24. srpen 2024

Sv. Bartoloměje, apoštola
Svátek

Jméno Bartoloměj (Bar Tolmai, tj. syn Tolmaiův) uvádějí pouze synoptická evangelia (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 14) a Skutky apoštolů (1, 13). S největší pravděpodobností je totožný s Ježíšovým učedníkem Nathanaelem, o němž Janovo evangelium (21,2) říká, že pocházel z Kány Galilejské, a jmenuje ho mezi apoštoly, kterým se Ježíš zjevil po svém zmrtvýchvstání; jeho setkání s Ježíšem zprostředkoval apoštol Filip (Jan 1, 45-51). Podle Eusebia hlásal evangelium v Indii a v Arménii, kde také podstoupil mučednickou smrt, když z něho zaživa sedřeli kůži. Byzantská liturgie slaví 25. VIII. přenesení jeho ostatků z Arménie do města Dary v Mezopotámii; koncem 6. století se dostaly na Liparské ostrovy poblíž Sicílie, v 9. století do jihoitalského Beneventa a odtud značná jejich část do Říma (v roce 1000), kde byly uloženy na ostrově řeky Tibery v bazilice zasvěcené původně sv. Vojtěchu. Část ostatků tohoto apoštola získal také Karel IV. pro svatovítskou katedrálu v Praze.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání!

Žalm 118 (119), 169-176
XXII – ת (Táv)

Kéž k tobě dojde mé volání, Pane, *

pouč mě podle svého slova!

Kéž k tobě dospěje má prosba, *

vysvoboď mě podle svých slibů!

Rty mé ať hýří chvalozpěvem, *

žes mi dal poznat tvá ustanovení!

Jazyk ať zpívá chválu tvých slibů, *

neboť tvé příkazy všechny jsou správné.

Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, *

že jsem si zvolil tvá přikázání!

Dychtím po tvojí pomoci, Pane, *

pro mne tvůj zákon je potěšením.

Oživ mou duši, ať může tě chválit; *

kéž mě v tom sílí tvá rozhodnutí!

Bloudím jako ta ztracená ovce, †

sám hledej svého služebníka, *

pamětliv byl jsem tvých přikázání. 

Ant. Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání!

Ant. 2 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.

Žalm 44 (45)
Svatba krále
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)
I

Srdce mi kypí radostnými slovy, †

svou píseň nyní králi zazpívám. *

Můj jazyk – rydlo rychlopísaře.

Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †

spanilost se ti po rtech rozlévá, *

Pán proto požehnal ti na věky.

Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *

ve vznešenosti své a nádheře

do boje vyjeď za věrnost a právo, *

ať koná divy tvoje pravice!

Máš ostré šípy, národy se skloní, *

odpůrci krále klesnou na mysli.

Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *

žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.

Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †

a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *

olejem radosti jak žádného.

Tvá roucha voní aloí a myrhou, *

ze síní slonových ti harfy zní.

Královská dcera v ústrety ti kráčí, †

královna stojí po tvé pravici, *

ofirským zlatem skvěle zdobená. 

Ant. Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.

Ant. 3 Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.

II

Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *

zapomeň na svůj lid a otcův dům!

Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *

neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!

I tyrský lid ti přináší své dary, *

o přízeň tvou se derou velmoži.

Královská dcera vchází v plné kráse, *

perlami, zlatem šat má protkaný.

Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *

panny její za ní kráčejí.

S radostným jásotem ji přivádějí *

a dovnitř v králův palác vcházejí.

Místo svých otců budeš teď mít syny *

a učiníš je v zemi knížaty.

Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *

ať na věky tě slaví národy. 

Ant. Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 5, 12a.14

Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Stále rostl počet mužů a žen, kteří přijímali víru v Pána.

Zachovávali Boží ustanovení.

I jeho přikázání.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, upevni naši víru, abychom byli upřímně oddáni tvému Synu jako svatý Bartoloměj, a na přímluvu tohoto apoštola dej, ať se tvá církev stane pro všechny národy znamením a nástrojem spásy. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky