25. březen 2024

PONDĚLÍ VE SVATÉM TÝDNU

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Hle, žluč, ocet, sliny, trní.

Už proráží kopí, hřeb

tělo, z něhož v okamžení

vylévá se s vodou krev.

Jaký proud omývá zemi,

moře, hvězdy, celý svět!

Věrný kříži, nenajde se

žádný strom tak vznešený,

podobný ti v žádném lese

květy, plodem, zelení:

Blahý kmen plod sladký nese

blahým hřebem zraněný.

Velký strome, větve sehni,

uvolni svou tuhou dřeň,

vrozenou ti tvrdost zjemni,

kterou jsi vždy napřímen,

údy krále nebes vezmi

jemně na svůj hladký kmen.

Ty jen jsi směl v náruč svoji

Oběť lidstva pozdvihnout

a světu, jenž v troskách stojí,

archu spásy nabídnout;

z Beránkova boku dvojí

vytmelil ji trysklý proud.

Otci, Synu buď táž sláva,

táž Duchu, jenž těší nás,

ať se ti táž úcta vzdává,

Trojice, po všechen čas,

vždyť tvá milost neustává

chránit nás, jež spasilas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Ježíš řekl: Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou.

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *

tak dychtí, Bože, po tobě má duše.

Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *

kdy konečně zas přijdu před tvou tvář?

Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *

když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“

Duše mi přetéká, když si to představuji, †

jak pronikal jsem do svatyně Boží *

za chvalozpěvů svátečního davu.

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †

tu od Jordánu, z hermonského kraje, *

a s této hory, která sluje Misar.

V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *

tvé vlny, slapy přese mne se valí.

Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *

s písní se modlím k Bohu svého žití.

Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“

Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *

když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. 

Ant. Ježíš řekl: Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou.

Ant. 2 Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36, 1-7.10-13

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného a pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17, 3)

Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *

a ukaž nám světlo svého slitování.

Svou bázní pronikni všechny pohany, *

kteří tě nehledají,

aby poznali, že není Boha kromě tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

ať vidí tvoji moc!

A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *

tak se na nich proslav před našima očima,

aby tě poznali, jako my jsme poznali, *

že není Boha mimo tebe, Pane!

Znovu čiň znamení, opakuj divy, *

oslav svou pravici, své mocné rámě.

Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †

aby poznali, že není Boha mimo tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Dej jim znovu dědictví, *

jako měli od pradávna.

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *

nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.

Smiluj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, kde přebýváš.

Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *

a svůj lid svou slávou. 

Ant. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen.

Ant. 3 Ježíš, původce a naplnění naší víry, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky, nyní sedí po pravici Boží.

Žalm 18 A (19 A)
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti... aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lk 1, 78.79)

O Boží slávě vypravuje nebe, †

obloha hlásá díla jeho rukou, *

den dni to říká, noc to šeptá noci.

Není to ani řeč a nejsou slova: *

hovoří takto hlasem nepostižným.

Ten hlas však prostupuje celou zemi, †

zní mluva nebes na sám konec světa, *

až tam, kde slunci vybudoval stan.

Z něho pak slunce vychází jak ženich, *

těší se jako běžec před závodem.

Vychází od jednoho konce nebes †

a běží zas až na opačný konec, *

před jeho žárem nic se neschová. 

Ant. Ježíš, původce a naplnění naší víry, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky, nyní sedí po pravici Boží.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 11, 19-20

Byl jsem jako krotký beránek, kterého vedou na porážku. Ani potuchy jsem neměl, že mi strojí úklady: „Zničme strom i s jeho mízou, vytněme jej ze země živých, ať není památky po jeho jméně!“ Hospodine zástupů, spravedlivý soudce, který zkoumáš srdce i ledví, kéž vidím tvoji pomstu nad nimi, neboť tobě svěřuji svou při.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Vykoupil jsi nás, Pane, * svou krví. Vykoupil.

Z každého kmene, jazyka, lidu i národa. * Svou krví. Sláva Otci. Vykoupil.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, protože tys mě poslal.

PROSBY

Kristus, náš Spasitel, nás vykoupil svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním. Prosme ho:

Pane, smiluj se nad námi.

Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,

doveď svou církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.

Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok,

uzdrav naše rány.

Tvůj kříž se stal stromem života,

dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.

Tys na kříži odpustil kajícímu lotru,

odpusť i nám, hříšníkům.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, jsme slabí a hyneme pod tíhou hříchů; ujmi se nás a dej, ať se na nás ukáže životodárná síla umučení tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky