Svatý Augustin (354-430) byl biskupem v Hippu v severní Africe. Díky svému velkému teologickému dílu se řadí mezi čtyři velké učitele západní církve. Jedním z jeho spisů, byť ve srovnání s ostatními spisy nepatrným, je řehole s názvem Regula ad servos Dei, která obsahuje pokyny pro společný život komunity řeholníků. Tato řehole se stala zvlášť oblíbenou ve 12. a 13. století. V roce 1215 se v Toulouse vytvořila kolem svatého Dominika komunita šestnácti bratří, kteří se podíleli na Dominikově apoštolském díle. Toulouský biskup Fulco tuto iniciativu podpořil a dovolil všem bratřím kázat v toulouské diecézi. Dominik však chtěl, aby jeho společnost byla schválena samotným papežem. Využil příležitosti, když se jako průvodce biskupa Fulca účastnil 4. Lateránského koncilu v Římě a společně s Fulcem požádali papeže Inocence III., aby společenství potvrdil jako řád. Papež jim dal ústní souhlas, ale nechtěl jednat proti rozhodnutí koncilu, který zakázal zakládání nových řeholí. Proto Dominikovi doporučil, aby si vybral některou z již existujících řeholí. Po návratu Dominika z Říma se bratři na první řádové kapitule na jaře roku 1216 rozhodli pro řeholi sv. Augustina. Na podzim roku 1216 se Dominik znovu vydal do Říma s žádostí o definitivní potvrzení řádu. Inocencův nástupce a pokračovatel Honorius III. pak 22. prosince 1216 vydal bullu, jíž potvrdil toulouský klášter a tím i novou řeholní organizaci. 26. ledna 1217 schválil novátorskou koncepci svatého Dominika a potvrdil jeho společnost jako „řád, který bude nazýván a stane se Řádem kazatelským“.
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Nebuďte nikomu nic dlužni, jen vzájemnou lásku.
K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.
„Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
jazyka lživého!“
Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
ty lživý jazyku?
Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
uhlíky z kručinek.
Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
ve stanech kedarských!
Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
kdo nenávidí mír!
Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
a oni chtějí boj. △
K horám pozvedám oči, *
odkud přijde mi pomoc?
Od Pána přichází pomoc, *
on stvořil nebe i zemi.
On ti klopýtnout nedá, *
nezaspí ten, jenž tě chrání.
Nezaspí, nezdřímne strážce, *
jenž chrání Izraele.
Pán tě střeží a stíní, *
je po tvé pravici stále.
Za dne ti neškodí slunce, *
ani za noci měsíc.
Pán tě od zlého střeží, *
on střeží celý tvůj život.
Střeží tvůj odchod i návrat *
nyní a po všechny věky. △
Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách.
Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu.
Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá!
Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit. △
Ant. Nebuďte nikomu nic dlužni, jen vzájemnou lásku.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 7, 13-14
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem, poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
Pán vyvolil svého služebníka.
Aby pásl Jakubův lid, dědictví svoje.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, ve své nevýslovné moudrosti jsi vyvedl svatého Augustina z temnoty bludů ke světlu pravdy evangelia; radujeme se z tvého milosrdenství a prosíme tě: na jeho přímluvu nám dej sílu k nápravě našeho života. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky