18. říjen 2025

Sv. Lukáše, evangelisty
svátek

Byl pravděpodobně syrského původu a podrobnější zmínky o Antiochii (Sk 6,1-6; 11,20-30; 13,1 a násl.) vzbuzují dojem, že odtud pocházel. Nepatřil k židovskému národu (srov. Kol 4,11 a násl.) a byl lékařem (Kol 4,14). Doprovázel sv. Pavla na jeho druhé apoštolské cestě od Troady až do Filip (Sk 16,10-17). Tam patrně asi 6 let upevňoval křesťanské učení (asi 51 – 57), potom se znovu přidal k sv. Pavlovi při návratu z třetí apoštolské cesty a šel s ním do Jeruzaléma (Sk 20,5 – 21,18); tam se setkal s apoštolem Jakubem a s jeruzalémskými staršími (21,18). Byl s apoštolem Pavlem na cestě do římského vězení (Sk 27,1 – 28,16; Kol 4,14; Flm 24), při následujícím dvouletém pobytu v Římě měl možnost poznat se s evangelistou Markem (Kol 4,10-14; Flm 24) a jako jediný zůstal v Pavlově blízkosti i při druhém věznění před smrtí v Římě (2 Tim 4,11). Jeho další osudy nejsou bezpečně známé, protože zprávy o místech jeho působení se velmi liší (Galie, Itálie, Dalmácie, Řecko). Zemřel pravděpodobně v Achai. Východní i západní křesťané slaví jeho svátek 18. X. Jeho evangelium a Skutky apoštolů zdůrazňují Boží milosrdenství a otevřenost poselství spásy pro všechny národy i společenské vrstvy.

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj

a znovu naplň naši hruď:

Ty pojíš Otce se Synem –

i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit

rač k Božím chválám roznítit

a rozdmýchej v nás lásky žár,

by oheň náš i bližní hřál.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

V čas, kdy jen strasti k srdci lnou

a vzrůstá smutku změť,

modlitbu jednu kouzelnou

čtu v hloubi nazpaměť.

Já cítím blaho, sílu, jas

slov živých, souzvučných,

ta nesrozumitelná z krás

mi svatě dýchá v nich.

Je balvan z duše svržený,

pochyby prchly z cest,

já věřím, pláču v ony dny,

mně lehko, lehko jest.

ŽALMY

1. ant. Kéž mi pomůže tvá ruka, vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.

Žalm 119 (118), 169-176
XXII (Tau)

Kéž k tobě přijde mé volání, Hospodine, *

pouč mě podle svého slova!

Má úpěnlivá prosba ať k tobě dojde, *

vysvoboď mě podle svého slibu!

Ať oplývají rty mé chvalozpěvem, *

žes mě naučil svým příkazům.

Ať můj jazyk opěvuje tvůj výrok, *

neboť všechny tvé předpisy jsou spravedlivé.

Kéž mi pomůže tvá ruka, *

vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.

Toužím po tvé spáse, Hospodine, *

a tvůj zákon je mým potěšením.

Kéž jsem živ, abych tě chválil, *

a tvá rozhodnutí ať mi pomáhají!

Bloudím jako ztracená ovce, hledej svého služebníka, *

neboť na tvé předpisy jsem nezapomněl.

Ant. Kéž mi pomůže tvá ruka, vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.

2. ant. Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy.

Žalm 45 (44)
Svatební píseň krále Mesiáše
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25,6)
I (2-10)

Srdce mi překypuje radostnými slovy, †

přednáším králi svou báseň, *

rydlem zručného písaře je můj jazyk.

Krásou vynikáš nad lidské syny, †

půvab se rozlévá po tvých rtech, *

proto ti Bůh požehnal navěky.

Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, *

svou nádherou a vznešeností!

Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, *

ať tě proslaví tvá pravice!

Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, *

odvaha králových nepřátel klesá.

Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, *

žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!

Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, †

proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal *

olejem radosti před tvými druhy.

Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, †

blaží tě zvuk strunných nástrojů *

v paláci ze slonové kosti.

Vstříc ti vycházejí dcery králů, *

po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.

Ant. Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy.

3. ant. Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.

II (11-18)

Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, *

zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!

Sám král touží po tvé kráse: *

vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!

Tyrský lid přichází s dary, *

velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.

V plné kráse vstupuje královská dcera, *

její šat je protkán zlatem.

V barevném rouchu ji vedou ke králi, *

za ní ti přivádějí panny, její družky.

Provázeny radostným jásotem *

vstupují v královský palác.

Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, *

ustanovíš je za knížata po celé zemi.

Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, *

proto tě národy oslaví na věčné věky.

Ant. Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 1,16-17

Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: „Spravedlivý bude žít z víry.“

Všude na zemi pronikl jejich hlas,

až na konec světa jejich slovo.

Modleme se.

Bože, tys povolal svatého Lukáše, aby svým kázáním i tím, co napsal, hlásal nezměrné bohatství tvé milosrdné lásky; prosíme tě, dej, aby ti, kdo přijali víru, vytvářeli jednotu srdce i ducha, a aby všichni lidé uviděli tvou spásu. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky