8. leden 2025

Středa, doba vánoční, 2. týden
2. týden žaltáře

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zrodil se z lidské matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

a Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

i Otci, Duchu milosti,

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

Děťátko z věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v Betlémě?

Boha z Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni

k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

Nebo:

Kdokoli Krista hledáte,

do výšin oči obraťte.

Tam uvidíte jedenkrát

znamení věčně slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví

víc nežli slunce planoucí,

roznáší zprávu po zemi,

že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,

z jejíchž bran slunce putuje,

mágové, znalci zkušení,

v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,

ten mocný vládce jasných hvězd,

před nímž se musí nebe chvět,

mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,

jehož zář nikdy nehasne,

nesmírné, slavné, vznešené,

před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,

král Izraelův, jeho Pán,

Abrahámovi slíbený

i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,

pohanům že ses ukázal,

i Otce, Ducha milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

A dál za svitem hvězdy zase

královský průvod ubírá se,

až dojdou do skal za Betlém.

A tu jak prst jim ukazuje

ta hvězda do chudičké sluje.

A oni vkročí za světlem.

Vkročí – a kolena svá skloní.

Kdo jednou spatřil to, co oni,

už neodvrátí oči zpět.

„Ó, stokrát požehnaná matko,

ukaž nám, ukaž Jezulátko,

na něž tak dlouho čekal svět!

Hle, naše dary, stříbro, zlato,

tmí se nám v dlaních jako bláto

před tváří tvou. A tak i my,

králové, věštci, mudrcové,

před tím, jenž Synem Božím slove,

jsme jenom dětmi malými.“

Dary, jež z daleka sem nesli,

pokorně složí vedle jeslí.

A zas v průvodu pomalém

chtějí se vracet. Anděl Páně

sen prorocký však sešle na ně:

Nechoďte přes Jeruzalém!

ŽALMY

1. ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

Žalm 77 (76)
Vzpomínka na skutky Boží
Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. (2 Kor 4,8)

Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, *

můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.

V den svého soužení hledám Pána, †

má ruka se v noci vzpíná bez únavy, *

nedá se utěšit má duše.

Když na Boha vzpomínám, vzdychám, *

když uvažuji, můj duch malátní.

Beze spánku držíš mé oči, *

jsem zmaten a neschopný slova.

Přemýšlím o dávných dnech, *

na zašlá léta si vzpomínám.

V noci uvažuji ve svém srdci, *

přemítám a můj duch hloubá:

„Může Pán zavrhnout navěky, *

už nám neukáže svou milost?

Navždy už ustane jeho přízeň, *

zrušen je slib pro všechna pokolení?

Zapomněl se Bůh smilovat, *

či v hněvu zadržel své slitování?“

Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: *

změnila se pravice Nejvyššího.“

Vzpomínám na Hospodinovy činy, *

ano, vzpomínám na dávné tvé divy.

Rozvažuji všechna tvá díla, *

přemítám o tvých skutcích.

Bože, svaté je tvé chování: *

který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

Ty jsi Bůh, který činí divy, *

národům jsi dal poznat svou moc.

Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, *

Jakubovy a Josefovy syny.

Uzřely tě vody, Bože, †

uzřely tě vody, a zděsily se, *

i hlubiny se rozbouřily.

Mraky vylily vodu, †

oblaka zaduněla hromem *

a tvé šípy šlehaly kolem.

Tvůj hrom burácel v bouři, †

blesky ozařovaly obzor: *

zatřásla a zachvěla se země.

Mořem vedla tvá cesta, †

tvá stezka spoustami vod, *

tvé šlépěje však nebylo vidět.

Jak stádo jsi vedl svůj národ, *

Mojžíšovou a Árónovou rukou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

2. ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.

Kantikum
Hospodin povyšuje ponížené

1 Sam 2,1-10

Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1,52-53)

Srdce mé jásá v Hospodinu, *

moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.

Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, *

neboť se raduji z tvé pomoci.

Nikdo není svatý jako Hospodin, †

neboť nikdo není kromě tebe, *

nikdo není skálou jako náš Bůh.

Nemnožte už chlubné řeči, *

zpupnost ať nevyjde z vašich úst,

vždyť Hospodin je Bůh, ví všechno, *

a jemu přísluší vážit skutky.

Luky siláků se lámou, *

ale slabí se opásávají silou.

Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; *

kdo hladověli, mohou ustat od práce.

Neplodná dostává sedm dětí, *

matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje, *

uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.

Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, *

ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka, *

ze smetiště povyšuje chudáka,

aby ho posadil mezi knížaty *

a obdařil ho stolcem slávy.

Neboť Hospodinu náleží pilíře země, *

na nich založil svět.

Chrání nohy svých zbožných, †

bezbožní však zajdou ve tmách, *

neboť nikdo nezvítězí svou silou.

Hospodin zničí své protivníky, *

zahřmí nad nimi na nebesích.

Hospodin bude soudit i daleké končiny země, †

dá vládu svému králi *

a povznese moc svého pomazaného.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.

3. ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.

Žalm 97 (96)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Hospodin kraluje, ať zajásá země, *

ať se radují četné ostrovy!

Mrak a temnota ho obklopují, *

spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň *

a kolem dokola spaluje protivníky.

Jeho blesky ozařují svět, *

země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *

před vladařem celé země.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost *

a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model, †

kteří se chlubí bůžky, *

všichni bohové se mu koří.

Sión to slyší a raduje se †

a judská města jásají *

pro tvé rozsudky, Hospodine!

Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *

svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †

chrání život svých svatých, *

z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Světlo vychází spravedlivému *

a lidem upřímného srdce radost.

Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *

a oslavujte jeho svaté jméno!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 4,2-3

V onen den se Hospodinův výhonek stane ozdobou a slávou, plod země bude ctí a chloubou těm, kteří se zachrání z Izraele. Každý, kdo zbude na Siónu, kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

Všechny národy mu budou sloužit.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Tři dary obětovali mudrci Pánu, Synu Božímu, velikému Králi: zlato, kadidlo a myrhu, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tři dary obětovali mudrci Pánu, Synu Božímu, velikému Králi: zlato, kadidlo a myrhu, aleluja.

PROSBY

Kristus přišel, aby vysvobodil tvorstvo od poroby porušení a uvedl je do svobody synů Božích. Oslavujme jeho milosrdenství a s důvěrou ho prosme:

Pro své narození vysvoboď nás od zlého.

Pane, tys od věčnosti a začal jsi žít lidským životem,

obnovuj nás neustále tajemstvím svého narození.

Pro své narození vysvoboď nás od zlého.

Ty ses stal člověkem a nepřestals být Bohem,

učiň, ať svým životem usilujeme o dokonalejší účast na tvém božství.

Pro své narození vysvoboď nás od zlého.

Přišel jsi, abys byl světlem národů a učitelem svatosti,

dej, ať chodíme ve světle tvého učení.

Pro své narození vysvoboď nás od zlého.

Tys Boží Slovo, které se v lůně Marie Panny stalo člověkem a přišlo na tento svět,

neustále přebývej skrze víru v našich srdcích.

Pro své narození vysvoboď nás od zlého.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Prosíme tě, Bože, dej, ať v našich srdcích září tvé světlo; abychom mohli projít temnotami tohoto světa do věčné slávy nebeského domova. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky