Přesné historické zprávy o svaté Kateřině chybí. Jisté je jen to, že byla již velmi dlouho uctívána ve východní církvi a od doby křižáckých výprav se uctívala i na Západě. Patří mezi 14 pomocníků v nouzi a je patronkou studentek, filozofů, kazatelů a mlynářů. To se zakládá na legendě o jejím umučení. Za pronásledování křesťanů za císaře Maxentia mu prý malá Kateřina vyčítala jeho krutost. Císař si povolal 50 filozofů, aby ji přesvědčili, ale ani jeden z nich jí nic nedokázal. Kateřinu lámali v kole, a když se kolo roztrhlo, sťali jí hlavu. Její tělo má být uloženo v kateřinském klášteře na Sinaji. Tato vzpomínka původně ze všeobecného kalendáře vypadla, ale nyní byla opět obnovena.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkostí těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina.
Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij,
Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá.
Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni.
Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem.
Jen ještě chvíli, a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den.
Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí.
Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán.
Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je navěky.
V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí.
Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým.
Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
Ty, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou.
Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku.
Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán.
Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto navěky živ.
Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
Jen spravedliví zdědí zemi, *
navěky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit.
Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel!
Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Doufej v Pána, choď jeho cestou.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Petra
1,12-21
Svědectví apoštolů a proroků
Milovaní! Tyto věci sice znáte a svůj život jste trvale uspořádali podle přijaté pravdy, ale přesto vám to chci pořád připomínat. A pokud jsem ještě naživu, pokládám to za svou povinnost, abych vás takovým připomínáním udržoval v bdělosti. Vždyť dobře vím, že brzo už budu muset odejít, jak mi to oznámil sám náš Pán Ježíš Kristus. Ale vynasnažím se o to, abyste si mohli i po mé smrti toto všechno stále připomínat.
Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: ‚To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.‘ Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.
Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci. Buďte si však především vědomi toho, že žádné proroctví v Písmu není ponecháno soukromému výkladu. Neboť proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle, ale lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.
RESPONSORIUM
Jan 1,14; 2 Petr 1,16.18
Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.
My jsme na vlastní oči viděli jeho velebnost, když jsme s ním byli na posvátné hoře. * Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Césaria z Arles
(Sermo 159,1.3-6: CCL 104,650.652-654)
Jak následovat Krista
Zdá se, milovaní bratři, že je tvrdé, co Pán přikazuje v evangeliu, a soudí se, že je to dost těžké, když říká: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe. Není to ovšem tvrdé, protože příkaz dává ten, kdo sám pomáhá, aby se to přikazované stalo.
Zapři se a vezmi svůj kříž a následuj Krista. A kam máme Krista následovat, ne-li tam, kam odešel? Víme přece, že vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa: tam za ním máme jít. A rozhodně nemáme ztrácet naději: ne že by člověk cokoli sám mohl, ale proto, že nám on sám dal příslib. Daleko jsme měli do nebe, dokud na nebesa neodešla naše Hlava. Proč bychom se však vzdávali naděje, že se tam dostaneme, jestliže jsme údy, které k té Hlavě patří? Ptáte se proč? Protože na zemi strádáme mnoha obavami a mnoha bolestmi. Ale vyjděme za Kristem, tam, kde je největší štěstí, kde je nejvyšší pokoj a bezpečí navěky.
Ten, kdo touží následovat Krista, by ovšem měl vyslechnout slova apoštolova: Kdo tvrdí, že v Kristu zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on. Chceš následovat Krista? Buď pokorný a ponížený, kde on byl ponížený; nepohrdej jeho ponížeností, chceš-li dosáhnout jeho výšin.
Nerovnou a hrbolatou se stala cesta, když člověk upadl do hříchu; je však zase rovná, když ji Kristus urovnal svým vzkříšením a když z uzoučké pěšinky učinil královskou cestu. Dvě nohy nám umožňují běžet tou cestou, pokora a láska. Všechny už nás láká výšina: prvním stupněm k ní je ovšem poníženost a pokora. Proč si tedy vyskakuješ? Chceš snad místo stoupání upadnout? Začni pěkně od prvního stupně, od pokory, a už ses dal do stoupání.
A tak náš Pán a Spasitel říká nejen Zapři sám sebe, ale hned dodává Vezmi svůj kříž a následuj mě. Co znamená ono Vezmi svůj kříž? Snášej všechno obtížné, a tak mě následuj. Ten, kdo vykročí za mnou a bude mě následovat dobrými mravy a plněním přikázání, bude mít mnoho odpůrců, kteří mu budou bránit, kteří se mu budou posmívat a pronásledovat ho. Odpůrců nejen z řad pohanů, kteří jsou mimo církev, ale i z řad těch, kteří jsou uvnitř církve, aspoň co do těla, i když nepravostí svých skutků jsou také mimo, a zatímco se naoko honosí křesťanským jménem, opravdové křesťany nepřetržitě pronásledují. Takoví jedinci jsou součástí církve asi tak, jako k našemu tělu patří i škodlivé tekutiny. Takže jestliže bys rád následoval Krista, nic neodkládej a nes jeho kříž, snášej ty, kteří jsou na tebe zlí, a neklesej.
Chceme-li tedy splnit, co řekl Pán, Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříž a následuj mě, snažme se s Boží pomocí uskutečňovat to, o čem mluví apoštol: máme-li co jíst a čím se oblékat, máme s tím být spokojeni a nepachtit se po pozemských statcích více, než je nám zapotřebí, a chtít zbohatnout, jinak bychom mohli upadnout do pokušení, do léčky ďáblovy, do mnoha neužitečných a škodlivých tužeb, které strhávají lidi do záhuby a do zkázy. Od takových pokušení kéž nás uchrání a osvobodí Pán.
RESPONSORIUM
Srov. Žl 44 (45),15-16.5
Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, panny její za ní kráčejí. * S radostným jásotem ji přivádějí.
Ve vznešenosti své a nádheře do boje vyjeď za věrnost a právo. * S radostným jásotem ji přivádějí.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému lidu svatou pannu a nezdolnou mučednici Kateřinu; na její přímluvu nás posiluj ve víře a vytrvalosti, abychom usilovně pracovali pro jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky