19. květen 2024

SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Slavnost

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Blahé světlo, vzácný plamen,

jímž byl seslán oheň na zem

učedníkům Kristovým.

Plní srdce, vnuká slova,

vybízí rty, srdce znova

k chvalozpěvům děkovným.

Přijdi, Těšiteli vlídný,

dej výmluvnost, srdce mírni,

kapky žluči s jedem viny

není ve tvé blízkosti.

Novým lidem jsme se stali

s čistým srdcem, plným chvály.

Předtím jsme tě rozhněvali,

teď jsme syny milosti.

Ty jsi dárce i dar skvoucí,

všechno dobro našich srdcí,

naplň srdce láskou vroucí,

aby náš ret ve dne v noci

zazníval jen k chvále tvé.

Očisti nás od všech provin

ty, jenž jsi k nám shovívavým,

dej nám s nitrem v Kristu novým

k dokonalým darům mnohým

blaho nepomíjivé. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)
I

Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *

Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,

oděný krásou a vznešeností, *

jako pláštěm světlem se halíš.

Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *

síně své zbudovals nad vodami,

z letících mračen si povoz činíš, *

na křídlech větru se k zemi snášíš,

vichry si bereš za svoje posly, *

plameny za své služebníky.

V základech mocných jsi upevnil zemi, *

takže až do věků nezakolísá.

Pramoře jako rouchem ji krylo, *

vody stály až nad horami.

Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *

prchaly před hlasem tvého hromu.

Vzestouply do hor, do dolin klesly, *

na místa, která ty jsi jim určil.

Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *

aby zas nemohly zaplavit zemi.

Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *

v údolích mezi horami plynout.

Všechnu zvěř polní napájejí, *

divocí osli hasí v nich žízeň.

Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *

větvovím stromů zní jeho zpěv. 

Ant. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam jde, aleluja.

Ant. 2 Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

II

Z oblačných sídel napájíš hory, *

vláhu z tvých komor zem dosyta pije.

Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *

rostlinám, které jsou k užitku lidem;

vydáváš pro ně ze země chléb, *

který dodává člověku síly,

víno, jež člověku potěší srdce, *

že se mu tvář jak olejem svítí.

Dosyta pije i stromoví Páně, *

libánské cedry, jež sázel on sám.

V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *

v cypřiších domov si udělal čáp.

Horské štíty kamzíkům patří, *

ve skalách jezevci našli si skryt.

Měsíc jsi učinil měřidlem času, *

slunce pak ví, kdy zapadat má.

Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *

začne v ní obcházet divoká zvěř.

Lvíčata s řevem si žádají kořist, *

od Boha čekají pokrm svůj.

Když slunce vychází, stáhnou se opět, *

ulehnou do svých doupat a nor.

Tehdy pak člověk vykročí k práci, *

aby v ní setrval po celý den. 

Ant. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, aleluja.

Ant. 3 Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

III

Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †

Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *

plna je tvého tvorstva zem.

Tam moře mocné a velké a širé, †

v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *

havěti drobné i velikých stvůr.

Lodi jím plují, i leviatan, *

stvořils jej, aby si ve vlnách hrál.

Na tebe čeká všechno a všichni, *

že jim dáš obživu v pravý čas.

A ty ji dáváš a oni si berou, *

dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.

Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †

když jim odejmeš dech, oni hynou, *

opět se vracejí ve svůj prach.

Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *

tak zemi obnovuješ tvář.

Ať trvá na věky sláva Páně, *

ať se Pán raduje ze svých děl!

Země se zachví, když pohlédne na ni, *

kouří se z hor, když jen se jich tkne.

Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *

Bohu chci hráti, co budu živ.

Kéž se mu zalíbí moje písně! *

Já se chci v Pánu radovat!

Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †

kéž by už bezbožných nebylo nikde! *

Dobrořeč Pánu, duše má! 

Ant. Sešli svého Ducha a budou stvořeni a obnovíš tvář země, aleluja.

Duch Páně naplňuje celý svět, aleluja.

A ten, který vše obnovuje, ví o všem, co se mluví, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

8,5-27

Kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové

Ti, kdo žijí, jak chce tělo, usilují jen o věci tělesné; kdo však žijí, jak chce Bůh, o věci duchovní. Snahy lidí tělesných vedou k smrti, snahy lidí duchovních k životu a pokoji. Proto snahy lidí tělesných stojí v nepřátelství s Bohem, neboť nejsou podřízeny Božímu zákonu, ba ani být nemohou. Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu.

Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je plný života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

Nuže bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít. Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: „Abba, Otče!“ Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy. Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. Naše spása je zatím pouze předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí.

Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a Bůh, který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.

RESPONSORIUM

Srov. Gal 4,6; 3,26; 2 Tim 1,7

A protože jste Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, * Ducha, který volá: Abba, Otče, aleluja.

Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti. * Ducha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého Ireneje, biskupa

(Lib. 3,17,1-3: SCh 34,302-306)

Seslání Svatého Ducha

Když Pán dával učedníkům moc uskutečňovat znovuzrození člověka v Bohu, řekl jim: Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

O tomto Duchu mluvil ústy proroků a slíbil, že jej vylije v posledních dnech na své služebníky a služebnice, aby prorokovali. Proto také, když se Boží Syn stal Synem člověka, sestoupil tento Duch na něho, aby se s ním natrvalo usídlil v lidském pokolení, aby navždy spočinul v lidech a přebýval v celém Božím stvoření. Ve všech a ve všem působí, aby se dála Otcova vůle, a všechno obnovuje proměnou staroby v Kristovu novost.

Po nanebevstoupení Páně, jak říká Lukáš, sestoupil tento Duch v den letnic na učedníky, maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci.

A proto také Pán slíbil, že sešle Utěšitele, který nás připraví pro Boha. Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši bez vody, která přichází z nebe. A jako vyprahlá země bez vláhy nerodí, tak bychom ani my, všichni zpočátku jako suchý strom, nemohli nést plody života bez hojného deště, který přichází shůry jako dar.

Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se našim tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.

Duch Boží, který spočinul na Pánu, je Duch moudrosti a rozumu, Duch rady a síly, Duch poznání, zbožnosti a bázně před Hospodinem. A tohoto Ducha dal Pán zase církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel. Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. A také aby tam, kde máme žalobce, byl i Obhájce a Pomocník, neboť Pán svěřil Duchu Svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry. A tak když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis Otce a Syna, zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.

RESPONSORIUM

Sk 2,1-2

Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, * jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, aleluja.

Když byli všichni učedníci společně pohromadě, ozval se náhle z nebe hukot, * jako když.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým Svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky