31. květen 2024

Navštívení Panny Marie
Svátek

Dnešní svátek věnuje pozornost setkání matky Mesiáše s matkou jeho Předchůdce (Lk 1, 39-56). Tuto událost připomíná liturgie v době adventní přípravy na slavnost Narození Páně. Sv. Bonaventura složil rýmované oficium (1236), které se pak slavilo ve františkánském řádu 2. července. V Čechách se tento svátek slavil poprvé 28. IV. 1387. Zavedl ho arcibiskup Jan z Jenštejna (1386) a složil pro něj vlastní latinské texty. Na jeho naléhání rozšířil papež Urban VI. slavení tohoto svátku pro celou církev (1389) a stanovil pro něj den 2. července. Při úpravě kalendáře podle ustanovení II. vatikánského koncilu (1969) bylo přihlédnuto k přání Jana z Jenštejna, aby se tento svátek slavil v době mezi Zvěstováním Páně a Narozením sv. Jana Křtitele. Zároveň jím vrcholí měsíc květen, věnovaný v lidové zbožnosti úctě Panny Marie.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *

tehdy jsme byli jak ve snách.

Na rtech nám kypěl veselý smích, *

jásotem oplýval jazyk.

Tehdy šla v národech jedna řeč: *

„Pán pro ně učinil divy!“

Veliký div pro nás učinil Pán, *

byli jsme radosti plní!

Pane, náš úděl již k dobrému změň *

jak vyschlé potoky jihu!

Vždycky kdo v slzách zasévají, *

ti budou s jásotem sklízet.

Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *

s pláčem sijí své zrní;

s jásotem vracet se budou zpět, *

v náručí ponesou snopy.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3, 9)

Jestliže dům nebuduje Pán, *

lopotí se marně, kdo jej staví.

Jestli město nestřeží sám Pán, *

hlídati je marně budou stráže.

Marno je vám vstávat před ránem, *

pracovat až dlouho do večera,

pak až v noci jídat krušný chléb: *

sám ho dá i za spánku svým milým.

Hle, jsou darem Páně synové, *

jeho vzácnou odměnou plod lůna.

Čím jsou šípy ruce bojovné, *

tím jsou otci synové z let mládí.

Šťasten, kdo jich plný toulec má: *

sporem v bráně sok ho nezahanbí.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě. 

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *

 a kdo kráčíš jeho cestami!

Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *

blažen budeš, půjde s tebou zdar.

Manželka tvá jako vinná réva *

ponese v tvém domě ovoce,

děti tvé jak letorosty oliv *

stůl ti budou kruhem ovíjet.

Takto bude požehnáno muži, *

který Pána v pravé bázni ctí.

Pán ať požehná ti ze Siónu, †

abys viděl vzkvétat Jeruzalém *

po všechny dny svého života.

Abys viděl i svých synů syny. *

Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7, 27b-28

Moudrost v sobě zůstává, všechno obnovuje, v průběhu věků vchází do svatých duší a tvoří z nich Boží přátele a proroky. Nic není Bohu tak drahé jako ten, kdo přebývá s moudrostí.

Požehnaná tys mezi ženami.

A požehnaný plod života tvého.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys vedl blahoslavenou Pannu Marii vnuknutím Ducha Svatého, aby navštívila Alžbětu; prosíme tě, dej, ať jsme i my vždy poslušni jeho hlasu a můžeme tě spolu s Marií velebit. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky