Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a organizačního upevňování církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k obnovení jednoty.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ty, Tvůrce země nesmírný,
vynořiv půdu z hlubiny
nad hladinu vod neklidnou,
dal jsi nám zemi nehybnou.
By plodíc dobré plodiny,
poseta květy pestrými,
zároveň nesla hojnou žeň
a pastvu milou tvorům všem.
Vyprahlou duši v bolesti
ztiš balzámem své milosti,
ať smyje pláčem viny své
a krotí tužby vášnivé.
Ať vždycky příkazů tvých dbá
a všemu zlu se vyhýbá,
ať se jen dobrem naplní,
šíp smrti ať ji nezraní.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán objímá svůj národ.
Důvěru kdo v Pána mají *
jsou jako hora Sión,
která nikdy nekolísá, *
trvá na věky.
Jako hory obklopují *
celý Jeruzalém,
tak Pán objímá svůj národ *
dnes i na věky.
Dědičnou zem spravedlivých *
hříšní nepodrží,
aby ani spravedliví *
po zlu nesáhli.
Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
a všem upřímným!
Ty však, co se dají strhnout *
na nerovné cesty,
smeť i se zločinci, Pane! *
Pokoj s Izraelem! △
Ant. Pán objímá svůj národ.
Ant. 2 Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království.
Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou.
Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má.
Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky! △
Ant. Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království.
Ant. 3 Učinil jsi nás, Pane, královským lidem a kněžstvem našemu Bohu.
Zj 4, 11; 5, 9.10.12
Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
neboť jsi stvořil všechno *
a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
a rozlomit její pečeti,
protože jsi byl zabit †
a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
a budeme nad zemí vládnout.
Hoden je Beránek, který byl zabit, †
aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
sílu a čest, slávu i chválu. △
Ant. Učinil jsi nás, Pane, královským lidem a kněžstvem našemu Bohu.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 12, 9-12
Láska ať je bez přetvářky. Mějte v ošklivosti zlo, přidržujte se dobra. V bratrské lásce se navzájem mějte srdečně rádi, v uctivosti předcházejte jeden druhého. V horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví, služte Pánu, v naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Na věky je stálé, * Pane, tvé slovo. Na věky.
Od rodu k rodu tvoje věrnost. * Pane, tvé slovo. Sláva Otci. Na věky.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Můj duch ať plesá v Bohu, mém spasiteli.
PROSBY
Bůh je vždy a ve všem naší nadějí. Proto volejme s radostí:
Bože, tys naděje svého lidu.
Děkujeme ti, že jsme skrze Krista získali všechno bohatství,
bohatství nauky i poznání.
Dej svou moudrost těm, kdo rozhodují o veřejných záležitostech,
ať u tebe hledají radu, aby se ti líbily jejich myšlenky i skutky.
Ty inspiruješ umělce, aby svým nadáním odhalovali tvou slávu,
dej, ať z jejich díla čerpá svět naději a radost.
Ty nedopouštíš, abychom byli pokoušeni nad naše síly,
posiluj tedy slabé a pozvedej skleslé.
Tvůj Syn přislíbil, že vstaneme k životu v poslední den,
nezapomínej navěky na ty, kdo již zemřeli.
Otče náš.
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta povzbuzuje naši lásku k tobě a upevňuje naši víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky