24. říjen 2025

Sv. Antonína Marie Klareta, biskupa
nezávazná památka

Narodil se 23. XII. 1807 v Sallentu nedaleko Barcelony ve Španělsku jako pátý z deseti dětí. Po vysvěcení na kněze (1835) působil jako farář a jako apoštolský misionář v rodné Katalánii a krátký čas také na Kanárských ostrovech. Založil společnost pro vydávání náboženských knih (1847); sám jich také mnoho napsal. V roce 1849 založil misionářskou kongregaci klaretinů. Od roku 1850 byl arcibiskupem v Santiagu na Kubě, kde předtím 14 let neměli biskupa. Začal pořádat exercicie pro kněze, pastorační vizitace a lidové misie. Založil ženský vzdělávací institut klaretinek (1855). Organizoval charitativní a sociální činnost; ve všech farnostech zřídil lidové spořitelny (1854) a učil zemědělce hospodařit tak, aby byli soběstační. Vzbudil tím nenávist majitelů černých otroků; viděli v něm revolucionáře, několikrát na něj spáchali atentát a nakonec dosáhli toho, že se musel vrátit do Španělska (1857). Stal se zpovědníkem královny a doprovázel ji do vyhnanství ve Francii (1868). Účastnil se I. vatikánského koncilu (1869-1870), tam onemocněl a po návratu zemřel 24. X. 1870 v cisterciáckém opatství ve Fontfroide v jižní Francii. Za svatého byl prohlášen v roce 1950.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,

slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,

proto mu pěje naše vděčné stádce

píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého

obhájce pravdy učinil si z něho,

pevného v boji, aby mohl tvůj lid

na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,

byl světlem slepých, všude mírnil bídu,

všem stal se vším, byl prozíravým otcem

Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené

svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle

jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme

i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,

stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,

Svatému Duchu chválou stejně vroucí

ať zní svět celý. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I

Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí, *

napadni ty, kdo mě napadli!

Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †

povstaň a pospěš mi na pomoc, *

řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“

Zato má duše zajásá v Pánu *

z radosti nad jeho pomocí.

Tělem i duší pak budu volat: *

„Pane, kdo tobě se vyrovná!

Ty chráníš slabého před silnějším, *

chudáka před oloupením!“

Oni však předvedli falešné svědky *

k výslechu o tom, co nemohou znát.

Zlem se mi za dobro odvděčili: *

usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

Když oni stonali, já chodil v žíních, †

za ně sám sebe mořil jsem posty – *

kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

Tak jako pro svého přítele, bratra, †

chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *

shrben a posypán popelem.

Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *

shlukli se proti mně do jednoho,

tlačí se na mne i ti, které neznám, *

potupným křikem mě bez dechu štvou.

hanebně se mi posmívají, *

skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †

Zachraň mě před jejich zběsilostí, *

můj život vyrvi ze spárů lvích!

Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *

chvály před četným shromážděním.

Aby se nade mnou neradovali *

všichni ti úskoční nepřátelé,

aby se pohledem nedomlouvali, *

kdo na mne bez příčin mají zášť.

Ty, Pane též to vidíš: už nemlč, *

nevzdal se, Pane, ode mne!

Procitni, povstaň mi na ochranu, *

zastaň se, Pane a Bože můj!

Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †

ať mohou říkat: „Pán je velký! *

Je svému věrnému zachráncem!“

Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *

bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

Můj synu, zachovej má slova.

Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Barucha

1,14 – 2,5; 3,1-8

Prosba kajícího lidu

Čtěte tuto knihu, kterou vám posíláme, a seznamujte se s ní v chrámu Páně v den svátku a ve dnech shromáždění a vyznejte:

„Pán, náš Bůh, je spravedlivý, my se však dnes musíme rdít hanbou, my Judovci i obyvatelé Jeruzaléma, naši králové, naše knížata, naši kněží, naši proroci i naši otcové. Zhřešili jsme proti Pánu, neposlouchali jsme ho, neslyšeli jsme rozkaz Pána, našeho Boha, a nežili jsme podle příkazů, které nám dal.

Ode dne, kdy Pán vyvedl naše otce z egyptské země, až do dneška neposlouchali jsme Pána, našeho Boha, z lehkomyslnosti jsme nedbali jeho hlasu. I ulpělo na nás zlo a prokletí, kterým hrozil Pán ústy svého služebníka Mojžíše, když vyvedl naše otce z egyptské země, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem. A tak je tomu dnes. Neposlechli jsme hlas Pána, našeho Boha, i když nás napomínali proroci, které k nám posílal, ale odešli jsme každý za zálibami svého zlého srdce, sloužili cizím bohům a dělali to, co bylo zlé v očích Pána, našeho Boha.

Proto Pán splnil své slovo, jímž hrozil nám i našim soudcům, kteří soudili Izraele, našim králům a našim knížatům, všemu Izraelovi a Judovi: že přivede na nás veliké pohromy, jimž podobné se nestaly pod nebem, jak se stalo nyní v Jeruzalémě podle toho, co je psáno v Mojžíšově zákoně, že kdekdo bude jíst maso svého syna a maso své dcery. A vydal je do moci všem královstvím, která jsou okolo nás, k hanbě a prokletí mezi všemi okolními národy, mezi něž je Pán rozptýlil. A tak se stali otroky, a nikoli pány, neboť jsme zhřešili proti Pánu, svému Bohu, protože jsme neposlouchali jeho hlas.

Všemohoucí Pane, Bože Izraele! Stísněná duše, soužený duch volá k tobě: Slyš, Pane, a smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě! Ano, ty trůníš navěky, a my bychom měli navěky zahynout? Všemohoucí Pane, Bože Izraele, slyš nyní modlitbu mrtvých Izraelitů a synů těch, kteří zhřešili proti tobě a neposlechli hlas Pána, svého Boha – proto je nám neštěstí ustavičně v patách.

Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale nyní vzpomeň na svou moc a na své jméno, neboť ty jsi Pán, náš Bůh, budeme tě chválit, Pane! Ano, proto jsi pohnul naše srdce, abychom se tě báli, abychom vzývali tvé jméno; budeme tě chválit ve svém vyhnanství, neboť jsme ze svého srdce odstranili všechnu nepravost svých otců, kteří hřešili proti tobě. Pohleď však, dnes jsme ještě ve svém vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k hanbě a kletbě a k trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Pána, našeho Boha.“

RESPONSORIUM

Srov. Ef 2,4-5; Bar 2,12

Bože nekonečně milosrdný, ty jsi nás miloval svou velikou láskou. * Když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedls nás k životu zároveň s Kristem.

My jsme hřešili, bezbožně jsme jednali, páchali jsme nepravost, Pane, náš Bože, proti všem tvým zákonům. * Když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedls nás k životu zároveň s Kristem.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého Antonína Marie Klareta

(L’Egoismo vinto, Romæ 1869,60)

Kristova láska nás žene

Oheň Ducha Svatého naplňoval svaté apoštoly, a oni prošli celý svět. A tentýž oheň zapaluje i apoštolské misionáře, kteří se ubírali, ubírají a budou ubírat do nejzazších krajin země, od jednoho konce světa k druhému, aby zvěstovali Boží slovo; a tak mohou právem na sebe vztahovat výrok apoštola Pavla: Kristova láska nás žene.

Kristova láska nás podněcuje a pobízí, abychom běželi, abychom takřka letěli s pomocí křídel svaté horlivosti. Kdo opravdu miluje, miluje Boha i bližního; a kdo miluje, je opravdu horlivý, a to tím víc, čím je vyšší stupeň jeho lásky, takže čím víc plane láskou, tím víc ho žene horlivost. Jestliže tedy někdo není horlivý, svědčí to o tom, že je láska v jeho srdci vyhaslá. Kdo je plný horlivosti, touží po velkých věcech, dělá je a snaží se, aby byl Bůh stále více poznáván a milován a aby se mu sloužilo v nynějším i budoucím životě, protože tato svatá láska nemá konce. A právě tak jedná i s bližním: přeje si a snaží se, aby byli všichni na tomto světě spokojeni a v nebeské vlasti aby byli šťastní a blažení; aby byli všichni spaseni; aby nikdo nezahynul navěky, neurážel Boha a ani na okamžik nezůstával v hříchu. Vidíme to u svatých apoštolů i u všech, kdo jsou ovládáni apoštolským duchem.

Říkám si: Syn neposkvrněného Srdce Mariina plane láskou a všude, kudy chodí, hoří; toužebně se ze všech sil snaží zapálit všechny lidi ohněm božské lásky. Nic ho neodradí; raduje se, když musí strádat; pouští se do namáhavé práce; ochotně bere na sebe obtíže; netrápí se, je-li pomlouván, a s veselou myslí snáší utrpení. Nemyslí na nic jiného, než jak následovat Ježíše Krista a jak se mu stávat podobným modlitbou, prací, snášením utrpení, stálou a jedinou starostí o Boží slávu a spásu duší.

RESPONSORIUM

1 Sol 2,8; Gal 4,19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys poslal svatého biskupa Antonína, aby s velikou láskou a trpělivostí hlásal evangelium; veď i nás, abychom vždy a ve všem jednali podle tvé vůle a ve spojení s Kristem se usilovně snažili získat své bratry. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky