Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
laskavě přijmi.
Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
nebeskou písní.
K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
k věčné tvé chvále.
Zapal nám s ledvím naše nitro celé
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme
v nichž světlo plane.
Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
Během dne:
Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
z pout smrti věčné.
Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
vždy každou oběť.
Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
seslaný z nebe.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň!
Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost.
Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
Ukázal cestu Mojžiši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme.
Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír.
Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Oslavte Pána, díla Páně.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
3,1 – 4,14
Boží přísliby veleknězi Jozuovi a místodržiteli Zorobábelovi
Hospodin mi ukázal velekněze Jozua, který stál před Hospodinovým andělem. Po jeho pravici stál satan, aby ho obžaloval.
Tu řekl Hospodinův anděl satanovi: „Ať tě Hospodin zkrotí, satane, ať tě zkrotí Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém! Což to není oharek vytažený z ohně?“ Jozue, když stál před andělem, byl oblečen do špinavých šatů. Anděl se ujal slova a řekl těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte ho ze špinavých šatů!“ Pak pokračoval: „Hleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dám tě obléci do slavnostních šatů!“ Potom řekl: „Dejte mu na hlavu čistý turban!“ Vsadili mu na hlavu čistý turban a oblékli ho do šatů. To vše se stalo v přítomnosti Hospodinova anděla.
Hospodinův anděl zapřísahal Jozua: „Tak praví Hospodin zástupů: Jestliže budeš chodit po mých cestách a dobře mi sloužit, pak i ty budeš spravovat můj dům, budeš střežit má nádvoří a já ti dám přístup k těm, kdo zde stojí.
Slyš, veleknězi Jozue, ty i tvoji druhové, kteří před tebou sedí – jsou to mužové, kteří jsou předzvěstí: Přivedu svého služebníka jménem Výhonek. Hle, kámen, který kladu před Jozua! Na tomto jednom kameni je sedm očí, já sám do něho vryji rytinu – praví Hospodin zástupů – v jednom dni odstraním nepravost této země. Tehdy – praví Hospodin zástupů – jeden bude zvát druhého pod vinný kmen a pod fíkovník.“
Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě jako toho, kdo má být probuzen ze spánku. Řekl mi: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Viděl jsem svícen celý ze zlata, nahoře měl baňatou mísu na olej, na ní sedm lamp, a každá lampa, která byla nahoře, měla sedm zobců pro knoty.
Vedle svícnu byly dvě olivy, jedna po pravé straně baňaté mísy, druhá po její levé straně.“ Ujal jsem se slova a řekl jsem andělovi, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“
Tu se ujal slova a řekl mi: „To je Hospodinovo slovo k Zorobábelovi: Ani vojskem, ani silou, ale mým duchem – praví Hospodin zástupů. Kdo jsi ty, veliká horo, před Zorobábelem? Rovina se z tebe stane! On vytáhne poslední kámen nahoru a bude volat: Jak je krásný!
Hospodin mě oslovil: Zorobábelovy ruce založily tento dům a jeho ruce ho dokončí; poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. Kdo pohrdal dnem malých začátků? Zaradují se, až uvidí olovnici v Zorobábelově ruce. Těch sedm lamp jsou Hospodinovy oči, které prohlížejí celou zemi.“
Ujal jsem se slova a řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé a levé straně svícnu?“ Podruhé jsem se ujal slova a zeptal se: „Co znamenají dvě olivové ratolesti, které dvěma zlatými trubicemi vylévají zlato?“ Řekl mi: „Ty nevíš, co znamenají?“ Odpověděl jsem: „Nevím, můj pane.“ Odvětil mi: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.“
RESPONSORIUM
Zj 11,4.srov.3
To jsou dvě olivy a dva svícny. * Stojí před Pánem země.
Pán pošle své dva svědky, aby prorokovali. * Stojí před Pánem země.
DRUHÉ ČTENÍ
Z pojednání svatého Maxima Vyznavače, opata, o nejasných místech Písma svatého
(Quaest. 63: PG 90,667-670)
Světlo, které osvěcuje každého člověka
Světlo vyzdvižené na svícen je světlo Otcovo, pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, když přichází na svět, náš Pán Ježíš Kristus. Ten se stal jedním z nás a přijal naše tělo, stal se naším světlem a jako světlo byl zvěstován; to znamená, že ten, který je podle přirozenosti Otcovou Moudrostí a Božím Slovem, je se zbožnou vírou hlásán v Boží církvi, a když je život uspořádán podle zásad ctnosti, je toto Světlo zachováváním přikázání vysoko vyzdvihováno, až svítí všem národům. Svítí všem, kteří jsou v domě, to jest na tomto světě, jak sám Bůh a Slovo na jednom místě říká: Nikdo nerozsvěcuje svítilnu, aby ji postavil pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě. Světlem míní samozřejmě sebe: ten, který byl ze své přirozenosti Bohem, se podle Božího plánu spásy stal také člověkem.
Domnívám se, že právě to rozpoznal i veliký David, když nazývá Hospodina světlem; říká přece: Svítilnou mým nohám je tvůj zákon a světlem mé stezce. Ano, takový je můj Spasitel a Bůh, že zaplašuje temnoty nevědomosti a hříchu, a proto ho také Písmo nazývá světlem.
Právě on jediný jako světlo zaplašil mrákoty nevědomosti a zahnal temnoty zloby a hříchu, a tak se stal pro všechny cestou spásy. Ctností a věděním přivádí k Otci ty, kdo se plněním Božích přikázání odhodlávají jít za ním jako za cestou spravedlnosti. Svícnem pak se míní svatá církev: skrze kázání v ní Boží Slovo září a osvěcuje paprsky pravdy všechny, kdo přebývají v tomto světě jakoby v domě, a naplňuje duše všech lidí poznáním Boha.
V žádném případě nechce být Slovo drženo pod zmíněnou nádobou: jeho vůlí je, aby bylo umístěno na samém vrcholu jako největší ozdoba církve. Kdyby totiž bylo Boží Slovo drženo literou Zákona jakoby pod nádobou, všichni lidé by přišli o věčné světlo; i kdyby se snažili vymanit ze smyslového vnímání, které klame a je s to pouze přebírat omyly, a nejvýš postihnout hanbu a záhubu každého lidského těla, duchovního vidění by se jim nedostalo. To až skrze Slovo umístěné na svícnu, aby všechny osvěcovalo, totiž Slovo dané církvi, to jest v její duchovní bohoslužbě.
Vždyť litera bez duchovního porozumění má jenom ten smysl, že nahrazuje své vyslovení: neumožňuje, aby k mysli pronikl skutečný význam napsaného.
Nuže, když pěstěním rozjímání i činnosti zapalujeme svou svítilnu, totiž rozum rozsvěcující světlo poznání, nestavme ji pod nádobu, abychom nebyli odsouzeni, že jsme nepostižitelný význam moudrosti nahradili literou. Postavme naopak své světlo na svícen; tím přirozeně míním svatou církev, jež na výšinách pravého poznání zapaluje pro všechny pochodeň Božího učení.
RESPONSORIUM
Jan 12,35.36; 9,39
Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla tma. * Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste byli syny světla.
Já jsem přišel na tento svět, aby ti, kdo nevidí, viděli. * Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste byli syny světla.
MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky