Narodila se v Sieně 25. března 1347 jako předposlední z pětadvaceti dětí. Velmi mladá se zasvětila Bohu soukromým slibem čistoty. Kolem roku 1367 byla přijata mezi dominikánské řeholní terciářky. Pod vedením dominikánů Tomáše Caffariniho a blahoslaveného Rajmunda z Kapuy vedla intenzivní duchovní život. Byla omilostněna stigmaty. Sama poskytovala duchovní vedení mnoha lidem. Svou lásku ke Kristu neprožívala jen v nějakých mystických prožitcích, žila ji i ke Kristu mystickému, tedy k církvi. Vedle své osobní svatosti se jí podařilo úžasným způsobem rozvinout apoštolát lásky k církvi. Bolestně prožívala situaci církve ve své době. Papež žil v Avignonu a byl pod silným vlivem francouzského krále, jenž se projevoval nejen v oblasti politické, ale také v rozmařilém a nákladném způsobu života. Docházelo k postupnému zesvětšťování církve. Kateřina si byla vědoma, že jedinou cestou k obnově je vymanit papeže z područí francouzského dvora a přimět ho k návratu do Říma. To se sice podařilo, ale francouzský král se nevzdal a krátce nato nastal západní rozkol, schisma. Kateřina to velmi těžce nesla. Abychom pochopili její výjimečnost, musíme si uvědomit, že žena ve 14. století se nemohla účastnit veřejného života. Kateřina se však pohybovala mezi nejvýznamnějšími muži své doby. Do jejího kroužku patřili básníci i politici, umělci i teologové. Přestože neměla vzdělání, jaké si v té době mohly dopřát jen dcery nejvýznamnějších rodin, dokázala proniknout spleť italských i evropských poměrů. Deset let intenzivní činnosti ji naprosto vyčerpalo. Zemřela 29. dubna 1380. Kanonizována byla 29. června 1461 Piem II. Bl. Pius IX. ji prohlásil druhou patronkou města Říma. Tehdy byly její ostatky slavnostně přeneseny do baziliky Santa Maria sopra Minerva. V roce 1970 ji bl. Pavel VI. prohlásil za učitelku církve.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.
Toť doba, kdy národem svým
rozsudkem nespravedlivým
náš Soudce na smrt vydaný
pněl za nás ukřižovaný.
My s láskou, jíž mu dlužíme,
a v bázni, které plni jsme,
proti všem svodům, jimiž nás
napadá svůdce zas a zas.
Vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna – Krále s ním
společně s Duchem přesvatým. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Pozdvihuji oči k tobě, *
který trůníš na nebi.
Jako oči služebníků †
tkvějí na pánových rukou, *
oči služky na své paní,
tak i naše oči hledí †
k Pánu, jenž je naším Bohem, *
ať nám smilování dá.
Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
Dávno je naše duše přesycena *
posměchem boháčů a hanou pyšných. △
Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
– takto ať se vyzná Izrael –
kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
když se lidé vrhli proti nám,
pohltili by nás zaživa. *
Proti nám když vzplanul jejich vztek,
vody by nás byly odnesly, *
valil by se přes nás divý proud,
přes nás by se byly valily, *
rozbouřené vody vzedmuté.
Chvála Pánu, že nás nevydal *
jejich dravým zubům za kořist!
Duše vyvázla jak z léčky pták, *
roztrhla se síť, jsme svobodni!
Naše pomoc je ve jménu Páně, *
který stvořil nebesa i zem. △
Důvěru kdo v Pána mají *
jsou jako hora Sión,
která nikdy nekolísá, *
trvá na věky.
Jako hory obklopují *
celý Jeruzalém,
tak Pán objímá svůj národ *
dnes i na věky.
Dědičnou zem spravedlivých *
hříšní nepodrží,
aby ani spravedliví *
po zlu nesáhli.
Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
a všem upřímným!
Ty však, co se dají strhnout *
na nerovné cesty,
smeť i se zločinci, Pane! *
Pokoj s Izraelem! △
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 5, 3-5
Chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost plodí naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.
Bůh na ni shlédl, aby jí pomáhal, aleluja.
Bůh je v jejím nitru, proto nebude kolísat, aleluja.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Prostřednictvím svaté Kateřiny nás, Bože, poučuješ, že získáme světlo pravého sebepoznání, když poznáme současně a podivuhodně, co jsi ty v nás a co jsme my v tobě. Proto na její prosby dej, ať po tak pravdivém poznání prospíváme ve ctnosti, abychom tě dovedli den ze dne dokonaleji milovat a dokonaleji ti sloužit. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky