Narodil se kolem roku 924 ve Švábsku. Vzdělával se v klášterní škole v Reichenau a ve Würzburgu, byl učitelem na dómské škole a děkanem kapituly v Trevíru (956), vstoupil jako mnich do benediktinského kláštera v Einsiedeln ve Švýcarsku (965) a byl tam vysvěcen na kněze (kolem roku 970). Po krátkém misijním působení v Maďarsku (971) byl o Vánocích v roce 972 jmenován biskupem v Řezně (Regensburg). Byl velmi obětavý a vysoce vzdělaný, podporoval školy a kláštery, značně pozdvihl duchovní úroveň kněží. Tím, že souhlasil s odloučením Čech od své diecéze, umožnil v roce 973 založení biskupství v Praze. Zemřel 31. X. 994 v Puppingu u Lince; jeho tělo bylo z Rakouska převezeno po Dunaji do Řezna a tam pohřbeno v kostele sv. Emmerama. Jeho uctívání jako svatého bylo potvrzeno v roce 1052.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!
Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka.
Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení!
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím.
Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce.
Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí.
Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem.
Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“
Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen.
Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro.
Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Moudrosti
8,1-21c
O moudrost je třeba prosit Boha
Moudrost se mocně rozpíná
od jednoho konce světa k druhému
a všemu vládne s dokonalostí.
Miloval jsem ji a vyhledával od své mladosti
a snažil jsem si ji přivést jako nevěstu,
neboť jsem se zamiloval do její krásy.
Je vznešená pro své společenství s Bohem
a pro lásku, kterou k ní má vládce všehomíra.
Je totiž zasvěcena do Božího vědění
a určuje jeho díla.
Je-li bohatství v tomto životě žádoucím dobrem,
co je bohatší než moudrost, která všechno tvoří?
Má-li být znalost úspěšná,
kdo je mezi bytostmi spíše umělcem než ona?
A když někdo miluje spravedlnost,
plodem jejích námah jsou ctnosti,
poněvadž ona učí mírnosti a opatrnosti,
spravedlnosti i statečnosti;
v lidském životě není nic užitečnější.
Když pak někdo touží po bohaté zkušenosti,
moudrost zná minulost a usuzuje na budoucnost,
vyzná se ve vybroušené mluvě i v luštění hádanek,
už napřed poznává divy a zázraky,
události období i časů.
Rozhodl jsem se tedy, že si ji přivedu, aby žila se mnou,
poněvadž jsem věděl, že mi bude rádkyní ve štěstí
i útěchou při starostech a zármutku.
Kvůli ní budu mít u lidí slávu
a přes své mládí úctu mezi starci.
Shledá se, že jsem bystrý na soudu,
a v očích vládců vzbudím obdiv.
Když budu mlčet, budou na mě čekat,
když budu mluvit, budou mi pozorně naslouchat,
když prodloužím svou řeč,
na ústa si položí ruku.
Moudrostí dosáhnu nesmrtelnosti
a věčnou památku zanechám těm, kdo přijdou po mně.
Budu vládnout lidem a národy mě budou poslouchat.
Obávaní vládcové se mě budou bát, jak o mně uslyší;
ukáže se, že jsem mezi lidmi dobrý a ve válce statečný.
Až vejdu do svého domu, odpočinu si po jejím boku,
neboť styk s ní nemá hořkost,
ani spolužití s ní mrzutost,
ale jen potěšení a radost.
Když jsem o tom u sebe uvažoval
a přemýšlel ve svém srdci,
že nesmrtelnost je ve spojení s moudrostí,
v přátelství s ní čistá rozkoš,
v práci jejích rukou nevyčerpatelné bohatství,
ve stálé důvěrnosti s ní rozvaha
a ve společných rozhovorech sláva,
obcházel jsem a hledal, jak bych si ji vzal k sobě.
Ano, byl jsem jinoch pěkně vyvinutý
a dostal jsem dobrou duši,
nebo spíše, že jsem byl dobrý,
přišel jsem do neposkvrněného těla.
Protože jsem věděl, že ji dostanu jenom jako dar Boží
– a to už patří k moudrosti vědět, koho je darem –
obrátil jsem se k Pánu a prosil ho.
RESPONSORIUM
Mdr 7,7-8; Jak 1,5
Modlil jsem se, a byl mi dán rozum. * Prosil jsem, a dostal jsem v úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.
Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. * Prosil jsem, a dostal jsem v úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Wolfganga“
(Othlon, Vita S. Wolfgangi, 29: MGH, Scriptores, IV, p.538)
Rád dám sám sebe i všechen svůj majetek, jen aby tam dům Boží dostal pevné základy
Z mnoha zbožných Wolfgangových činů je třeba uvést i to, co tento Boží služebník vykonal pro kmen Čechů. Tento kmen totiž nedávno před tím přijal křesťanskou víru a odvrhl, byť liknavě, bohaprázdné modly, ale vůbec nevěděl, jak by katolické náboženství uskutečňoval, neboť mu scházel pastýř.
Ale císař Ota II., přední pěstitel svatého náboženství, byl požádán slavným vévodou Jindřichem a dalšími věřícími, aby dílo, s kterým se u tohoto kmene započalo, pro lásku Boží královskou mocí dovršil. S těmito prosbami císař rád souhlasil. Ale poněvadž česká provincie byla farností řezenské diecéze, nemohl to provést, leč s podporou jejího biskupa. Proto vyslal k biskupovi poselstvo s žádostí, aby náhradou za tuto farnost přijal statky a dovolil v Čechách založit biskupství.
Tu se muž Boží nesmírně zaradoval z toho, co mu bylo řečeno a svolal své přední rádce žádaje od nich radu, jak by měl císaři vhodně odpovědět. Když mu jednohlasně radili, aby této žádosti nevyhověl, řekl: „Vidíme, že se pod zemí té provincie skrývá vzácná perla, a nezískáme ji, leda za tu cenu, že prodáme, co nám patří. Poslyšte proto, co pravím. Hle, já rád dám sám sebe i všechen svůj majetek, jen aby tam dům Boží dostal pevné základy, aby tamější církev byla posílena.“ To řekl a vzkázal císaři, že souhlasí. Když nastal čas uskutečnit dohodnutou směnu, vyhověl s takovou ochotou, že sám sestavil listinu privilegia.
RESPONSORIUM
1 Petr 5,2.3-4; Tit 1,7
Paste Boží stádce vám svěřené a vykonávejte nad ním dohled: ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. * Až se objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.
Církevní představený je přece Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný: ne domýšlivý, ne lačný špinavého zisku. * Až se objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys dal svatému biskupu Wolfgangovi moudrost a velkodušnost, takže měl na zřeteli vždycky jen prospěch tvého království; nauč i nás vidět potřeby tvé církve a spolupracovat na díle spásy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky