17. únor 2025

Sv. Alexia a druhů, řeholníků
nezávazná památka

Sedm florentských obchodníků se rozhodlo (v 1. polovině 13. století) odejít do ústraní na Monte Senario (severně od Florencie) a žít v chudobě a pokání. Jejich cílem bylo žít svatě a přivádět všechny na cestu k svatosti. Založili řád servitů (služebníků Panny Marie). Nejstarší z nich, Alessio Falconieri, se dožil definitivního potvrzení řádu (1304) a zemřel 17. II. 1310 ve věku asi 110 let. Za svaté byli prohlášeni v roce 1725.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Spasitelova lásko chvály hodná,

jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,

tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná

zázračnou mocí.

V těch, kdo se vodou narodili z Boha,

ty usiluješ probudit vždy znova

poupata vzácná Boží lásky čisté,

milost svou, Kriste.

Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,

odhazují vše, aby s tebou, Vůdce,

královskou cestou kříže došli spásy

u tvého Otce.

I tento světec, podnícený z nebe,

celým svým srdcem přidržel se tebe

v úsilí dobýt záruk blaženosti,

nejvyšších ctností.

Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,

buď chvála stejná Ohni přesvatému:

za malou oběť dáváš stonásobně

větší odměnu. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *

tak dychtí, Bože, po tobě má duše.

Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *

kdy konečně zas přijdu před tvou tvář?

Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *

když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“

Duše mi přetéká, když si to představuji, †

jak pronikal jsem do svatyně Boží *

za chvalozpěvů svátečního davu.

Proč se, má duše, rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †

tu od Jordánu, z hermonského kraje, *

a s této hory, která sluje Misar.

V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *

tvé vlny, slapy přese mne se valí.

Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *

s písní se modlím k Bohu svého žití.

Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“

Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *

když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36, 1-7.10-13

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného a pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17, 3)

Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *

a ukaž nám světlo svého slitování.

Svou bázní pronikni všechny pohany, *

kteří tě nehledají,

aby poznali, že není Boha kromě tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

ať vidí tvoji moc!

A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *

tak se na nich proslav před našima očima,

aby tě poznali, jako my jsme poznali, *

že není Boha mimo tebe, Pane!

Znovu čiň znamení, opakuj divy, *

oslav svou pravici, své mocné rámě.

Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †

aby poznali, že není Boha mimo tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Dej jim znovu dědictví, *

jako měli od pradávna.

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *

nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.

Smiluj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, kde přebýváš.

Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *

a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 A (19 A)
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti... aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lk 1, 78.79)

O Boží slávě vypravuje nebe, †

obloha hlásá díla jeho rukou, *

den dni to říká, noc to šeptá noci.

Není to ani řeč a nejsou slova: *

hovoří takto hlasem nepostižným.

Ten hlas však prostupuje celou zemi, †

zní mluva nebes na sám konec světa, *

až tam, kde slunci vybudoval stan.

Z něho pak slunce vychází jak ženich, *

těší se jako běžec před závodem.

Vychází od jednoho konce nebes †

a běží zas až na opačný konec, *

před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

A jeho kroky nekolísaly.

Měl ve svém srdci.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Zákon Páně * měl ve svém srdci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Hle, jak je dobré a jak útěšné, bratří když pobývají pospolu.

PROSBY

Oslavujme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,

Pane Ježíši, smiluj se nad námi.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,

Pane Ježíši, posvěť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,

Pane Ježíši, osviť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,

Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,

Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Naplň nás, Bože, upřímnou zbožností, s jakou svatí bratři, jejichž památku slavíme, oddaně uctívali Matku tvého Syna a přiváděli tvůj lid k tobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky