Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant.
Pozdvihuji oči k tobě, *
který trůníš na nebi.
Jako oči služebníků †
tkvějí na pánových rukou, *
oči služky na své paní,
tak i naše oči hledí †
k Pánu, jenž je naším Bohem, *
ať nám smilování dá.
Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
Dávno je naše duše přesycena *
posměchem boháčů a hanou pyšných. △
Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
– takto ať se vyzná Izrael –
kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
když se lidé vrhli proti nám,
pohltili by nás zaživa. *
Proti nám když vzplanul jejich vztek,
vody by nás byly odnesly, *
valil by se přes nás divý proud,
přes nás by se byly valily, *
rozbouřené vody vzedmuté.
Chvála Pánu, že nás nevydal *
jejich dravým zubům za kořist!
Duše vyvázla jak z léčky pták, *
roztrhla se síť, jsme svobodni!
Naše pomoc je ve jménu Páně, *
který stvořil nebesa i zem. △
Důvěru kdo v Pána mají *
jsou jako hora Sión,
která nikdy nekolísá, *
trvá na věky.
Jako hory obklopují *
celý Jeruzalém,
tak Pán objímá svůj národ *
dnes i na věky.
Dědičnou zem spravedlivých *
hříšní nepodrží,
aby ani spravedliví *
po zlu nesáhli.
Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
a všem upřímným!
Ty však, co se dají strhnout *
na nerovné cesty,
smeť i se zločinci, Pane! *
Pokoj s Izraelem! △
Ant.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 1, 24-25
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho Tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.
Stála svatá Matka Maria.
U Ježíšova kříže.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky