6. srpen 2025

Proměnění Páně
svátek

Zprávu o Proměnění Páně připomíná v liturgii evangelium druhé neděle postní (Mt 17,1-9; Mk 9,2-10; Lk 9,28-36). Čtvrtá zpráva je obsažena v 2. listu sv. Petra (1,10-21). Svátek soustřeďuje pozornost na tuto událost, na Kristův královský majestát a na naše budoucí oslavení. Na Východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako všeobecně závazný byl zaveden v roce 1457 po odražení tureckých vojsk u Bělehradu. Dnešní den je pravděpodobně výročním dnem posvěcení baziliky na hoře Tábor, která je od 3. století ztotožňována s horou, o níž se mluví v evangeliích.
Pro modlitbu dopoledne se nepoužívají žalmy z 1. doplňovacího cyklu (kvůli opakování žalmu 121 [120] v nešporách).

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Život Kristův oslavujme,

slávu jeho všem zvěstujme,

neb je Syn Otcem poslaný,

spasení Božího plný.

Duch v něm byl Boží moudrosti

a všeliké rozumnosti,

Duch rady a síly Páně,

umění jeho a bázně.

V něj sláva Boží vstoupila,

předivně ho naplnila,

aby s námi přebývala,

ve světě se ukázala.

Kriste, rač v nás přebývati,

nám v sobě příbytek dáti,

ať jsme vždy s tebou v jednotě,

příklad máme v tvém životě.

ŽALMY

Ant. Ježíš se ukázal ve své slávě mezi Mojžíšem a Eliášem, aby měl svědectví Zákona a proroků.

Žalm 119 (118), 57-64
VIII (Cheth)

Prohlásil jsem za svůj úděl, Hospodine, *

že budu střežit tvá slova.

Hledám tvou přízeň celým srdcem, *

smiluj se nade mnou podle svého slibu.

Uvažoval jsem o svých cestách *

a obrátil jsem své nohy k tvým přikázáním.

Spěchal jsem a neprodléval *

střežit tvé předpisy.

Ovinuly mě provazy bezbožníků, *

ale nezapomněl jsem na tvůj zákon.

Uprostřed noci vstávám, abych tě chválil *

pro tvá spravedlivá rozhodnutí.

Můj přítel je každý, kdo se tě bojí, *

kdo střeží tvá nařízení.

Země je plná tvé milosti, Hospodine, *

nauč mě svým příkazům.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 55 (54), 2-15.17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14,33)
I (2-12)

Naslouchej, Bože, mé modlitbě, †

neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou, *

věnuj mi pozornost a vyslyš mě!

Zmítám se v neklidu, †

děsím se při křiku nepřítele, *

při povyku bezbožníka,

protože mě zavalují neštěstím *

a v hněvu proti mně brojí.

Srdce se ve mně chvěje *

a padla na mě smrtelná úzkost.

Strach a hrůza se na mě řítí *

a děs mě halí.

Říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, *

odletěl bych a dopřál si klidu.

Hle, daleko bych utekl, *

zůstal bych na poušti.

Rychle bych spěchal do útočiště *

před vichrem a bouří.

Pane, zmať a rozděl jim jazyky, *

vždyť vidím násilí a svár v městě.

Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, *

vládne v něm útisk a bezpráví.

Uvnitř jsou úklady, *

z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

II (13-15.17-24)

Kdyby mě potupil nepřítel, *

dovedl bych to snést,

kdyby se nade mě vypínal, kdo mě nenávidí, *

skryl bych se před ním.

Ale byls to ty, můj druh, *

můj přítel a důvěrník!

Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, *

ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.

Já však budu volat k Bohu, *

a Hospodin mě zachrání.

Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, *

a uslyší můj hlas.

Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, *

neboť je jich na mě mnoho.

Bůh to uslyší a zkruší je †

– on vládne od věčnosti – *

nechtějí se změnit a nebojí se Boha.

Kdekdo napřahuje ruku na přátele, *

znesvěcuje svoji smlouvu.

Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, *

ale srdce má nepřátelské,

nad olej lahodnější jsou jeho slova, *

jsou to však tasené meče.

Svou starost hoď na Hospodina, †

a on tě zachová, *

nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.

A ty, Bože, svrhneš je *

do jámy zkázy;

zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. *

Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ježíš se ukázal ve své slávě mezi Mojžíšem a Eliášem, aby měl svědectví Zákona a proroků.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ex 19,9

Hospodin pravil Mojžíšovi: „Přijdu k tobě v hustém mraku, aby lid slyšel, až budu s tebou mluvit, a aby i tobě vždycky věřili.“

Krásou vynikáš nad lidské syny,

půvab se rozlévá po tvých rtech.

Modleme se.

Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky