21. listopad 2024

Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě
Památka

Slavení dnešní památky má svůj původ na Východě, původně to byla připomínka výročí posvěcení mariánské baziliky v Jeruzalémě, postavené v roce 543 poblíž Jeruzalémského chrámu. Bazilika byla sice v dalších stoletích zbořena, ale křesťané na Východě slavili tento den dále. Spolu s nimi si dnes připomínáme osobní zasvěcení Panny Marie, jímž se zcela odevzdala Bohu do služeb díla spásy a stala se tak vzorem Bohu zasvěceného života. Zároveň ji uctíváme jako živý Boží chrám, jímž byla už od okamžiku svého početí. Apokryfní Jakubovo protoevangelium vypráví, že rodiče přinesli Pannu Marii do Jeruzalémského chrámu a "obětovali" ji Bohu; podle této nezaručené zprávy se tomuto svátku říkalo také Obětování Panny Marie.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Maria, dcero královská,

snoubenko krále panenská,

před věky Bůh tě v moudrosti

vyvolil k naší radosti.

Ty Panno čistá, bez poskvrn

jsi z alabastru Boží dům,

ten zasvětil si Svatý Duch,

seslaný z nebe v zemský luh.

Tys Boží lásky znamení,

vše dobré z tebe pramení.

Jitřenko světla pravého,

svatyně Boha živého.

V domě svém svatém vládců král

blahé ti chvíle prožít dal,

ty z kmene Jesse snítkou jsi

milosti Boží kvetoucí.

Bělostná perlo, třpytivá,

hvězdičko světa zářivá,

dej, ať se mravy skvějeme

a svatým chrámem Božím jsme.

Trojici buď čest nejvyšší,

v tobě, Panno nejčistší,

nám vzácný poklad věnuje,

jenž nade všechny skvosty je. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *

neboť se k tobě utíkám!

V stínu tvých křídel hledám útočiště, *

až pohroma se přežene.

O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *

k Bohu, jenž pro mne činí vše;

ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *

mé úkladníky zahanbí!

Svou milostí a věrností *

on zachraňuje život můj.

Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *

co dravě lidi hltají.

Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *

a jejich jazyk ostrý meč.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou!

Oni mým nohám nastražili léčky, *

oni mou duši sklíčili,

přede mnou přímo kopali mi jámu, *

až do ní sami upadli.

Je odhodláno moje srdce, Pane, †

je odhodláno srdce mé, *

zpívat ti chci a v struny hrát.

Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *

Já jitřenku teď probudím.

Slavit tě budu před národy, Pane, *

chválit tě mezi pohany.

Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *

a věrnost tvá až do oblak.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou! 

Ant. Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu

Jer 31, 10-14

Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. (Srov. Jan 11,51.52)

Slyšte, národové, slovo Páně *

a zvěstujte je dalekým ostrovům!

A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *

a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“

Neboť Pán vykoupí Jákoba, *

vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

S jásotem přijdou na horu Sión, *

rozběhnou se za Božími dary:

za obilím, vínem a olejem, *

za mláďaty bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *

a už nebudou hladovět.

Tehdy se radostí roztančí panna, *

mládež i starci se rozveselí.

Jejich smutek obrátím v radost, *

potěším je a bědy jim proměním v jásot.

Kněží se potěší nad obětním tukem, *

mými dary se nasytí můj lid. 

Ant. Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho. 

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém. (Zj 21, 10)

Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *

ve městě Boha našeho.

 Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *

je všemu světu k potěše;

ten sever nejzazší, ta hora Sión, *

to město krále mocného.

Ten, který sídlí v jeho hradních věžích, *

je jeho hradbou bezpečnou.

Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *

přitáhli všichni najednou.

Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *

s hrůzou se dali na útěk.

Třesavka děsu je tam zachvátila, *

křeč jako bolest rodičky,

jako když prudký vítr od východu *

taršíšské lodi rozbíjí.

Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *

ve městě Boha našeho,

v tom městě Pána zástupů: *

Pán zbudoval je pro věky!

S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *

na tvoje milosrdenství.

Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *

až na kraj země dosahá.

Tvá pravice je provždy spravedlivá, *

ať Sión se z ní raduje,

ať zajásají všechny judské dcery *

nad tvými, Pane, rozsudky!

Projděte Sión, obejděte kolem *

a jeho věže spočtěte,

prohlédněte si jeho opevnění, *

projděte jeho paláci,

ať povíte všem příštím pokolením: *

že takto veliký je Pán,

náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *

Ten, jenž nás vede na věky! 

Ant. Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 66, 1-2

Tak praví Hospodin: „Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou. Jaký dům byste mi mohli vystavět, jaké místo pro můj odpočinek? Vždyť přece to všechno učinila má ruka, mně to všechno patří – praví Hospodin. Na koho shlédnu? Jen na pokorného, duchem zkroušeného, plného úcty před mými slovy.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane. Ze srdce.

Poslušen budu tvých přikázání. * Vyslyš mě, Pane. Sláva Otci. Ze srdce.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Blahoslavená jsi, Panno Maria, tys uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána, aleluja.

PROSBY

Děkujme Kristu, že nám dopřál světlo tohoto dne, a volejme k němu:

Pane, požehnej nám a posvěť nás.

Dal ses v oběť za naše hříchy,

přijmi naše dnešní úmysly a předsevzetí.

Potěšuj naše oči darem nového světla,

vzejdi jako jitřenka v našich srdcích.

Pomoz nám, ať jsme dnes ke všem trpěliví,

neboť ty jsi k nám trpělivý a plný slitování.

Učiň, Pane, ať dnes poznáváme tvé milosrdenství

a radost z tebe ať je naše síla.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky