15. říjen 2025

Sv. Terezie od Ježíše,
panny a učitelky církve

památka

Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo 14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů. Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů v 17. století.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nedejme se k spánku svésti,

bděme pod korouhví kříže,

jděme v boj za pravé štěstí

každým krokem k nebi blíže.

K nebi vede cesta jistá,

těm, kdo prací každodenní

následují věrně Krista

v zápase a utrpení.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

Sotva tušil vladař světský

při svém krutém rozsouzení,

že je Ježíš Nazaretský

všeho světa vykoupení.

Statečně náš Pán šel k cíli,

šel až na smrt naší vinou.

Jeho bychom opustili,

kdybychom šli cestou jinou.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

ŽALMY

1. ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

Žalm 139 (138), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11,34)
I (1-12)

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *

ty víš, když sedám i když vstávám.

Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †

ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *

všímáš si všech mých cest.

Slovo ještě nemám na jazyku: *

hle, už je znáš, Hospodine, celé.

Obklopuješ mě zezadu i zpředu *

a kladeš na mě svou dlaň.

Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *

vznešená a nepochopitelná.

Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *

kam až utéci před tvou tváří?

I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *

i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!

I kdybych si připjal křídla jitřenky *

a spočinul na nejzazším moři,

i tam mě povede tvá ruka *

a uchopí mě tvá pravice.

I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *

a noc mě obklopí místo světla“,

ani tma ti nebude tmavá, †

noc jako den se rozjasní, *

temno je pro tebe tak jako světlo.

Ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

2. ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

II (13-18.23-24)

Tys přece stvořil mé ledví, *

utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *

úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši, *

má podstata ti nezůstala utajena,

když jsem byl tvořen v skrytu, *

spřádán v hlubinách země.

Tvé oči viděly mé skutky †

a v tvé knize jsou zapsány všechny; *

dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.

Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *

jak nesmírné je jejich množství!

Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *

dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *

zkoušej mě a poznej mé smýšlení!

Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *

a veď mě cestou odvěkou!

Ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

3. ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Jan 2,3-6

Podle toho víme, že jsme poznali Krista, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slova zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. Kdo tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bože, opatruj mě jako zřítelnici oka, * do stínu svých perutí mě ukryj. Bože.

Popřej mi sluchu, slyš mé volání, * do stínu svých perutí mě ukryj. Sláva Otci. Bože.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Hospodine, rozptyl ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně, a povyš ponížené!

PROSBY

Dobrota věčného Otce k jeho lidu sahá až do oblak. Proto k němu volejme s radostí v srdci:

Bože, ať se veselí všichni, kdo v tebe doufají.

Bože, tys neposlal svého Syna svět soudit, ale aby byl svět skrze něj spasen,

dej, ať nám jeho smrt na kříži přinese hojný užitek.

Podle tvé vůle jsou kněží služebníky Kristovými a rozdavateli tvých tajemství,

dej jim věrnost, moudrost a lásku.

Dej těm, kteří se ti zcela zasvětili pro nebeské království,

aby zůstali věrní tvému volání a následovali tvého Syna.

Tys na počátku stvořil člověka jako muže a ženu, a tak jsi položil základ rodinného života,

uchovej všechny rodiny v upřímné lásce.

Kristova oběť zničila všechen hřích,

odpusť proto všem zemřelým jejich viny.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala církvi cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky