30. červen 2025

Svatých prvomučedníků římských
nezávazná památka

Císař Nero je dal popravit během prvního pronásledování křesťanů v Římě, po požáru města v roce 64, jak o tom svědčí pohanský římský historik Tacitus (Annales 15, 44) a sv. Klement I. ve svém listu Korinťanům (kap. 5-6). Byli umučeni různým způsobem většinou v Neronově cirku na úpatí Vatikánského pahorku. Mezi nynějším hřbitovem a Svatopetrskou bazilikou označuje kámen v dlažbě místo, kde uprostřed tohoto cirku stál obelisk, přenesený v roce 1586 na Svatopetrské náměstí před baziliku.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,

koruno vyznávajících,

ty vedeš v říši nadhvězdnou,

kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám

i k našim snažným modlitbám.

Za chvály palem vítězných

nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,

jak šetřit vyznavače víš:

nad hříchy dej nám vítězství

pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,

i Synu stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *

v rozhorlení svém mě netrestej!

Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *

uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

Na dno roztřesena je má duše, *

jak chceš, Pane, dlouho otálet?

Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *

pro své slitování zachraň mě!

Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *

kdo by v podsvětí tě velebil?

Už jsem vysílen svým naříkáním, †

každou noc jen pláčem lože skrápím, *

slzami své lůžko promáčím.

Oko mé je hořem zakaleno, *

stárnu z tolika svých nepřátel.

Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *

Neboť Pán mé nářky uslyšel.

Uslyšel Pán volání mé prosby, *

vyslyšel Pán moji modlitbu.

Ať se poděsí mí nepřátelé, *

ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9 A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I

Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *

vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *

Hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno,

protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *

zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *

zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu,

pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *

navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *

vylidnils jejich města, památka jejich zašla.

Pán zato bude trůnit věčně, *

k soudu si postavil svůj stolec.

Svět bude soudit spravedlivě, *

rozsudek vyřkne nad národy.

Pán bude útočištěm slabých, *

útulkem jejich v době bídy.

A budou v tebe důvěřovat, *

ti, kdo se znají k tvému jménu,

neboť kdo tebe hledá, Pane, *

toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *

mezi národy zvěstujte jeho skutky!

Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *

nikdy nezapomíná jejich nářků.

Smiluj se nade mnou, Pane, *

shlédni na moji bídu,

co snáším od nepřátel, *

vyveď mě od bran smrti!

Ať všechnu chválu tvou zpívám †

v branách siónské dcery *

a nad tvou pomocí jásám.

Propadli pohané do jam, *

které kopali jiným,

sami se lapili nohou *

do léčky, kterou kladli.

Tak se Pán projevil soudem: †

neboť se polapil hříšník *

do díla vlastních rukou.

Do podsvětí ať se propadnou hříšní *

s pohany, kteří na Boha zapomínají.

ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *

naděje nuzných nadobro nezajde nikdy.

Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *

před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *

ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.

A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z první a z druhé knihy Samuelovy

1 Sam 31,1-4; 2 Sam 1,1-16

Saulova smrt

Filišťané bojovali proti Izraeli. Izraelští muži před Filišťany utíkali a padali pobiti v pohoří Gelboe. Filišťané se pustili za Saulem a jeho syny. I pobili Filišťané Saulovy syny Jonatana, Abinadaba a Malkíšuu.

Pak zesílil boj proti Saulovi. Objevili ho lukostřelci a těžce ho postřelili. Saul řekl svému zbrojnoši: „Vytas svůj meč a probodni mě jím, než přijdou ti neobřezanci, aby mě neprobodli oni a nezneuctili.“ Zbrojnoš však nechtěl, velmi se bál. Saul tedy uchopil meč a nalehl na něj.

Když se vrátil David od porážky Amalečanů, zůstal dva dny v Siklagu. Třetího dne přišel člověk ze Saulova tábora; měl roztržené šaty a na hlavě prach. Když přišel k Davidovi, padl tváří na zem a poklonil se. David mu řekl: „Odkud přicházíš?“ On mu odpověděl: „Zachránil jsem se z izraelského tábora.“ David se ho zeptal: „Co se stalo? Prosím tě, pověz mi to!“ On odpověděl: „Lid utekl z bitvy, mnoho lidu padlo, i Saul i jeho syn Jonatan jsou mrtví.“

David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Jak víš, že zemřel Saul a jeho syn Jonatan?“ Mládenec, který mu to oznámil, odvětil: „Náhodou jsem se ocitl v pohoří Gelboe. A hle, Saul se opíral o své kopí a vozy a jezdci už na něj dotírali. Ještě se obrátil, spatřil mě a zavolal na mě. Ozval jsem se: „Tu jsem.“ Zeptal se: „Kdo jsi?“ Odvětil jsem mu: „Jsem Amalečan.“ Vyzval mě: „Postav se ke mně a usmrť mě, neboť mě svírá smrtelná křeč, ale ještě je ve mně život.“ Postavil jsem se k němu a usmrtil jsem ho. Poznal jsem, že po svém pádu stejně nebude živ. Sňal jsem mu z hlavy královskou čelenku a z paže náramek a přinesl jsem je sem svému pánu.“

David se chopil svých šatů a roztrhl je, a také všichni muži, kteří byli s ním. Naříkali, plakali a postili se až do večera pro Saula, pro jeho syna Jonatana, pro Hospodinův lid a pro izraelský dům, protože padli mečem.

David se zeptal mládence, který mu to oznámil: „Odkud jsi?“ On řekl: „Jsem syn amaleckého přistěhovalce.“ David se na něj rozkřikl: „Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zahubit Hospodinova pomazaného?“ David zavolal jednoho z družiny a poručil: „Přistup a sraz ho!“ A on ho ubil k smrti. David mu totiž řekl: „Krev, kterou jsi prolil, ať padne na tvou hlavu. Tvá ústa tě usvědčila, když jsi řekl: ‚Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.‘“

RESPONSORIUM

Srov. 2 Sam 1,21.19

Hory v Gelboe, rosa ani déšť ať na vás nesestoupí. * Tam padli izraelští hrdinové.

Všechny hory, které jsou vůkol nich, ať navštíví Pán, ale Gelboe ať pomine. * Tam padli izraelští hrdinové.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

(Cap. 5,1 – 7,4: Funk 1,67-71)

Ze závisti byli vydáni na smrt a stali se skvělým příkladem pro nás

Přejděme teď staré příklady a přikročme k Božím bojovníkům z poslední doby, ukažme si vznešené příklady z našeho času. Ti, kteří byli největšími sloupy svatosti, se z řevnivosti a závisti druhých stali obětí pronásledování, až posléze dotrpěli k smrti.

Pohleďme bedlivě na dobré apoštoly. Petr musel jako oběť zlé závisti ne jednou nebo dvakrát, ale mnohokrát trpět, až zemřel mučednickou smrtí a odešel na zasloužené místo slávy. Jako oběť závisti a nenávisti dosáhl vítězné odměny za trpělivost také Pavel. Sedmkrát byl uvržen do vězení, byl zahnán na útěk a kamenován. Na východě i na západě se stal hlasatelem Božího slova a pro svou víru sklidil velikou slávu. A když po celém světě kázal spravedlnost a došel až na samé hranice západu, před tváří vladařů vydal svědectví mučednickou smrtí a odešel ze světa do svatého místa jako příklad nejvyšší trpělivosti.

K těmto mužům a svatým učitelům života se přidružilo velké množství vyvolených. Také oni přestáli jako oběť závisti mnoho utrpení a muk a stali se uprostřed nás skvělým příkladem k následování. Závist vydala krutému pronásledování ženy donucené v cirku představovat mytologické oběti (jako Danaovny nebo Dirké): když podstoupily strašné a zločinné mučení, dostaly se na bezpečnou cestu víry a vzdor tělesné křehkosti dosáhly vznešené odměny. Závist oddělila život manželek od manželů a převrátila výrok našeho praotce Adama: To je kost z mých kostí a tělo z mého těla. Závist a řevnivost vyvrátila veliká města a beze zbytku zničila velké národy.

Píšeme to, milovaní, nejen abychom vás ve vaší službě napomenuli, ale také abychom povzbudili sami sebe. Vždyť se přece nacházíme ve stejné aréně a čeká nás stejný zápas. Proto zanechme všech marných a zbytečných starostí a držme se ctihodných pravidel, která nám byla předána, a hleďme si toho, co je před tváří našeho Tvůrce krásné, co je mu milé a příjemné. Neztrácejme z očí Kristovu krev a snažme se pochopit, jak drahocenná je před Bohem krev toho, který ji prolil za naši spásu a přinesl celému světu milost pokání.

RESPONSORIUM

Z lásky k Bohu vydali své tělo k mučení * a dosáhli tak věčné slávy.

To jsou ti, kdo přišli z velikého soužení: roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi * a dosáhli tak věčné slávy.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys posiloval prvokřesťanské mučedníky, aby ti zachovali svou věrnost, a oni svou krví posvětili začátky římské církve; pro jejich statečnost v zápase dávej i nám svou sílu a radost z toho, že nás nic nemůže odloučit od tvé lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky