15. listopad 2025

Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele církve
Památka
pro dominikány (OP)

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentasie (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Jitřenka poslem slunce je,

temnoty noci zahání,

vybízí, bychom po zpěvu

ve stopách Albertových šli.

Mnohých se apoštolem stal,

spásy jim cestu zvěstoval,

by z temnot spánku povstali,

Kristovo světlo šířili.

Jako horlivý služebník

své stádce bránil před škůdci,

chránil, k jednotě přiváděl,

života zdroj on ukázal.

Pokoj jsi hájil horlivě,

Alberte, tady na zemi,

teď pokoj věčný na nebi

vyprošuj také pro všechny.

Chvála a věčná sláva buď

Bohu Otci i se Synem,

též Duchu, jenž je Zastáncem,

kéž na věky zní vesmírem. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je oslavovat Pána, *

opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,

zrána tvou milosrdnost hlásat, *

za noci potom tvoji věrnost

s desítistrunnou harfou, s lyrou *

a s chvalozpěvy při citeře.

Blažíš mě, Pane, svými skutky, *

já plesám nad dílem tvých rukou.

Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *

jak myšlenky tvé přehluboké!

Nerozumný to nepochopí, *

bláhový pro to nemá smysl.

Ať jako plevel bují hříšní, *

ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,

to všechno jim je k věčné zkáze: *

ty však jsi navždy svrchovaný!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, †

tví nepřátelé, Pane, zhynou, *

bezbožní budou rozprášeni.

Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *

olejem čerstvým pomazals mě.

Zvysoka shlížím na odpůrce, *

naslouchám řečem pomlouvačů.

Jak palma vzkvete spravedlivý, *

vzroste jak libanonský cedr.

Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *

pokvetou na nádvořích Božích.

Ponesou ovoce i v stáří, *

zůstanou šťavnatí a svěží

a budou svědčit: Pán je věrný, *

je skála má, je právo samo!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.

Ant. 2 Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.

Kantikum
Bůh obnoví svůj lid

Ez 36, 24-28

Budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †

a shromáždím ze všech zemí, *

a přivedu do vaší země.

Vyleji na vás čistou vodu †

a očistíte se od všech vašich nečistot, *

a ode všech vašich model vás očistím.

Dám vám nové srdce *

a nového ducha vložím do vašeho nitra,

vezmu z vašeho těla srdce kamenné *

a dám vám srdce z masa.

Svého ducha vložím do vás †

a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *

a dbali na má ustanovení a konali je.

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †

a budete můj lid *

a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.

Ant. 3 Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy, a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1, 22)

Pane, náš vladaři, †

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *

velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!

Navzdory odpůrcům †

už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *

že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.

Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:

co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *

Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!

Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *

ověnčil jsi ho slávou a ctí;

jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *

všechno mu k nohám položil:

ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †

na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *

co jen se hemží stezkami vod.

Pane, náš vladaři, *

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Job 38, 4-7; 42, 1-2

Kde jsi byl, když jsem kladl zemi základy? Pověz mi, víš-li to! Víš, kdo stanovil její rozměry nebo kdo na ni roztáhl míru? Na čem jsou upevněny její základy nebo kdo položil její úhelný kámen, když mě chválily sborem jitřní hvězdy a všichni synové Boží jásali? Job odpověděl Hospodinu a řekl: „Vím, že všechno zmůžeš, že nemožný ti není žádný záměr.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

A ukázal mu království Boží.

Po správných cestách.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.

Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.

Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2024 J. Vidéky