváš,
modlitby vyslyš laskavě
nás, kdo tě snažně prosíme.
Snoubenče panen, Ježíši,
Synu Rodičky nejčistší,
kéž nebešťané blažení
věčně tě chválí písněmi. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
U babylónských řek jsme sedávali *
a s pláčem vzpomínali na Sión.
Na vrby, které v onom kraji rostly, *
jsme zavěšovali své citery,
když ti, co odvlékli nás do zajetí, *
nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,
trapiči chtěli, ať se radujeme: *
„Zpívejte něco z písní siónských!“
Jak bychom ale byli dokázali *
zpívati písně Páně v cizině!
Jeruzaléme, než tě zapomenout, *
to spíše ať mi uschne pravice!
Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *
než abych přestal myslet na tebe,
než abych nepovznášel Jeruzalém *
vysoko nad své všechny radosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!
Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Chválím tě, Pane, z celého srdce †
za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
Před tváří andělů ti budu hrát.
Před tvou svatyní na tvář padám, †
děkuji tvému svatému jménu *
za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
neboť jsi povznesl nade všechno *
jméno svoje a přislíbení.
Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
větší sílu mé duši jsi dal.
Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
jakmile zaslechnou slova tvých úst,
zpěvem ať velebí cesty Páně: *
„Sláva Páně je nesmírná!“
Velký je Pán a k malým shlíží, *
na dálku rozezná pyšného.
Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
navzdory nepřátelům mým.
Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
pravice tvá mi pomáhá.
Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
Od svého díla neupusť!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!
Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
Zj 4, 11; 5, 9.10.12
Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
neboť jsi stvořil všechno *
a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
a rozlomit její pečeti,
protože jsi byl zabit †
a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
a budeme nad zemí vládnout.
Hoden je Beránek, který byl zabit, †
aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
sílu a čest, slávu i chválu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 19, 6-9
A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému dunění hromů: „Aleluja! Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících. A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
Má duše dychtí a prahne po příbytcích Páně.
Jásá k Bohu živému.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Srdce mé i tělo * jásá k Bohu živému.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán přišel, vešla s ním ke svatební hostině.
Nebo: Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.
Lk 1, 46-55
Velebí má duše Pána *
a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. ke Kantiku Panny Marie Kateřina jako moudrá panna měla účast na Kristově utrpení a připravila svou lampu; když Pán přišel, vešla s ním ke svatební hostině.
Nebo: Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen, praví Pán.
PROSBY
Náš Pán Ježíš Kristus stále povolává k životu v panenské čistotě ty, kdo se mu chtějí zcela zasvětit. Oslavujme ho spolu s nimi a prosme ho:
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Kriste, ty sis připravil církev jako nevěstu,
očišťuj ji svou milostí, aby byla svatá a bez vady.
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Ty chceš, aby církev věrně setrvávala v neporušenosti víry,
chraň a posiluj křesťany, jejichž víra je ohrožena.
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Ty pomáháš těm, kdo se ti zasvětili, zbavovat se pozemských nedokonalostí,
veď nás, ať po příkladu svatých panen žijeme stále plněji životem, který pramení z tebe.
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Svatá N. je jedna z prozíravých panen, které ti vyšly naproti s rozžatou lampou,
nedopusť, aby v lampách panen tobě zasvěcených dohořel olej věrnosti.
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Svaté panny vešly s tebou na svatební hostinu,
uveď do nebeské hodovní síně také naše zemřelé.
Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, tys chtěl, aby se svatá Kateřina proslavila rozjímáním o utrpení tvého Syna; na její přímluvu nám dej, abychom i my zbožně uctívali toto tajemství, a tak dosáhli ovoce vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky