31. leden 2025

Sv. Jana Boska, kněze
památka

Narodil se 16. VIII. 1815 v Becchi u Turína v rodině chudých rolníků. Když se stal knězem (1841), věnoval se opuštěným dětem z rozvrácených rodin a dělnické mládeži v Turíně. Pomáhal jim nacházet rovnováhu mezi povinností a svobodou. Jeho výchovný systém byl založen na předcházení chybám a životním omylům mladých lidí. Důsledně se vyhýbal nátlaku a hrozbám. Založil Oratoř svatého Františka Saleského, kde se konaly večerní přednášky; byl tam i učňovský domov, střední škola, odborné kursy, pamatovalo se i na prázdninové tábory. Aby toto jeho dílo mohlo pokračovat, založil řeholní společnost salesiánů a stal se spoluzakladatelem kongregace sester Panny Marie Pomocnice. Zemřel v Turíně 31. ledna 1888 a za svatého byl prohlášen v roce 1934.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Zůstaň nám v srdci, Ježíši,

spasených lásko nejčistší,

rozezvuč k prosbě upřímné

teď naše hlasy, prosíme.

Vznášíme k tobě prosby své,

Ježíši dobrý, s důvěrou,

odpusť nám, Pane, prosíme,

poklesky s vinou veškerou.

Znamením kříže svatého

a nejsvětějším tělem svým

chraň nás, své syny, od zlého,

prosíme s nitrem pokorným.

Laskavý vládce Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.

Žalm 69 (68), 2-22.30-37
Úpěnlivá modlitba těžce zkoušeného
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27,34)
I (2-13)

Zachraň mě, Bože, *

neboť vody mi sahají až k hrdlu.

Zapadl jsem do hlubokého bahna *

a nemám, oč bych se opřel nohou;

dostal jsem se do hluboké vody *

a proud mě zaplavuje

Unaven jsem již voláním, *

hrdlo mi ochraptělo;

oči mi zeslábly, *

když vyhlížím svého Boha.

Více než mám vlasů na hlavě, *

je těch, kteří mě bez důvodu nenávidí,

silnější než mé kosti jsou ti, kteří mě stíhají bez příčiny. *

Co jsem neuloupil, to mám vrátit?

Bože, ty znáš mou pošetilost, *

mé poklesky nejsou před tebou skryty.

Nechť nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, *

Pane, Hospodine zástupů,

nechť kvůli mně nejsou zbaveni naděje, kdo hledají tebe, *

Bože Izraele!

Vždyť pro tebe jsem snášel potupu, *

pohana pokryla mou tvář.

Svým bratrům stal jsem se cizincem, *

synům své matky neznámým.

Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, *

padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.

Postem jsem zkrušil svou duši, *

i to mi bylo na potupu.

Místo šatů jsem si oblékl žínici *

a byl jsem jim k smíchu.

Tlachají o mně ti, kteří sedí u brány, *

posměšně o mně zpívají opilci.

Ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.

2. ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.

II (14-22)

Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě *

v čas milosti, Bože!

Vyslyš mě ve své veliké lásce, *

věrně mi pomoz!

Vyprosť mě z bahna, abych neutonul, †

vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí, *

vytáhni mě z hluboké vody!

Ať mě nezaplaví vodní příboj, †

ať mě nepohltí hlubina, *

ať propast nade mnou nezavře jícen!

Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, *

obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.

Neskrývej svou tvář před svým služebníkem; *

vždyť jsem v úzkostech, rychle mě vyslyš!

Přibliž se ke mně, vysvoboď mě, *

kvůli mým nepřátelům mě zachraň!

Ty znáš mou potupu, hanbu a zneuctění, *

před tebou jsou všichni moji protivníci.

Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu, †

čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, *

čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel.

Do pokrmu mi dali žluč *

a v žízni mě napojili octem.

Ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.

3. ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.

III (30-37)

Já jsem ubohý a plný bolesti, *

ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.

Písní budu slavit Boží jméno, *

velebit je budu zpěvem chvály.

To bude Hospodinu milejší než obětovat býka, *

než obětovat dobytče s kopyty a rohy.

Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; *

pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!

Neboť Hospodin slyší chudáky, *

nepohrdá svými vězni.

Nechť ho chválí nebe a země, *

moře a vše, co se v nich hýbe.

Neboť Bůh pomůže Siónu †

a vystaví judská města: *

budou tam bydlit a obsadí je.

Zdědí je potomci jeho služebníků, *

budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.

Ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,

pouč nás o svých stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

31,1-15.23

Poslední slova Mojžíšova

Za Jordánem v moabské zemi řekl Mojžíš všemu Izraeli tato slova: Pravil jim:

„Je mi dnes sto dvacet let a nemohu už vycházet a přicházet, a Hospodin mi řekl: ‚Tento Jordán nepřekročíš!‘ Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde před tebou a vyhubí před tebou všecky tyto národy a zmocníš se jich. Jozue půjde před tebou, jak Hospodin poručil. Hospodin s nimi udělá to, co udělal se Sichonem a Ogem, králi amoritskými, i s jejich zemí: zničil je. Hospodin vám je vydá a vy s nimi naložíte zcela podle příkazu, který jsem vám dal. Buďte silní a stateční, nebojte se a neděste se před nimi, neboť Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde s tebou, nenechá tě a neopustí!“

Potom Mojžíš zavolal Jozua a řekl mu před celým Izraelem: „Buď silný a statečný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že jim tu zemi dá, a ty ji dáš jim jako majetek. Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. Neboj se a nechvěj se!“

I napsal Mojžíš tento Zákon a předal jej kněžím, levitům, kteří nosili archu Hospodinovy úmluvy, i všem izraelským starším. Mojžíš jim přikázal: „Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhu, o slavnosti stánků, až přijde celý Izrael, aby se ukázal před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které vyvolí, budeš předčítat tento Zákon před celým Izraelem, aby jej slyšeli. Shromáždi lid, muže i ženy i děti i cizince, který žije v tvých branách, aby slyšeli a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a bedlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona. Též jejich synové, kteří ho ještě neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.“

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, přiblížily se dny tvé smrti. Povolej Jozua a postavte se do stánku schůzky a já mu dám příkaz.“ Šel tedy Mojžíš s Jozuem a postavili se do stánku schůzky. I ukázal se Hospodin ve stánku v oblakovém sloupu. Oblakový sloup stál nad vchodem do stánku.

Hospodin pak přikázal Jozuovi, synu Nunovu a řekl: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim přísežně slíbil, a já budu s tebou.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Dt 31,7.8; Př 3,26

Buď silný a statečný, Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. * Neboj se a nechvěj se!

Hospodin bude tvou oporou a uchrání tvou nohu před léčkou. * Neboj se.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Jana Boska

(Epistolario, Torino 1959, 4,201-203)

Pracoval jsem vždycky s láskou

Jestliže se chcete opravdu starat o štěstí našich svěřenců a vést je k plnění jejich povinností, nesmíte především nikdy zapomínat, že zastupujete rodiče těch milovaných chlapců. Pro ně jsem pracoval vždycky s láskou, pro ně jsem studoval a vykonával kněžskou službu. A nejen já, ale celá salesiánská společnost.

Synáčkové moji, kolikrát jsem musel za svého dlouhého působení uznat tuto velkou pravdu: Snadnější je vzplanout hněvem než něco klidně snést, hrozit chlapci než ho přesvědčit. Řeknu dokonce, že je pro naši netrpělivost a pýchu pohodlnější vzpurné trestat než je snášet s pevností a vlídností, a tak je přimět k nápravě.

Doporučuji vám lásku, s jakou jednal svatý Pavel s těmi, kdo se nedávno předtím obrátili na víru. Často ho láska vedla k tomu, že plakal a snažně se modlil, když viděl, jak jsou málo učenliví a jak se vzpírají jeho úsilí.

Straňte se všeho, co by mohlo budit zdání, že podléháte návalům zlosti. Je obtížné zachovat při trestání klidnou mysl, ale je to nutné, nemá-li vzniknout podezření, že jednáme, abychom ukázali svou autoritu nebo abychom si vylili vztek.

Na ty, vůči nimž máme uplatňovat nějakou moc, hleďme jako na syny. Konejme pro ně službu, tak jako Ježíš přišel sloužit, a ne poroučet. Styďme se za pouhé zdání vládychtivosti, a vládněme jim jen proto, abychom jim lépe sloužili.

Tak se choval Ježíš vůči apoštolům. Snášel je, i když byli nevědomí a nevychovaní a měli málo víry. A s hříšníky jednal tak laskavě a projevoval k nim tak přátelský vztah, že jedni žasli, jiní se pohoršovali, ale někteří právě proto začali doufat, že dosáhnou u Boha odpuštění. A Ježíš chce, abychom ho následovali tichostí a pokorou srdce.

Jsou to naši synové, a proto když chceme odstranit jejich chyby, odložme všechen hněv nebo se tak ovládněme, jako bychom ho zcela potlačili.

V mysli ať není rozčilení, v očích žádné pohrdání ani v ústech tupení. V přítomnosti mějme soucit a pro budoucnost naději. Tak se to sluší na pravé duchovní otce, jimž jde o skutečnou nápravu a polepšení.

Ve zvláště těžkých případech je lepší prosit snažně a pokorně Boha, než vychrlit příval slov, která posluchače jen zraňují a viníkům nepřinesou žádný užitek.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Mk 10,13-14; Mt 18,5

K Ježíšovi přinášeli děti, aby jim požehnal. Ale učedníci to matkám zakazovali. Když to Ježíš viděl, řekl jim: * Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.

A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. * Nechte.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys povolal svatého Jana, aby se stal otcem a učitelem mládeže; dej i nám takovou lásku k lidem, abychom ti sloužili tím, že přivádíme své bratry k tobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky