Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19.III.1729 za svatého.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo rozžehla.
Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.
V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
tehdy jsme byli jak ve snách.
Na rtech nám kypěl veselý smích, *
jásotem oplýval jazyk.
Tehdy šla v národech jedna řeč: *
„Pán pro ně učinil divy!“
Veliký div pro nás učinil Pán, *
byli jsme radosti plní!
Pane, náš úděl již k dobrému změň *
jak vyschlé potoky jihu!
Vždycky kdo v slzách zasévají, *
ti budou s jásotem sklízet.
Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
s pláčem sijí své zrní;
s jásotem vracet se budou zpět, *
v náručí ponesou snopy. △
Jestliže dům nebuduje Pán, *
lopotí se marně, kdo jej staví.
Jestli město nestřeží sám Pán, *
hlídati je marně budou stráže.
Marno je vám vstávat před ránem, *
pracovat až dlouho do večera,
pak až v noci jídat krušný chléb: *
sám ho dá i za spánku svým milým.
Hle, jsou darem Páně synové, *
jeho vzácnou odměnou plod lůna.
Čím jsou šípy ruce bojovné, *
tím jsou otci synové z let mládí.
Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
sporem v bráně sok ho nezahanbí. △
Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami!
Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
blažen budeš, půjde s tebou zdar.
Manželka tvá jako vinná réva *
ponese v tvém domě ovoce,
děti tvé jak letorosty oliv *
stůl ti budou kruhem ovíjet.
Takto bude požehnáno muži, *
který Pána v pravé bázni ctí.
Pán ať požehná ti ze Siónu, †
abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
po všechny dny svého života.
Abys viděl i svých synů syny. *
Pokoj budiž nad Izraelem! △
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 19, 7. 9
Radujme se, jásejme a vzdejme čest Bohu, neboť nadešla Beránkova svatba. Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!
Kdo sejí v slzách, aleluja,
žnout budou s jásotem. Aleluja.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky