Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu vladaři,
synáčku Panny Marie.
Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.
Zrodil se z lidské matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.
Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
a Tvůrce zjeví ve chlévě.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
Nebo:
Děťátko z věčnosti,
chci nyní zpívat tvé matce:
kéž je má píseň krásná
jako jitřní sníh!
Raduj se, Panno Maria, dcero země,
sestro duše mé, raduj se,
radosti mé radosti!
Jsem putování nocemi,
ty však jsi dům pod hvězdami!
Jsem žíznivá miska,
ty však jsi širé moře Páně!
Raduj se, Panno Maria,
peruti mé země, koruno mé duše.
Raduj se, radosti mé radosti:
Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.
Nebo:
Co se stalo, nedá se odestat,
a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,
tolik se mění a odestává, že na všem je to znát
a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.
Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,
a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků
vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,
Ty nejštědřejší ze všech almužníků!
Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,
zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,
že na této zemi jako Ty jsme byli
proudem milosti Tvé v život strženi.
Nebo:
Povězte, co jste viděli,
pastýři v Betlémě?
Boha z Boha jsme viděli,
spícího na seně.
Povězte, všichni věřící,
co se to stalo dnes
v úžasném pozdvihování,
když kánon četl kněz?
Boha z Boha jsme viděli,
jenž stvořil celý svět;
ležel tichý a bezmocný
na oltáři jak květ.
Co do jeslí a na oltář
ho stáhlo z neznáma?
A ticho odpovídá nám:
To láska – láska má.
Nebo (Kancionál č. 219):
(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,
my též do Betléma pospíchejme.
Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Nebo:
Ježíšek Panně v náručí
má vlásky plné světla.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však je tolik tepla!)
Ježíšek Panně u prsou
má vlásky plné hvězd.
(Ach, krutí, zlí jsou králové,
zde láska chrání dnes.)
Ježíšek Panně na srdci
má vlásky plné ohně.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však má spásy hojně.)
Ježíšek Panně na klíně
má z vlásků aureolu
a všechny kvítky hledí výš
a všechny hvězdy dolů.
Nebo:
Kdokoli Krista hledáte,
do výšin oči obraťte.
Tam uvidíte jedenkrát
znamení věčně slávy plát.
Ta hvězda, jež se krásou skví
víc nežli slunce planoucí,
roznáší zprávu po zemi,
že přišel k nám Bůh vtělený.
Až z lůna světa, Persie,
z jejíchž bran slunce putuje,
mágové, znalci zkušení,
v tom královské zří znamení.
Praví si: Kdo tak mocný jest,
ten mocný vládce jasných hvězd,
před nímž se musí nebe chvět,
mu slouží světlo, ba i svět?
Zříme tu světlo přejasné,
jehož zář nikdy nehasne,
nesmírné, slavné, vznešené,
před nebem a vším zrozené.
Toť všeho lidstva Vládce sám,
král Izraelův, jeho Pán,
Abrahámovi slíbený
i všemu jeho plemeni.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
Nebo:
A dál za svitem hvězdy zase
královský průvod ubírá se,
až dojdou do skal za Betlém.
A tu jak prst jim ukazuje
ta hvězda do chudičké sluje.
A oni vkročí za světlem.
Vkročí – a kolena svá skloní.
Kdo jednou spatřil to, co oni,
už neodvrátí oči zpět.
„Ó, stokrát požehnaná matko,
ukaž nám, ukaž Jezulátko,
na něž tak dlouho čekal svět!
Hle, naše dary, stříbro, zlato,
tmí se nám v dlaních jako bláto
před tváří tvou. A tak i my,
králové, věštci, mudrcové,
před tím, jenž Synem Božím slove,
jsme jenom dětmi malými.“
Dary, jež z daleka sem nesli,
pokorně složí vedle jeslí.
A zas v průvodu pomalém
chtějí se vracet. Anděl Páně
sen prorocký však sešle na ně:
Nechoďte přes Jeruzalém!
ŽALMY
1. ant. Probuď svou sílu, Pane, a přijď nás zachránit.
Slyš, Izraelův pastýři, *
který vodíš Josefa jak ovce.
Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *
před Efraimem, Benjamínem a Manassem,
probuď svou sílu *
a přijď nás zachránit!
Bože, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *
když se modlí tvůj lid?
Nasytils jej chlebem slz *
a slzami jsi ho napojil vrchovatě.
Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *
a naši nepřátelé se nám posmívají.
Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Révu z Egypta jsi přenesl, *
vyhnals pohany a zasadils ji.
Připravils pro ni půdu, *
zapustila kořeny a naplnila zemi.
Přikryly se hory jejím stínem *
a jejím větvovím Boží cedry.
Vyhnala své ratolesti až k moři *
a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? *
Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.
Pustoší ji kanec z lesa *
a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, *
shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!
Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *
výhonek, který sis vypěstoval!
Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *
ať zhynou hrozbou tvé tváře!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *
nad člověkem, kterého sis vychoval.
Už od tebe neustoupíme, *
zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Probuď svou sílu, Pane, a přijď nás zachránit.
2. ant. Hospodin učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi.
Iz 12,1-6
Děkuji ti, Hospodine: †
rozhněval ses na mě, *
ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.
Bůh je má spása! *
Bez obavy mohu doufat.
Neboť Hospodin je má síla a má chvála, *
stal se mou spásou.
S radostí budete vážit vodu *
z pramenů spásy.
V ten den řeknete: *
„Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!
Hlásejte mezi národy jeho díla, *
zvěstujte vznešenost jeho jména!
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, *
ať je to známé po celé zemi!
Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, *
neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin učinil velkolepé věci, ať je to známé po celé zemi.
3. ant. Plesejte Bohu, on nám pomáhá.
Plesejte Bohu, který nám pomáhá, *
jásejte Jakubovu Bohu.
Zanotujte píseň, udeřte na buben, *
na líbezně zvučící citeru a harfu.
Zadujte do trub v den novoluní, *
v den úplňku, v čas našeho svátku.
Takový je příkaz v Izraeli, *
je to zákon Jakubova Boha.
Nařízení, které dal Josefovi, *
když se postavil proti egyptské zemi.
Slyšel jsem neznámý mně hlas: †
„Zbavil jsem jeho šíji břemena, *
z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.
V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě, †
odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, *
u vody v Meribě jsem tě zkoušel.
Slyš, můj národe, chci tě napomenout, *
Izraeli, kéž bys mě poslouchal!
Nesmíš mít boha jiného, *
nesmíš se klanět bohu cizímu!
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, †
já jsem tě vyvedl z egyptské země, *
otevři ústa a naplním je!
Ale můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, *
ať si žijí podle svých nápadů!
Kéž by mě můj národ slyšel, *
kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele, *
na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, *
jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, *
medem ze skály bych jej sytil.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Plesejte Bohu, on nám pomáhá.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 49,8b-9a
Ustanovil jsem tě prostředníkem smlouvy lidu, abys zvelebil zemi a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl, abys řekl vězňům: „Vyjděte!“ a těm, kteří jsou ve tmě: „Ukažte se!“
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.
Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.
Všechny národy mu budou sloužit.
Aleluja, aleluja.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Uviděli jsme na východě jeho hvězdu, a proto jsme přišli s dary poklonit se Pánu.
Lk 1,68-79
Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
Vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu svého služebníka Davida,
jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků;
zachránil nás od nepřátel, *
z rukou všech, kdo nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci, †
rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:
že nám dopřeje, †
abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *
zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.
A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,
dát jeho lidu poznání spásy *
v odpuštění hříchů
z milosrdné lásky našeho Boha, *
s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,
aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Uviděli jsme na východě jeho hvězdu, a proto jsme přišli s dary poklonit se Pánu.
PROSBY
Dítě se nám narodilo, Syn nám byl dán; věčné Slovo, zrozené z Otce, přišlo, když se naplnil čas. Radostně ho vítejme a volejme:
Sláva tobě, Pane.
Synu Boha živého, ty jsi dříve, než začal svět, a přišels na zem, abys lidi spasil,
učiň nás svědky svého evangelia.
Sláva tobě, Pane.
Kriste, Slunce spravedlnosti, tys vyšel z náruče Otcovy a osvítil jsi celý svět,
zasvitni všem, kdo vězí v temnotách smrti.
Sláva tobě, Pane.
Stal ses malým dítětem a ležel jsi v jeslích,
vrať nám dětskou prostotu.
Sláva tobě, Pane.
Stal ses pro nás chlebem věčného života,
buď skrze svátost oltářní pramenem naší síly a radosti.
Sláva tobě, Pane.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, tvůj jednorozený Syn přišel na svět ve skutečném lidském těle a stal se jedním z nás; dej, prosíme, ať jsme skrze něho vnitřně přetvořeni k účasti na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2024 J. Vidéky