26. září 2024

Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze,
Vavřince Ruize, otce rodiny,
bl. Alfonse Navaretty, kněze, a druhů,
japonských mučedníků

Památka
pro dominikány (OP)

Alfons Navarreta se narodil roku 1571 ve Španělsku. Vstoupil zde do řádu a přijal kněžské svěcení. V roce 1598 byl vyslán na misie na Filipíny. V roce 1610 se vrátil do Evropy a 1611 odjel do Japonska, kde zastával oficium provinčního vikáře. V letech 1614 až 1643 probíhalo v Omuře a Nagasaki pronásledování křesťanů, při němž zahynulo 205 mučedníků. Bylo mezi nimi jedenáct dominikánských kněží a sedm řeholníků z Evropy a osmnáct mužů a žen z Japonska, kteří také náleželi k řádu – novicové, bratři spolupracovníci a terciáři, a dále šedesát tři členů bratrstva Posvátného růžence. Alfons dodával odvahu pronásledovaným křesťanům, zastával se jich před králem a veřejně chodil v hábitu. Cestou do Omury, kde chtěl pomáhat křesťanům v nouzi, byl zajat a uvězněn. Zemřel po krutém mučení 1. června 1617. V letech 1633–1637 podstoupilo v Nagasaki v Japonsku mučednickou smrt 16 mučedníků, z nichž byla většina spojena s dominikánskou rodinou: devět kněží, dva bratři spolupracovníci a tři laici. Mezi nimi byl i Vavřinec Ruiz, otec rodiny původem z Manily, který se tak stal prvomučedníkem církve na Filipínách.

Večerní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Všemocný Bože, ty jsi rod

všech živočichů vzešlých z vod,

navrátil zčásti do hlubin

a zčásti zvedl do výšin.

Ty dolní noříš v chladnou tůň,

ty horní zvedáš k nebesům,

ať různá místa naplní,

ač z téhož zdroje zrozeni.

To uděl věrným sluhům svým,

tvou krví hříchů zbaveným,

ať neoctnou se v moci zla,

by krutá smrt je nestihla.

Ať nejsou hříchem sklíčeni,

ať nenadme je chlubení,

by sklíčený duch nezchřadl

a chlubný z výše nespadl.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Žalm 29 (30)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti
Kristus po svém slavném vzkříšení vzdává díky Otci. (Cassiodorus)

Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *

žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.

Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal *

a tys mně chorému opět navrátil zdraví.

Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *

k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní.

Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrni, *

vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *

i když z večera pláčeš, ráno už jásáš.

Za dnů, kdy jsem se spoléhal na svoje štěstí, *

myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.

Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *

jen však jsi zakryl svou tvář a dolehla hrůza.

Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *

ke svému Bohu jsem křičel o slitování.

„Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *

může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost?

Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *

Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“

A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *

svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,

abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *

Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit. 

Ant. Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.

Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Žalm 31 (32)
Šťasten, komu odpuštěna nepravost
David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost. (Řím 4, 6)

Šťasten, komu odpuštěna nepravost *

a už je přikryt jeho hřích!

Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *

a v jehož duši není klam.

Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *

po celé dny jsem bědoval.

Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *

až na troud jsem byl vyprahlý.

Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *

své bloudění jsem nesmlčel.

Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *

A tys mi vinu odpustil.

Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *

jen k tobě modlí v soužení.

Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *

až k němu nikdy nestoupnou.

Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *

svou záchranou mě rozjásáš.

„Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *

radu i ochranu ti dám.“

Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †

které zkrotí jenom uzda s udidlem, *

jinak je nepřitáhneš blíž.

Bezbožný je vydán mnoha trápením, †

ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *

on zahrne svou milostí.

Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *

jásejte, kdo jste upřímní! 

Ant. Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.

Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

Kantikum
Boží soud

Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a

Díky ti vzdáváme, *

Pane, Bože vševládný,

neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *

a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.

Národy se rozzuřily, *

ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,

čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *

a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.

Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *

a vláda jeho Pomazaného,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

a svůj život nemilovali tolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se radujte, nebesa *

a kdo v nich přebýváte! 

Ant. Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 1, 6-9

Budete jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Pán nás živí * vzácnou pšenicí. Pán.

Sytí nás sladkostí skalního medu. * Vzácnou pšenicí. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Svatí muži prolili vzácnou krev pro Pána, v životě milovali Krista, napodobili jej svou smrtí a proto si zaslouží věnce slávy.

PROSBY

Chvalme Boha, neboť on nám pomáhá a v něm spočívá celá naše naděje. Zbožně ho vzývejme:

Bože, pohlédni na své syny.

Tys uzavřel se svým lidem věčnou smlouvu,

povzbuzuj nás, ať neustále uvažujeme o tvých velikých dílech.

Zdokonaluj ve své lásce všechny kněze

a své věřící zachovávej vždy v jednotě ducha a svazku pokoje.

Učiň, ať stavíme město Boží na zemi podle tvého plánu,

aby jeho stavitelé nepracovali nadarmo.

Pošli dělníky na svou žeň,

aby bylo velebeno tvé jméno mezi národy.

Přidruž naše zemřelé příbuzné a dobrodince ke svým svatým

a dej nám jednou účast na jejich blaženosti.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, kázáním blahoslaveného mučedníka Dominika a jeho druhů jsi přivedl národy Dálného východu k poznání tvého jednorozeného Syna; pokorně tě prosíme: na jejich přímluvu upevni víru těch, které svým kázáním přivedli ke Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky