Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Po tvé pomoci prahne má duše; *
důvěru mám a doufám v tvé slovo.
Po tvém výroku dychtí mé oči: *
kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?
Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *
předpisů tvých však nezapomínám.
Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *
Kdy budeš soudit mé utlačitele?
Úkladně jámy kopou mi zpupní, *
ti, co se neřídí zákony tvými.
Příkazy tvé jsou pravda sama; *
oni mě stíhají lží, proto pomoz!
Málem mě na zemi zahubili, *
já však se držím tvých přikázání.
Podle své milosti ponech mi život, *
svědectví úst tvých zachovám věrně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Slyš, Bože, moje naříkání, *
modlitby mé si povšimni!
Od končin země k tobě volám, *
neboť mé srdce umdlévá.
Vyveď mě na bezpečnou skálu *
vysokou pro mne přespříliš.
Vždyť jenom tys mé útočiště, *
před nepřítelem pevná věž.
Kéž bývám na věky v tvém stanu *
a pod ochranou křídel tvých!
Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.
Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním!
Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy!
Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
kdo prohlédne utajený záměr?“ †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce.
Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo.
Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 3, 7-8
V čem jsem dříve viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista.
Nic stvořeného nemohlo mě odloučit od Boží lásky.
Která se zjevila v Kristu Ježíši.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky