2. leden 2025

Sv. Basila Velikého a Řehoře Naziánského,
biskupů a učitelů církve

památka

Oba se narodili kolem roku 330 v Kappadocii (na území dnešního Turecka). Setkali se na studiích v Athénách a stali se dobrými přáteli. Po návratu vytvořili spolu s dalšími mnišské společenství a žili v něm nějaký čas pohromadě. Statečně hájili, zvláště později jako biskupové, víru v Kristovo božství proti ariánům.
Basil se narodil v Cæsareji (dnešní Kayseri). Seznámil se s životem mnichů a poustevníků v Palestině, v Egyptě a v Sýrii. Sjednotil a ukáznil soudobé mnišské stanovy; jeho řeholní pravidla se stala základem pro východní mnišský život. Přál si, aby mnišské komunity zůstávaly v živém kontaktu s okolním prostředím a spolupracovaly na jeho náboženském, kulturním i sociálním povznesení. Stal se knězem (364) a pak i biskupem (370) ve svém rodišti. Plně uplatňoval své organizátorské nadání, ať šlo o církev, liturgii, vzdělání kněží a mnichů, nebo o problémy sociální. Zemřel 1. I. 379.
Řehoř se narodil poblíž Nazianzu. V roce 362 se stal knězem a později biskupem. Vynikal učeností a výmluvností, nikdy však nepřestával toužit po životě v ústraní; byl spíše mužem samoty a rozjímání. Zemřel ve svém rodišti 25. I. 389 nebo 390.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zrodil se z lidské matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

a Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

i Otci, Duchu milosti,

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

Děťátko z věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v Betlémě?

Boha z Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni

k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

ŽALMY

1. ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

Žalm 57 (56)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

2. ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu

Jer 31,10-13.14b

Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. (Srov. Jan 11,51.52)

Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *

zvěstujte ho na ostrovech v dáli!

Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *

bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.

Vykoupí Hospodin Jakuba *

a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *

těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,

z obilí, vína a oleje, *

z mláďat bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *

nebudou už víc strádat.

Tehdy se rozveselí v tanci panna, *

zaradují se jinoši a starci.

Proměním jejich nářek v jásot, †

útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *

a můj lid se nasytí mým dobrodiním.

Ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

3. ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha. 

Žalm 48 (47)
Poděkování za Boží ochranu
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém. (Zj 21,10)

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *

v městě našeho Boha.

 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *

je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *

je městem velikého krále.

Bůh se ukázal v jejích pevnostech *

jako jistá ochrana.

Neboť hle, sešli se králové, *

spolu učinili útok.

Jen se však podívali, užasli, *

ve zděšení prchli.

Hrůza je tam zachvátila, *

křeč jak ženu, která rodí,

jako když východní vítr *

rozbíjí taršíšské lodi.

Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *

v městě Hospodina zástupů,

v městě našeho Boha: *

Bůh mu dává věčné trvání.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *

ve tvém chrámě.

Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *

sahá až na konec země.

Tvá pravice oplývá spravedlností, *

ať se raduje siónská hora,

ať jásají judská města *

nad tvými rozsudky.

Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *

spočítejte jeho věže!

Všimněte si jeho hradeb, *

prohlédněte jeho paláce,

abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *

Tak veliký je Bůh,

Bůh náš navěky, navždy. *

On bude naším vůdcem!

Ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 49,8b-9a

Ustanovil jsem tě prostředníkem smlouvy lidu, abys zvelebil zemi a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl, abys řekl vězňům: „Vyjděte!“ a těm, kteří jsou ve tmě: „Ukažte se!“

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin uvedl ve známost svou spásu. * Aleluja, aleluja. Hospodin.

Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Hospodin.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY

Kristus přišel jako člověk a nový Adam, aby obnovil celého člověka. Obraťme se k němu s prosbou:

Pane, smiluj se.

Kriste, slunce spravedlnosti, tys dovršil Starý zákon a celému lidskému pokolení zjevil svou slávu,

prosíme tě, sešli nám své světlo.

Kriste, andělé tě oslavovali, pastýři o tobě vyprávěli, Simeon a Anna poznali a hlásali, že jsi slíbený Mesiáš,

prosíme tě, dej se poznat národu, který jako první dostal tvá zaslíbení.

Kriste, při tvém narození zpívali andělé o slávě na výsostech a pokoji na zemi,

prosíme tě, ať se po celém světě šíří tvůj mír.

Kriste, jako nový Adam jsi obnovil celého člověka a připravil jsi nám příbytek ve svém království,

prosíme tě, naplň novou nadějí lidi postižené neštěstím.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Basila a Řehoře, aby svým příkladem a učením ukazovali tvé církvi cestu k pravdě; prosíme tě, pomáhej nám, abychom se tvé pravdě pokorně otvírali a v lásce podle ní věrně žili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky