13. prosinec 2025

Sv. Lucie, panny a mučednice
památka

Byla umučena v prvních létech krvavého pronásledování za Diokleciána, pravděpodobně 13. XII. 304. Vedle sv. Agáty je to nejznámější sicilská mučednice. Při průzkumu katakomb v Syrakusách byl objeven její hrob. Její úcta se brzy rozšířila v celé církvi a její jméno bylo zařazeno do mešního římského kánonu.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Kdo se líbí Bohu,

žije v šlechetnosti,

ten má úzkost mnohou

a zármutků dosti,

bývá v nenávisti,

jak nás o tom v Čtení

sám Kristus Pán jistí.

Musí na se vzíti

duchovní odění,

trpělivost míti

proti pokušení,

chystat se do boje,

do něhož má jíti

bez tělesné zbroje.

Mějme to za radost

i za pravé zboží,

když na nás kdo žalost

a trápení vloží,

když bude praveno

všecko zlé proti nám

pro Kristovo jméno.

Nemohou žalosti

času pozemského

rovnat se radosti

života věčného,

který Pán Bůh strojí

těm, kteří v zármutcích

pro něho obstojí.

Proto tě prosíme,

ó nebeský Králi,

dej, ať vše snášíme,

jsme v tvé pravdě stálí,

po časné žalosti

rač nás k sobě vzíti

do věčné radosti.

ŽALMY

1. ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.

Žalm 106 (105)
Boží dobrota a nevěrnost národa
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10,11)
I (1-18)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Kdo vylíčí mocné Hospodinovy činy, *

kdo vypoví všechnu jeho slávu?

Blaze těm, kteří dbají práva, *

spravedlivě jednají v každé době.

Pamatuj na mě, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu, *

ujmi se mě a pomoz mi,

abych se těšil ze štěstí tvých vyvolených, †

abych se radoval z radosti tvého lidu, *

abych se chlubil spolu s tvým dědictvím.

Hřešili jsme jako naši otcové, *

páchali jsme nepravost, jednali bezbožně.

Naši otcové v Egyptě *

nechápali tvé divy,

neměli na paměti množství tvých dobrodiní, *

ale vzepřeli se proti Nejvyššímu u Rudého moře,

Přece však je zachránil pro své jméno, *

aby ukázal svou moc.

Pohrozil Rudému moři, a vyschlo, *

vedl je mezi vlnami jako po pevné zemi.

Zachránil je z moci toho, jenž je nenáviděl, *

vyprostil je z moci nepřítele.

Vody zatopily jejich protivníky, *

nezůstal z nich ani jeden.

Tu uvěřili jeho slovům *

a zpívali mu píseň chvály.

Brzy však zapomněli na jeho skutky, *

nevyčkali jeho rozhodnutí.

Dali se strhnout žádostivostí na poušti, *

pokoušeli Boha na pustině.

Splnil jim jejich žádost, *

ale poslal na ně i nakažlivou nemoc.

V táboře záviděli Mojžíšovi *

a Árónovi, zasvěcenému Hospodinu.

Otevřela se země a pohltila Datana, *

zavřela se nad Abiramovou tlupou.

V jejich tlupě vzplanul oheň, *

plamen spálil bezbožníky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.

2. ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.

II (19-33)

Zhotovili si tele u Chorebu *

a klaněli se modle ulité z kovu.

Zaměnili tak svoji Slávu *

za sochu býka, který požírá trávu.

Zapomněli na Boha, který je zachránil, *

který v Egyptě vykonal divy,

zázraky v Chámově zemi, *

úžasné skutky u Rudého moře.

Rozhodl se, že je zničí, †

kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval, *

aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit.

Pohrdli vytouženou zemí, *

nevěřili jeho slovu.

Reptali ve svých stanech, *

neposlouchali Hospodinova hlasu.

Proto jim přísahal pozdviženou rukou, *

že je zničí na poušti,

že jejich potomstvo rozptýlí mezi národy, *

že je rozpráší do cizích zemí.

Přidali se k Bál Peorovi, *

jedli oběti mrtvých bohů.

Dráždili (Hospodina) svými zločiny, *

proto je stihla pohroma.

Tu povstal Pinchas a zjednal spravedlnost. *

Pohroma přestala.

Připočetlo se mu to k zásluze *

po všechna pokolení na věčné časy.

Popudili ho u vod v Meribě, *

zle se vedlo Mojžíšovi jejich vinou,

neboť rozhořčili jeho mysl, *

že svými rty nerozvážně mluvil.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.

3. ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.

III (34-48)

Nevyhubili národy, *

jak jim Hospodin rozkázal,

ale smísili se s pohany *

a naučili se jejich skutkům.

Uctívali jejich modly, *

a ty se jim staly léčkou.

Obětovali své syny *

i své dcery zlým duchům.

Prolévali nevinnou krev, †

krev svých synů a dcer, *

které obětovali kananejským modlám.

Země byla poskvrněna krví, †

znečistili se svými skutky *

a zpronevěřili se svými zločiny.

Tu vzplanul hněv Hospodinův proti jeho národu *

a zošklivil si své dědictví.

Proto je vydal do moci pohanů; *

vládli jim ti, kteří je nenáviděli.

Utiskovali je nepřátelé, *

museli se sklonit pod jejich ruku.

Mnohokrát je vysvobodil, †

oni ho však roztrpčovali svými pletichami, *

proto byli pokořeni pro své viny.

Ale shlédl na jejich soužení, *

když slyšel jejich prosbu.

Rozpomenul se kvůli nim na svoji smlouvu *

a slitoval se pro své velké milosrdenství.

Vzbudil k nim soucit *

u všech, kteří je přivedli do zajetí.

Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, *

a shromáždi nás z pohanských zemí,

abychom chválili tvé svaté jméno *

a chlubili se tvou slávou.

Požehnaný Hospodin, Bůh Izraelův, †

od věků až na věky! *

Všechen lid ať řekne: „Amen!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.

Hospodin oznámil své slovo Jakubovi,

své zákony a přikázání Izraeli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

29,1-8

Boží soud nad Jeruzalémem

Běda, Arieli, Arieli, (ty) město,

které David kdysi obléhal!

K jednomu roku přidejte druhý,

ať se vystřídají svátky;

pak oblehnu Ariela,

bude nářek, naříkání,

bude mi jak Ariel (oltářní ohniště)!

Kolem dokola tě oblehnu,

postavím kolem tebe násep

a proti tobě zřídím valy.

V ponížení budeš ze země mluvit,

z prachu bude tlumeně znít tvá řeč,

jako duch budeš ze země volat

a tvá řeč bude šeptat z prachu.

Jako drobného prachu bude množství těch, kteří se v tobě pyšní;

jak létajících plev

bude množství tvých tyranů.

Znenadání, náhle

Hospodin zástupů tě navštíví

hromem, zemětřesením,

mocným burácením, smrští, bouří

a plamenem sžírajícího ohně.

Jako sen nočního přeludu

bude množství všech národů,

kteří se řadí do boje proti Arieli,

a všech, kdo válčí proti němu,

proti jeho pevnostem a těm, kdo ho tísní.

Jako když se lačnému zdá, že jí,

ale když procitne, cítí hlad,

jako když se zdá žíznivému, že pije,

ale když procitne, je vyprahlý

a touží (po nápoji),

tak bude množství všech národů,

kteří se řadí do boje proti siónské hoře.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Iz 54,4; 29,5.6.7

Jeruzaléme, neboj se, nebudeš zklamán. * Hospodin zástupů tě navštíví.

Jako drobného prachu bude množství všech národů, kteří se řadí do boje proti tobě. * Hospodin zástupů tě navštíví.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „O panenství“ od svatého Ambrože, biskupa

(Cap. 12,68.74-75; 13,77-78: PL 16 [edit. 1845], 281.283.285-286)

Půvab svého těla umocňuješ jasem duše

Jsi jedna z mnoha, žena z lidu, ale především jsi panna, jedna z těch, které půvab svého těla umocňují jasem duše; bezmála tě lze přirovnat k církvi. Prosím tě: ani v noci nepřestávej myslet ve své komůrce na Krista a v každém okamžiku se těš na jeho příchod.

Takovou si tě Kristus přál mít, takovou si tě Kristus vyvolil. A má-li dveře otevřené, přichází. Nemůže zklamat, jestliže slíbil, že přijde. Nuže, obejmi toho, kterého jsi hledala. Přistup k němu, jeho jas na tebe padne. Drž se ho a požádej, aby brzo neodcházel, zapřísahej ho, aby zůstal. Neboť Boží slovo spěchá, nedá se zadržet od těch, kdo jsou přezíraví, ani se zastavit od těch, kdo jsou lhostejní. Raději vyjdi Božímu slovu vstříc a hned vykroč v jeho šlépějích, neboť opravdu rychle mizí.

Jak to ostatně říká nevěsta ve Velepísni? Hledala jsem ho, ale nenalezla, volala jsem ho, ale neozval se. Nemysli si hned, že se mu nelíbíš, když tak spěšně odešel, ačkoliv jsi na něho volala, ačkoliv jsi ho prosila, ačkoliv jsi mu otevřela. Často nás jenom zkouší. Ostatně, co o něm říká evangelium? Když ho zástupy lidí prosily, aby neodcházel, odpověděl: Také jiným obcím musím zvěstovat slovo Boží, neboť k tomu jsem byl poslán. Ale i kdybys zjistila, že odešel, vydej se na cestu a znovu ho hledej.

Kdo jiný by tě měl poučit, jak se držet Krista, než svatá církev? Vlastně už tě poučila, jen kdybys rozuměla tomu, co čteš: Sotva kousek jsem od nich poodešla, a už jsem našla toho, kterého z celé duše miluji. Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím.

Čím si však Krista udržet? Nelze si ho připoutat bezprávím ani uzly na provazech. Zato je možné ho sevřít poutem lásky, přitáhnout otěžemi ducha a držet se ho upřímným citem.

Chceš-li mít Krista i ty, hledej ho. A neboj se přitom žádného utrpení. Vždyť Krista lze často nalézt právě uprostřed tělesných utrpení a přímo v rukou pronásledujících nepřátel.

Sotva kousek jsem od nich poodešla, říká Písmo. Stačí, abys unikla nepatrný kousek a na malý okamžik z moci pronásledovatelů a nepodlehla moci tohoto světa, a Kristus ti vyjde vstříc; nedopustí, abys byla dlouho pokoušena.

Panna, která Krista takto hledá a nalézá, může říci: Přimkla jsem se k němu a už ho nepustím, dokud ho nepřivedu do domu své matky, do pokoje své rodičky. A co je dům tvé matky a její pokoj, ne-li nejvnitřnější a nejskrytější hloubka tvé vlastní bytosti?

Tento dům si uchovávej, jeho vnitřek udržuj v čistotě. Zůstane-li tento dům bez poskvrny, bude z něho vybudován příbytek duchovní, úhelným kamenem spojený s posvátným kněžstvím a Svatý Duch v něm bude přebývat.

Pannu, která takto hledá Krista a která jej takto zapřísahá, Kristus nikdy neopustí, ano, bude ji velmi často navštěvovat. Neboť on je s námi až do skonání světa.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Pán při ní stál v jejím mučednickém zápase a dodával jí půvab, došla slávy u Boha i u lidí; před vladařem mluvila moudře. * Pán všeho tvorstva ji miloval.

Ve svém panenském srdci připravila Bohu milý příbytek. * Pán všeho tvorstva ji miloval.

MODLITBA

Modleme se.

Vyslyš, Bože, naše prosby a na přímluvu svaté panny a mučednice Lucie, jejíž zrození pro nebe dnes slavíme, dej, ať se tvá sláva zjeví i na nás. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky