13. duben 2024

Bl. Markéty z Citta di Castello, panny, terciářky
pro dominikány (OP)

Narodila se na hradě Metole v Itálii v roce 1287. Už od narození byla slepá a tělesně postižená. Rodiče se za ni styděli a až do jejích šestnácti let ji skrývali doma. O její výchovu se starala chůva a hradní kaplan, který rozpoznal inteligenci dítěte a postupně ji vedl k Božím tajemstvím a k rozhodnutí cele se zasvětit Kristu. Aby se jí rodiče zbavili, zavřeli ji jako rekluzu několik kilometrů od hradu. Později ji odvezli do Città [Čita] di Castello a tam ji opustili. Ujaly se jí některé křesťanské rodiny ve městě a posléze ji mezi sebe přijaly terciářky sv. Dominika. Markéta byla přes všechny své neduhy aktivní – navštěvovala vězně, pomáhala nemocným, utěšovala umírající. Vynikala v modlitbě, naučila se nazpaměť celý žaltář i jiné modlitby. Z modlitby a každodenní účasti na eucharistii čerpala světlo a sílu. Zemřela 13. dubna 1320. Od roku 1424 je její tělo uloženo v kostele sv. Dominika v Citta di Castello. Její kult potvrdil 6. dubna 1675 papež Klement X.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Panno, ty s lampou hořící

jsi vyšla k sňatku s Pánem svým,

přeslavným Vládcem, jejž vždy ctí

nebeské sbory zpěvem svým.

Andělů družko milená,

nejčistším svazkem spojená

se Snoubencem svým nebeským

jdeš mu vstříc s věncem panenským.

Nauč nás, jak je třeba žít,

pomáhej nám svou přímluvou,

ať můžem vždy včas odhalit

nepřátel šalbu záludnou.

Nechť Maria, květ panenství,

vždy prosí za nás u Syna,

ať se nás v tomto vyhnanství

svou mocnou rukou ujímá.

Ať Bohu chválou bezmeznou

zní všechny věky věčnosti

nad touto pannou vítěznou,

kterou dnes celé nebe ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Blažíš mě, Pane, svými skutky, já plesám nad dílem tvých rukou, aleluja.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je oslavovat Pána, *

opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,

zrána tvou milosrdnost hlásat, *

za noci potom tvoji věrnost

s desítistrunnou harfou, s lyrou *

a s chvalozpěvy při citeře.

Blažíš mě, Pane, svými skutky, *

já plesám nad dílem tvých rukou.

Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *

jak myšlenky tvé přehluboké!

Nerozumný to nepochopí, *

bláhový pro to nemá smysl.

Ať jako plevel bují hříšní, *

ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,

to všechno jim je k věčné zkáze: *

ty však jsi navždy svrchovaný!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, †

tví nepřátelé, Pane, zhynou, *

bezbožní budou rozprášeni.

Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *

olejem čerstvým pomazals mě.

Zvysoka shlížím na odpůrce, *

naslouchám řečem pomlouvačů.

Jak palma vzkvete spravedlivý, *

vzroste jak libanonský cedr.

Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *

pokvetou na nádvořích Božích.

Ponesou ovoce i v stáří, *

zůstanou šťavnatí a svěží

a budou svědčit: Pán je věrný, *

je skála má, je právo samo!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Blažíš mě, Pane, svými skutky, já plesám nad dílem tvých rukou, aleluja.

Ant. 2 Já život beru i dávám, zraňuji i uzdravuji, aleluja.

Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32, 1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

Poslyšte, nebesa, co chci říci, *

země, naslouchej slovům mých úst.

Ať má nauka padá jak déšť, *

má slova ať kanou jak rosa,

jak lijavec na zeleň, *

jak vláha na trávu;

jméno Páně chci vzývat, *

vzdejte čest našemu Bohu!

Boží díla jsou dokonalá, *

a všechny jeho cesty spravedlivé.

Bůh je věrný, není v něm klamu, *

je spravedlivý a přímý.

Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *

je to pokolení zlé a zvrácené.

Takhle se Pánu odvděčuješ, *

lide pošetilý a nerozumný?

Což on není tvůj Otec, *

který tě učinil, stvořil a vyvolil?

Jen vzpomeň na dávné dny, *

jen pomysli na jednotlivá pokolení!

Ptej se svého otce, a on ti poví, *

ptej se svých starců, a oni ti řeknou:

Když Nejvyšší rozděloval národy, *

když odděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů *

podle počtu synů praotce Izraele;

údělem Páně je jeho lid, *

Jákob je jeho dědičným podílem.

Nalezl ho na poušti, *

na místě hrůzy a v stepní pustině,

zahrnul ho přízní a odchoval, *

opatroval jak zřítelnici svého oka.

Jak orel volá k letu svá mláďata *

a nad nimi poletuje,

tak nad ním široce rozepjal křídla *

a nosil ho na svých perutích.

Pán sám ho vedl *

a nebyl s ním žádný cizí bůh.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Já život beru i dávám, zraňuji i uzdravuji, aleluja.

Ant. 3 Slávou a ctí jsi ověnčil svého Pomazaného, aleluja.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy, a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1, 22)

Pane, náš vladaři, †

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *

velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!

Navzdory odpůrcům †

už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *

že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.

Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:

co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *

Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!

Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *

ověnčil jsi ho slávou a ctí;

jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *

všechno mu k nohám položil:

ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †

na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *

co jen se hemží stezkami vod.

Pane, náš vladaři, *

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Slávou a ctí jsi ověnčil svého Pomazaného, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pís 8, 7

Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

Po tvé tváři, Pane, toužím.

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Tobě říká mé srdce: Hledám tvou tvář. * Aleluja, aleluja.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce. Aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce. Aleluja.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,

nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,

pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,

na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,

dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys blahoslavené Markétě vynahradil světlo přirozené božským světlem vnitřním, aby mohla osvíceným zrakem srdce nazírat tebe jediného; buď, prosíme, světlem našich očí, abychom byli zbaveni temnot tohoto světa a došli do věčného jasu nebeské vlasti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky