18. září 2024

Sv. Jana Maciase, řeholníka
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Jan Macias pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny ve Španělsku. Narodil se v Ribera [Rivera] del Fresno v Estramaduře 2. března 1585. Brzy osiřel a musel se starat o obživu pro sebe a svou sestru Anežku. Když se mu podařilo zajistit budoucnost své sestry, odešel ve svých dvaceti letech do Ameriky za bohatstvím. Stále byl ještě dost mladý, a tak se ze strany svých krajanů často setkával s podrazy a zneužíváním své dobroty. Díky tomu se stal zvlášť citlivým vůči chudým a potřebným. Přes všechny nesnáze nikdy neztratil klid a dobrou náladu. Bylo to díky modlitbě, a zvláště modlitbě růžence, kterou žádný den nevynechal. V roce 1622 vstoupil do řádu v klášteře sv. Marie Magdalény v Limě. Řeholní sliby složil 23. září 1623. Velmi brzy byl pověřen službou vrátného a rozdáváním almužen chudým lidem, kteří do kláštera přicházeli. V této službě setrval dvaadvacet let. S láskou pečoval o potřebné, mnoho bloudících přivedl na cestu víry. Vytrvalou modlitbou růžence pomáhal především duším zemřelých. Zemřel po krátké nemoci 16. září 1645 v Limě. Jeho ostatky jsou od roku 1837 uloženy v bazilice sv. Růžence v Limě. Kanonizoval jej 28. září 1975 bl. Pavel VI.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ke slávě svaté Trojice,

jež dává věnce vítězné,

chválu tohoto svatého

služebníka dnes zpívejme.

Příkoří světa snášel rád,

na jeho prospěch nedbal nic,

však v lásce plné milostí

on bohatší byl mnohem víc.

Majetkem světa pohrdal,

usiloval o nebeský,

na ponížení nic nedbal,

osvobozen od marností.

Přej našim prosbám v každý čas,

prosíme, světče blažený,

dobrými dary potěš nás,

dej dojít věčné odměny.

Trojici Svaté sláva buď,

čest, moc i chvála na věky;

na nebešťanů přímluvu

kéž pomáhá nám z nebe vždy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Milostí přilnul Jan ke Kristu. A co bylo jeho povolání, dokázal víc skutkem než jménem.

Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *

zpívat a hrát ti. Procitni, má duše!

Procitni, moje citero a harfo! *

S vámi teď půjdu budit červánky.

Tebe chci, Pane, chválit před národy, *

tobě chci před lidmi všech krajů hrát.

Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *

tvá věrnost přesahuje oblaka.

Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *

a nad veškerou zemí slávu svou!

Aby tví věrní byli zachráněni, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž i Efraím, má přílbice, *

Juda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Bohem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele! 

Ant. Milostí přilnul Jan ke Kristu. A co bylo jeho povolání, dokázal víc skutkem než jménem.

Ant. 2 Ve vnitřní modlitbě čerpal z pramenů Spasitelových a lidem uváděl ve známost Pánovo milosrdenství.

Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem

Iz 61, 10 – 62, 5

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Zj 21, 2)

Srdečnou radost mám z Pána, *

má duše jásá v mém Bohu:

vždyť mě oblékl rouchem spásy, *

zahalil mě pláštěm spravedlnosti,

jako ženicha ozdobeného korunou, *

jako nevěstu okrášlenou věncem.

Jako dává země vyrašit rostlinám *

a zahrada vzejít setbě,

tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *

radostnému veselí přede všemi národy.

Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *

pro Jeruzalém nebudu zticha,

dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *

jako planoucí pochodeň jeho spasitel.

A národy uzří tvého spravedlivého *

a tvého slavného všichni králové.

A nazvou tě novým jménem, *

o kterém rozhodnou ústa Páně.

A budeš korunou slávy v rukou Páně, *

královskou čelenkou v ruce svého Boha.

Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *

ani tvé zemi „Pustá“.

A budeš se nazývat „Moje záliba“, *

a tvá země „Oblíbená“.

Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *

tvá země bude obydlená.

V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *

v tobě budou přebývat tvoje děti.

Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *

tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh. 

Ant. Ve vnitřní modlitbě čerpal z pramenů Spasitelových a lidem uváděl ve známost Pánovo milosrdenství.

Ant. 3 Nebeský Otec mu bez ustání štědře přispíval, aby mohl ulehčovat chudým, ačkoli žil v řeholi chudoby.

Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Oslavuj, moje duše, Pána! †

Slavit chci Pána po celý život, *

Hrát svému Bohu, co budu živ.

V knížata důvěru nevkládejte, *

v člověka, jenž je bezmocný:

vydechne duši, v svou zem se vrací, *

veta je po jeho záměrech.

Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *

kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.

V toho, který stvořil nebesa i zem, *

moře se vším tvorstvem, co v něm žije,

který zachovává věrnost na věky, *

utištěným dopomáhá k právu,

hladovící nasycuje pokrmem, *

Pán to je, kdo vězňům vrací volnost,

Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *

Pán, jenž pozdvihuje ponížené,

Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *

sirotkům a vdovám svoji pomoc.

Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *

kdežto bezbožníky nechá zbloudit.

Pán je král a bude vládnout na věky, *

Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti! 

Ant. Nebeský Otec mu bez ustání štědře přispíval, aby mohl ulehčovat chudým, ačkoli žil v řeholi chudoby.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Tob 4, 14c–15a.16.18a.19a

Měj se na pozoru ve všem, co děláš, a chovej se vždy moudře. Co nemáš rád, nikomu nedělej! Rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš nadbytek, prokazuj milosrdenství! Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky, aby se tvé úmysly zdařily.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci. Podle toho.

Budete-li mít lásku k sobě navzájem. * Že jste moji učedníci. Sláva Otci. Podle toho.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek.

PROSBY

Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:

Vyslyš nás, Králi věčné slávy.

Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.

Tys otevíral oči slepým a hluchým vracel sluch,

pomáhej i naší malé víře.

Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,

aby nás nic nerozdělovalo.

Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení

a děkovat ti ve štěstí.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ty miluješ všechny lidi a chceš, aby byli spaseni. Svatý Jan Macias se z lásky k tobě všem podřizoval; na jeho přímluvu dej, ať jsme prodchnuti tajemstvím tvé dobrotivosti a ochotně obětujeme svůj život i vše, co máme, pro službu bratřím. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky