Úcta k utrpení Páně, která se podivuhodně rozšířila a trvá až do našich časů, začala vzkvétat od 11. století, spolu s novou náboženskou vnímavostí pro Kristovo lidství.
Jsou zde četná a překrásná svědectví o této zvláštní formě zbožné úcty, která se šířila především mezi mnichy, zvláště ve 13. století a dále díky Řádu menších bratří a Řádu kazatelů. V našem řádu od samotného jeho počátku je doložena zvláštní zbožná úcta našich bratří k trpícímu Spasiteli a jeho Matce milosrdenství. První liturgickou zmínkou je oslava Koruny Páně (4. května, jinak 24. dubna) zavedená u příležitosti darování jednoho trnu z trnové koruny Páně, který dal našim bratřím francouzský král sv. Ludvík v roce 1239. V průběhu staletí se v liturgických knihách našeho řádu objevily další oslavy, které připomínají utrpení Páně: Modlitba na hoře Olivetské (úterý po sedmé velikonoční neděli), Utrpení Páně (úterý po šesté velikonoční neděli), Kopí a hřebů umučení (pátek po první neděli postní), Posvátného plátna Páně (pátek po druhé neděli postní), Svatých pěti ran (pátek po třetí neděli postní), Předrahé krve Páně (pátek po čtvrté neděli postní). K nim se připojuje svátek Panny Marie Bolestné (pátek po páté neděli postní). Všechny tyto svátky se slavily až do liturgické reformy sv. Pia X.
Co říci dále o této jedinečné formě zbožnosti v tradici našeho řádu, zvláště u našich svatých a blahoslavených, kteří všichni, i když různým způsobem, pláli podivuhodnou láskou k trpícímu Kristu? Vzpomeňme hned na svatého Dominika, kterého tak často maloval Fra Angelico, jak leží na zemi u nohou ukřižovaného Krista a hledí na něho s něžnou láskou. Ustavičné a moudrostí prodchnuté rozjímání o trpícím Spasiteli se skutečně jeví jako jakási podstatná součást naší spirituality. V tomto láskyplném nazírání se Kazatelé dozvídají vše, co především náleží k hlásání radostné zvěsti o spáse, a vidí samotného člověka ve světle víry. V něm je opravdu pramen našeho těsného sjednocení s Kristem a zároveň výraz naší lásky k bratřím.
Chceme-li se stát svědky Ježíše Krista Zmrtvýchvstalého, znamená to a rovněž vyžaduje i sdílení jeho utrpení. Nevíme přece předem, kam jsme vedeni a co se s námi stane. Chápeme proto, že mysl i srdce služebníků evangelia se musí neustále obracet ke Kristu trpícímu, kdykoli se přerušil vztah lásky a kontemplace.
Tomuto úmyslu odpovídá toto votivní oficium, které se zde předkládá, aby bylo slaveno dle libosti, podle místních zvyklostí nebo okolností.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Kriste, jsi světlo, dobrota a život,
radost jsi světa, laskavost nesmírná,
od věčné smrti ty jsi nás zachránil
svou drahou krví.
Do našich srdcí vlož, prosíme, lásku,
a světlo víry do nich stále vlévej,
vlídnost, bratrství upřímné též rozmnož
ve společenství.
Daruj nám pramen kajících slzí,
zakusit dej nám dary odříkání,
neřesti těla a též ducha potři
svou mocnou zbraní.
Kéž je nám vzdálen Satan velezrádce,
jehož jsi slavně porazil svou mocí,
Svatý Duch stále po boku nám stojí,
seslaný z nebe.
Buď sláva tobě, Bože, věčný Otče,
a s tebou navždy také tvému Synu,
jakož i Duchu, který spolu s vámi
po věky vládne. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna. Aleluja.
Nebo: Kristus skrze Ducha Svatého sám sebe nabídl Bohu jako oběť neposkvrněnou. Aleluja.
Nebo: Hle, přiblížila se hodina a Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků.
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! △
Ant. Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna. Aleluja.
Nebo: Kristus skrze Ducha Svatého sám sebe nabídl Bohu jako oběť neposkvrněnou. Aleluja.
Nebo: Hle, přiblížila se hodina a Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků.
Ant. 2 Kristus musel mnoho trpět a tak vejít do své slávy.
Nebo: Vy, kteří jste byli kdysi vzdálení, stali jste se blízkými pro Kristovu prolitou krev.
Nebo: Ježíš vyšel, na hlavě trnovou korunu, zahalen v rudém plášti. Pilát řekl: Ejhle, člověk.
Iz 12, 1-6
Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *
ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.
Hleďte, Bůh je můj spasitel, *
bez bázně budu doufat,
neboť Pán je má síla i sláva, *
a stal se mi spásou.
S radostí budete vážit vody *
z bohatých pramenů Spasitele.
V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *
vzývejte jeho jméno!
Zvěstujte národům jeho veliké činy, *
hlásejte vznešenost jeho jména.
Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *
ať se to dozví celá země.
Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *
protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele. △
Ant. Kristus musel mnoho trpět a tak vejít do své slávy.
Nebo: Vy, kteří jste byli kdysi vzdálení, stali jste se blízkými pro Kristovu prolitou krev.
Nebo: Ježíš vyšel, na hlavě trnovou korunu, zahalen v rudém plášti. Pilát řekl: Ejhle, člověk.
Ant. 3 Ospravedlněni jsme Kristovou krví, skrze něho budeme zachráněni od hněvu.
Nebo: Díky Bohu, který nám dal vítězství skrze Ježíše Krista.
Nebo: Pilát chtěl vyhovět lidu, vydal jim proto zbičovaného Ježíše, aby byl ukřižován.
Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *
veleb Sióne, svého Boha!
On v tvých branách závory zpevnil, *
žehná tvým dětem, žijícím v tobě.
On tvé území v pokoji chrání, *
jadrnou pšenicí štědře tě sytí.
On své slovo sesílá na zem, *
co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.
On dává sníh jak hebkou vlnu, *
jíní rozsévá jako popel.
Kroupy sype jak chlebové drobty, *
chladem jeho zmrzají vody:
sešle slovo, a roztají zase, *
větru dá zavát, a zas vody tekou.
Slova svá zjevil Jákobovi, *
zákony, příkazy Izraeli.
S žádným národem nejednal takto, *
žádnému jinému nedal svůj zákon. △
Ant. Ospravedlněni jsme Kristovou krví, skrze něho budeme zachráněni od hněvu.
Nebo: Díky Bohu, který nám dal vítězství skrze Ježíše Krista.
Nebo: Pilát chtěl vyhovět lidu, vydal jim proto zbičovaného Ježíše, aby byl ukřižován.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Jan 4, 9-11
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Kristus si nás zamiloval a obmyl nás svou krví * Aleluja, aleluja. Kristus.
Učinil z nás království a kněze Bohu a Otci. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Kristus.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Ježíš byl vydán za naše provinění a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění. Aleluja.
Nebo: Vlastního Syna Bůh neušetřil, ale vydal ho za nás všechny. Aleluja.
Nebo: Vy všichni, kteří jdete kolem, popatřte a hleďte, je-li jaká bolest jako bolest má.
PROSBY
Klaňme se našemu Vykupiteli, který byl na kříži ustanoven naším prostředníkem u Boha, a s upřímnou zbožností ho snažně prosme:
Ty, jenž jsi pro nás trpěl, vyslyš nás.
Ty, náš Pán a učitel, stal ses pro nás poslušným až k smrti,
nauč nás, jak se vždy v poslušnosti podřizovat vůli Otce.
Ty, naše cesta a pravda, můžeš všechny, kdo skrze tebe přicházejí k Otci, na věky zachránit,
shromáždi všechny rozptýlené Boží děti na cestu věčné spásy.
Ty, náš pastýř a vůdce, ses nechal probodnout kopím vojáka, aby z tvého boku vytryskly svátosti spásy,
přiveď svou církev do věčné velikonoční radosti.
Ty, náš Vykupitel, když jsi visel na kříži, odpustil jsi kajícímu lotru;
odpusť i nám hříšníkům.
Ty, náš Spasitel, jsi z nesmírné lásky položil svůj život za bratry a sestry,
dej, ať se stejnou láskou milujeme navzájem.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí věčný Bože, tys poslal našeho Spasitele, aby přijal tělo a podstoupil umučení kříže, a tak dal lidskému rodu příklad k následování pokory; dopřej nám, prosíme, ať tak slavíme památku jeho umučení, abychom se poučili z toho, jak snášel utrpení, a zasloužili si účast na jeho zmrtvýchvstání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nebo: Pane Ježíši Kriste, rukama rozepjatýma na kříži jsi přitáhl všechno k sobě; slituj se a přitáhni nás ke svému otevřenému srdci, abychom byli obmyti tvou krví a obnoveni tvým Duchem, a tak každodenně rostli ve tvé lásce. Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Nebo: Bože slitování, dopřej nám, abychom rozjímali o tajemství trpícího Pána Ježíše a hlásali sílu zmrtvýchvstalého, a tak po vítězném zápase se smrtí došli do neporušitelné slávy zmrtvýchvstání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky