Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Maria, Matko jednoty
a Matko Božích dětí všech,
vlídná a plná dobroty,
nás v rozdělení neponech!
Všechno, co odcizilo nás,
svěř, Matko, svému Synovi,
ať padne rozdělení hráz,
ať v duchu vše se obnoví.
Ať každý z nás se podílí
na velkém díle proměny,
ať pomoc tvá nás posílí,
kdykoli klesnem znaveni.
Matko křesťanské jednoty,
nauč nás pravdě, lásce své
a uveď naše životy
v domov, kam Pán své věrné zve.
Nebo:
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás,
tvoříme jedno tělo, slyšíme Kristův hlas:
Otče, ať jsou jedno, jak ty ve mně,
ať jsou světlem světa, solí země.
Pomáhej, Duchu lásky, odpouštět a jít vstříc,
pomáhej, Duchu pravdy, poznávat stále víc,
že je Kristus jeden, nerozdělen,
že je hlavou církve a my tělem.
Církev tvá ať se stane domovem lidem všem,
místem, kde jsme si blízcí v Ježíši, bratru svém,
kde se svátek lásky stále světí,
kde se sdílí všechny Boží děti.
ŽALMY
1. ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Hospodine, mé srdce se nevypíná, *
nevyvyšují se mé oči,
neženu se za velikými věcmi *
pro mě nedostižnými.
Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši †
jako dítě na matčině klíně; *
jako dítě, tak je má duše ve mně.
Doufej, Izraeli, v Hospodina *
nyní i navěky.
Ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
2. ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.
Pamatuj, Hospodine, na Davida, *
na veškerou jeho starostlivost,
jak přísahal Hospodinu, *
sliboval Mocnému Jakubovu:
„Nevkročím do svého obytného domu, *
nevstoupím na své připravené lůžko,
nepopřeji spánku svým očím, *
svým víčkům odpočinku,
dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *
příbytek Mocnému Jakubovu.“
Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *
nalezli jsme ji na polích Jaaru.
Vejděme do jeho příbytku, *
klaňme se u podnože jeho nohou.
Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *
ty i tvá vznešená archa!
Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *
a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!
Pro Davida, svého služebníka, *
neodmítej tvář svého pomazaného!
Ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.
3. ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.
Přísahal Hospodin Davidovi *
s věrností, kterou neporuší:
„Potomka z tvého rodu *
dosadím na tvůj trůn.
Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *
na mé příkazy, kterým je naučím,
též jejich synové navěky *
budou sedět na tvém trůně!“
Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *
přál si ho mít za své sídlo:
„To je můj příbytek navěky, *
zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.
Jeho pokrmy štědře požehnám, *
jeho chudé nasytím chlebem.
Jeho kněze obléknu v spásu, *
jeho zbožní se jásotem rozjásají.
Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *
rozžehnu svítilnu svému pomazanému.
Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *
ale na něm zazáří má koruna.“
Ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.
Pojďte, pozorujte Boží skutky,
které učinil k úžasu země.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Sirachovcovy
44,1b-2.16 – 45,6 (řec. 44,1-2.16 – 45,5)
Chvalozpěv na význačné muže: od Henocha do Mojžíše
Nyní chvalme slavné muže,
naše otce, podle dob, kdy žili.
Pán jim uštědřil mnoho slávy,
(ukázal) na nich svou velebnost od pradávna.
Henoch se líbil Pánu a byl přenesen (do nebe),
příklad kajícnosti pro své vrstevníky.
Noe byl uznán za zcela spravedlivého
jako výkupná cena v čas hněvu.
Kvůli němu zbytek zůstal na zemi,
kvůli smlouvě s ním skončila potopa.
Věčné smlouvy byly s ním uzavřeny,
že už nebude zničeno nic z toho, co žije.
Abrahám, slavný praotec mnoha národů,
nikdo mu není rovný slávou.
Zachovával Zákon Nejvyššího
a sjednal s ním smlouvu.
Na svém těle smlouvu ustanovil
a ve zkoušce osvědčil svou věrnost.
Proto se mu (Bůh) zavázal přísahou,
že v jeho potomstvu požehná národy,
že je rozmnoží jako písek na zemi,
že jeho potomstvo vyvýší jak hvězdy,
že jim dá majetek
od moře k moři,
od Řeky až na konec země.
A právě tak to smluvil s Izákem
kvůli Abrahámovi, jeho otci.
Požehnání všech předků
dal snést na Jakubovu hlavu.
Přiřkl mu hodnost prvorozence
a určil mu dědictví.
Vymezil je kmenům,
rozdělil je dvanácti pokolením.
(Z Jakuba) dal vzejít Mojžíšovi, zbožnému muži,
který našel přízeň v očích všech lidí
a byl drahý Bohu i lidem –
požehnaná buď památka na něj!
Poctil ho slávou, kterou mají svatí,
a udělal ho mocným na postrach nepřátelům.
Na jeho slova způsobil divy,
před králem ho podporoval,
pro svůj lid mu dal přikázání
a ukázal mu svou slávu.
Posvětil ho pro jeho věrnost a oddanost
a vyvolil ho ze všech lidí.
Dal mu slyšet svůj hlas
a uvedl ho do oblaku.
Tváří v tvář mu dal přikázání,
moudrý zákon života,
aby naučil Jakuba smlouvě,
Izraele svým ustanovením.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Dt 6,3; 7,9; 6,5
Slyš, Izraeli, svědomitě zachovávej, co ti přikázal Hospodin. * Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.
Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou. * Pochop.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu Petra Klarifikátora, roudnického převora
(De congruentia epistolæ ex libro Canticorum desumptæ cum festo Visitationis B.M.V., circa finem: Bibl. Capit. metrop. Pragensis, sign. D 57, f. 205)
Modlitba k Panně Marii za jednotu církve
K tobě ať se obrací má modlitba, blažená Panno, neboť tvůj sladký hlas nedoléhá ani tak k lidskému sluchu, jako spíše k srdci Miláčkovu. K tobě volám, mocná vládkyně světa, Matko Boží, požehnaná rodičko Života, prostřednice lidského pokolení, přímluvkyně hříšníků.
Pospěš na pomoc, ať nejsme rozchváceni, ať nejsme zničeni, ať se nerozštěpíme. Povstaň, buď k nám dobrotivá, povstaň, buď k nám milostivá, povstaň, my sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů, abychom ukázali svou bídu.
Povstaň, přítelkyně, těšitelko ubohých a opuštěných a přítelkyně hříšníků, svazkem pokoje spoj znesvářené, vždyť v tobě se spojily v podivuhodnou jednotu tak rozdílné přirozenosti tvého Syna. Spoj protiklady tak rozdílných chtění, záměrů, citů a názorů pevným poutem opravdové a dokonalé lásky. Přijď nám na pomoc! My sami nechceme, ba ani nemůžeme přijít, protože nám brání ctižádost, lakota, marnivost a vášeň. Přijď tedy ty k nám!
Kéž tvé neporušené panenství vyrovná vinu naší porušenosti a tvá pravá, Bohu milá pokora naši nadutou domýšlivost; kéž tvá všem široce otevřená láska přikryje ubohost našeho sobectví a tvá neposkvrněná čistota kéž zahladí skvrnu našeho rozštěpení, které jsme způsobili všemi těmito proviněními. Co si sami nezasloužíme, ať nám dá Bůh na tvou slavnou přímluvu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Ó Panno, ty sama znáš naši tíseň lépe, než ti můžeme vypovědět. * Přijď nám na pomoc!
Toužíme po jednotě, ale sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů. * Přijď.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty shromažďuješ rozptýlené národy, aby vytvářely jednotu ve tvém milovaném Synu a dosáhly spásy; na přímluvu jeho Matky, Panny Marie, dej, ať tě celé lidstvo společně chválí v jedné církvi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky