21. říjen 2025

Bl. Karla Rakouského
nezávazná památka

Karel Rakouský se narodil 17. srpna 1887 v Persenbeugu v diecézi St. Pölten. Dne 21. října 1911 uzavřel manželství se Zitou z rodu Boubon-Parma. Se svou manželkou a dětmi vedl příkladný rodinný život. Byla to opravdová domácí církev, vedená láskou k nejsvětější svátosti a k blahoslavené Panně Marii. V době 1. světové války se v roce 1916 stal císařem Rakouska, kam až do října 1918 patřily i země nynější České republiky, a byl korunován jako král Maďarska. Usiloval o spravedlivý a trvalý mír a prosazoval právo a spravedlnost. Po změně státního uspořádání byl v roce 1919 donucen opustit vlast, žil v chudobě a svou nemoc snášel s hlubokou důvěrou v Boha. Když 1. dubna 1922 umíral ve Funchalu na ostrově Madeiře, vzýval jméno Ježíšovo. Papež Jan Pavel II. ho 3. října 2004 prohlásil za blahoslaveného.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,

koruno slávy v nebesích,

dnes nakloň vlídnější svou tvář

k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený

se zaskvěl novou jasností,

dnes vzpomínáme naň i my,

tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,

on přešel čistou šlépějí,

s tebou se cestou spásy dal

a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem

nepřipjal právem srdce své,

tak došel v sídle nebeském

odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám

jít žitím v jeho šlépějích

a odpusť k jeho přímluvám

svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9 B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení, vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I

Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *

proč se skrýváš za časů tísně?

Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *

že padá do nástrah, které mu schystal.

Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *

loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

Svévolník v duchu pyšně si říká: *

„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí.

Jemu se povede vždycky, co páchá †

na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *

a svým odpůrcům jenom se šklebí.

V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *

od rodu k rodu mě neštěstí mine.“

Ústa má plná klamu a křivdy, *

na jazyku jen trýzeň a hoře.

Za humny sedá na číhané, †

úkradkem vraždí nevinného, *

očima slídí po chudáku.

V úkrytu číhá jak šelma v houští, †

číhá, jak lapit ubožáka; *

lapí ho, vtáhne do své sítě.

Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *

slabí tak padají do jeho moci.

V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *

odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku, *

Nezapomínej na ubožáky!

Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *

říkat si: „Však ty nepotrestáš“?

Ty sám však vidíš strasti a muka, *

hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.

Na tebe vždy se spoléhá slabý, *

ty jsi pomocník osiřelých.

Rámě přeraz hříšnému lotru *

potrestej špatnost, ať nadobro zajde!

Pán je králem na věky věků, *

vymizí pohané z jeho země.

Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *

v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *

Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *

věrnost mezi lidmi už se ztratila.

Jeden druhého tu slovem obelhává, *

mluví klamným rtem a srdcem dvojakým.

Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *

jazyky, co mluví opovážlivě,

ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *

V našich ústech síla, kdo je nad námi?“

Utištění slabí, naříkají chudí, †

proto praví Pán: „A nyní povstanu, *

opovrženému spásu přinesu!“

Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *

čisté stříbro prošlé žárem sedmerým.

Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *

před tím plemenem nás vždycky zachráníš,

i když bezbožníci pyšně vykračují *

a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Pán utlačeným dopomáhá k právu.

Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Ester

4,1-8.8a.9-17

Aman připravil vyhlazení židů

Když se Mardocheus dozvěděl o všem, co se stalo, roztrhl svůj šat, oblékl si žíněné roucho a posypal hlavu popelem. Vyšel doprostřed města a převelice hořekoval. Tak došel až před královskou bránu; do královské brány totiž nebylo dovoleno vejít v žíněném rouchu. A všude, v každé provincii, kamkoli se dostal králův výnos a rozkaz, nastal u židů veliký smutek, půst, pláč a nářek; žíněné roucho a popel se pro mnohé staly lůžkem.

Tu přišly Esteřiny dívky a dvořané a oznámili jí to. Když to uslyšela, sevřela ji nesmírná úzkost. Poslala Mardocheovi šaty, aby odložil žíněné roucho, a oblékl si je; ale on je nepřijal. Ester tedy zavolala Atacha, jednoho z dvořanů, kterého král ustanovil k její službě, a přikázala mu, aby šel k Mardocheovi a zjistil, proč to dělá. Atach vyšel k Mardocheovi na městské prostranství před královskou branou. Mardocheus mu oznámil všechno, co ho potkalo a jak velké množství stříbra slíbil Aman dát do královské pokladny za vyhlazení židů. Dal mu také opis výnosu o jejich vyhlazení, který byl vyvěšen v Šúšanu. Měl ho ukázat královně a vybídnout ji, aby šla ke králi uprosit ho a přimluvit se za svůj lid. Vzkázal po něm: „Vzpomeň si na dny své bídy, kdy jsem tě živil vlastní rukou! Aman, druhý po králi, promluvil proti nám, aby nás vydal na smrt, ale ty volej k Hospodinu, přimluv se za nás u krále a vysvoboď nás ze smrti!“

Atach se vrátil a oznámil Esteře Mardocheův vzkaz. A ona mu přikázala, aby Mardocheovi vyřídil její odpověď: „Všichni královi služebníci a všechny provincie, které jsou pod jeho pravomocí, vědí, že pro každého muže i ženu, kteří by bez pozvání vešli do vnitřního nádvoří ke králi, platí jediný zákon: má být ihned usmrcen, ledaže by k němu král vztáhl zlaté žezlo; pak může zůstat naživu. Ale já jsem už třicet dní nebyla zavolána ke králi.“ Když to Mardocheus uslyšel, znovu vzkázal Esteře: „Nedomnívej se, že kvůli tomu, že jsi v domě králově, ty jediná vyvázneš životem, na rozdíl od všech židů. Neboť budeš-li v tuto chvíli mlčet, vysvobození a záchrana přijde židům odjinud, ale ty a dům tvého otce zahynete. A kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato.“

Ester tedy vzkázala Mardocheovi: „Jdi, shromáždi všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny a tři noci. Také já a mé dívky se budeme takto postit. A potom půjdu ke králi, i když budu jednat proti zákonu. Mám-li zahynout, zahynu.“ Mardocheus odešel a učinil všechno, co mu Ester přikázala.

RESPONSORIUM

Srov. Est 4,17bb; Tob 13,2; Jdt 6,19

Pomoz mi, Pane, můj Bože, vždyť nemám nikoho než tebe. * Ty trestáš a smilováváš se, svrhuješ do podsvětí a vyvádíš ze záhuby.

Pane a Bože, Stvořiteli nebe i země, shlédni na naše ponížení. * Ty trestáš a smilováváš se, svrhuješ do podsvětí a vyvádíš ze záhuby.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastorální konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi v dnešním světě

(Gaudium et spes, n. 93)

Budovat svět a dovést ho k cíli

Křesťané pamatují na Pánova slova: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem“, a proto nemohou mít vroucnější přání, než aby sloužili lidem dnešního světa stále velkodušněji a účinněji. Věrně se proto drží evangelia a využívají jeho síly. A tak se spolu se všemi, kdo milují a hledají spravedlnost, ujímají ohromného díla, které mají zde na zemi uskutečnit a z něhož budou skládat účty tomu, jenž bude posledního dne všechny soudit. Ne všichni, kdo říkají „Pane, Pane“, vejdou do království nebeského, ale ti, kdo plní Otcovu vůli a zdatně přikládají ruku k dílu. Otec chce, abychom ve všech lidech viděli a účinně slovem i skutkem milovali Krista jako bratra, vydávali tak svědectví Pravdě a zprostředkovali tajemství lásky nebeského Otce druhým. Tím povzbudíme lidi na celé zemi k živé naději, která je darem Ducha Svatého, aby nakonec byli přijati do míru a nejvyšší blaženosti, do vlasti, která se skví slávou Páně.

„Tomu pak, který má moc vykonat na nás věci nad pomyšlení nesmírně vznešenější, než my prosíme nebo chápeme, tomu buď sláva v církvi ve spojení s Kristem Ježíšem, po všechna pokolení na věčné časy. Amen.“.

RESPONSORIUM

Ef 5,8b-9; Mt 5,14a.16a

Vy jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla. * Ovoce tohoto světla záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy.

Vy jste světlo světa. Ať vaše světlo svítí lidem. * Ovoce tohoto světla záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty jsi vedl blahoslaveného Karla obtížemi tohoto světa od vlády pozemské ke koruně nebeské; na jeho přímluvu nám pomáhej, ať tvému Synu a našim bratřím a sestrám sloužíme tak, abychom dosáhli věčného života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky