3. únor 2025

Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka
nezávazná památka

Byl ve 4. století biskupem v Sebastě v Arménii (dnešní Sivas v Turecku). Za císaře Licinia byl kolem roku 316 krutě umučen. Jeho úcta se rozšířila po celé církvi, ale něco bližšího o jeho životě známe jen z pozdních legendárních zpráv.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Kolik smrtí, kolik ran a jizev,

kolik mučedníků, tolik výzev.

V každé Pán se neúprosně ptá:

Jsem ti dražší než tvé vlastní já?

Nikdo nemá lásky víc než ten,

kdo položí život za přátele.

Tys byl pro nás zabit, proboden,

co dokáži já pro Spasitele?

Vím, jsem sláb, neručím za sebe,

schopen zapřít, zradit, boj svůj vzdát.

Ty jsi silný, táhneš do nebe,

uchopíš mne, pomůžeš mi vstát.

Křesťan toto mučednictví zná:

oko vyloupnout a utnout údy,

na kříž přibíjet své hříšné já,

stát se čistý, svobodný a chudý

pro bohatství věčné, nejvyšší,

pro tebe, můj Ježíši.

Nebo:

Mučidla, kolo, kůl, co řeže, rdousí, pálí,

sekera, smyčka, meč, hák, skřipec, kopí, nože,

vařící olovo a olej, žhoucí rožeň,

těm nejsou strašny, kdož, co strašno, nespáchali.

Kdo trpí pro druhé a koho pro to jali,

že práv a bez viny, leč nikdy nepokořen,

svou hájil krev a čest, ten pomíjivým hořem

se věnce dobírá, jejž nic už neumalí.

Je živ, že umírá, a stoupá tím, že pad.

S úsměvem vzdoruje smrtící moci vlád

a věčnost objímá co snoubenkyni svoji.

Což nebyl vykonal svůj nejslavnější čin

sám silný nad silné na místě popravčím?

Dost není křesťana, ten, kdo se kříže bojí.

ŽALMY

1. ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!

Žalm 73 (72)
Mé štěstí je být nablízku Bohu
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11,6)
I (1-12)

Jak dobrý je Bůh k upřímným lidem, *

jak dobrý je Pán k těm, kdo mají čisté srdce!

Téměř již zakolísaly mé nohy, *

málem již uklouzly mé kroky,

neboť jsem záviděl bezbožným, *

když jsem pozoroval blahobyt hříšných.

Opravdu, nemají nesnáze, *

jejich tělo je zdravé a dobře živené.

Netrápí je lidské strasti, *

nemají soužení jak ostatní lidé.

Proto je obepíná pýcha jako náhrdelník, *

násilnictví je přikrývá jakoby šatem.

Z dobrého bydla vychází jejich nepravost, *

prýští výmysly srdce.

Posmívají se, vedou zlé řeči, *

z povýšenosti hrozí útlakem.

Svými ústy míří do nebe, *

jejich jazyk rejdí po zemi.

Proto se k nim obrací můj lid, *

jako by se chtěl hodně nalokat vody,

a praví: „Jak by to mohl Bůh vědět, *

má o tom Nejvyšší znalost?“

Hle, takoví jsou hříšníci, *

klidně si žijí, hromadí bohatství.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!

2. ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.

II (13-22)

Marně jsem tedy zachoval své srdce bez úhony *

a v nevinnosti myl své ruce?

Stále jsem v soužení *

a den co den v trestu.

Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni,“ *

zradil bych rod tvých synů.

Hloubal jsem, jak bych to poznal, *

ale zdálo se mi to obtížné,

až jsem vnikl do Božích tajemství *

a přihlédl k jejich konci.

Věru, stavíš je na kluzkou cestu, *

do zhouby je vrháš.

Jak se zhroutili v mžiku, *

zhynuli, pominuli se hrůzou!

Jako člověk pohrdá snem, když se probudí, *

tak, Pane, až povstaneš, pohrdneš jejich výmysly.

Když se mé srdce jitřilo *

a bolest bodala v ledví,

byl jsem nerozumný a nechápal jsem, *

byl jsem před tebou podobný němé tváři.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.

3. ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.

III (23-28)

Já však chci stále být u tebe: *

uchopils mě za pravici,

povedeš mě svou radou *

a potom mě vezmeš do slávy.

Koho mám na nebi kromě tebe? *

Když jsem u tebe, nevábí mě země.

Touhou hyne mé tělo i duše, *

Bůh je navždy skála mého srdce a můj podíl.

Vždyť hle, kdo se od tebe vzdaluje, zahyne, *

zahubíš všechny, kdo jsou ti nevěrní.

Mé štěstí však je být nablízku Bohu, *

mít útočiště v Pánu, Hospodinu.

O všech tvých skutcích budu vypravovat *

v branách siónské dcery.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.

Hospodine, miluji tvůj zákon,

rozjímám o tvých přikázáních.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

2,13 – 3,13

Přátelský vztah Pavla a Soluňanů

Bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho účinky. Následujete totiž, bratři, křesťanské Boží církevní obce v Judsku: i vy jste přece stejně trpěli od vlastních krajanů, jako oni od židů. (Ti lidé) zabili i Pána Ježíše i proroky a také nás odevšad vyháněli. Bohu se nelíbí a jsou se všemi lidmi znepřáteleni. My kážeme pohanům, aby mohli dojít spásy, a oni nám v tom brání. Tím jen víc a více doplňují míru svých hříchů. Boží trest však na ně přijde už co nevidět.

Bratři, na krátký čas jsme zůstali od vás odloučeni, ale jen tělem, ne srdcem; tím více jsme se snažili zase vás uvidět, tak živá byla naše touha. Proto jsme k vám chtěli přijít – já, Pavel, ne jednou, ale vícekrát – ale satan nám to překazil. Což nejste i vy naše naděje, naše radost a naše koruna, kterou se budeme moci chlubit před naším Pánem Ježíšem, až zase přijde? Ano, vy jste naše sláva i radost.

Protože jsme to nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat sami v Athénách a poslali jsme Timoteje, našeho bratra a Božího spolupracovníka (v hlásání) Kristovy radostné zvěsti, aby vás utvrdil a povzbudil ve víře tak, že by se nikdo nedal zviklat těmito souženími. Vždyť sami víte, že to už je naše určení. Již tehdy, když jsme byli u vás, předem jsme vám říkali, že nás čeká soužení. A jak víte, tak se i stalo. Protože jsem to nemohl déle vydržet, poslal jsem k vám, abych se dověděl, (jak to stojí) s vaší vírou, zdali vás snad pokušitel nepokoušel, takže by pak naše námaha byla marná.

Teď se však Timotej vrátil od vás k nám a přinesl nám radostnou zprávu o vaší víře i o vaší lásce: jak nás uchováváte pořád v dobré paměti a že byste nás velmi rádi opět uviděli – stejně jako my vás! Při všech trampotách a při všem soužení nám přinesly útěchu (zprávy) o vás, bratři, a o vaší víře. Hned jsme zase okřáli, když jste pevní ve víře. Jak bychom mohli za vás Bohu dosti poděkovat za všechnu radost, kterou se kvůli vám radujeme před naším Bohem! Ve dne v noci se vroucně modlíme, abychom se mohli s vámi shledat a doplnit, co se ještě vaší víře nedostává.

Sám Bůh, náš Otec, i náš Pán Ježíš Kristus kéž nám upraví cestu k vám! A ve vás ať Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem (lidem), jako ji i my (máme) k vám. Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. Amen.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 1 Sol 3,12.13; 2 Sol 2,17

Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem, * abyste byli bezúhonní a svatí.

On sám ať potěší vaše srdce a utvrdí v každém dobrém činu i slovu. * Abyste byli bezúhonní a svatí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Augustina, biskupa

(Sermo Guelferbytanus 32, De ordinatione episcopi: PLS 2,639-640)

Snášej utrpení pro moje ovce

Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Hle, jak Pán sloužil, hle, jak i my máme podle jeho příkazu sloužit: Dal svůj život jako výkupné za všechny, vykoupil nás.

Kdo z nás je schopen někoho vykoupit? Jeho krví, jeho smrtí jsme byli vykoupeni ze smrti, jeho ponížením jsme byli pozdviženi. Ale protože jsme se stali Kristovými údy, máme i my alespoň tím málem, co můžeme, přispět jeho údům, neboť on je hlava, my jsme tělo.

Apoštol Jan nás povzbuzuje ve svém listě příkladem Pána, jenž řekl: Kdo se mezi vámi chce stát velkým, ať je vaším služebníkem; tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Jan nás tedy povzbuzuje, abychom se stávali Kristu podobnými, a říká: Kristus za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.

Sám Pán se po svém vzkříšení ptal: Petře, miluješ mě? Ten odpověděl: Miluji. Třikrát se Pán ptal, třikrát Petr odpověděl. A pokaždé, třikrát řekl Pán: Pas moje ovce.

Čím mi dokážeš, že mě miluješ, ne-li tím, že budeš pást mé ovce? Co mi můžeš dát tím, že mě miluješ, když všechno očekáváš ode mne? Víš tedy, co máš dělat, jestliže mě miluješ: Pas moje ovce.

Zaznívá to jednou, podruhé, potřetí: Miluješ mě? Miluji. Pas moje ovce. Ze strachu Petr třikrát zapřel, z lásky třikrát vyznal.

A když mu Pán potřetí svěřil svoje ovce, protože Petr svou odpovědí vyznal, že miluje, odsoudil strach a přemohl ho, Pán dodává: Dokud jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodils, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, jiný tě přepáše a povede, kam nechceš. To řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. Oznámil mu jeho kříž, předpověděl mu jeho utrpení.

Pán tedy slovy Pas moje ovce chtěl říci i toto: Snášej utrpení pro moje ovce.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Flp 1,20; 1 Jan 3,16

V ničem nedojdu hanby. * Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí.

Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit svůj život pro své bratry. * Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí.

MODLITBA

Modleme se.

Prosíme tě, Bože, vyslyš nás, když se dovoláváme přímluvy svatého biskupa a mučedníka Blažeje, chraň naše zdraví a pomáhej nám ve všech potřebách, abychom mohli vést pokojný život a došli do nebeské radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky