Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentasie (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Jitřenka poslem slunce je,
temnoty noci zahání,
vybízí, bychom po zpěvu
ve stopách Albertových šli.
Mnohých se apoštolem stal,
spásy jim cestu zvěstoval,
by z temnot spánku povstali,
Kristovo světlo šířili.
Jako horlivý služebník
své stádce bránil před škůdci,
chránil, k jednotě přiváděl,
života zdroj on ukázal.
Pokoj jsi hájil horlivě,
Alberte, tady na zemi,
teď pokoj věčný na nebi
vyprošuj také pro všechny.
Chvála a věčná sláva buď
Bohu Otci i se Synem,
též Duchu, jenž je Zastáncem,
kéž na věky zní vesmírem. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.
Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře.
Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou.
Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
ty však jsi navždy svrchovaný!
Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů.
Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.
Ant. 2 Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.
Ez 36, 24-28
Vezmu vás z národů †
a shromáždím ze všech zemí, *
a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
a očistíte se od všech vašich nečistot, *
a ode všech vašich model vás očistím.
Dám vám nové srdce *
a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
a dbali na má ustanovení a konali je.
Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
a budete můj lid *
a já budu váš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.
Ant. 3 Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!
Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!
Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.
Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!
Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod.
Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!
KRÁTKÉ ČTENÍ
Job 38, 4-7; 42, 1-2
Kde jsi byl, když jsem kladl zemi základy? Pověz mi, víš-li to! Víš, kdo stanovil její rozměry nebo kdo na ni roztáhl míru? Na čem jsou upevněny její základy nebo kdo položil její úhelný kámen, když mě chválily sborem jitřní hvězdy a všichni synové Boží jásali? Job odpověděl Hospodinu a řekl: „Vím, že všechno zmůžeš, že nemožný ti není žádný záměr.“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.
Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.
A ukázal mu království Boží.
Po správných cestách.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.
Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.
Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2024 J. Vidéky