Narodil se 4. března 1359 na hradě Ripafratta mezi Pisou a Luccou. V Pise vstoupil do řádu. Po boku blahoslaveného Jana Dominiciho se aktivně zapojil do díla reformy řádu. Byl ustanoven novicmistrem v Cortoně. Jeho noviciátní formací prošli svatý Antonín Florentský, blahoslavený Jan z Fiesole, nazývaný fra Angelico, i Angelicův bratr fra Benedetto. Vavřinec se snažil rozvíjet ve svých žácích jejich schopnosti a dary. Díky tomuto moudrému přístupu mohl mít řád ve svých řadách nejen velké světce, ale i velké umělce. Všichni se snažili mít oči otevřené pro krásu Božího stvoření a každou svou schopnost rozvíjet k Boží cti a chvále. Vavřinec byl lektorem a převorem ve Fabrianu, od roku 1443 generálním vikářem reformované Lombardské kongregace. Se svým bývalým novicem svatým Antonínem vedl korespondenci a poskytoval mu cenné rady pro jeho odpovědný úřad. Zemřel v Pistoji 27. září 1456 a byl pohřben v kostele sv. Dominika. Jeho kult potvrdil 4. dubna 1851 bl. Pius IX.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Jasného slunce skvoucí zář
proniká nocí hlubokou.
To se tak, Čechy, kníže váš
zaskvívá láskou nebeskou.
Do noci vstal, bos obchází
chrámy, jež tonou ještě v tmách,
a krev, jež stopy provází
hlásá, kde kráčel v modlitbách.
Pod pláštěm noci pospíchá
do nízkých chýší chuďasů
a dary, jež tam zanechá,
štědrou dlaň chválí v úžasu.
Dík počínání zbožnému
jeho duch nabývá dost sil,
by k boji mučednickému
statečné srdce připravil.
Všech mučedníků výkvěte,
Kriste, nás naplň světlem svým,
když triumf svého knížete
chválíme zpěvem nadšeným.
Dej, ať z tmy nocí do výšin
směřujem s myslí horlivou.
Až projdem ohněm očistným,
naplň nás září blaživou.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Petra
3,8-14a; 4,10-11b.12-13
Jako dobří správcové rozmanité Boží milosti
Buďte všichni jednomyslní, plni zájmu o druhého, plni bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.
Neboť ‚kdo chce milovat život
a prožívat krásné dny,
musí dávat pozor na svůj jazyk,
aby neříkal nic špatného,
a na své rty, aby nemluvily falešně.
Ať se vyhýbá zlu a dělá dobro,
ať hledá pokoj a usiluje o něj.
Neboť oči Páně jsou obráceny na spravedlivé,
a jeho uši k jejich prosbám,
ale tvář Páně proti těm, kdo páchají zlo.‘
A kdo by vám mohl ubližovat, když se budete horlivě snažit, abyste jednali dobře? I kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám!
Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů jako dobří správcové rozmanité Boží milosti. Kdo má dar řeči, ať si je vědom, že přednáší slovo Boží. Kdo slouží, ať si je vědom, že pověření k tomu přijal od Boha, aby tak byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista.
Milovaní, vůbec se tomu nedivte, když musíte procházet očistnou výhní, jako by to bylo něco neobvyklého. Spíše se z toho radujte, že tím máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení.
RESPONSORIUM
Lk 6, 27-28; Mt 5, 45
Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, * modlete se za ty, kdo vám ubližují.
Tak budete syny svého nebeského Otce. * Modlete se za ty, kdo vám ubližují.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Václava“
(První staroslověnská legenda o sv. Václavu: Vyd. M. Weingart ve Svatováclavském sborníku I., Praha 1934, str. 974-981)
Trůn krále, který soudí chudáky spravedlivě, bude stát navěky
Když Václavův otec Vratislav zemřel, dosadili Čechové na stolec předků Václava. Ten byl milostí Boží dokonalý ve víře. Všem chudým prokazoval dobrodiní, nahé odíval, lačné krmil, pocestné přijímal podle slov evangelia, vdovám nedal ukřivdit, všechny lidi, chudé i bohaté, miloval, přisluhoval služebníkům Božím, mnohé kostely zdobil zlatem.
Ale čeští muži zpychli a namluvili jeho mladšímu bratru Boleslavovi: „Bratr Václav tě chce zabít a dohodl se o tom se svou matkou a se svými muži.“
Václav jezdíval po všech hradech, když se tam slavil svátek kostela. Vešel i do hradu Boleslavova, v neděli na svátek Kosmy a Damiána. Když vyslechl mši, chystal se, že se vrátí domů do Prahy. Ale Boleslav jej s podlým úmyslem zadržel a řekl: „Proč bys odcházel, bratře?“ A Václav bratrovo pozvání neodmítl.
Když pak nastalo ráno, zvonili na jitřní. A Václav uslyšev zvon řekl: „Chvála tobě, Pane, žes mi dal dočkat se tohoto jitra.“ A vstal a šel na jitřní.
Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se na něj ohlédl a řekl: „Bratře, včeras nám byl dobrým služebníkem.“ Boleslavovi se však k uchu sklonil ďábel a rozvrátil jeho srdce. Boleslav vytasil meč a odpověděl: „Teď ti chci být ještě lepším.“ A když to řekl, udeřil jej mečem po hlavě.
Václav se k němu obrátil a řekl: „Co sis to usmyslil, bratře?“ A uchopil ho a srazil k zemi. Tu přispěchal jeden z Boleslavových rádců a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do kostela. Dva zločinci ho však ubili u kostelních dveří a přiskočil ještě jiný a probodl mu bok mečem. Tu Václav vypustil duši říkaje: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Sam 13, 14; Žl 36 (37), 34; Mt 5, 5
Bůh si vyhledal muže podle svého srdce * a ustanovil ho panovníkem svého lidu.
Doufal v Boha a chodil jeho cestou. Bůh mu dal zemi za dědictví. * A ustanovil ho panovníkem svého lidu.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, blahoslavený Vavřinec oplýval horlivostí v řeholní kázni a žárem lásky; na jeho přímluvu nám dej, ať vždy hledáme to, co je dokonalejší, a dojdeme tak do věčné radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky