16. listopad 2024

Sobota, mezidobí, 32. týden
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,

dni, jenž nikdy nehasne,

vítězi nad temnou nocí,

jenž rozžíháš světlo dne,

nepříteli všeho temna,

našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,

vstáváme, jak zavoláš,

jsme-li s tebou, blažení jsme,

bez tebe zlo deptá nás,

ty před věčnou smrtí chráníš

duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme

smrt, zlý svět a jeho tmy.

Proto nás, ty Vládce mocný,

tímto světlem zasáhni,

jež moc žádná nezatemní

a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,

rovněž Duchu Svatému,

životu všech, světlu, míru,

Bohu trojjedinému,

vznešenému navždy Božstvu,

jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,

jen sám ze sebe samého.

Ty chtěl jsi mezi lidi jít:

nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:

buď naší láskou, radostí,

ať po tobě vždy prahneme

a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,

se Synem Panny nejčistší,

i s Duchem svým nás stále veď

jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,

že stvořila jsi z lásky jen

člověka, z něhož Boží hněv

sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl

a z lásky Kristus vykoupil

svým utrpením všechny nás,

jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,

ať v míru nad vším kraluje,

buď všechna moc jí, klanění,

ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Srov. Mt 5, 17)
I

Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *

od slunce východu až na západ.

Ze Siónu, té hory překrásné, *

se v oslnivé záři zjevuje.

To přichází náš Bůh, a nemlčí, †

všespalující oheň před ním jde, *

okolo něho bouře burácí.

Svolává shora nebesa i zem, *

odhodlán konat nad svým lidem soud:

„Shromážděte mi moje vyvolené, *

co při oběti stvrdili mou smlouvu!“

A nebe hlásá jeho spravedlnost, *

že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.

Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.

II

„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *

Izraeli, proti tobě svědčím. *

Viním tě a soudím tváří v tvář, *

neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

Nekárám tě pro tvé oběti, *

mám tvé žertvy stále před očima.

Nevezmu však býky z chlévů tvých, *

ani nechci kozly z tvého stáda.

Vždyť mě patří všechna lesní zvěř, *

tisíce mám zvířat na svých horách.

Znám i všechno ptactvo nebeské, *

mé je vše, co na polích se hemží.

Kdybych lačněl, tobě nepovím; *

můj je svět i vše, co obsahuje.

Cožpak já chci býčí maso jíst, *

cožpak se chci napít kozlí krve?

Oběť chvály Bohu přinášej, *

plň své sliby vůči Nejvyššímu!

Ke mně volej za dnů soužení, *

vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.

Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

III

Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †

„Nač mi odříkáváš přikázání *

a mou smlouvu darmo bereš do úst,

když se vzpíráš mému vedení, *

odhazuješ za hlavu má slova?

Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *

s cizoložníky jsi jedna ruka;

ústa ke špatnostem otvíráš *

a tvůj jazyk osnuje lež na lež;

o svém bratru mluvíš hanebně, *

na syna své matky kydáš hanu.

Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *

myslil bys, že já jsem jako ty.

Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *

nežli vás vydám zkáze bez úniku!

Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *

kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.

Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.

Abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

12,1-13

Proroctví o posledním dnu a o vzkříšení

Anděl mi řekl: „V té době povstane Michael, veliký kníže, který chrání syny svého lidu. To bude čas úzkosti, jaký nebyl od té doby, kdy povstaly národy, až do té doby. Tehdy bude zachráněn tvůj národ, každý, kdo bude zapsán v knize. Probudí se mnozí z těch, kteří spí v prachu země, jedni k věčnému životu, druzí k potupě, k hanbě navěky. Kteří byli poučeni, budou zářit jako zář oblohy, a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, jako hvězdy na věčné časy.

Ty, Danieli, uschovej slova a zapečeť knihu, až do času konce. Mnozí se jí budou probírat a poznání se zvětší.“

Já, Daniel, jsem se díval, a hle – jiní dva, kteří stáli: jeden na jedné straně řeky a druhý na druhé straně řeky. Jeden řekl muži, oblečenému do lněných šatů, který stál nad vodou řeky: „Kdy se splní tyto podivuhodné události?“ A slyšel jsem muže, oblečeného do lněných šatů, který stál nad vodou řeky: zdvihl svou pravici i levici k nebi a přísahal skrze toho, který žije navěky, že to potrvá dobu, doby a polovici; až skončí rozptýlení moci svatého lidu, pak se všechny tyto věci vyplní.

Já jsem to sice slyšel, ale nerozuměl jsem tomu, a proto jsem řekl: „Můj pane, jaký bude konec všeho?“ Tu řekl: „Jdi, Danieli, neboť uschována a zapečetěna zůstanou ta slova až do času konce. Mnozí budou očištěni, vytříbeni a vyzkoušeni; bezbožní budou jednat hříšně a nic nepochopí, ale poučení lidé porozumějí. Od té doby, kdy bude zrušena každodenní oběť a nastolena ohavnost pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. Blaze tomu, kdo vytrvá a dožije se tisíce tří set třiceti pěti dnů. Ty jdi ke konci a odpočiň si; na konci dní povstaneš k svému údělu.“

RESPONSORIUM

Srov. Lk 20,35.36.38

Ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, už nemohou zemřít. * Jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení.

Bůh přece není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí pro něho. * Jsou syny Božími, neboť mají účast na vzkříšení.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze starokřesťanské homilie z 2. století

(Cap. 18,1 – 20,5: Funk 1,167-171)

Čiňme spravedlnost, abychom nakonec byli spaseni

I my bychom se měli zařadit mezi ty, kdo vzdávají díky, mezi ty, kdo sloužili Bohu, a ne mezi bezbožníky podléhající soudu. A i když jsem sám skrz naskrz hříšník a stále ještě neutíkám před pokušením, nýbrž dosud žiji uprostřed nástrojů ďáblových, snažím se jít za spravedlností, abych se jí v bázni před budoucím soudem dokázal aspoň přiblížit.

A tak, bratři a sestry, když jste vyslechli Boha pravdy, obracím se na vás s výzvou: přidržte se toho, co je psáno, abyste došli spásy jak vy, tak ten, který u vás káže. A za odměnu od vás žádám, abyste z celého srdce činili pokání, neboť to vám dá spásu a život. Jestliže si tak budeme počínat, vytyčíme cíl všem mladším, kteří chtějí usilovat o zbožnost a Boží přízeň. A protože jsme nemoudří, ať nám není zatěžko ani se nezlobme, jestliže nás někdo napomíná a chce nás obrátit od nepravosti ke spravedlnosti. Někdy totiž ani nevíme, že jednáme špatně, a pramení to z pochybností a nevěry, která je v našem srdci, a naše mysl je zatemněna marnými žádostmi.

Nuže čiňme spravedlnost, abychom nakonec byli spaseni. Blahoslavení, kdo poslouchají tyto příkazy; i když se jim krátký čas na tomto světě povede zle, budou pak sklízet nesmrtelný plod vzkříšení. Ať se tedy zbožný nermoutí, má-li v těchto časech soužení; čeká ho onen blažený čas, kdy vstane z mrtvých a spolu s otci se bude radovat ve věku bez zármutku.

A nedejme se znepokojit ani tím, že vidíme, jak nespravedliví žijí v bohatství, a Boží služebníci strádají. Musíme přece věřit, bratři a sestry; podstupujeme zápas živého Boha, zápolíme v tomto životě, abychom v tom budoucím dostali věnec vítězství. Žádný spravedlivý nezískal ovoce rychle, každý však je očekává. Kdyby totiž Bůh vyplácel mzdu spravedlivých hned, byl by to, co děláme, obchod, a ne cvičení ve zbožnosti. Vypadalo by to, jako bychom byli spravedliví, a přitom bychom nešli za zbožností, ale za prospěchem. A proto Boží soud postihuje ducha, který není spravedlivý, a těžce jej spoutává.

Jedinému Bohu neviditelnému, Otci pravdy, tomu, jenž nám poslal Spasitele a Vůdce k neporušitelnosti a skrze něho nám také zjevil pravdu a nebeský život, tomu buď sláva na věky věků. Amen.

RESPONSORIUM

Žl 36 (37),27.28.1

Chraň se zlého a čiň dobré. * Hospodin miluje spravedlnost, neopouští svoje zbožné.

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, nezáviď těm, kdo páchají nepravost. * Hospodin miluje spravedlnost, neopouští svoje zbožné.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky