Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
ŽALMY
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, *
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, *
hledají ho celým srdcem,
kdo nečiní nepravosti, *
ale chodí po jeho cestách.
Tys dal svá nařízení, *
aby se jich dbalo svědomitě.
Kéž jsou pevné mé cesty, *
abych zachovával tvé příkazy.
Neupadnu do hanby, *
budu-li si všímat všech tvých předpisů.
Oslavím tě upřímným srdcem, *
když se naučím tvým spravedlivým rozhodnutím.
Tvé příkazy chci zachovávat, *
jenom mě neopouštěj!
Jak dlouho budeš na mě, Hospodine, docela zapomínat, *
jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?
Jak dlouho se budu starostí zmítat ve své duši, †
s tím každodenním smutkem v srdci, *
jak dlouho se má nade mnou vypínat můj nepřítel?
Shlédni a vyslyš mě, Hospodine, můj Bože! *
Rozjasni mé oči, ať neusnu v smrti,
aby neřekl můj nepřítel: „Zdolal jsem ho!“ *
Ať nejásají moji protivníci, že jsem klesl.
Já však důvěřuji v tvé slitování, †
pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, *
zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.
Nerozumný si říká v srdci: *
„Bůh není!“
Zkaženě, zvráceně jednají, *
nikdo nedělá dobro.
Hospodin shlíží z nebe na smrtelníky, *
aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.
Všichni pobloudili, všichni se zkazili, *
nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!
Nevzpamatuje se žádný, kdo páchá zlo, *
kdo požírá můj lid, jako by jedl chleba?
Hospodina nevzývají – †
pak se budou strachem třást, *
vždyť Bůh je s pokolením spravedlivých.
Chcete zmařit chudáku plány, *
ale Hospodin je mu útočištěm.
Kéž přijde Izraeli spása ze Siónu! †
Až Hospodin změní osud svého lidu, *
jásot bude v Jakubovi, radost bude v Izraeli.
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 4,7
Kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme.
Hospodin se rozpomenul na svou dobrotu, aleluja,
a na svou věrnost Izraelovu domu, aleluja.
Modleme se.
Prosíme tě, všemohoucí Bože, zbav nás tíživého otroctví hříchu, abychom žili ve svobodě, kterou nám přineslo narození tvého Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky