Biskupský stolec v katedrále je symbolem učitelského, kněžského a pastýřského poslání. Také Petrův stolec připomíná jeho postavení v církvi. Dnešní svátek se slavil v Římě už od 4. století.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
V hodinu, v níž Pán žízeň měl
na kříži, na němž za nás pněl,
kéž dá všem, co jej chválíme,
ať po ctnostech vždy žízníme.
Ať dá nám ten hlad pocítit,
jejž může jen on utišit,
ať hřích v nás budí ošklivost,
upřímnou touhu Boží ctnost.
Ať milost Ducha Svatého
při chválách prodchne každého,
aby se ztlumil těla žár,
a vychladlý duch rozehřál.
Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.
Čiň dobře sluhovi svému, ať žije, *
slovo tvé budu zachovávat.
Otevř mé oči, ať sledují bděle *
podivuhodné zákony tvoje.
Jsem jenom hostem na této zemi, *
nezatajuj mi svá ustanovení!
Moje duše umdlévá touhou, *
znát v každé době tvá rozhodnutí.
Zkrušil jsi pyšné: jsou zlořečeni, *
kdo sejdou z cesty tvých přikázání.
Sejmi ze mne potupnou hanbu, *
neboť tvé předpisy zachovávám.
I když se knížata proti mně radí, *
služebník tvůj na tvé výroky myslí.
Příkazy tvé jsou mým potěšením, *
úradky tvé jsou mými rádci. △
K tobě, Pane, pozdvihuji duši, *
k Bohu svému. V tebe důvěřuji,
ty mi nedej v hanbě ztroskotat, *
ať se nepřátelé neradují!
Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě, *
zahanbeni ať jsou nevěrní.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, *
uč mě kráčet tvými stezkami.
K věrnosti mě veď a poučuj mě, *
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
v kterého já dennodenně doufám, *
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu.
Vzpomeň, Pane, na své slitování, *
milost svou, jež trvá od věků!
Zapomeň mých provinění z mládí, *
v lásce své se na mě rozpomeň!
Pán je plný dobroty a přímý, *
ukazuje cestu bloudícím,
utlačeným dopomáhá k právu, *
ponížené vodí k cestám svým;
jeho cesty – pravdivost a věrnost *
těm, kdo plní úmluvu a řád.
Proto, Pane, odpusť pro své jméno, *
odpusť mi můj převeliký hřích! △
Kde je člověk, jenž se bojí Pána? *
Tomu Pán dá správnou cestou jít,
ten se bude těšit blahobytu, *
zemi zdědí v úděl jeho rod.
Rada Páně těm, kdo se ho bojí, *
jeho úmluva je osvítí.
Moje oči stále hledí k Pánu, *
on mé nohy z léček vyprostí.
Ke mně obrať se, dej slitování, *
vždyť jsem ubohý a zcela sám.
Ulev mému stísněnému srdci, *
vyveď mě už z mého sklíčení!
Pohleď na můj žal a plahočení, *
všechny moje hříchy odpusť mi!
Pohleď na mé četné nepřátele, *
jakou krutou mají ke mně zášť!
Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě, *
nezahanbi mě v mém doufání!
Kéž mě chrání nevinnost a věrnost, *
neboť k tobě, Pane, pohlížím.
Vysvoboď, můj Bože, Izraele *
ze všech jeho soužení a běd! △
Ant. Jako že jsem živ, praví Pán, nechci, aby hříšník zemřel, ale aby se obrátil a žil.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 5,1-2a
Vaše duchovní představené vybízím – já sám duchovní představený jako oni, svědek utrpení Kristových a účastník slávy, která se má v budoucnu zjevit: paste Boží stádce vám svěřené.
Věřili tomu, co Bůh zjevil,
a zachovávali jeho přikázání.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, tys založil svou církev na pevné skále Petrova vyznání; chraň ji a nedopusť, aby se zmítala uprostřed bouří a zmatků. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky