Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.
Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.
Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.
Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.
Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí, *
napadni ty, kdo mě napadli!
Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ △
Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“
Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohou znát.
Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život. △
Ant. Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty – *
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem.
Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou.
hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně. △
Ant. Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním.
Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
Ty, Pane též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj!
Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“
Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit! △
Ant. Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
Bylo světlo pravé.
Které osvěcuje každého člověka.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
4,2-18
Zakončení listu
Buďte vytrvalí v modlitbě, buďte při ní bdělí a vděční. Modlete se také za nás, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, abychom mohli hlásat tajemnou pravdu, to je Krista – kvůli tomu jsem teď v žaláři; vyproste mi, abych ji rozhlásil tak, jak je to moje povinnost.
Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti. Vaše řeč ať je vždycky laskavá a jadrná. Pak budete umět dát každému správnou odpověď.
Co je se mnou, podrobně vám řekne milovaný bratr Tychikos, věrný pomocník a spoluslužebník v Pánu. Právě proto ho k vám posílám, abyste měli zprávy, jak se mám, a aby přinesl vašemu srdci útěchu. Posílám) s ním i vašeho krajana Onezima, věrného a milovaného bratra. Ti vám řeknou všechno, co se tady děje.
Pozdravuje vás Aristarchos, který je tady se mnou ve vězení, a Barnabášův bratranec Marek. O něm jsem vám už poslal vzkaz; přijde-li k vám, přijměte ho s láskou. Dále vás pozdravuje Ježíš, zvaný Justus. Z bývalých židů jen oni spolu se mnou pracují pro Boží království, a tak se mi stali útěchou. Vzkazuje vám pozdrav váš krajan Epafras. Tento služebník Krista Ježíše nepřestává o vás v modlitbách zápasit, abyste byli pevní a zralí a s přesvědčením plnili vždycky Boží vůli. Ano, mohu to o něm dosvědčit, že velmi pracuje pro vás, pro Laodicejské a Hierapolské. Pozdravuje vás milovaný lékař Lukáš a Démas.
Vyřiďte pozdrav bratřím v Laodiceji, zvláště Nymfovi a křesťanům, kteří se shromažďují v jeho domě. Až si tento list přečtete, postarejte se, aby si ho přečetli také v církevní obci laodicejské, a list laodicejský si také přečtěte i vy. Archippovi řekněte: „Hleď, ať dobře zastáváš službu, kterou jsi dostal od Pána.“
Připojuji pozdrav vlastní rukou: Pavel. Pamatujte na moje pouta! Milost buď s vámi!
RESPONSORIUM
Srov. Kol 4,3; srov. Žl 50 (51),17
Modleme se za sebe navzájem, aby Bůh otevřel dveře našemu slovu, * abychom mohli hlásat Krista.
Otevři naše rty, Bože, aby naše ústa zvěstovala tvou chválu, * abychom.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo 194,3-4: PL 38,1016-1017)
Patřením na Slovo budeme nasyceni
Kdo z lidí poznal všechny poklady moudrosti a poznání utajené v Kristu a ukryté v chudobě jeho těla? Neboť byl bohatý, ale stal se pro nás chudým, abychom jeho chudobou zbohatli. Když totiž přijal smrtelnost a okusil smrt, představil se sice v chudobě; slíbil nám však bohatství, které mu nepřestalo patřit, i když se ho na čas zřekl.
Jak nesmírná je jeho dobrotivost! Uchovává ji těm, kdo se ho bojí, popřává ji těm, kdo v něho doufají.
Naše poznání je jen částečné, dokud nepřijde to, co je dokonalé. Proto abychom byli schopni to pojmout a pochopit, ten, jenž je v božské přirozenosti rovný Otci, se stal podobným nám v přirozenosti služebníka, a nás tak přetváří k Boží podobě. Jediný Syn Boží tím, že se stal synem člověka, činí z mnoha lidských synů syny Boží. A těm, kteří se zrodili v otroctví, přináší skrze viditelnou podobu služebníka svobodu, aby mohli vidět podobu Boží.
Neboť už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je. Neboť k čemu jsou ty poklady moudrosti a poznání, k čemu to božské bohatství, ne-li k tomu, aby nás plně uspokojily? A k čemu to množství dobrotivosti, ne-li k tomu, aby nás nasytilo? Ukaž nám Otce, a to nám stačí.
A v jednom žalmu mu jeden z nás či mezi námi nebo za nás říká: Nasytím se, až se zjeví tvá sláva. On však a Otec jsou jedno a kdo vidí jeho, vidí i Otce. Pán zástupů sám je tedy král slávy. Až nás promění, ukáže nám svou tvář; budeme spaseni, budeme nasyceni a víc už nebudeme potřebovat.
Dokud k tomu nedojde, dokud nám neukáže, co nám dostačí, dokud se nenapijeme dosyta z toho pramene života, do té doby kráčíme ve víře jako poutníci a žijeme v cizině od něho vzdáleni, hladovíme a žízníme po spravedlnosti. A dokud zatím jen s nevýslovnou dychtivostí toužíme spatřit Boží podobu, do té doby oslavujme se zbožnou oddaností den jeho narození v podobě služebníka.
Nemůžeme ještě patřit na toho, jehož Otec zplodil před jitřenkou, shromážděme se tedy k oslavě toho, který se v nočních hodinách narodil z Panny. Nechápeme dosud, že před sluncem trvá jeho jméno, uznejme tedy, že na slunci je postaven jeho stan.
Ještě ho nemůžeme uvidět jako Jednorozeného trvale zůstávajícího v Otci, vzpomínejme tedy na ženicha, jak vychází ze své komnaty. Nejsme ještě hodni účastnit se hostiny našeho Otce, učme se tedy aspoň znát jesle našeho Pána Ježíše Krista.
RESPONSORIUM
1 Jan 1,2-3; 5,20
Život se zjevil, my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. * Co jsme viděli, zvěstujeme i vám.
Víme, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna. On je pravý Bůh a věčný Život. * Co jsme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tvůj Syn se stal jedním z nás a jeho narození je počátkem naší spásy; posiluj naši víru, abychom se jím nechali vést a v nebeské slávě dosáhli naplnění toho, co nám přislíbil. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky