Dnešní svátek věnuje pozornost setkání matky Mesiáše s matkou jeho Předchůdce (Lk 1, 39-56). Tuto událost připomíná liturgie v době adventní přípravy na slavnost Narození Páně. Sv. Bonaventura složil rýmované oficium (1236), které se pak slavilo ve františkánském řádu 2. července. V Čechách se tento svátek slavil poprvé 28. IV. 1387. Zavedl ho arcibiskup Jan z Jenštejna (1386) a složil pro něj vlastní latinské texty. Na jeho naléhání rozšířil papež Urban VI. slavení tohoto svátku pro celou církev (1389) a stanovil pro něj den 2. července. Při úpravě kalendáře podle ustanovení II. vatikánského koncilu (1969) bylo přihlédnuto k přání Jana z Jenštejna, aby se tento svátek slavil v době mezi Zvěstováním Páně a Narozením sv. Jana Křtitele. Zároveň jím vrcholí měsíc květen, věnovaný v lidové zbožnosti úctě Panny Marie.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nejvznešenější Paní, přijď,
Maria, i nás navštívit,
radost a nevýslovný jas
v dům příbuzné své přineslas.
Přijď, pomocnice křesťanů,
smyj z duše hříchů pohanu.
Když navštívíš lid věřící,
odvrátíš tresty hrozící.
Hvězdo všech moří, jasně sviť.
Přijď světlo míru v srdce vlít,
se všemi zbloudilými přijď
a nám dej bezúhonně žít.
Prosíme, přijď a navštiv nás,
podepři naše kroky včas
vlivem svých svatých vnuknutí,
ať náš duch pevně v Bohu tkví.
Královská dcero, přijď a veď
zaběhlé ovce v houfech zpět
k jednotě víry, aby v ní
došli jak svatí spasení.
Přijdi, ať tobě se Synem
vzdáváme chvály den co den,
i Otci, Duchu Svatému,
by pomáhali každému. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Maria přijala požehnání od Pána a milosrdenství od Boha Zachránce.
Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy.
Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy! △
Ant. Maria přijala požehnání od Pána a milosrdenství od Boha Zachránce.
Ant. 2 Nejvyšší posvětil svůj příbytek.
Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem.
Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země.
Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
Válkám on činí přítrž až k hranicím země *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
„Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“
Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem. △
Ant. Nejvyšší posvětil svůj příbytek.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
siónské brány nad všechna jákobská sídla.
Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
„Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný.
Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni v něm jsou narozeni.“
Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“ △
Ant. Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Maria všechno uchovávala v srdci.
A rozvažovala o tom.
PRVNÍ ČTENÍ
Z Písně písní
2,8-14; 8,6-7
Miláček přichází
Hlas mého miláčka!
Právě přichází,
běží po horách,
skáče po pahorcích.
Můj miláček se podobá gazele
nebo kolouchu laně.
Hle – už stojí za naší zdí,
dívá se okny,
nahlíží mřížovím.
Můj miláček se ujímá slova
a říká mi:
„Vstaň, moje milá,
moje krásko, a pojď!
Hle, už přešla zima,
déšť přestal a minul.
Květy se objevily na zemi,
přišel čas ke zpěvu,
vrkání hrdličky je slyšet po kraji.
Zrají plody fíkovníku,
poupata révy voní.
Vstaň a pojď, moje milá,
moje krásko, pojď!
Moje holubičko ve skalním úkrytu,
v dutině srázu,
ukaž mi svoji tvář,
ať slyším tvůj hlas,
vždyť tvůj hlas je líbezný
a půvabná je tvoje tvář.“
Polož mě jako pečeť na své srdce,
jako pečeť na své rámě,
neboť silná jako smrt je láska,
nezlomná jako podsvětí je vášeň.
Její výheň je výheň ohně,
plamen Hospodinův.
Zátopy vod nemohou uhasit lásku
a proudy řek ji neodplaví.
Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě,
koupit lásku,
sklidí svrchovanou hanbu.
RESPONSORIUM
Lk 1, 41b-43.44
Alžběta byla naplněna Duchem Svatým a zvolala mocným hlasem: Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! * Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?
Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! * Jak.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého Bedy Ctihodného, kněze
(Lib. 1,4: CCL 122,25-26.30)
Maria velebí Boha za veliké věci, které jí učinil
Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli. Těmito slovy Maria nejprve vyznává, jakých zvláštních darů se jí dostalo, a potom připomíná všeobecná dobrodiní, jimiž Bůh neustále o lidské pokolení pečuje.
Hospodina velebí duše toho, kdo je všemi svými vnitřními city oddán chvále a službě Boží a kdo plněním Božích přikázání ukazuje, že stále myslí na jeho moc a velebnost. V Bohu, svém spasiteli, plesá duch toho, koho těší už jenom vzpomínka na jeho stvořitele, od něhož očekává věčnou spásu.
Třebaže se tato slova právem hodí na všechny dokonalé, přece se nejvíce slušelo, aby je pronesla blahoslavená Bohorodička, neboť ona výsadou jedinečné milosti planula duchovní láskou k tomu, z jehož tělesného početí se radovala.
Právem mohla jásat v Ježíši, svém spasiteli, zvláštní radostí jako žádný jiný svatý, neboť věděla, že ten, kterého znala jako věčného původce spásy, se zrodí na svět v čase z jejího těla a bude v jedné a téže osobě skutečně její syn i Pán.
Veliké věci mi učinil ten, který je mocný. Nic tedy nepřičítá jako zásluhu sobě, všechnu svou velikost pokládá za dar od Boha; on jediný je sám svou podstatou mocný a veliký, a ze svých věrných, kteří jsou malí a slabí, činí silné a velké.
Správně pak dodala: Jeho jméno je svaté. Tak povzbudila ty, kdo ji slyšeli, a učí všechny, k nimž dospějí její slova, že se mají utíkat k víře a vzývání jeho jména, aby i oni mohli mít účast na věčné svatosti a pravé spáse, podle slov proroka: Spasí se ten, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno. A to je to jméno, o němž říká výše: Můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli.
A tak se ujal v církvi dobrý a spasitelný zvyk, že všichni zpívají každý den při nešporách spolu s žalmy také její chvalozpěv. A touto každodenní připomínkou vtělení Páně se rozněcuje srdce věřících k pravé oddanosti a myšlenkou na příklad jeho Matky se upevňuje v ctnostech. A je vhodné, že se to děje při nešporách, když nastává čas klidu; neboť tehdy se máme, znaveni denní námahou a rozptýleni různými myšlenkami, vnitřně usebrat a rozjímáním přijít k sobě.
RESPONSORIUM
Lk 1, 45-46; Žl 65 (66), 16
Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána! Maria řekla: * Velebí má duše Pána.
Pojďte a poslyšte, bohabojní, povím, co Bůh mi dobrého činí. * Velebí.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys vedl blahoslavenou Pannu Marii vnuknutím Ducha Svatého, aby navštívila Alžbětu; prosíme tě, dej, ať jsme i my vždy poslušni jeho hlasu a můžeme tě spolu s Marií velebit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky