23. květen 2024

Našeho Pána Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
Svátek

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, ty jsi naším veleknězem,

prostředníkem, též u Otce přímluvcem,

proto tě vzývá a zde oslavuje

dnes lidstvo celé.

Z Ducha jsi počatý byl v lůně Panny

a v dětské své ruce držíš svět celý,

pro nás narozen, jediná důstojná

jsi oběť chvály.

Otec tě pomazal na svého kněze

dary radosti a olejem Ducha,

aby se jeho velebnosti vzdala

nejvyšší pocta.

Smrtelné tělo jsi na sebe přijal,

Bože nejvyšší, a krev svou jsi prolil,

cenu tak největší za nás zaplatil

svou vlastní smrtí.

Kriste, vyzdvižený na dřevo kříže

láskou jsi všechna srdce táhl k sobě,

proto na věky Otci, Duchu, tobě

zpíváme chvály. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

Proč se bouří kmeny pohanů, *

národy proč snují marné plány?

K boji povstávají králové, †

smlouvají se vládci proti Pánu, *

proti jeho pomazanému.

„Zpřetrhejme jejich okovy, *

shoďme ze sebe ta jejich pouta!“

Směje se jim na nebesích Pán, *

úsměšek má pro ně na svém trůnu.

Potom k nim však s hněvem promluví, *

vyděsí je ve svém rozhořčení:

„Já jsem svého krále dosadil *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Rozhodnutí Páně rozhlásím. †

Takto ke mně promluvil můj Pán: *

„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.

Požádej, a národy ti dám, *

zemi budeš vlastnit do všech končin.

Povládneš jim prutem železným, *

jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“

Proto, králové, už prohlédněte, *

poučit se dejte, vládci země!

V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *

v rozechvění líbejte mu nohy,

ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †

neboť hněvem snadno může vzplanout. *

Blaze všem, kdo důvěřují v něho! 

Ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

Ant. 2 Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

Žalm 39 (40), 2-9

Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *

a vyslyšel moje volání.

Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †

mé nohy na skálu postavil, *

mým krokům opět jistotu dal.

Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †

Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *

v důvěře skloní se před Pánem.

Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †

jenž nedruží se ke zpupným *

a k těm, kdo upadli v lež a blud.

Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †

i záměry, které s námi máš; *

kdo by se tobě vyrovnal!

Kdybych měl o nich vyprávět, *

víc je jich, než se spočítat dá.

V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †

smírné a zápalné oběti nechceš; *

avšak mě jsi otevřel sluch.

Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *

Ve svitku pro mne je příkaz psán.

Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *

tvůj zákon v hloubi srdce mám.“ 

Ant. Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

Ant. 3 Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

Žalm 84 (85)
Naše spása je blízko
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Órigenés)

Pane, své zemi byls milostiv kdysi, *

Jákobův osud jsi obrátil v dobré.

Svému lidu jsi odpustil vinu, *

přikryl jsi všechny jeho hříchy.

Zadržels všechno své rozhořčení, *

přemohl vzplanutí svého hněvu.

Obnov nás, Bože záchrany naší, *

od své nevole proti nám upusť!

Míníš se na nás na věky hněvat, *

zlobu svou přenášet od rodu na rod?

To už nás nemíníš oživit znovu, *

aby tvůj lid se radoval v tobě?

Prokaž nám, Pane, své milosrdenství, *

uděl nám, Bože, svoji spásu!

Naslouchat budu, co Bůh nyní poví! *

Pán mluví zajisté jen slovy míru

k národu svému a ke svým věrným. *

Nemají zůstat bez naděje.

Blízká je zbožným pomoc Páně, *

aby zem naši zas pokryl svou slávou.

Milost a svornost se setkají spolu, *

spravedlnost a pokoj se sejdou,

věrnost vyraší z hlubiny země, *

z nebe nám pokvete spravedlnost.

Ano, Pán sám nás zahrne dobrem *

a naše země úrodu vydá.

Bude ho předcházet spravedlnost *

a v jeho šlépějích půjde pokoj. 

Ant. Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť.

A tak přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

4,14 – 5,10

Ježíš, vynikající velekněz

Máme tedy vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.

Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy. Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi.

Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale dal mu ji ten, který mu řekl:

‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘,

jak říká i na jiném místě:

‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova‘.

V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.

RESPONSORIUM

Flp 2,8; Iz 53,7 (Vg.)

Kristus se ponížil * a byl poslušný až k smrti.

Byl obětován, protože sám chtěl. * A byl poslušný.

DRUHÉ ČTENÍ

Z encykliky papeže Pia XII. o posvátné liturgii

(Mediator Dei, AAS 39 [1947],552-553)

Kristus kněz a oběť

Kristus samozřejmě je kněz, ale kněz pro nás, ne pro sebe, protože jménem celého lidského pokolení přináší věčnému Otci touhy a náboženské city; zároveň je obětním darem, ale pro nás, protože dává sám sebe místo člověka obtíženého vinami.

Apoštolovo slovo mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš vyžaduje ode všech křesťanů, aby si osvojili, pokud je to v lidské moci, stejný vnitřní postoj, jaký měl božský Vykupitel, když přinášel v oběť sebe sama: totiž aby projevovali pokoru mysli a prokazovali klanění, čest, chválu a díky svrchované Boží velebnosti.

Vyžaduje kromě toho od nich, aby si jistým způsobem osvojili také charakter obětního daru, aby podle přikázání evangelia zapírali sami sebe, aby dále dobrovolně konali pokání a aby se každý odvracel a očišťoval od toho, čím se provinil.

Konečně vyžaduje, abychom všichni společně s Kristem tajemně umřeli — tak, abychom mohli jako Pavel říci: Spolu s Kristem jsem ukřižován.

RESPONSORIUM

Srov. Gal 2,20

Žiji ve víře v Božího Syna, * protože on mě miloval a za mě se obětoval.

Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. * Protože on mě.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě oslavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky