3. září 2025

Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele církve
památka

Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna, později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň. Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné. Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha začal užívat titulu „ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha“, viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu „služebník služebníků Božích“. Jeho bohatá literární činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den je výročím jeho vysvěcení na biskupa.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nejvyšší a mocný, dobrý Pane,

tobě ať zní chvála, čest a dík.

Přísluší jen tobě, jehož jméno

člověk není hoden vyslovit.

Ať tě, Pane, chválí všechna díla,

zvláště bratr slunce ve výši,

on je dárce života i světla,

je tvůj obraz, Bože Nejvyšší.

Ať tě, Pane, chválí sestra luna,

všechny jasné hvězdy na nebi,

ať tě chválí svěží bratr vánek,

mraky, vzduch a každé podnebí.

Ať tě, Pane, chválí sestra voda,

čistá, sloužící a pokorná,

ať tě chválí jasný bratr oheň,

jehož moci obává se tma.

Ať tě chválí sestra matka země,

rodí pro nás trávu, plod i květ,

ať tě chválí trpící a tiší,

kteří s láskou umí odpouštět.

Ať tě chválí sestřička smrt těla,

které neunikne žádný tvor,

běda těm, kdo zemřou v těžkém hříchu,

šťastní, kdo v tvé vůli mají vzor.

Nejvyššímu, všemocnému Pánu

vzdejte čest a chválu veškerou,

dobrořečte s díky jeho jménu,

služte jemu s velkou pokorou.

Nebo:

Vyhasni oči mé: vidím tě zas,

vezmi mým uším sluch: slyším tvůj hlas,

i bez nohou se mohu k tobě brát

a bez úst ještě tobě přísahat.

Urvi mi paže, přec tě uchopím

svým srdcem tak, jako bych ruce měl,

zastav mé srdce, mozek bude tlouci,

a kdybys mi jej spálit chtěl,

pak ponesu tě na své krvi vroucí.

ŽALMY

1. ant. V blažené naději očekávejme slavný příchod našeho spasitele.

Žalm 62 (61)
Jen v Bohu je pokoj
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní pokojem ve víře. (Řím 15,13)

Jen v Bohu odpočívá má duše, *

od něho je má spása.

Jen on je má skála a spása, *

má tvrz, nic mnou nepohne.

Jak dlouho chcete dorážet na člověka, †

jak dlouho jej chcete všichni podrážet, *

jak nakloněnou stěnu, jako zeď na spadnutí?

Věru, z mé výše se snaží mě svrhnout, *

libují si ve lži;

svými ústy blahořečí, *

ve svém nitru proklínají.

Jen v Bohu odpočívej, má duše, *

od něho pochází to, v co doufám.

Jen on je má skála a spása, *

má tvrz, nepohnu se!

U Boha je má spása a sláva, *

má pevná skála: mé útočiště je v Bohu.

Lidé, doufejte v něho v každé době, †

před ním vylejte své srdce, *

Bůh je naše útočiště!

Lidé jsou jen závan dechu, *

neupřímní jsou smrtelníci,

položeni na váhu, vystupují vzhůru, *

jsou dohromady lehčí než dech.

Nespoléhejte na násilí, nebažte po lupu; *

na bohatství, když se rozmnoží, nelpěte srdcem.

Jedno slovo Bůh pravil, toto dvojí jsem slyšel: *

„Bohu náleží moc,

tobě, Pane, láska, *

neboť ty odplácíš každému podle jeho díla.“

Ant. V blažené naději očekávejme slavný příchod našeho spasitele.

2. ant. Bože, ukaž nám svou jasnou tvář a žehnej nám.

Žalm 67 (66)
Ať chválí Boha všechny národy
Budiž vám známo: Pohanům je poslána tato Boží spása. (Sk 28,28)

Bože, buď milostiv a žehnej nám, *

ukaž nám svou jasnou tvář,

kéž se pozná na zemi, jak jednáš, *

kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.

Ať tě, Bože, velebí národy, *

ať tě velebí kdekterý národ!

Nechť se lidé radují a jásají, †

že soudíš národy spravedlivě *

a lidi na zemi řídíš.

Ať tě, Bože, velebí národy, *

ať tě velebí kdekterý národ!

Země vydala svou úrodu, *

Bůh, náš Bůh, nám požehnal.

Kéž nám Bůh žehná, *

ať ho ctí všechny končiny země!

Ant. Bože, ukaž nám svou jasnou tvář a žehnej nám.

3. ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 5,5b-7

Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou, neboť Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným. Pokorně se proto skloňte pod mocnou ruku Boží, a on vás povýší, až k tomu přijde čas. Na něj hoďte všechnu svou starost, vždyť jemu na vás záleží.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bože, opatruj mě jako zřítelnici oka, * do stínu svých perutí mě ukryj. Bože.

Popřej mi sluchu, slyš mé volání, * do stínu svých perutí mě ukryj. Sláva Otci. Bože.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Papež Řehoř naplňoval skutkem to, čemu slovem učil, a příkladem svého života ukazoval, jak žít podle Kristova učení.

PROSBY

Oslavujme Boha, neboť on s radostí zahrnuje svůj lid dobrodiním, a prosme ho vroucně:

Bože, rozmnožuj v nás milost a pokoj.

Věčný Bože, u tebe je tisíc roků jako včerejší den, který minul,

nedej nám ulpět na tom, co pomíjí, neboť náš život je jako květ, který ráno vypučí a večer zvadne.

Dávej svému lidu manu, aby nehladověl,

a vodu života, aby nežíznil navěky.

Dej svým věřícím, ať milují to, co přichází od Ducha Svatého,

aby ti stále sloužili prací i odpočinkem.

Popřej nám příznivé počasí,

abychom sklidili hojnou úrodu.

(Nebo:
Zbav nás všech pohrom

a vylej na naše domy hojné požehnání.)

Dej ať zemřelí patří na tvou tvář

a také my ať se jednou spolu s nimi u tebe radujeme.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ty se dobrotivě staráš o svůj lid a vládneš mu mocí své lásky; na přímluvu svatého papeže Řehoře vyslyš naše prosby za ty, kterým jsi svěřil vedení své církve: naplň je duchem moudrosti, aby jejich služba přinášela tvému lidu užitek, a odměň jejich práci věčnou radostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky