16. prosinec 2025

Úterý, doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Hlásej, písni veselá:

Chvála budiž vzdána

Marii, že přijala

vůli svého Pána.

Hlásej, dávné proroctví,

hlásej lidu všemu,

zvěst o Boží pomoci

lidstvu zbloudilému.

Hlásej, zvěsti Janova,

z krajů od Jordánu:

Přímé cesty v srdce svá

připravujte Pánu.

Hlásej, dobo adventní,

Boží výzvu k smíru,

ať v nás lásku rozhojní,

naději a víru.

ŽALMY

1. ant. Bůh povstává a ti, kdo ho nenávidí, prchají před ním.

Žalm 68 (67)
Bůh přichází jako vítěz
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4,8)
I (2-11)

Bůh povstává, jeho nepřátelé se rozptylují, *

ti, kdo ho nenávidí, prchají před ním,

tratí se, jako se rozplývá dým †

jako taje vosk před ohněm, *

tak hříšníci hynou před Bohem.

Spravedliví se však radují, jásají před Bohem *

a veselí se v radosti.

Zpívejte Bohu, velebte jeho jméno, *

upravte cestu tomu, kdo jezdí na oblacích,

jeho jméno je Hospodin, *

jásejte před ním!

Otec sirotků, ochránce vdov *

je Bůh ve svém svatém příbytku.

Bůh zjednává opuštěným domov, †

vězně vyvádí k šťastnému životu, *

jen buřiči bydlí ve vyprahlé zemi.

Bože, když jsi vycházel před svým národem, *

když jsi kráčel na poušti,

země se třásla, také nebesa vydávala vláhu před Bohem, *

chvěl se Sinaj před Bohem, Bohem Izraele.

Seslal jsi hojný déšť, Bože, na své dědictví, *

vzkřísils je, když zemdlelo.

Usadilo se v něm tvoje stádce, *

ve své dobrotě ses postaral o chudáka, Bože!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh povstává a ti, kdo ho nenávidí, prchají před ním.

2. ant. Náš Bůh je Bohem spásy; on dává uniknout smrti.

II (12-24)

Pán pronáší výrok, *

mnoho poslů šíří radostné zvěsti:

„Králové s vojsky prchají, prchají; *

i ženy si doma rozdělují kořist.

Zatímco jste si hověli u ovčích ohrad, †

zaskvěla se křídla holubice stříbrem, *

její perutě plavým zlatem.

Když tam Všemohoucí rozháněl krále, *

padali jako sníh na Salmonu!“

Hory bašanské jsou hory vysoké, *

hory bašanské jsou hory strmé.

Proč vy, strmé hory, tak žárlivě hledíte †

na horu, kde si Bůh vyvolil sídlo, *

na horu, kde bude Hospodin navždy sídlit?

Bůh má bezpočtu svých vozů, tisíce tisíců: *

ze Sinaje Pán přichází do svatyně.

Vystoupils do výšin, zajatce zajals, †

vzal sis lidi jako dar, *

i ty, kteří nechtějí bydlit u Hospodina, Boha.

Ať je Pán žehnán každý den, *

nosí naše břemena, Bůh, naše spása.

Náš Bůh je Bohem spásy, *

Hospodin, Bůh, dává uniknout smrti.

Vskutku Bůh rozbíjí hlavy svých nepřátel, *

vlasaté temeno toho, kdo si libuje ve zlých skutcích.

Pán pravil: „Přivedu ti je z Bašanu, *

dovléknu ti je z hlubin moře,

abys v krvi smočil svou nohu, *

aby jazyk tvých psů měl z nepřátel svůj podíl.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Náš Bůh je Bohem spásy; on dává uniknout smrti.

3. ant. Pozemské říše, zpívejte Bohu, velebte Pána.

III (25-36)

Objevuje se tvůj průvod, Bože, *

průvod mého Boha, mého krále, směřující do svatyně.

Vpředu kráčejí zpěváci, vzadu harfeníci, *

uprostřed dívky bijí do bubínků.

„Ve sborech velebte Boha, *

Hospodina, vy, kteří pocházíte z Izraele!“

Tu si před nimi vykračuje Benjamín, věkem nejmladší, †

judská knížata se svými zástupy, *

knížata Zabulóna, knížata Neftaliho.

Ukaž, Bože, svou moc, *

tu moc, Bože, kterou na nás vykonáváš!

Ať pro tvůj chrám v Jeruzalémě *

přinášejí králové dary!

Pokárej netvora v rákosí, *

ty, kteří jsou mezi národy jako houf býků uprostřed telátek;

nechť se ti koří s pruty stříbra, *

rozmetej národy, které rády válčí!

Ať se dostaví velmoži z Egypta, *

ať Etiopie vztáhne k Bohu svou ruku!

Pozemské říše, zpívejte Bohu, velebte Pána, *

který jezdí po nebesích, po odvěkém nebi!

Hle, ozývá se jeho hlas, hlas mocný: *

„Uznejte Boží moc!“

Nad Izraelem se zjevuje jeho vznešenost, *

jeho moc v oblacích.

Bázeň budí Bůh ze své svatyně, Bůh Izraelův, †

on dává sílu a statečnost svému lidu. *

Bůh buď veleben!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pozemské říše, zpívejte Bohu, velebte Pána.

Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu,

vyrovnejte stezky našemu Bohu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

30,27-33; 31,4-9

Jeruzalém bude zachráněn z moci Asyřanů

Hle, Hospodinovo jméno přichází zdaleka,

jeho hněv plane, jeho výbuch je mocný,

jeho rty jsou plné rozhořčení,

jeho jazyk jak sžírající oheň.

Jeho dech je jak rozvodněný potok,

který sahá až po krk.

Protřese národy sítem zhouby,

v čelistech národů je uzda, která vede na scestí.

Budete zpívat

jako v noci, kdy se zasvěcuje svátek,

a radovat se v srdci

jako ten, kdo za (zvuku) píšťaly putuje

na Hospodinovu horu,

ke Skále Izraele.

Hospodin zahřmí

svým mohutným hlasem

a ukáže hrůzu svého ramene

výbuchem hněvu,

plamenem sžírajícího ohně

za bouře, lijavce a krupobití kamene.

Asyřan se zděsí Hospodinova hlasu,

bude bit holí.

A každé švihnutí trestající hole,

kterým jej Hospodin šlehne,

bude (provázeno) zvukem bubínků a citer,

(až) s ním povede válku v rozhořčených bitvách.

Neboť už dávno je připraven Tofet,

je připraveno (ohniště) hluboké a široké.

Na jeho hranici oheň a mnoho dřeva,

jako proud síry je zapaluje

Hospodinův dech.

Neboť tak mi říká Hospodin:

„Jako řve lev nebo lvíče nad svou kořistí,

i když se svolá proti němu mnoho pastýřů,

jejich křiku se nebude bát a jejich množstvím se nepoděsí,

tak sestoupí Hospodin zástupů,

aby bojoval na hoře Siónu, na jejím pahorku.

Jako ptáci, kteří létají (nad mláďaty),

tak Hospodin zástupů ochrání Jeruzalém,

ochrání (ho) a vysvobodí,

ušetří a vyprostí.“

Vraťte se k tomu, od něhož jste tak hluboko odpadli,

synové Izraele!

Neboť v ten den každý odhodí

své modly ze stříbra a své modly ze zlata,

které vám vaše ruce zhotovily k hříchu.

Asyřan padne mečem, ale ne (mečem) člověka,

pohltí ho meč, ne však lidský.

Před mečem bude prchat

a jeho jinoši budou muset na robotu.

Jeho síla zahyne strachem

a jeho knížata se budou děsit před znamením

– pravil Hospodin, který má ohniště na Siónu

a svou pec v Jeruzalémě.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Iz 31,4.5; 30,29

Hospodin zástupů sestoupí, aby bojoval na hoře Siónu. * Jako ptáci, kteří létají nad mláďaty, tak Hospodin zástupů ochrání Jeruzalém, ušetří ho a vyprostí.

Budete zpívat jako v noci, kdy se zasvěcuje svátek, a radovat se v srdci. * Jako ptáci, kteří létají nad mláďaty, tak Hospodin zástupů ochrání Jeruzalém, ušetří ho a vyprostí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „Následování Krista“

(Lib. 2, cap. 2-3)

O pokorné podřízenosti a o člověku dobrém a pokojném

Nehleď příliš na to, je-li kdo s tebou nebo proti tobě, ale svým konáním dbej o to, aby ve všem, co činíš, byl s tebou Bůh.

Měj dobré svědomí, a Bůh tě bezpečně ochrání.

Neboť komu bude chtít Bůh být nápomocen, tomu ničí zvrácenost neuškodí.

Dovedeš-li mlčet a trpět, nepochybně uzříš pomoc Páně.

On ví, kdy a jak tě vysvobodit, a proto se máš odevzdat jemu.

Je záležitostí Boha, aby pomáhal a vysvobozoval z jakéhokoli zmatku.

Často velice prospívá k uchování větší pokory, když druzí znají a kárají naše chyby.

Umí-li se člověk sám pro své chyby ponížit, snadno si usmíří jiné a lehko uspokojí ty, kdo se na něj hněvají.

Pokorného Bůh chrání a vysvobozuje, pokorného miluje a utěšuje, k pokornému se sklání; pokornému dává hojnou milost a po jeho ponížení jej pozvedá k slávě.

Pokornému odhaluje svá tajemství a sladce ho k sobě zve a přitahuje.

Je-li pokorný zmaten, neztrácí klid, neboť je zakotven v Bohu, a ne ve světě.

Nemysli si, žes v duchovním životě sebeméně pokročil, pokud se necítíš být horší než všichni ostatní.

Udržuj v pokoji nejprve sebe, a teprve potom můžeš přivádět k pokoji jiné.

Pokojný člověk je prospěšnější nežli sebelepší učenec.

Vášnivý člověk i dobré věci obrací ve zlé a snadno uvěří, že dobré je zlé.

Člověk dobrý a pokojný obrací všechno k dobrému.

Kdo žije opravdu v pokoji, nikoho nepodezírá. Kdo však je nespokojený a podrážděný, tím zmítají nejrůznější podezření; sám nedojde klidu a nestrpí, aby měli klid druzí.

Často řekne, co by říkat neměl, a opomene, z čeho by měl větší užitek.

Rozvažuje, co je povinností druhých, a zanedbává své povinnosti.

Proto se nejdřív s horlivostí starej o sebe, a potom můžeš spravedlivě horlit vůči svému bližnímu.

Své skutky umíš omlouvat a přikrašlovat dobře, ale omluvy jiných přijímat nechceš.

Správnější by bylo sebe obviňovat a svého bratra omlouvat.

Chceš-li, aby tě druzí snášeli, snášej i ty je.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 25,9-10; Zach 7,9

Hospodin vede pokorné k správnému jednání, pokorné učí své cestě. * Hospodinovo jednání je láska a věrnost pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení.

Suďte spravedlivě, prokazujte si navzájem lásku a milosrdenství. * Hospodinovo jednání je láska a věrnost pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení.

MODLITBA

Modleme se.

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu; zůstávej s námi a pomáhej nám zbavit se všeho starého a špatného, abychom byli připraveni na příchod tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky