17. září 2025

Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
nezávazná památka
(jen v Čechách)

Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás (v Čechách) se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.

Večerní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hrdinstvím získané radostí vznešené

svatých mučedníků společně velebme.

Touhou v nás hoří duch oslavit písněmi

nejskvělejší sbor vítězný.

Na ně jen s úsměškem pohlížel kdysi svět,

jejž jako jalový usychající květ

oni (ony) dřív zavrhlí a šli v tvých šlépějích,

Ježíši, Králi blažených.

Oni (Ony) jen pro tebe snášejí hrubý vztek;

neslyšet reptání, ba ani trpký vzdech.

Duši jich pokornou při jasném vědomí

mučení žádné nezlomí.

Což někdy lidský ret slovy už vyjádřil,

jaké mučedníkům dary jsi připravil?

Tekoucí krví jsou zbroceni, spánky jim

věnčíš vavřínem zářivým.

Bože trojjediný, prosíme tebe, slyš:

Uchraň nás všeho zla a všech vin zbav nás již:

svým sluhům pravý mír dej, aby chvalozpěv

mohli ti zpívat v dobách všech. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Žalm 138 (139), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11, 34)
I

Pane, ty mě prohlédáš a znáš mě, †

o mně víš, ať sedám nebo vstávám, *

postihneš mé úmysly už z dálky.

Ať jdu nebo ležím, tys tak určil, *

všechny moje cesty jsou ti známy.

Ještě nemám slovo na jazyku *

a ty, Pane, už je slyšíš celé.

Zpředu, zezadu mě obepínáš, *

pevně na mně spočívá tvá ruka.

Hodna úžasu mi je tvá znalost, *

nedostupná, nepochopitelná.

Kam bych mohl před tvým duchem jít, *

kam bych mohl prchnout před tvou tváří?

Vystoupil bych do nebe – jsi tam; *

ustlal bych si v podsvětí – i tam jsi!

Kdybych si vzal křídla jitřenky, *

snesl se až k nejzazšímu moři,

i tam ruka tvá mě zachytí, *

pravice tvá by mě uchopila.

Řeknu-li: „Snad ukryje mě tma, *

zahalím se nocí místo světlem,“

ani tma ti temná nebude, †

noc ti zjasní jako světlo denní, *

temnota tvým očím bude světlem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hodna úžasu mi je tvá znalost, Pane.

Ant. 2 Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

II

Vždyť ty sám jsi stvořil moje nitro, *

ty sám jsi mě v lůně matky utkal.

Děkuji ti za svůj vznik tak zvláštní! †

Podivuhodná jsou tvoje díla! *

Dobře to má duše rozpoznává.

Podstata má nebyla ti tajna, †

když jsem já byl v skrytu teprv tvořen, *

pestře spřádán v samé hloubi země.

Před očima měls můj celý úděl, *

vše už bylo napsáno v tvé knize.

Moje dny už byly utvořeny, *

dříve než z nich kterýkoli vzešel.

Tvé myšlenky však jsou nad můj dosah, *

Bože, jejich plnost nedozírná!

Chtít je sčítat: je jich víc než písku; *

sčetl bych je, u tebe bych zůstal.

Zkoumej, Bože, poznávej mé srdce, *

zkoušej mě a poznávej, jak smýšlím!

Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou, *

veď mě cestou věky osvědčenou!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Já, Pán, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho skutků.

Ant. 3 V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1, 12-20

Radostně děkujme Bohu Otci, *

že nám dal účast na podíle věřících ve světle,

že nás vytrhl z moci temnoty *

a převedl do království svého milovaného Syna:

v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *

odpuštění hříchů.

On je věrný obraz neviditelného Boha, *

prvorozený ze všech tvorů,

v něm bylo stvořeno všechno †

na nebi i na zemi, *

svět viditelný i neviditelný,

ať to jsou andělé při trůnu, *

nebo knížata a mocnosti:

všechno je stvořeno skrze něj a pro něj: †

on je dříve než všechno ostatní, *

a všechno má trvání v něm.

A on je hlava těla církve, †

on je počátek, prvorozený z mrtvých, *

aby měl ve všem prvenství.

Otci se totiž zalíbilo, aby v něm přebývala všechna plnost, *

a aby skrze něho se sebou usmířil všechno,

tím, že jeho krví prolitou na kříži *

zjednal pokoj jak na nebi, tak na zemi.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno má trvání v něm.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 4,13-14

Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.

Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.

Oslavujte ho, všichni čistého srdce.

A jásejte, spravedliví.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

Můj duch ať jásá v Pánu

Lk 1, 46-55

Velebí má duše Pána *

a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,

že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *

Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *

jeho jméno je svaté

a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *

k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem, *

rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

mocné svrhl z trůnu *

a ponížené povýšil,

hladové nasytil dobrými věcmi *

a bohaté propustil s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele, *

pamatoval na své milosrdenství,

jak slíbil našim otcům, *

Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. ke Kantiku Panny Marie Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

PROSBY

Děkujme Králi mučedníků, neboť on večer předtím, než trpěl za naši spásu, odkázal nám při poslední večeři trvalou památku na svou smrt. S vděčností volejme:

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Náš Spasiteli, zdroji a vzore všeho mučednictví, tys nás miloval až do krajnosti,

stůj při těch, kdo trpí příkoří pro tvé jméno.

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Tys prolil svou krev za spásu světa,

dej hříšníkům ducha pravého pokání a usmiř je se svým Otcem.

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Tys za nás umřel na kříži a živíš nás svým tělem a svou krví,

dej, ať v síle tohoto pokrmu překonáme všechny překážky a dojdeme do věčného života.

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Tys nám dal příklad věrného plnění Otcovy vůle,

posiluj naši víru, abychom vytrvali ve všech zkouškách.

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Tys povolal naše zemřelé z tohoto světa k sobě,

stali se ti podobnými ve smrti, dej, ať se ti podobají i ve vzkříšení.

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky