4. říjen 2025

Sv. Františka z Assisi
památka

Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství „třetího řádu“ (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o Vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nejvyšší a mocný, dobrý Pane,

tobě ať zní chvála, čest a dík.

Přísluší jen tobě, jehož jméno

člověk není hoden vyslovit.

Ať tě, Pane, chválí všechna díla,

zvláště bratr slunce ve výši,

on je dárce života i světla,

je tvůj obraz, Bože Nejvyšší.

Ať tě, Pane, chválí sestra luna,

všechny jasné hvězdy na nebi,

ať tě chválí svěží bratr vánek,

mraky, vzduch a každé podnebí.

Ať tě, Pane, chválí sestra voda,

čistá, sloužící a pokorná,

ať tě chválí jasný bratr oheň,

jehož moci obává se tma.

Ať tě chválí sestra matka země,

rodí pro nás trávu, plod i květ,

ať tě chválí trpící a tiší,

kteří s láskou umí odpouštět.

Ať tě chválí sestřička smrt těla,

které neunikne žádný tvor,

běda těm, kdo zemřou v těžkém hříchu,

šťastní, kdo v tvé vůli mají vzor.

Nejvyššímu, všemocnému Pánu

vzdejte čest a chválu veškerou,

dobrořečte s díky jeho jménu,

služte jemu s velkou pokorou.

ŽALMY

1. ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Hospodine, a za noci tvou věrnost.

Žalm 92 (91)
Chvála Boha stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je chválit Hospodina, *

opěvovat tvé jméno, Svrchovaný!

Zrána hlásat tvé milosrdenství *

a za noci tvou věrnost

na desetistrunné harfě a lyře, *

písní s doprovodem citery.

Neboť mi působíš radost, Hospodine, svými činy, *

z díla tvých rukou se veselím.

Jak velkolepá jsou tvá díla, Hospodine, *

jak hluboké tvé myšlenky!

Pošetilý člověk to nechápe, *

nerozumný nemá pro to smyslu.

I když bezbožníci raší jako tráva, *

i když kvetou všichni zlosynové,

jsou určeni pro věčnou zkázu, *

ty však jsi vznešený navěky, Hospodine!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine, †

hle, tvoji nepřátelé zahynou, *

rozprášeni budou všichni zlosynové.

Mně však jsi dal buvolí sílu, *

pomazals mě nejčistším olejem.

Mé oko s pohrdáním hledí na mé nepřátele, *

mé uši s radostí slyší o osudu mých protivníků.

Spravedlivý pokvete jak palma, *

poroste jak cedr na Libanonu.

Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, *

pokvetou v nádvořích našeho Boha.

Ještě ve stáří budou přinášet užitek, *

zůstanou šťavnatí a svěží,

aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, má skála, *

v němž není nepravosti.

Ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Hospodine, a za noci tvou věrnost.

2. ant. Vzdejte čest našemu Bohu!

Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32,1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23,37)

Slyšte, nebesa, chci mluvit, *

země, nakloň sluch k slovu mých úst!

Ať jako déšť skane mé poučení, *

ať jako rosa stéká můj výrok,

jako kapky na rostliny, *

jako krůpěj na trávu.

Hospodinovo jméno budu vzývat, *

vzdejte čest našemu Bohu!

Je Skála, dokonalá jsou jeho díla, *

neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé.

Bůh je věrný a bez nepravosti, *

spravedlivý a přímý.

Hřešili proti němu, nejsou už jeho, jsou to synové zvrhlí, *

pokolení zkažené a zvrácené.

Tím odplácíte Hospodinu, *

lide pošetilý a nemoudrý?

Není on tvým otcem, který tě zplodil, *

který tě stvořil a dal ti sílu?

Pamatuj na dávné dny, *

uvažuj o létech mnohých pokolení!

Ptej se svého otce, a oznámí ti, *

ptej se svých starců, a řeknou ti:

Když Nejvyšší vykazoval národům jejich sídla, *

když rozděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů *

podle počtu synů Izraele;

neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, *

Jakub je dědičný jeho úděl.

Našel ho v pusté zemi, *

v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata,

obklopil ho péčí a staral se o něj, *

střežil ho jako zřítelnici oka.

Jako orel bdí nad svým hnízdem, *

vznáší se nad svými mláďaty a rozprostírá své perutě,

tak ho vzal *

a nesl na svých křídlech.

Hospodin sám ho vedl, *

nebyl u něho cizí bůh.

Ant. Vzdejte čest našemu Bohu!

3. ant. Hospodine, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy; a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1,22)

Hospodine, náš Pane, †

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *

svou velebností převýšils nebesa!

Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *

abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:

Co je člověk, že na něho myslíš, *

co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *

ověnčils ho ctí a slávou,

dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *

položils mu k nohám všechno:

ovce i veškerý dobytek, *

k tomu i polní zvířata,

ptáky na nebi a ryby v moři, *

vše, co se hemží na stezkách moří.

Hospodine, náš Pane, *

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Ant. Hospodine, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,14-16a

Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte, a neproklínejte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k věcem obyčejným.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Budu tě oslavovat, Bože, * budu ti zpívat. Budu.

Můj jazyk bude chválit tvou spravedlnost, * budu ti zpívat. Sláva Otci. Budu.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

PROSBY

Oslavujme Kristovu dobrotu a moudrost, on chce být poznáván a milován ve všech našich bratřích, zvláště v trpících. Naléhavě ho prosme:

Pane, zdokonaluj nás ve své lásce.

Hned ráno si připomínáme tvé zmrtvýchvstání

a všem vyprošujeme ovoce tvého vykoupení.

Pane, pomoz nám, ať dnes o tobě vydáváme svědectví

a skrze tebe ať se sami dáváme Otci v oběť, která se mu zalíbí.

Učiň, ať ve všech lidech poznáváme tvůj obraz

a sloužíme ti v nich.

Kriste, tys pravý vinný kmen, a my jsme tvé ratolesti,

dej, ať v tobě zůstáváme, abychom přinášeli mnoho užitku a oslavovali Boha Otce.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky