Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Zdrávas, nejsvětější Královno,
milostí svaté Trojice osvícená,
tobě rovné nestvořil Bůh dříve ni potom.
Tebe Král králů, Bůh nejvyšší,
pro tvé veliké šlechetnosti a ctnosti,
pro tvou věrnost jako choť milou si vyvolil.
A proto seslal k tobě anděla
z nebeského trůnu,
jenž řekl: Zdrávas, plná milosti,
slovem jsi počala,
pannou jsi zůstala, když jsi uvěřila
a kdyžs řekla: Staň se mi podle tvého slova.
Zdrávas, světlosti otců svatých,
v tobě se naplnila Písma prorocká.
Tys zavřená brána, již viděl Ezechiel.
Jako Mojžíšův keř, jenž hořel
a přesto svou přirozenou zelenost měl,
též ty pannou zůstáváš, jak anděl pověděl.
Syn Boží je králem nejmocnějším
a tys matkou jeho,
on trůní na Siónu nejvyšším
a ty vedle něho.
Rač na nás mysliti, v své paměti míti
ty, kdo tě chválí, Panno dobrotivá. Amen.
ŽALMY
1. ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.
Naslouchej, Bože, mé modlitbě, †
neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou, *
věnuj mi pozornost a vyslyš mě!
Zmítám se v neklidu, †
děsím se při křiku nepřítele, *
při povyku bezbožníka,
protože mě zavalují neštěstím *
a v hněvu proti mně brojí.
Srdce se ve mně chvěje *
a padla na mě smrtelná úzkost.
Strach a hrůza se na mě řítí *
a děs mě halí.
Říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, *
odletěl bych a dopřál si klidu.
Hle, daleko bych utekl, *
zůstal bych na poušti.
Rychle bych spěchal do útočiště *
před vichrem a bouří.
Ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.
2. ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.
Pane, zmať a rozděl jim jazyky, *
vždyť vidím násilí a svár v městě.
Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, *
vládne v něm útisk a bezpráví.
Uvnitř jsou úklady, *
z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.
Kdyby mě potupil nepřítel, *
dovedl bych to snést,
kdyby se nade mě vypínal, kdo mě nenávidí, *
skryl bych se před ním.
Ale byls to ty, můj druh, *
můj přítel a důvěrník!
Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, *
ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.
Ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.
3. ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.
Já však budu volat k Bohu, *
a Hospodin mě zachrání.
Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, *
a uslyší můj hlas.
Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, *
neboť je jich na mě mnoho.
Bůh to uslyší a zkruší je †
– on vládne od věčnosti – *
nechtějí se změnit a nebojí se Boha.
Kdekdo napřahuje ruku na přátele, *
znesvěcuje svoji smlouvu.
Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, *
ale srdce má nepřátelské,
nad olej lahodnější jsou jeho slova, *
jsou to však tasené meče.
Svou starost hoď na Hospodina, †
a on tě zachová, *
nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.
A ty, Bože, svrhneš je *
do jámy zkázy;
zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. *
Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!
Ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.
Slyš mě, můj synu,
neodchyluj se od slov mých úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
30,1-18
Marnost smluv uzavřených s jinými národy
„Běda buřičským synům – praví Hospodin.
Strojíte plány, ale ne moje,
uzavíráte smlouvy, ale ne v mém duchu,
a tak hromadíte hřích na hřích.
Odcházíte a sestupujete do Egypta
– neptáte se však mých úst –
hledáte ochranu u faraona,
utíkáte se do stínu Egypta.
Faraonova ochrana vám bude k hanbě,
útěk do stínu Egypta k potupě.
I když jsou jeho knížata v Soanu
a jeho poslové odešli do Chanes,
všichni se zklamou
v národě, který jim neprospěje;
není k prospěchu ani k užitku,
ale k potupě a k hanbě.“
Výrok o soumarech v Negebu:
Zemí soužení a tísně,
(zemí) lvic a řvoucích lvů,
zmijí a okřídlených draků
nesou na hřbetech oslů své bohatství,
na hrbech velbloudů své poklady
národu, který (jim) neprospěje.
Pomoc Egypta je jalová a marná.
Proto jsem ho nazval: „Obluda v klidu“.
Nyní jdi, napiš to před nimi na desku,
vryj to jako nápis,
aby to bylo pro příští dobu,
na svědectví provždy.
Neboť je to vzpurný lid,
prolhaní synové,
synové, kteří nechtějí slyšet Hospodinův zákon.
Říkají vidoucím: „Nemějte vidění!“
a věštcům: „Nevěštěte nám, co je správné!
Mluvte o tom, co se nám líbí, mějte vidění klamná!
Odchylte se od cesty, odbočte ze stezky,
dejte nám pokoj se Svatým Izraele!“
Proto tak mluví Svatý Izraele:
„Za to, že jste pohrdli tímto slovem,
že jste doufali ve zvrácenost a nevěrnost
a na ně se spoléhali,
za to pro vás bude tato nepravost
jako trhlina, (hrozící) pádem
a provalující se ve vysoké zdi,
která se náhle, znenadání zhroutí.
Rozbije se, jako bývá bez milosti rozbita
hrnčířská nádoba,
že se nenalezne mezi jejími zlomky střepina,
kterou by se vzal ohníček z ohniště
nebo kterou by se z cisterny nabrala voda.“
Proto tak řekl Pán, Hospodin, Svatý Izraele:
„Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní,
budete zachráněni;
v pokoji a důvěře je vaše síla.“
Vy však jste nechtěli a řekli jste:
„Nikoli! Na koních utečeme!“
– proto také budete utíkat!
„Vsedneme na rychlé oře!“
– proto také rychlí budou vaši stihatelé!
Tisíc (vás) se zděsí hrozby jediného
a před hrozbou pěti utečete (všichni),
až zůstanete (sami)
jako žerď na vrcholu hory
a jako korouhev na pahorku!
A přece Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,
a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,
neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;
šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho!
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Iz 30,15.18
Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; * v pokoji a důvěře je vaše síla.
Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi; šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho. * V pokoji.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna
(Hom. 2 super Exsurgens Maria: Cod. vat. lat. 1122, fol. 190-191)
Táhni nás za sebou, Královno milosrdenství, ke svému trůnu
Maria jediná vskutku stojí nade všemi, zůstávajíc v plnosti slávy nezměnitelná, neboť její přebývání bylo vždycky v nebesích a vždycky byla plná Krista, toho, jejž nosila pod svým srdcem. Stalo se tak zastíněním od Ducha Svatého, který do ní vstoupil, zcela ji pronikl, zdokonalil a nade všechny andělské i lidské zástupy povýšil. Panenského a neporušeného jejího těla se z vůle Boží nedotkla žádná křehkost plodící zkázu hříchu. Neboť Maria byla milosti plná, byla dílem podivuhodným, jak se slušelo na božské Slunce, které v ní mělo přebývat, dílem převyšujícím všechnu dokonalost andělskou i lidskou. Nadmíru jasně se to zjevuje v početí Božího Slova.
Jaký to důvěrný svazek s celou Trojicí! Na zemi stojíc, nebes se dotýká, ano, proniká až do nejvyššího nebe a vidíme ji usedat na trůn po Synově pravici. Nepřichází z nejzazších končin země jako královna ze Sáby, aby slyšela moudrost Šalomounovu; přichází patřit na samu věčnou Moudrost, mít na ní účast, kochat se bez konce rozkoší nebeské blaženosti.
Ty slavná, vznešená, nade všechny vyvýšená Rodičko Boží neposkvrněná! Kdo by tě mohl vyzdvihnout po tvém Synu do větších výšin na zemi i na nebi, když ses směla stát Matkou nejvyššího Boha? Jak bychom tě my na zemi mohli ještě více vyvýšit, když tě na nebi Pán vyvýšil nade všemi hvězdami nebe a nade všemi zeměmi světa?
Celá církev ti proto vzdává hold, zpívá ti písně a chvalozpěvy, vyznává svou oddanost a šíří světem tvou slávu, i když to není nic proti tvé slávě v nebeském Jeruzalémě.
Ano, paní naše, tys vždycky s novou silou vystupovala k Bohu, k tvé stále větší cti a slávě tě Bůh přijal za svou, a když tvůj Syn zasedl po Otcově pravici, zasedla jsi na trůn spolu s ním. Pamatuj proto na nás, kteří se topíme v hlubokém bahně, a podej nám svou pravici, abychom mohli povstat s tebou. Táhni nás za sebou, Královno milosrdenství, do výšin nebeské vlasti, ke tvému trůnu, a veď nás za vůní tvých olejů až do radosti věčné. Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, který s Otcem a Svatým Duchem žije a kraluje na věky věků.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Zj 12,1; Žl 45 (44),14
Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama: * kolem hlavy má korunu z dvanácti hvězd.
V plné kráse vstupuje královská dcera, její šat je protkán zlatem; * kolem.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, podle tvé vůle se Matka tvého Syna stala také naší Matkou a Královnou; dej, ať podpořeni její přímluvou dosáhneme slávy, kterous nám připravil ve svém věčném království v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky