2. leden 2025

Sv. Basila Velikého a Řehoře Naziánského,
biskupů a učitelů církve

památka

Oba se narodili kolem roku 330 v Kappadocii (na území dnešního Turecka). Setkali se na studiích v Athénách a stali se dobrými přáteli. Po návratu vytvořili spolu s dalšími mnišské společenství a žili v něm nějaký čas pohromadě. Statečně hájili, zvláště později jako biskupové, víru v Kristovo božství proti ariánům.
Basil se narodil v Cæsareji (dnešní Kayseri). Seznámil se s životem mnichů a poustevníků v Palestině, v Egyptě a v Sýrii. Sjednotil a ukáznil soudobé mnišské stanovy; jeho řeholní pravidla se stala základem pro východní mnišský život. Přál si, aby mnišské komunity zůstávaly v živém kontaktu s okolním prostředím a spolupracovaly na jeho náboženském, kulturním i sociálním povznesení. Stal se knězem (364) a pak i biskupem (370) ve svém rodišti. Plně uplatňoval své organizátorské nadání, ať šlo o církev, liturgii, vzdělání kněží a mnichů, nebo o problémy sociální. Zemřel 1. I. 379.
Řehoř se narodil poblíž Nazianzu. V roce 362 se stal knězem a později biskupem. Vynikal učeností a výmluvností, nikdy však nepřestával toužit po životě v ústraní; byl spíše mužem samoty a rozjímání. Zemřel ve svém rodišti 25. I. 389 nebo 390.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Kriste, Vykupiteli náš,

ty jediný jsi Otcův Syn

a nevýslovný původ máš

před každým jiným stvořením.

Záři a Světlo Otcovo,

odvěká lidstva naděje,

pamatuj služebníků svých,

po celém světě prosících.

Původce spásy, pamatuj,

když jsi se z Panny narodil,

žes přijal jako úděl svůj

našeho těla podobu.

Uplynul rok a je tu den,

který je pro nás svědectvím,

žes přišel z domu Otcova

sám jediný spasit náš svět.

Obloha, zem i oceán

a všechno, cokoli je v nich,

chválí svou písní jásavou

toho, kdo na zem poslal tě. Amen.

Nebo:

Děťátko z věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v Betlémě?

Boha z Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni

k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, volal jsem k tobě a uzdravils mě; chci tě chválit navěky.

Žalm 30 (29)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti
Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. (2 Kor 1,5)

Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil, *

nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.

Hospodine, můj Bože, *

volal jsem k tobě a uzdravils mě.

Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, *

zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.

Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní, *

a vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Vždyť jeho hněv trvá chvíli, *

ale jeho laskavost po celý život,

zvečera se uhostí pláč, *

zjitra však jásot.

Řekl jsem ve své smělosti: *

„Nic už mnou nepohne!“

Hospodine, ve své přízni jsi mě obdařil mocí a ctí; *

sotva jsi skryl svou tvář, padl jsem v zmatek.

K tobě volám, Hospodine, *

Pána prosím o smilování.

Jaký bude zisk z mé krve, *

když padnu do hrobu?

Bude tě chválit prach, *

bude hlásat tvou věrnost?

Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, *

pomoz mi, Hospodine!

Můj nářek jsi obrátil v tanec, *

rozvázals mou žínici, přepásals mě radostí,

aby ti zpívala má duše bez ustání, *

Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky!

Ant. Hospodine, volal jsem k tobě a uzdravils mě; chci tě chválit navěky.

2. ant. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu.

Žalm 32 (31)
Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost
David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost. (Řím 4,6)

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, *

jehož hřích je přikryt.

Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, *

v jehož duši není klamu.

Dokud jsem mlčel, chřadly mi kosti *

v mých ustavičných nářcích.

Vždyť dnem i nocí mě tížila tvá ruka, *

má síla se stravovala jak za letních veder.

Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, *

svou nepravost jsem nezatajil.

Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti“. *

A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.

Proto se bude k tobě modlit každý zbožný *

v čas tísně.

Až budou dorážet přívaly vod, *

k němu nedosáhnou.

Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, *

zahrneš mě radostí ze záchrany.

Poučím tě a ukážu ti cestu, kudy máš kráčet, *

poradím ti, budu tě mít stále na očích.

Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu, †

jejich bujnost se krotí uzdou a ohlávkou, *

jinak k tobě nepřiběhnou.

Bezbožný má hodně bolestí, *

milosrdenství však obklopuje toho, kdo doufá v Hospodina.

Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví, *

jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

Ant. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu.

3. ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1,13-15

Bůh nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů. On je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Slovo se stalo tělem. * Aleluja, aleluja. Slovo.

A přebývalo mezi námi. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Slovo.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Kdo se bude Božími přikázáními řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký.

PROSBY

Mnohokrát mluvil Bůh k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však k nám promluvil skrze svého Syna. Úpěnlivě prosme o Kristovu pomoc:

Pane, smiluj se.

Prosíme tě za tvou svatou církev:

ať její členové věrně a statečně vyznávají tvé jméno.

Prosíme tě za hlasatele evangelia:

ať dělníci, které posíláš na svou vinici, hlásají se vší důvěrou národům tvé jméno.

Prosíme tě za naše nemocné bratry a sestry:

ať vzývají tvé jméno a uzdraví se.

Prosíme tě za pronásledované křesťany:

ať trpělivě snášejí křivdy pro tvé jméno.

Prosíme tě za naše bratry a sestry, kteří zahynuli vinou lidí:

ať pro tvé milosrdenství dosáhnou věčného života.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Basila a Řehoře, aby svým příkladem a učením ukazovali tvé církvi cestu k pravdě; prosíme tě, pomáhej nám, abychom se tvé pravdě pokorně otvírali a v lásce podle ní věrně žili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky