7. leden 2025

Úterý, doba vánoční, 2. týden
2. týden žaltáře

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zrodil se z lidské matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

a Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

i Otci, Duchu milosti,

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

Děťátko z věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v Betlémě?

Boha z Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni

k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

Nebo:

Kdokoli Krista hledáte,

do výšin oči obraťte.

Tam uvidíte jedenkrát

znamení věčně slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví

víc nežli slunce planoucí,

roznáší zprávu po zemi,

že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,

z jejíchž bran slunce putuje,

mágové, znalci zkušení,

v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,

ten mocný vládce jasných hvězd,

před nímž se musí nebe chvět,

mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,

jehož zář nikdy nehasne,

nesmírné, slavné, vznešené,

před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,

král Izraelův, jeho Pán,

Abrahámovi slíbený

i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,

pohanům že ses ukázal,

i Otce, Ducha milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

A dál za svitem hvězdy zase

královský průvod ubírá se,

až dojdou do skal za Betlém.

A tu jak prst jim ukazuje

ta hvězda do chudičké sluje.

A oni vkročí za světlem.

Vkročí – a kolena svá skloní.

Kdo jednou spatřil to, co oni,

už neodvrátí oči zpět.

„Ó, stokrát požehnaná matko,

ukaž nám, ukaž Jezulátko,

na něž tak dlouho čekal svět!

Hle, naše dary, stříbro, zlato,

tmí se nám v dlaních jako bláto

před tváří tvou. A tak i my,

králové, věštci, mudrcové,

před tím, jenž Synem Božím slove,

jsme jenom dětmi malými.“

Dary, jež z daleka sem nesli,

pokorně složí vedle jeslí.

A zas v průvodu pomalém

chtějí se vracet. Anděl Páně

sen prorocký však sešle na ně:

Nechoďte přes Jeruzalém!

ŽALMY

1. ant. Sešli své světlo a svou věrnost, Hospodine.

Žalm 43 (42)
Přistoupím k Božímu oltáři
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12,46)

Bože, zjednej mi právo †

a ujmi se mé pře proti bezbožnému lidu, *

zbav mě člověka lstivého a zločinného!

Bože, vždyť ty jsi má síla, †

proč jsi mě zahnal? *

Proč se musím smutně vláčet tísněn nepřítelem?

Sešli své světlo a svou věrnost: †

ty ať mě vedou *

a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stanů.

Pak přistoupím k Božímu oltáři, *

k Bohu, který mě naplňuje radostí.

Oslavím tě citerou, *

Bože, můj Bože.

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, vždyť zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Sešli své světlo a svou věrnost, Hospodine.

2. ant. Ochraňuj nás, Pane, po celý náš život.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38,10-12d.14cd.17-20

Já jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1,17-18)

Řekl jsem: Uprostřed svého života mám odejít k branám podsvětí *

mám postrádat zbytek svých let.

Řekl jsem: Nemám (už) vidět Hospodina v zemi živých, *

nemám už hledět na nikoho mezi obyvateli světa.

Můj příbytek je stržen, †

je ode mě odnesen *

jako stan pastýřů.

(Bůh) svinul jako tkadlec můj život, *

odřízl mě od osnovy.

V slabosti se mé oči (zdvihají) vzhůru, *

Pane, trpím násilí, zastaň se mě!

Hle, v pokoj se změnila má hořkost! †

Tys tedy zachránil mou duši z propasti zhouby, *

ano, za svá záda jsi hodil všechny mé hříchy.

Vždyť podsvětí tě nebude slavit †

ani smrt tě nebude chválit. *

Ti, kdo sestupují do jámy, nebudou čekat na tvou věrnost.

Kdo žije, jen kdo žije, bude tě slavit jako já dnes. *

Otec bude o tvé věrnosti vypravovat synům.

Hospodine, zachraň mě, *

a za zvuku citery budeme zpívat po všechny dny svého života v Hospodinově domě.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ochraňuj nás, Pane, po celý náš život.

3. ant. Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu. 

Žalm 65 (64)
Děkování za Boží dary
Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)

Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu, *

 tobě, který vyslýcháš prosbu, ať se plní slib.

K tobě přichází každý člověk *

s vyznáním svých vin.

Naše nevěrnosti nás tísní, *

ty je však odpouštíš.

Blaze tomu, koho si volíš a bereš k sobě: *

přebývá v tvých nádvořích.

Kéž se nasytíme blahem tvého domu, *

svatostí tvého chrámu!

Je úžasné a spravedlivé, jak nás vyslýcháš, *

Bože, náš zachránce,

naděje všech končin země *

i dalekých moří.

Svou mocí upevňuješ hory, *

jsi opásán silou.

Tišíš hukot moří, *

hukot jejich vln a vřavu národů.

Pro tvé divy bázeň jímá obyvatele dálných krajin, *

radostí plníš nejzazší východ i západ.

V milosti jsi navštívil zem a napojils ji, *

velmi jsi ji obohatil.

Boží strouhou se hrne voda, *

(lidem) nachystals obilí.

Takto jsi zemi připravil: †

zavlažils její brázdy, *

rozmělnils její hroudy,

zkypřils ji dešti, *

požehnals tomu, co vyrašilo.

Rok jsi korunoval svou dobrotou, *

kudy jsi prošel, prýští hojnost.

Pastviny na stepi mokvají vláhou, *

pahorky se ovíjejí radostí.

Nivy se odívají stády, †

údolí se přikrývají obilím: *

ozývají se jásotem a zpěvem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 9,5

Dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

Všechny národy mu budou sloužit.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Od východu přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu; otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému Králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Od východu přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu; otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému Králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja.

PROSBY

Chvalme Krista, neboť on přinesl spásu celému světu, a radostně volejme:

Sláva tobě; Pane.

Vykupiteli všech, po tvém příchodu už není rozdíl mezi židy a pohany,

učiň, ať ze světa vymizí diskriminace, ponižující lidskou důstojnost.

Sláva tobě; Pane.

Tvé vtělení a narození je počátkem tvé nové přítomnosti mezi námi,

nauč nás poznávat rozmanité podoby své přítomnosti v církvi a v lidech.

Sláva tobě; Pane.

Tys lidem nejdokonaleji zjevil Boha,

nauč nás přijímat tvé slovo s živou vírou a uskutečňovat ho životem.

Sláva tobě; Pane.

Tys Bůh mezi námi a všechno jsi podivuhodně obnovil,

stvoř v nás všechno nové: smýšlení, slova i skutky.

Sláva tobě; Pane.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky