9. červenec 2024

Sv. Františka Fernándeze de Capillas, kněze,
Petra Sanse, biskupa, Augustina Žao Ronga, kněze,
a druhů, čínských mučedníků

nezávazná památka
pro dominikány (OP)

František Fernandez de Capillas je prvním čínským mučedníkem. Narodil se v Baquerin de Campos u Valencie 14. srpna 1607 jako nejmladší z pěti bratří. V Palencii se seznámil s dominikány a v roce 1623 vstoupil do řádu. Studoval ve Valladolidu a po ukončení studií odešel v roce 1631 na Filipíny. V Manile přijal 5. června 1632 kněžské svěcení. Deset let pracoval v nemocnici na ostrově Luzón a současně se připravoval na misii v Číně. V březnu 1642 mohl s několika spolubratry odejít do Číny, kde mu byla svěřena provincie Fokien. S nadšením působil ve své misii, pěšky chodil od vesnice k vesnici, často v nebezpečí života. Založil domorodou kongregaci sester sv. Dominika. V roce 1644 obsadili Čínu Tataři a tehdy nastalo kruté pronásledování křesťanů. Františka zajali 12. listopadu 1647 a dva měsíce jej podrobovali krutému mučení. Nakonec jej sťali ve Fogan 15. ledna 1648. Velké pronásledování pak nastalo v roce 1723, a to právě v provincii, kde působili dominikáni. Bratři se skryli a dál se tajně věnovali své službě mezi domorodými křesťany. Během let 1747 a 1748 zemřeli mučednickou smrtí Petr Sans (26. května 1747), Ambrož Kuo (28. října 1748), František Diaz Rincon (28. října 1748), František Serrano Frias (28. října 1748), Jáchym Royo Perez (28. října 1748) a Jan Alcober Figuera (28. října 1748). Spolu s ostatními čínskými mučedníky je kanonizoval 1. října 2000 sv. Jan Pavel II.
Svatý Augustin se narodil v Číně roku 1746. Příklad vytrvalosti svatých mučedníků ho přivedl od služby v císařském vojsku k víře. Stal se knězem a v roce 1815 kvůli vyznávání a hlásání evangelia i on zemřel jako mučedník. Spolu s ním se připomíná mnoho dalších mučedníků: biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, laiků mužů i žen, chlapců, děvčat i dětí, kteří v různých dobách a na různých místech Číny uprostřed soužení vydávali Kristu svědectví svými slovy i skutky.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Františku, tys Iberie

světlo; jsi také mučedník,

tvé skutky obdivujeme

i tvoje slavné vítězství.

Prvního Číny martyra

po právu v tobě poznává

církev, jež vždycky vítězně

nepřátel peklo přemáhá.

Vyznávals jméno Kristovo

a ve víře jsi vytrval,

jak voják jsi v krutém boji

zaútočil a zlo zahnal.

Výčitky snášíš, urážky,

když přiveden jsi před vládce,

chodidel rány ukrutné

k úžasu soudce vydržíš.

Bičování tě nepohne,

okovy těsné nezlomí,

ni vězení hnus příšerný,

ni prudké meče údery.

Ochotně podstupuješ smrt;

učíš tak mnohé pohrdat

odměnami pozemskými

a z nebeských se radovat.

Učíš, jak Krále v nebesích

prosit za všechny národy,

ať světlo Krista poznají,

po cestě správné kráčejí.

Buď věčná chvála, Nejvyšší,

tobě, jenž krásným vavřínem

korunu dáváš svědkům svým,

na skvělou tvář tvou patřícím. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *

před zlým a podlým člověkem mě zachraň!

Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?

Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *

až na tvou svatou horu, do tvých stanů.

Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *

a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. 

Ant. Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38, 10-14.17-20

Jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 17-18)

Řekl jsem si: „Uprostřed života *

mám sestoupit k branám podsvětí!“

Bylo mi líto zbytku mých let *

a tak jsem si řekl:

„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *

ani člověka mezi pozemšťany.“

Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *

jako stan kočovníků;

můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †

je jako tkanina od stavu odřezaná; *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Už od rána o pomoc volám, †

je mi, jako by lev mi drtil kosti, *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Jako když holátko ve strachu pípá, †

jako když holub mláďata volá, *

tak je můj nářek;

zemdlený zrak upínám k nebi, *

mně úzko je, pomoz mi, Pane!

A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *

všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.

Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *

a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.

Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *

o tvé věrnosti otec vypráví synům.

Zachovej mě, Pane, a po celý život *

zpívat ti budem své žalmy v tvém domě. 

Ant. Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. 

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Órigenés)

Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *

 tobě plnění slibů.

Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *

břímě svých hříchů ti nese.

Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *

ty však je zahladit umíš.

Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *

kdo v tvých nádvořích bydlí!

Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *

neboť tvůj chrám je svatý.

Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †

Bože, záchrano naše, *

naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.

Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †

ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *

i všech národů vřavu.

Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *

nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.

Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *

její bohatství množíš.

Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *

takto pečuješ o ni.

Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *

zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.

Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *

všudy jde za tebou hojnost.

Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †

louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *

Všechno to jásá a zpívá. 

Ant. Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Sol 5, 4-5

Vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás den Páně překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo. Slyš.

S úsvitem přicházím, o pomoc prosím. * S důvěrou spoléhám na tvé slovo. Sláva Otci. Slyš.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

Nebo: To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi.

PROSBY

Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:

Dej, Pane, ať vytrváme na tvé cestě.

Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,

ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.

Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí

jako prvotiny tohoto dne.

Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,

aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.

Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,

aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ty jsi dal svatému mučedníku Františkovi a jeho druhům život plný lásky k tvému jménu a velkou sílu při hlásání víry; dej, ať se na jejich přímluvu šíří tvé jméno v zemích, kde hlásali evangelium, a nám dej pevnost ve víře, kterou zpečetili svou krví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky