Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Ty, Menších bratří Otče, rád
Františku, dej nám, sluhům svým,
tvých zlatých příkazů i rad
dbát se srdcem vždy poslušným.
Od tebe chcem se naučit,
jak v chudobě a střídmě žít,
a od těch, kteří k světu lnou,
snést třeba výsměch s potupou.
Ať láska k Pánu plamenná,
kterou jsi hořel v srdci svém,
též naše srdce studená
roznítí mocným plamenem.
Ty rány Vykupitele,
které jsi nosil na těle,
učiň, ať v hloubi mysli své
s vděčnými city nosíme.
Snahou o bližních spasení,
dej, ať jsme stále vedeni.
Ať neodradí od těch snah
nás nebezpečí ani strach.
Pomoz nám, svatá Trojice,
ať příkazy, jež od Otce
našeho máme, plníme
vždy horlivě a upřímně. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Byl shledán dokonalým a spravedlivým a v čase hněvu se stal usmířením.
Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!
Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu.
Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám.
Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Byl shledán dokonalým a spravedlivým a v čase hněvu se stal usmířením.
Ant. 2 Vždy měl v ústech Hospodinovu chválu, zval všechno stvoření ke chvále Stvořitele.
Dan 3, 57-88. 56
Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, andělé Páně, *
nebesa nebes, velebte Pána!
Velebte Pána, nebeské vody, *
mocnosti všechny, velebte Pána!
Velebte Pána, měsíci, slunce, *
vy hvězdy na nebi, velebte Pána!
Velebte Pána, vy deště a rosy, *
bouře a vichry, velebte Pána!
Velebte Pána, ohni a žáre, *
mrazy a vedra, velebte Pána!
Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
ledy a zimy, velebte Pána!
Velebte Pána, sněhy a jíní, *
vy dny a noci, velebte Pána!
Velebte Pána, světlo i temno, *
blesky a mraky, velebte Pána!
Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej!
Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
Velebte Pána, prameny vody, *
moře a řeky, velebte Pána!
Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
nebeští ptáci, velebte Pána!
Pána chval, zvěři divá i krotká, *
rody všech lidí, velebte Pána!
Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, vy kněží Páně, *
sluhové Boží, velebte Pána!
Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
zbožní a pokorní srdcem ho chvalte!
Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Otce i Syna i Svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.
Ant. Vždy měl v ústech Hospodinovu chválu, zval všechno stvoření ke chvále Stvořitele.
Ant. 3 Pán povýšil pokorného a oslavil ho ve všech končinách země.
Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať krále chválí!
Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají!
V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán povýšil pokorného a oslavil ho ve všech končinách země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 1, 15-16.24
Bůh si mě už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. A ti chválili kvůli mně Boha.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Mé srdce i mé tělo * s jásotem tíhne k živému Bohu.
Mé srdce i mé tělo * s jásotem tíhne k živému Bohu.
Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních.
S jásotem tíhne k živému Bohu.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Mé srdce i mé tělo * s jásotem tíhne k živému Bohu.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Radoval se, že má účast na utrpení Kristově, a nyní radostně jásá, že se mu slavně ukázal.
Nebo: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Radoval se, že má účast na utrpení Kristově, a nyní radostně jásá, že se mu slavně ukázal.
Nebo: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
PROSBY
Kristus Pán dal skrze svou krev život církvi a nás povolal k následování svatého Františka. Pokorně ho prosme a volejme:
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Tys přišel hlásat chudým radostnou zvěst, uč nás, abychom šířili tvé království slovem i skutkem
a účinně obnovovali tvou církev.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Ty jsi světlo národů a učitel svatosti, dej, ať se pevně držíme pravé víry
a zvěstujeme tvé jméno po celé zemi.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Tys dal svým učedníkům přikázání lásky a přikazuješ jim horlivě ho zachovávat,
pomoz nám, abychom prokazovali dobro všem lidem.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Moudrosti věčného Otce, osvěť náš rozum,
abychom zůstávali v tvé lásce a vždy smýšleli správně a svatě.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Kriste Spasiteli, ty jsi se nestyděl pracovat svýma rukama, řiď proto práci našich rukou,
aby všichni viděli naše dobré skutky a velebili našeho Otce v nebesích.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky