14. říjen 2025

Sv. Kalista I., papeže a mučedníka
nezávazná památka

Narodil se v 2. polovině 2. století v římském Zátibeří. Pocházel z křesťanské rodiny a byl původně otrokem. Papež Zefyrin, původně také otrok, ho vysvětil na jáhna (kolem roku 199) a svěřil mu správu křesťanského hřbitova na Via Appia – dnešních Kalistových katakomb. Když pak byl sám zvolen za papeže (217), postavil se proti němu římský kněz Hippolyt se svými stoupenci. Kalist vystoupil proti sabeliánům a odsoudil jejich bludné učení o nejsvětější Trojici. Dovolil přijímat kající hříšníky zpět do církve. Uznával platnost manželství uzavřených mezi svobodnými ženami a otroky. V Zátibeří zřídil správní a dobročinný ústav, v jehož sousedství byla v době papeže Julia I. (337-352) postavena bazilika S. Maria in Trastevere; tam byl také 14. X. 222 ubit protikřesťanskými výtržníky. Pohřben byl nejprve v Kalepodiových katakombách a později přenesen do této baziliky.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,

jas vítěznému svému dni:

vždyť za svou krev jsi v odměnu

obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe v tento den,

v němž zdolals kata se soudcem,

povznesl k sídlům nebeským

a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již

ve sněhobílém rouchu skvíš,

jež pro svědectví statečné

jsi omyl v lázni krve své.

(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,

ať Kristus laskavý sluch svůj

už nakloní k nám milostiv

a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem

s Kristovou přízní zároveň,

ať smysly, na nichž hříchy lpí,

slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem

i s Duchem Utěšitelem

za to, že věnčí hlavu tvou

zářivé slávy korunou. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby
Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)
I

Pane, vyslyš moje prosby, *

kéž tě dosáhne můj hlas!

Svoji tvář mi neukrývej *

v dnešní strastiplný den.

Nakloň ke mně ucho svoje, *

pospěš na mé volání!

Dny mé jako dým se tratí, *

v kostech spaluje mě žár.

Srdce schne jak zprahlá tráva, *

zapomínám už i jíst.

Sténáním a nářkem stálým *

už jen kost a kůže jsem,

podobám se ptáku v poušti, *

jsem jak sýček v sutinách,

chřadnu, naříkám jak ptáče *

osiřelé na střeše.

Stále běsní nepřátelé, *

tupí mě a klnou mi.

Popel jídám jako chleba, *

ředím nápoj slzami,

pro tvůj hněv a rozhorlení: *

zdvihls mě – a svrhl zpět!

Mé dny jsou stín klesající, *

sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

Avšak ty, Pane, trváš věčně, *

tvé jméno z rodu do rodu.

Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *

nadešel k slitování čas.

Milují jej tví služebníci, *

pláčí nad jeho zřícením.

Národy budou ctít tvé jméno, *

tvou slávu všichni králové,

až zbuduje Pán Sión znova, *

zjeví se ve své nádheře,

až k prosbě bezmocných se skloní, *

nezhrdne jejich modlitbou.

Tak budiž psáno pro budoucí, *

ať příští národ Pána ctí!

Neboť Pán shlédl ze svatyně, *

on z nebe na zem popatřil,

zajatců vzdechy aby slyšel, *

zachránil ty, jimž hrozí smrt.

Pak synové tvých služebníků *

přebývat budou v bezpečí

a jejich potomstvo i nadál *

před tvojí tváří potrvá

k cti tvého jména na Sióně, *

k tvé chvále v Jeruzalémě,

až národy a celé říše *

se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

Cestou ochabla má síla, *

dej mi znát těch pár mých dní,

z půlky jich mě neodváděj! *

Věky věků je tvých let!

Dávno založil jsi zemi, *

nebesa jsou dílem tvým:

pominou, ty budeš dále; †

rozpadnou se jako šat, *

změníš je, jak šat se mění.

Ty však stále stejný trváš, *

roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

Poslyš, můj lide, mé naučení.

Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Zachariáše

1,1 – 2,4

Vidění znovuvybudovaného Jeruzaléma

V osmém měsíci, v druhém roce Dareiovy vlády, Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a řekl:

„Hospodin se velmi rozhněval na vaše otce. Ale řekni jim: Tak praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně – praví Hospodin zástupů – a já se obrátím k vám – praví Hospodin zástupů. Nebuďte jako vaši otcové, k nimž dřívější proroci volali: Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svého špatného chování i od svých zlých myšlenek, ale oni neslyšeli a o mě nedbali – praví Hospodin. Vaši otcové – kde jsou? A proroci? Mohou žít navěky? Nedostala se snad k vašim otcům má slova i mé příkazy, které jsem uložil svým služebníkům prorokům? Obrátili se tedy a řekli: ‚Jak Hospodin zástupů hrozil, že bude s námi jednat podle našeho chování a našich skutků, tak s námi jednal.‘“

Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce – to je měsíc šebat – druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova a ten řekl: „Měl jsem v noci vidění: Hle, muž seděl na ryšavém koni, který stál mezi myrtovými keři, a ty byly v hlubině; za ním byli koně ryšaví, plaví a bílí.

Zeptal jsem se: ‚K čemu ti zde jsou, můj pane?‘ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‚Já ti ukážu, co to znamená.‘ Tu se ujal slova ten muž, který stál mezi myrtovými keři: ‚To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí.‘ Odpověděli Hospodinovu andělu stojícímu mezi myrtovými keři: ‚Procházeli jsme zemí, a hle – celá země přebývá v pokoji.‘

Tu se ujal slova Hospodinův anděl a řekl: ‚Hospodine zástupů, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a judskými městy, na které se hněváš? Je to už sedmdesátý rok!‘ Nato odpověděl Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, dobrotivými, utěšujícími slovy.

Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: ‚Ohlas toto: Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sión velkou horlivostí, ale velmi se hněvám na zpupné pohany, kteří překročili míru, když já jsem se hněval jen málo. Proto tak praví Hospodin: S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému, můj dům bude v něm vystaven – praví Hospodin zástupů – znovu bude natažen měřický provaz v Jeruzalémě. Ohlas ještě toto: Tak praví Hospodin zástupů: Ještě budou oplývat má města blahobytem, zase potěší Hospodin Sión a znovu si vyvolí Jeruzalém!‘

Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Hle, čtyři rohy! Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: ‚Co mají znamenat?‘ Odpověděl mi: ‚To jsou ty rohy, které rozptýlily obyvatele Judy, Izraele a Jeruzaléma.‘ Hospodin mi ukázal čtyři kováře. Zeptal jsem se ho: ‚Co ti zde mají dělat?‘ Řekl mi: ‚To jsou rohy, které rozptýlily Judu na jednotlivé muže, takže nikdo z nich nezdvihl hlavu. Přišli tedy ti zde, aby poděsili pohany, aby srazili rohy těch, kteří zdvihli roh proti judské zemi a rozptýlili její obyvatele.‘“

RESPONSORIUM

Zach 1,16; Zjv 21,23

S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému. * Můj dům bude v něm vystavěn.

To město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce. Jeho světlem je Beránek. * Můj dům bude v něm vystavěn.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Fortunátovi“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána

(Cap. 13: CSEL 3,346-347)

V míru odměňuje Bůh dobré svědomí

Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Kdo by se tedy všemožně nesnažil dosáhnout tak veliké slávy, že se stane přítelem Božím, že se bude ihned radovat s Kristem, že po pozemských útrapách a mukách obdrží božskou odměnu? Pro vojáky tohoto světa je slávou vracet se po porážce nepřítele vítězně do vlasti. Ale oč je větší a slavnější vracet se po přemožení ďábla vítězně do ráje; přinést tam, odkud byl Adam vyhnán pro svůj hřích, znamení vítězství nad tím, který Adama oklamal; podat Pánu jako nejmilejší dar neporušenou víru, bezúhonnou statečnost mysli a skvělý projev oddanosti; doprovázet ho, až bude přicházet, aby se ukázala jeho moc nad nepřáteli; být mu po boku, až zasedne k soudu; stát se spoludědicem Kristovým, být postaven na roveň andělům a s patriarchy, apoštoly a proroky radostně vlastnit jako svůj úděl nebeské království. Jaké pronásledování a jaké útrapy by mohly tyto myšlenky překonat a porazit?

Když o tom mysl rozjímá, je statečná a vytrvalá, a duch, posílen jistotou pevné víry v život budoucího věku, se nezachvěje při žádných ďáblových hrozbách a výhrůžkách světa. Při pronásledování se uzavírá nepřátelsky země, ale je otevřeno nebe; hrozí antikrist, ale chrání Kristus; přichází smrt, ale následuje nesmrtelnost. Jaká je to čest a jaká vnitřní jistota odejít z tohoto světa radostně, odejít uprostřed soužení a úzkostí slavně, zavřít na chvíli oči, které se dívaly na lidi a na svět, a ihned je otevřít, aby uviděly Boha a Krista! Jak rychlý a šťastný přechod! Naráz jsi vzat ze země, abys byl usazen v království nebeském.

Na to je třeba myslet, nechat se tím prostoupit a rozjímat o tom dnem i nocí. Zastihne-li pronásledování Božího vojáka v takových myšlenkách, nebude možno zdolat jeho odvahu, odhodlanou k boji. Nebo kdyby byl odvolán ještě předtím, nezůstane bez odměny víra, která byla připravena k mučednictví. Bůh soudce dává odměnu bez ohledu na dobu: v pronásledování odměňuje zápas, v míru dobré svědomí.

RESPONSORIUM

Srov. Sk 20,28; 1 Kor 4,2

Dbejte na celé stádce, v kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. * Starejte se o Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

MODLITBA

Modleme se.

Vyslyš, Bože, prosby svého lidu a pro zásluhy svatého papeže Kalista, jehož mučednickou smrt si dnes připomínáme, chraň svou církev a pomáhej nám překonávat životní obtíže. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky