6. únor 2025

Sv. Pavla Mikiho a druhů, mučedníků
památka

Do Japonska přinesl křesťanství sv. František Xaverský (15. VIII. 1549). Půl století mohli žít křesťané svobodně, a v roce 1596, kdy začalo jejich pronásledování, bylo jich už více než 300 tisíc. První mučedníci byli ukřižováni 5. II. 1597 v Nagasaki. Nejproslulejší z nich, Pavel Miki, se narodil v japonské rodině (1564-66), vstoupil k jezuitům a úspěšně hlásal evangelium svým krajanům. Spolu s ním podstoupili mučednickou smrt další 2 japonští jezuité, 6 španělských misionářů a 17 japonských laiků (tři z nich byli dosud chlapci – 12, 13 a 14 let). V roce 1862 byli tito prvomučedníci Dálného Východu prohlášeni za svaté.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Učiň mě, Pane, nástrojem,

ať zářím tvým pokojem.

Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,

kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším,

ať smírem spojuji, kde dělí hádky,

ať pravdou přemáhám omyl a zmatky.

Učiň mě, Pane, nástrojem,

ať zářím tvým pokojem.

Ať vírou postavím hráz pochybnostem,

ať propast zoufalství překlenu mostem,

kde vládne temnota, ať světlo křesám,

se všemi smutnými ať v tobě plesám.

Učiň mě, Pane, nástrojem,

ať zářím tvým pokojem.

Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé,

víc, než být potěšen, chci těšit jiné,

víc, než být pochopen, druhé chci chápat,

víc, než být milován, chci lásku dávat.

Učiň mě, Pane, nástrojem,

ať zářím tvým pokojem.

Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme,

kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné,

kdo bližním odpouští, sám milost pozná,

ba ani smrt mu víc nebude hrozná.

Učiň mě, Pane, nástrojem,

ať zářím tvým pokojem.

Nebo:

Můj Pane, můj Bože, sláva tobě

a všemu tvému tvorstvu,

které je tak podivuhodné, tak vznešené,

že pouhá jeho přítomnost mi stačí,

abych věděl, že jsi.

Požehnej mi, aby mi byla dána

síla vykonávat své povinnosti,

zušlechtit zemi a proměnit poušť v ráj,

v ráj, který by mohli obývat

Bůh a jeho společníci!

Ó Pane Bože, ty jsi tak velký, a přece tak útlý,

tak vznešený, a přece tak skromný,

že jsme zahanbeni

v přítomnosti tvé bezmezné lásky.

Kéž naše mysl nikdy nehostí myšlenku,

která by tě zastiňovala našemu zraku,

kéž naše rty nikdy nepronesou slovo,

které by tě před námi zakrývalo.

Kéž nikdy nekonáme skutky,

které by tě přiměly k tomu,

aby ses nám vzdaloval.

ŽALMY

1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Žalm 44 (43)
Lid v tísni žádá o pomoc
V tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8,37)
I (2-9)

Bože, slýchali jsme na vlastní uši, *

naši otcové nám vyprávěli,

cos vykonal za jejich časů, *

v pradávných dobách.

Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, *

dals jim růst, když jsi potřel národy.

Vždyť neobsadili zemi svým mečem, *

nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,

byla to tvá pravice a tvé rámě, *

tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.

Tys můj král a můj Bůh, *

popřál jsi vítězství Jakubovi.

S tebou jsme zdolali své nepřátele, *

v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.

Na svém luku jsem si nezakládal, *

vítězství mi nedal můj meč.

Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, *

zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Bohem jsme se stále honosili, *

navěky jsme chválili tvé jméno.

Ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

2. ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.

II (10-17)

Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, *

netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.

Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, *

nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.

Vydal jsi nás jak ovce na porážku *

a rozptýlils nás mezi pohany,

takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, *

nezískal jsi mnoho jejich cenou.

Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, *

našemu okolí v potupu a posměch.

Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, *

pohané nad námi posměšně kývají hlavou.

Svou hanbu mám stále na zřeteli, *

stud se mi hrne do tváře,

když slyším pohanu a výsměch, *

když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.

Ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.

3. ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.

III (18-27)

To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali *

ani nezrušili tvou smlouvu;

neodvrátilo se ani naše srdce *

a nesešly naše kroky z tvé stezky,

když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, *

a přikryl jsi nás temnotou.

Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, *

kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,

nebyl by na to Bůh přišel? *

Vždyť on zná tajnosti srdce!

Pro tebe jsme přece stále vražděni, *

mají nás jen za jatečné ovce!

Vzbuď se, proč spíš, Pane? *

Probuď se, neodháněj nás navždy!

Proč skrýváš svou tvář, *

zapomínáš na naši bídu a útisk?

Vždyť do prachu je sražena naše duše, *

na zemi leží naše tělo.

Povstaň nám na pomoc *

a vysvoboď nás pro svou lásku!

Ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.

Jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine,

nauč mě svým příkazům.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

1,1-12

Pozdrav a děkování

Pavel, Silván a Timotej soluňské církevní obci, (která žije ve spojení) s Bohem, naším Otcem, a s Pánem Ježíšem Kristem. Milost vám a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista.

Bratři, máme povinnost stále za vás Bohu děkovat. Patří se to, protože vaše víra dělá velké pokroky a vzájemná láska jednoho každého i všech vás se rozmáhá, takže na vás můžeme být v Božích církevních obcích hrdi pro vaši stálost a víru ve všech pronásledováních a souženích, která snášíte. V tom se právě ukazuje spravedlivý Boží soud: tak máte být uznáni za hodné Božího království, pro které trpíte.

Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením a vám, kteří jste souženi, spolu s námi ulehčením, až se Pán Ježíš (znova) ukáže a (přijde) z nebe se svými mocnými anděly v planoucím ohni, aby potrestal ty, kdo o Bohu nechtějí nic vědět, i ty, kdo neposlouchají evangelium našeho Pána Ježíše. Těm se dostane za trest věčné záhuby: (budou vzdáleni) od tváře Páně a (nebudou účastni) slávy, kterou ve své moci udělí, až přijde v onen den, aby došel slávy ve svých věřících a aby na sebe soustředil obdiv u všech, kdo víru přijali, protože u vás naše svědectví došlo přijetí.

Proto se bez přestání za vás modlíme, aby vás učinil náš Bůh hodnými dober, ke kterým vás povolal, a svou mocí zdokonalil, že budete mít vždycky zálibu v (konání) dobra a vaše víra (aby se projevovala) skutky. Pak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno skrze vás, a vy (budete oslaveni) skrze něho podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 2 Sol 1,10.12; Žl 145 (144),13

Pán přijde, aby došel slávy ve svých věřících. * Jméno našeho Pána Ježíše bude oslaveno skrze nás, a my budeme oslaveni skrze něho.

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech. * Jméno.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze Zprávy o mučednictví svatého Pavla Mikiho a jeho druhů zapsané jejich současníkem

(Cap. 14,109-110: Acta Sanctorum Febr. 1,769)

Budete mými svědky

Když byly kříže zasazeny do země, bylo podivuhodné sledovat neohroženost všech. Povzbuzovali je k ní tu Otec Pasius, tu Otec Rodriguez. Otec představený stále setrvával v nehybném stavu, s očima upřenýma k nebi. Bratr Martin zpíval na znamení díků za Boží dobrotu některé žalmy, k nimž připojil verš: Do tvých rukou, Pane, svěřuji svého ducha. Bratr František rovněž hlasitě děkoval Bohu. Bratr Gunsalvus se modlil velmi silným hlasem modlitbu Páně a pozdravení andělské.

Náš bratr Pavel Miki, který věděl, že u všech, s nimiž kdy přišel do styku, je ve veliké vážnosti, prohlásil nejprve všem přítomným, že je Japonec a člen Tovaryšstva Ježíšova a že umírá proto, že hlásal evangelium, a že děkuje Bohu za tak mimořádné dobrodiní. Pak připojil následující slova: „Když jsem teď dospěl až sem, předpokládám, že nikdo z vás si nemyslí, že bych teď nechtěl mluvit pravdu. A proto vám prohlašuji, že není jiné cesty k spáse než ta, kterou jdou křesťané. Tato cesta mě učí, abych odpustil nepřátelům a všem, kteří mi ublížili. Proto rád odpouštím králi a všem, kteří mě přivedli na smrt, a prosím je, aby ochotně přijali křesťanský křest.“

Pak obrátil zrak na své druhy a začal jim dodávat odvahy pro jejich poslední zápas. A tu se všem po tvářích rozlila přímo radost, především Ludvíkovi. A když na něho jakýsi jiný křesťan zavolal, že zakrátko bude v ráji, projevil pohybem prstů a celého těla takovou radost, že se k němu obrátily zraky všech přihlížejících.

Antonín, který byl vedle Ludvíka, pozdvihl oči k nebi a po vzývání nejsvětějšího jména Ježíšova a jména Mariina začal zpívat žalm Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodinovo, který se naučil v katechetickém ústavu v Nagasaki, kde se velice dbalo na to, aby se chlapci naučili několik vhodných žalmů.

Jiní zase s jasnou tváří stále opakovali: „Ježíši, Maria!“ Někteří také nabádali kolemstojící, aby žili, jak se sluší na křesťana. Tímto a jiným počínáním dávali najevo, že jsou připraveni zemřít.

Tehdy začali čtyři kati vyjímat ze svých pochev (v Japonsku běžně užívaných) meče. Při tomto děsivém divadle všichni věřící volali: „Ježíši, Maria!“ a navíc se zdvihl žalostný pláč a nářek pronikající až do nebes. A kati jednoho každého z nich zakrátko jednou nebo dvěma ranami zbavili života.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Gal 6,14; Flp 1,29

Naší jedinou chloubou je kříž našeho Pána Ježíše Krista: v něm je naše naděje, život a vzkříšení. * Skrze něj jsme spaseni a vysvobozeni.

Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět. * Skrze.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys posiloval japonské mučedníky, svatého Pavla a jeho druhy, aby skrze smrt na kříži vešli do věčného života; na jejich přímluvu dej sílu i nám, abychom svou víru statečně zachovali až do smrti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky