18. leden 2025

Panny Marie, Matky jednoty křesťanů
památka

Božské mateřství spojuje Pannu Marii s jejím Synem „a pro své zvláštní úkoly a milosti je také vnitřně spojena s církví“ (II. vat. sněm, Konst. o církvi, č. 63). Už sv. Ambrož učil, že Bohorodička je vzorem církve ve víře, lásce a dokonalé jednotě s Kristem (Exp. in Luc. II, 7: PL 15, 1555). Společná úcta Bohorodičky zůstala trvalým poutem mezi západními a východními křesťany i po jejich rozdělení. Proto také bylo úsilí o obnovení jejich jednoty často svěřováno pod její ochranu (např.: v encyklice Lva XIII. „Adiutricem populi“, 5. IX. 1895). Tuto skutečnost má vyjádřit i liturgické slavení dnešní památky, povolené pro naše diecéze 10. IX. 1966.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Maria, Matko jednoty

a Matko Božích dětí všech,

vlídná a plná dobroty,

nás v rozdělení neponech!

Všechno, co odcizilo nás,

svěř, Matko, svému Synovi,

ať padne rozdělení hráz,

ať v duchu vše se obnoví.

Ať každý z nás se podílí

na velkém díle proměny,

ať pomoc tvá nás posílí,

kdykoli klesnem znaveni.

Matko křesťanské jednoty,

nauč nás pravdě, lásce své

a uveď naše životy

v domov, kam Pán své věrné zve.

Nebo:

Jeden Pán, jedna víra, jeden křest pojí nás,

tvoříme jedno tělo, slyšíme Kristův hlas:

Otče, ať jsou jedno, jak ty ve mně,

ať jsou světlem světa, solí země.

Pomáhej, Duchu lásky, odpouštět a jít vstříc,

pomáhej, Duchu pravdy, poznávat stále víc,

že je Kristus jeden, nerozdělen,

že je hlavou církve a my tělem.

Církev tvá ať se stane domovem lidem všem,

místem, kde jsme si blízcí v Ježíši, bratru svém,

kde se svátek lásky stále světí,

kde se sdílí všechny Boží děti.

ŽALMY

1. ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 131 (130)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11,29)

Hospodine, mé srdce se nevypíná, *

nevyvyšují se mé oči,

neženu se za velikými věcmi *

pro mě nedostižnými.

Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši †

jako dítě na matčině klíně; *

jako dítě, tak je má duše ve mně.

Doufej, Izraeli, v Hospodina *

nyní i navěky.

Ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

2. ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.

Žalm 132 (131)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1,32)
I (1-10)

Pamatuj, Hospodine, na Davida, *

na veškerou jeho starostlivost,

jak přísahal Hospodinu, *

sliboval Mocnému Jakubovu:

„Nevkročím do svého obytného domu, *

nevstoupím na své připravené lůžko,

nepopřeji spánku svým očím, *

svým víčkům odpočinku,

dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *

příbytek Mocnému Jakubovu.“

Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *

nalezli jsme ji na polích Jaaru.

Vejděme do jeho příbytku, *

klaňme se u podnože jeho nohou.

Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *

ty i tvá vznešená archa!

Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *

a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!

Pro Davida, svého služebníka, *

neodmítej tvář svého pomazaného!

Ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.

3. ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.

II (11-18)

Přísahal Hospodin Davidovi *

s věrností, kterou neporuší:

„Potomka z tvého rodu *

dosadím na tvůj trůn.

Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *

na mé příkazy, kterým je naučím,

též jejich synové navěky *

budou sedět na tvém trůně!“

Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *

přál si ho mít za své sídlo:

„To je můj příbytek navěky, *

zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.

Jeho pokrmy štědře požehnám, *

jeho chudé nasytím chlebem.

Jeho kněze obléknu v spásu, *

jeho zbožní se jásotem rozjásají.

Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *

rozžehnu svítilnu svému pomazanému.

Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *

ale na něm zazáří má koruna.“

Ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.

Pojďte, pozorujte Boží skutky,

které učinil k úžasu země.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

44,1b-2.16 – 45,6 (řec. 44,1-2.16 – 45,5)

Chvalozpěv na význačné muže: od Henocha do Mojžíše

Nyní chvalme slavné muže,

naše otce, podle dob, kdy žili.

Pán jim uštědřil mnoho slávy,

(ukázal) na nich svou velebnost od pradávna.

Henoch se líbil Pánu a byl přenesen (do nebe),

příklad kajícnosti pro své vrstevníky.

Noe byl uznán za zcela spravedlivého

jako výkupná cena v čas hněvu.

Kvůli němu zbytek zůstal na zemi,

kvůli smlouvě s ním skončila potopa.

Věčné smlouvy byly s ním uzavřeny,

že už nebude zničeno nic z toho, co žije.

Abrahám, slavný praotec mnoha národů,

nikdo mu není rovný slávou.

Zachovával Zákon Nejvyššího

a sjednal s ním smlouvu.

Na svém těle smlouvu ustanovil

a ve zkoušce osvědčil svou věrnost.

Proto se mu (Bůh) zavázal přísahou,

že v jeho potomstvu požehná národy,

že je rozmnoží jako písek na zemi,

že jeho potomstvo vyvýší jak hvězdy,

že jim dá majetek

od moře k moři,

od Řeky až na konec země.

A právě tak to smluvil s Izákem

kvůli Abrahámovi, jeho otci.

Požehnání všech předků

dal snést na Jakubovu hlavu.

Přiřkl mu hodnost prvorozence

a určil mu dědictví.

Vymezil je kmenům,

rozdělil je dvanácti pokolením.

(Z Jakuba) dal vzejít Mojžíšovi, zbožnému muži,

který našel přízeň v očích všech lidí

a byl drahý Bohu i lidem –

požehnaná buď památka na něj!

Poctil ho slávou, kterou mají svatí,

a udělal ho mocným na postrach nepřátelům.

Na jeho slova způsobil divy,

před králem ho podporoval,

pro svůj lid mu dal přikázání

a ukázal mu svou slávu.

Posvětil ho pro jeho věrnost a oddanost

a vyvolil ho ze všech lidí.

Dal mu slyšet svůj hlas

a uvedl ho do oblaku.

Tváří v tvář mu dal přikázání,

moudrý zákon života,

aby naučil Jakuba smlouvě,

Izraele svým ustanovením.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Dt 6,3; 7,9; 6,5

Slyš, Izraeli, svědomitě zachovávej, co ti přikázal Hospodin. * Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.

Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou. * Pochop.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu Petra Klarifikátora, roudnického převora

(De congruentia epistolæ ex libro Canticorum desumptæ cum festo Visitationis B.M.V., circa finem: Bibl. Capit. metrop. Pragensis, sign. D 57, f. 205)

Modlitba k Panně Marii za jednotu církve

K tobě ať se obrací má modlitba, blažená Panno, neboť tvůj sladký hlas nedoléhá ani tak k lidskému sluchu, jako spíše k srdci Miláčkovu. K tobě volám, mocná vládkyně světa, Matko Boží, požehnaná rodičko Života, prostřednice lidského pokolení, přímluvkyně hříšníků.

Pospěš na pomoc, ať nejsme rozchváceni, ať nejsme zničeni, ať se nerozštěpíme. Povstaň, buď k nám dobrotivá, povstaň, buď k nám milostivá, povstaň, my sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů, abychom ukázali svou bídu.

Povstaň, přítelkyně, těšitelko ubohých a opuštěných a přítelkyně hříšníků, svazkem pokoje spoj znesvářené, vždyť v tobě se spojily v podivuhodnou jednotu tak rozdílné přirozenosti tvého Syna. Spoj protiklady tak rozdílných chtění, záměrů, citů a názorů pevným poutem opravdové a dokonalé lásky. Přijď nám na pomoc! My sami nechceme, ba ani nemůžeme přijít, protože nám brání ctižádost, lakota, marnivost a vášeň. Přijď tedy ty k nám!

Kéž tvé neporušené panenství vyrovná vinu naší porušenosti a tvá pravá, Bohu milá pokora naši nadutou domýšlivost; kéž tvá všem široce otevřená láska přikryje ubohost našeho sobectví a tvá neposkvrněná čistota kéž zahladí skvrnu našeho rozštěpení, které jsme způsobili všemi těmito proviněními. Co si sami nezasloužíme, ať nám dá Bůh na tvou slavnou přímluvu.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Ó Panno, ty sama znáš naši tíseň lépe, než ti můžeme vypovědět. * Přijď nám na pomoc!

Toužíme po jednotě, ale sami nemůžeme povstat pod tíhou svých hříchů. * Přijď.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty shromažďuješ rozptýlené národy, aby vytvářely jednotu ve tvém milovaném Synu a dosáhly spásy; na přímluvu jeho Matky, Panny Marie, dej, ať tě celé lidstvo společně chválí v jedné církvi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky