30. duben 2025

Sv. Zikmunda, mučedníka
nezávazná památka

Narodil se na sklonku 5. století. Zásluhou viennského arcibiskupa sv. Avita přešel od ariánství ke katolické víře. Po smrti svého otce se stal burgundským králem. V prchlivosti dal popravit svého syna z prvního manželství, ale vzápětí toho litoval a konal přísné pokání. Založil klášter v St. Maurice-en-Vallais ve Švýcarsku a soustředil v něm mnichy, kteří se rozděleni do pěti skupin ve dne v noci střídali v nepřetržitém zpívání žalmů. Je to dnes jediné místo v Evropě, kde od té doby bez přerušení trvá řeholní společenství. Roku 523 byl zajat franckým králem Chlodomirem a v následujícím roce spolu s manželkou a dvěma syny utopen v studni. Jeho tělo bylo přeneseno do kláštera sv. Mořice a větší část jeho ostatků přinesl odtud Karel IV. do pražské katedrály (1365).

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

U Beránkovy hostiny

oděni rouchy bílými,

když Rudým mořem přešli jsme,

vladaři Kristu zpívejme.

Když jeho tělem posvátným,

na kříži obětovaným,

se sytíme a pijeme

jeho krev, v Bohu žijeme.

Chráněni tímto pokrmem

před smrtonosným andělem,

svrhli jsme z beder kruté jho

tyrana bezohledného.

Kristus je naší paschou teď,

on sám se vydal za oběť

a místo přesnic našim rtům

své tělo dává za pokrm.

Tys, nejčistější Oběti,

zlomila vládu podsvětí.

Z otroctví lid je vykoupen,

odměna žití kyne všem.

Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,

jde z pekel v slavném průvodu,

a brány nebes otevřev,

vládce tmy vleče v okovech.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Náš Pane, tys ten věčný král

a Syn, jenž trůní s Otcem svým,

Adama stvořils, by se stal

obrazu tvému podobným.

Když podvedl ho zrádnou lstí

ďábel, sok rodu lidského,

ty z čisté Panny přijal jsi

tvar i jho těla našeho.

Abys nás s Bohem usmířil,

jsi, Spasiteli, v těle žil,

abys nám mohl vodou křtu

smýt hřích a vrátit čistotu.

Ty z lásky k nám jsi vystoupil

na dřevo kříže potupné

a krví svou jsi zaplatil

za naši spásu výkupné.

Tys byl po zmrtvýchvstání svém

Otcovou slávou odměněn,

teď i my vírou žijeme,

že s tebou z mrtvých vstaneme.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

JEDEN z nás mnoha

prošel napříč všemi proudy pomíjení

a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.

Ojedinělá velikost

v osnově celého stvoření,

neopakovatelná.

Ten Přechod se jmenuje PASCHA –

mystérium:

běželi napřed do jeskyně,

kde chovali zvířata

jako v chlévě – a zdaleka

se sbíhali za hvězdou,

potom zas běželi k hrobu,

který se ukázal být prázdný

a naplněný světlem,

a nakonec kráčeli strmě vzhůru

z údolí od potoka Cedron

na kopec nad městem, kde Ho zabili.

– Všechny články řetězu vlastní smrti

(údolí, potok, úbočí, kopec

a konečně to místo) rozdělil –

a neodsouvá jen náhrobní kámen,

nýbrž celou tu zemi,

tím, že znemožňuje pole pomíjení,

ač se proud vody v potoce Cedron

nadále řítí dolů,

ač proud krve v lidském těle nadále míří

k smrti.

Dal v nich počátek místu narození

a místo života odhalil v každém člověku,

života, který přerůstá proud pomíjení,

života, který přerůstá smrt.

Nebo:

Ó šťastná noc a šťastný den

a hojné rozkoše pramen!

Ach, jak obveselujete

a k plesání vzbuzujete!

Aleluja!

Vidím, vidím, co se děje,

vykoupený svět se směje,

po temnotě slunce vyšlo,

všechno dobré s ním k nám přišlo.

Aleluja!

Krátká bolest, dlouhá radost,

krátký půst a dlouhá slavnost,

právě tak je Veliká noc,

šťastná, slavná, radostná noc.

Aleluja!

ŽALMY

1. ant. Ať se vaše srdce nechvěje, jenom ve mne věřte, aleluja.

Žalm 62 (61)
Jen v Bohu je pokoj
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní pokojem ve víře. (Řím 15,13)

Jen v Bohu odpočívá má duše, *

od něho je má spása.

Jen on je má skála a spása, *

má tvrz, nic mnou nepohne.

Jak dlouho chcete dorážet na člověka, †

jak dlouho jej chcete všichni podrážet, *

jak nakloněnou stěnu, jako zeď na spadnutí?

Věru, z mé výše se snaží mě svrhnout, *

libují si ve lži;

svými ústy blahořečí, *

ve svém nitru proklínají.

Jen v Bohu odpočívej, má duše, *

od něho pochází to, v co doufám.

Jen on je má skála a spása, *

má tvrz, nepohnu se!

U Boha je má spása a sláva, *

má pevná skála: mé útočiště je v Bohu.

Lidé, doufejte v něho v každé době, †

před ním vylejte své srdce, *

Bůh je naše útočiště!

Lidé jsou jen závan dechu, *

neupřímní jsou smrtelníci,

položeni na váhu, vystupují vzhůru, *

jsou dohromady lehčí než dech.

Nespoléhejte na násilí, nebažte po lupu; *

na bohatství, když se rozmnoží, nelpěte srdcem.

Jedno slovo Bůh pravil, toto dvojí jsem slyšel: *

„Bohu náleží moc,

tobě, Pane, láska, *

neboť ty odplácíš každému podle jeho díla.“

Ant. Ať se vaše srdce nechvěje, jenom ve mne věřte, aleluja.

2. ant. Ať tě, Bože, velebí národy a jásají, že jim posíláš spásu, aleluja.

Žalm 67 (66)
Ať chválí Boha všechny národy
Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28,28)

Bože, buď milostiv a žehnej nám, *

ukaž nám svou jasnou tvář,

kéž se pozná na zemi, jak jednáš, *

kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.

Ať tě, Bože, velebí národy, *

ať tě velebí kdekterý národ!

Nechť se lidé radují a jásají, †

že soudíš národy spravedlivě *

a lidi na zemi řídíš.

Ať tě, Bože, velebí národy, *

ať tě velebí kdekterý národ!

Země vydala svou úrodu, *

Bůh, náš Bůh, nám požehnal.

Kéž nám Bůh žehná, *

ať ho ctí všechny končiny země!

Ant. Ať tě, Bože, velebí národy a jásají, že jim posíláš spásu, aleluja.

3. ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 7,24-27

Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.

Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu, aleluja.

PROSBY

Bůh nám vzkříšením svého Syna otevřel věčný život. Snažně ho prosme:

Ať Kristovo vítězství přinese všem spásu.

Bože našich otců, tys svého Syna Ježíše slavně vzkřísil z mrtvých,

probuď nás ze smrti hříchu, abychom konali opravdové pokání a žili novým životem.

Jako zbloudilé ovce jsi nás přivedl k pastýři a strážci našich duší,

pod vedením církve uchovej nám neporušenou víru.

První učedníky svého Syna jsi vyvolil z národa židovského,

zjev izraelským synům, že jsi naplnil příslib daný jejich otcům.

Pamatuj na lidi osamělé, na sirotky a vdovy,

a nenech opuštěnými ty, které tvůj Syn usmířil s tebou svou smrtí.

Tys vzal do své slávy jáhna Štěpána, když vyznal, že Ježíš je po tvé pravici,

přijmi k sobě naše zemřelé bratry, kteří tě očekávali s vírou a láskou.

Otče náš.

MODLITBA

Vyslyš, Bože, naše prosby a dej, ať nás příklad svatého Zikmunda vede k pravému pokání, abychom poznali radost z dokonalého smíření s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky