4. říjen 2025

Sv. Františka z Assisi
Památka

Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství „třetího řádu“ (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o Vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,

jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,

tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná

zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,

ty usiluješ probudit vždy znova

poupata vzácná Boží lásky čisté,

milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,

odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,

královskou cestou kříže došli spásy

u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,

celým svým srdcem přidržel se tebe

v úsilí dobýt záruk blaženosti,

nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,

buď chvála stejná Ohni přesvatému:

za malou oběť dáváš stonásobně

větší odměnu. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je oslavovat Pána, *

opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,

zrána tvou milosrdnost hlásat, *

za noci potom tvoji věrnost

s desítistrunnou harfou, s lyrou *

a s chvalozpěvy při citeře.

Blažíš mě, Pane, svými skutky, *

já plesám nad dílem tvých rukou.

Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *

jak myšlenky tvé přehluboké!

Nerozumný to nepochopí, *

bláhový pro to nemá smysl.

Ať jako plevel bují hříšní, *

ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,

to všechno jim je k věčné zkáze: *

ty však jsi navždy svrchovaný!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, †

tví nepřátelé, Pane, zhynou, *

bezbožní budou rozprášeni.

Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *

olejem čerstvým pomazals mě.

Zvysoka shlížím na odpůrce, *

naslouchám řečem pomlouvačů.

Jak palma vzkvete spravedlivý, *

vzroste jak libanonský cedr.

Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *

pokvetou na nádvořích Božích.

Ponesou ovoce i v stáří, *

zůstanou šťavnatí a svěží

a budou svědčit: Pán je věrný, *

je skála má, je právo samo!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Pane, a za noci tvoji věrnost.

Ant. 2 Vzdejte čest našemu Bohu.

Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32, 1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

Poslyšte, nebesa, co chci říci, *

země, naslouchej slovům mých úst.

Ať má nauka padá jak déšť, *

má slova ať kanou jak rosa,

jak lijavec na zeleň, *

jak vláha na trávu;

jméno Páně chci vzývat, *

vzdejte čest našemu Bohu!

Boží díla jsou dokonalá, *

a všechny jeho cesty spravedlivé.

Bůh je věrný, není v něm klamu, *

je spravedlivý a přímý.

Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *

je to pokolení zlé a zvrácené.

Takhle se Pánu odvděčuješ, *

lide pošetilý a nerozumný?

Což on není tvůj Otec, *

který tě učinil, stvořil a vyvolil?

Jen vzpomeň na dávné dny, *

jen pomysli na jednotlivá pokolení!

Ptej se svého otce, a on ti poví, *

ptej se svých starců, a oni ti řeknou:

Když Nejvyšší rozděloval národy, *

když odděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů *

podle počtu synů praotce Izraele;

údělem Páně je jeho lid, *

Jákob je jeho dědičným podílem.

Nalezl ho na poušti, *

na místě hrůzy a v stepní pustině,

zahrnul ho přízní a odchoval, *

opatroval jak zřítelnici svého oka.

Jak orel volá k letu svá mláďata *

a nad nimi poletuje,

tak nad ním široce rozepjal křídla *

a nosil ho na svých perutích.

Pán sám ho vedl *

a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vzdejte čest našemu Bohu.

Ant. 3 Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy, a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1, 22)

Pane, náš vladaři, †

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *

velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!

Navzdory odpůrcům †

už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *

že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.

Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:

co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *

Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!

Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *

ověnčil jsi ho slávou a ctí;

jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *

všechno mu k nohám položil:

ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †

na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *

co jen se hemží stezkami vod.

Pane, náš vladaři, *

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jak podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

A jeho kroky nekolísaly.

Měl ve svém srdci.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

PROSBY

Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,

Pane Ježíši, smiluj se nad námi.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,

Pane Ježíši, posvěť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,

Pane Ježíši, osviť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,

Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,

Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky