17. únor 2025

Sv. Alexia a druhů, řeholníků
nezávazná památka

Sedm florentských obchodníků se rozhodlo (v 1. polovině 13. století) odejít do ústraní na Monte Senario (severně od Florencie) a žít v chudobě a pokání. Jejich cílem bylo žít svatě a přivádět všechny na cestu k svatosti. Založili řád servitů (služebníků Panny Marie). Nejstarší z nich, Alessio Falconieri, se dožil definitivního potvrzení řádu (1304) a zemřel 17. II. 1310 ve věku asi 110 let. Za svaté byli prohlášeni v roce 1725.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš

moudrostí všechno stvoření,

tys myslí nadpozemská zář,

zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má

ty živé lampy planoucí,

jejichž zář světu odkrývá

ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov

a srdcím z přirozenosti,

to vše se nově zaskvělo

v tvém světci, dík tvé milosti.

Vavřínů věčných účasten

a pro jas svého učení

svatostí září dnes muž ten,

i od nás vděčně chválený.

Dej nám, svým dětem, prosíme,

ať bezpečně vždy, Bože, jdem

po cestě pravdy jediné

a po ní k tobě dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Žalm 42 (41)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22,17)

Jako laň prahne po vodách bystřin, *

tak prahne má duše po tobě, Bože!

Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *

kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *

když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“

Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †

jak jsem putovával v zástupu, *

jak jsem je vodíval k Božímu domu

s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *

ve svátečním průvodu.

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Rmoutím se uvnitř v duši, *

proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.

Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *

celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.

Za dne ať Hospodin dává svou milost, *

za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.

Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *

Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?

Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *

když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

2. ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17,3)

Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *

shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

aby viděli tvou moc.

Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *

tak ukaž nám svou moc na nich,

aby tě poznali, jako víme my, *

že není boha kromě tebe, Pane.

Obnov divy a opakuj zázraky, *

posilni ruku a pravé rámě.

Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *

a vezmi si je v dědictví jako kdysi.

Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *

nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.

Slituj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.

Naplň Sión svou velebností *

a svatý chrám svou slávou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.

3. ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Měl Boží zákon ve svém srdci, * a Bůh dával sílu jeho krokům.

Měl Boží zákon ve svém srdci, * a Bůh dával sílu jeho krokům.

Doufal v Boha a držel se jeho cesty,

a Bůh dával sílu jeho krokům.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Měl Boží zákon ve svém srdci, * a Bůh dával sílu jeho krokům.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Hle, jak je dobré a milé, když bratři bydlí pospolu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hle, jak je dobré a milé, když bratři bydlí pospolu.

PROSBY

Oslavujeme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,

Pane Ježíši, smiluj se nad námi.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,

Pane Ježíši, posvěť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,

Pane Ježíši, osviť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,

Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,

Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Naplň nás, Bože, upřímnou zbožností, s jakou svatí bratři, jejichž památku slavíme, oddaně uctívali Matku tvého Syna a přiváděli tvůj lid k tobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky