Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
ŽALMY
1. ant. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Svítilnou mým nohám je tvé slovo *
a světlem mé stezce.
Přísahám a pevně si umiňuji, *
že budu dbát na tvá spravedlivá rozhodnutí.
Jsem velmi soužen, Hospodine, *
dej mi život podle svého slova.
Sliby mých úst přijmi, Hospodine, *
a nauč mě svým rozhodnutím!
Můj život je stále v nebezpečí, *
ale nezapomínám na tvůj zákon.
Bezbožníci pro mě nastrojili léčku, *
ale nezbloudil jsem od tvých nařízení.
Mým dědictvím navěky jsou tvá přikázání, *
neboť jsou radostí mého srdce.
Přiměl jsem své srdce plnit tvé příkazy, *
trvale a přesně.
Ant. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
2. ant. Já jsem chudák a ubožák, Bože, pomoz mi!
Bože, prosím, vysvoboď mě, *
Hospodine, na pomoc mi pospěš!
Nechť se zardí hanbou, *
kdo mě touží zničit;
nechť ustoupí s pohanou, *
kdo se těší z mého neštěstí.
Ať couvnou k vlastní potupě, *
kdo se mi posmívají!
Nechť jásají, v tobě se radují *
všichni, kdo tě hledají,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“ *
kdo touží po tvé pomoci.
Já jsem jen chudák a ubožák, *
Bože, na pomoc mi pospěš!
Tys můj pomocník, můj zachránce: *
Hospodine, neprodlévej!
Ant. Já jsem chudák a ubožák, Bože, pomoz mi!
3. ant. Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
Velebíme tě, Bože, velebíme *
a vzýváme tvé jméno, vypravujeme o tvých divech.
„Až stanovím vhodnou dobu, *
já sám budu soudit spravedlivě.
I kdyby se země třásla, i všichni, kdo ji obývají, *
já pevně držím její sloupy.
Říkám vzdorným: ‚Zanechte vzdoru‘, *
říkám bezbožným: ‚Nezdvihejte pyšně hlavu‘.
Nezdvihejte pyšně hlavu proti Nejvyššímu, *
nemluvte drze proti Bohu!
Spravedlnost nepřijde od východu ani od západu, *
z pustiny ani z hor,
ale Bůh je soudce, *
jednoho ponižuje, druhého povyšuje.
Neboť Hospodin má v ruce číši, *
v ní šumí víno silně kořeněné.
Dává z ní napít: vylokají je až po kvasnice, *
pít musí všichni bezbožníci země!“
Já však budu navždy jásat, *
zpívat Jakubovu Bohu.
Rozdrtím úplně pýchu bezbožníků, *
vynikne moc spravedlivých.
Ant. Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 3,16-17
Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý a ten chrám jste vy!
Hospodine, miluji dům, kde přebýváš,
a místo, kde sídlí tvá sláva.
Modleme se.
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze Krista, našeho Pána.
Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky