Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nadešlo devět hodin již,
kdy Kristus na sebe vzal kříž:
Myšlenek nízkých zanechme
a v modlitbách jej vzývejme.
Kdo Krista srdcem přijímá,
své smysly chrání od zlého,
jej vede snaha upřímná
o lásku Ducha Svatého.
Toť hodina, kdy kletba vin
se rozplynula jako dým
a nám všem z přízně Kristovy
nadešlo blahé období.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.
„Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
jazyka lživého!“
Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
ty lživý jazyku?
Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
uhlíky z kručinek.
Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
ve stanech kedarských!
Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
kdo nenávidí mír!
Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
a oni chtějí boj. △
K horám pozvedám oči, *
odkud přijde mi pomoc?
Od Pána přichází pomoc, *
on stvořil nebe i zemi.
On ti klopýtnout nedá, *
nezaspí ten, jenž tě chrání.
Nezaspí, nezdřímne strážce, *
jenž chrání Izraele.
Pán tě střeží a stíní, *
je po tvé pravici stále.
Za dne ti neškodí slunce, *
ani za noci měsíc.
Pán tě od zlého střeží, *
on střeží celý tvůj život.
Střeží tvůj odchod i návrat *
nyní a po všechny věky. △
Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách.
Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu.
Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá!
Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit. △
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 2, 10
Nic se neboj utrpení, které na tebe čeká: ďábel se chystá k tomu, že některé z vás uvrhne do žaláře, abyste byli vyzkoušeni, a budete mít soužení deset dní. Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život.
Bůh obrátil jeho zármutek v radost, aleluja,
a na jeho hlavu vložil korunu slávy, aleluja.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky