Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
nakloň k nám svoji vlídnou tvář
a vyslyš hlasy prosících.
Dnes vyznavač tvůj horlivý
září nám novou jasností,
dnes vzpomínáme ho i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
na úzké cestě vytrval
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřilnul nikdy srdcem svým,
jen tys byl jeho pokladem
milovaným a jediným.
A proto pomoz také nám
jít v jeho stopách bezpečně,
svým dětem, k jeho přímluvám,
stvoř srdce věrné, statečné.
Laskavý vládce Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.
Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, *
bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.
Uchop štít a pavézu, †
povstaň mi na pomoc! *
Řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“
Má duše zajásá Hospodinu, *
radovat se bude pro jeho pomoc.
Ze všech svých sil budu volat: *
Hospodine, kdo se ti vyrovná?
Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, *
nebohého ubožáka z lupičovy ruky.“
Vystoupili nespravedliví svědci, *
ptali se mě na to, co nevím.
Za dobré zlým se mi odměnili *
tím, že mě opustili.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.
2. ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.
Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, †
postem se trýznil, *
modlitbou obíral v nitru,
jako k příteli, jako k bratru se choval, *
skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.
Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, *
srotili se proti mně a bili mě znenadání.
Drásali mě bez přestání, †
tupili, posmívali se mi, *
skřípali proti mně zuby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.
3. ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.
Pane, jak dlouho budeš přihlížet? †
Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, *
od lvů můj život.
Vzdám ti díky ve velkém shromáždění, *
v zástupech lidu budu tě chválit.
Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, *
nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!
Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, *
Pane, nevzdaluj se ode mě!
Probuď se, procitni a zachraň mě, *
Bože můj a Pane, ujmi se mě!
Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, *
ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, on přeje vše nejlepší svému služebníku.
Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, *
stále hlásat tvou chválu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.
Můj synu, pamatuj na má slova,
dbej na mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Sirachovcovy
43,14-37 (řec. 13-33)
Přírodní jevy ukazují Boží velikost
Boží moc črtá blesky,
dává zazářit šípům svého soudu.
Proto se otvírají zásobárny
a mraky vylétají jako ptáci.
Svou mocí zahušťuje mraky
a drtí (je) v kameny krupobití.
Rachot jeho hromu děsí zemi,
jeho silou se třesou hory;
podle jeho vůle vane jižní vítr
i orkán severáku a vířící vichr.
Sype sníh jak hejno ptáků,
padá na zem jak mračno kobylek.
Oko obdivuje krásu jeho bělosti,
nad jeho přívalem srdce žasne.
Jako sůl sype na zem i jinovatku,
která mrzne v trnité ostny.
Vane studený severák
a na vodě se tvoří led;
všude na vodní hladině se usazuje,
povléká vodu jako krunýřem.
Stravuje hory, vysouší poušť
a spaluje trávu jak oheň.
Vláha však rychle všechno občerstvuje,
padá rosa a po úpalu vrací život.
Podle svého úradku dal (Bůh) poklesnout moři
a rozesadil na něm ostrovy.
Mořeplavci vyprávějí o jeho nebezpečích
a my žasnem, když tyto zvěsti slyšíme.
Jsou tam zvláštní a úžasné věci,
druhy všelijakých zvířat, ohromné obludy.
Božím působením končí vše zdárně,
všechno je spořádáno na jeho rozkaz.
Mohli bychom mluvit o mnohém,
ale nedosáhneme konce
– souhrn řeči: On je všechno.
Kde dostanem sílu, abychom ho velebili?
Vždyť On je větší než celé jeho tvorstvo.
Pán je strašný a svrchovaně velký
a jeho moc je úžasná.
Vy, kdo oslavujete Pána, chvalte ho,
jak jen můžete, ale on vás předčí.
Vy, kdo jej velebíte, přidejte na síle,
neustávejte, neboť vystihnout ho nelze.
Kdo ho viděl a může o tom vyprávět?
Kdo ho může velebit, jak si zasluhuje?
Je mnoho skrytých věcí, které jsou větší než tyto,
neboť vidíme jen málo z jeho skutků.
Vždyť Pán stvořil všechno
a zbožným lidem udělil moudrost.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Sir 43,29.30 (řec. 27.28)
Když chválíme Boha, mohli bychom mluvit o mnohém, ale nedosáhneme konce. * On je všechno.
Kde dostanem sílu, abychom ho velebili? Vždyť on je větší než celé jeho tvorstvo. * On je všechno.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Antonína“ od svatého Atanáše, biskupa
(Cap. 2-4: PG 26,842-846)
O povolání svatého Antonína
Po smrti obou rodičů zůstal Antonín sám se svou jedinou sestrou, která byla ještě velmi malá. Ačkoli mu bylo sotva osmnáct nebo dvacet let, musel se starat o celé hospodářství i o sestru.
Když uběhlo od smrti rodičů necelých šest měsíců, šel Antonín jako obvykle do chrámu Páně a cestou v duchu přemýšlel, proč apoštolové všechno opustili a šli za Spasitelem a proč věřící, o nichž se mluví ve Skutcích apoštolů, prodali majetek a všechno, co za něj utržili, skládali apoštolům k nohám na almužny pro chudé; a uvažoval, co velikého je za to čeká v nebi. Když došel uprostřed těchto úvah až do kostela, právě se tam četlo evangelium. A v něm Antonín slyšel, jak Pán říká onomu boháči: Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým. Pak přijď a následuj mě, a budeš mít poklad v nebi.
Antonína hned napadlo, že to byl sám Bůh, kdo mu připomněl příběh o svatých, a že to, co se četlo, patřilo vlastně jemu. A sotvaže vyšel z chrámu Páně, všechny pozemky po rodičích – patřilo mu na tři sta honů úrodných a velmi krásných polí – dal vesničanům, aby majetek nebyl jemu ani sestře na obtíž. Pak prodal také všechny movitosti a značný obnos, který z toho vytěžil, rozdal chudým. Jen něco málo nechal na sestřino zaopatření.
A když přišel znovu do chrámu, slyšel v evangeliu následující slova Páně: Nedělejte si starosti o zítřek. Ani v kostele už pak neměl stání, a tak hned odešel a rozdal nejnuznějším i ten zbytek. Sestru potom svěřil do výchovy známému společenství panen, které mu věřící doporučili, a sám se místo péče o hospodářství nadále zcela věnoval asketickému životu: dopřál si jenom to nejskrovnější a trpělivě snášel obtíže přísného života.
Věnoval se rovněž tělesné práci, neboť si vzal k srdci slova: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Za část výdělku kupoval chléb, část rozdával chudým.
Často se modlil, protože věděl, že je třeba, abychom se bez ustání v ústraní modlili. A při čtení byl tak pozorný, že mu nic neuniklo a všechno si zapamatoval; tak mu posléze paměť nahradila všechny knihy.
A když všichni vesničané i jiní poctiví lidé, s nimiž přicházel Antonín do styku, zjistili, jaký je to člověk, nazývali ho Božím přítelem a měli ho rádi jako vlastního syna nebo bratra.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Mt 19,21
Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, * a budeš mít poklad v nebi.
Pak přijď a následuj mě! * A budeš mít poklad v nebi.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys vedl svatého Antonína na poušť, aby ti tam sloužil postem a modlitbou; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v tvé službě a nade všechno tě milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky