17. březen 2024

Pátá Neděle postní
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Tajemným zvykem vedeni

svatý půst zachovávejme,

jenž okruh čtyřiceti dní,

všem dobře známý, proběhne.

Už Zákon s proroky jej znal

a všem jej doporučoval,

pak posvětil jej Kristus sám,

všech věků Tvůrce a náš Pán.

Buďme teď ve všem střídmější:

v pokrmech, v spánku, při řeči,

i ve svých žertech, v nápoji,

a bděme ostražitěji.

Chraňme se svodů lákavých,

jsou zkázou myslí těkavých,

a nesvolme, by chytrou lstí

nás tyran svedl v otroctví.

To, trojjediný Bože, dej,

a v tom nám nejvíc pomáhej,

ať tato postní doba všem

přináší požehnanou žeň. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)

Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †

na cestu hříšníků kdo nestoupá *

a nesedává v kruhu rouhačů,

kdo naopak se těší ze zákona Páně *

a dnem i nocí o něm přemítá.

Je jako strom při živých vodách zasazený, *

ovoce nese správně ve svůj čas

a jeho listí nikdy nezvadá, *

cokoli počne, všechno se mu daří.

Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *

ti jsou jak pleva unášená větrem.

Bezbožní proto neobstojí na soudu *

a hříšní v shromáždění spravedlivých.

Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *

zlá cesta hříšných vede do záhuby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. V kříži Páně poznáváme strom života.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

Proč se bouří kmeny pohanů, *

národy proč snují marné plány?

K boji povstávají králové, †

smlouvají se vládci proti Pánu, *

proti jeho pomazanému.

„Zpřetrhejme jejich okovy, *

shoďme ze sebe ta jejich pouta!“

Směje se jim na nebesích Pán, *

úsměšek má pro ně na svém trůnu.

Potom k nim však s hněvem promluví, *

vyděsí je ve svém rozhořčení:

„Já jsem svého krále dosadil *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Rozhodnutí Páně rozhlásím. †

Takto ke mně promluvil můj Pán: *

„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.

Požádej, a národy ti dám, *

zemi budeš vlastnit do všech končin.

Povládneš jim prutem železným, *

jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“

Proto, králové, už prohlédněte, *

poučit se dejte, vládci země!

V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *

v rozechvění líbejte mu nohy,

ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †

neboť hněvem snadno může vzplanout. *

Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

Pane, kolik je mých nepřátel, *

kolik těch, kdo proti mně se strojí!

Kolik těch, kdo o mně říkají: *

„Toho ani Bůh už nezachrání!“

Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *

jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!

Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *

vyslyšel mě ze své svaté hory.

Klidně uléhám a klidně spávám, *

klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.

Ani tisíců se nezaleknu, *

když kol dokola mě obkličují.

Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †

Vždy mým protivníkům rozbils tváře *

a všem zlým jsi povyrážel zuby.

Jenom u Pána je jistá spása, *

sešli svému lidu požehnání!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Kdo zachovává mé slovo.

Neumře navěky.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu Židům

1,1 – 2,4

Syn Boží vyniká nad anděly

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo.

Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl:

„Ty jsi můj syn,

já jsem tě dnes zplodil“?

A dále:

„Já mu budu otcem a on mi bude synem.“

A až bude opět uvádět svého prvorozeného na svět, řekne:

„Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

O andělích žalmista mluví takto:

„Užívá větrů jako svých poslů

a ohnivých plamenů jako svých služebníků“,

ale o Synovi říká:

„Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky“

a

„Žezlo spravedlnosti je žezlo jeho království.

Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost;

proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh,

olejem radosti před tvými druhy.“

A dále:

„Ty jsi, Pane, na počátku položil základy zemi

a dílem tvých rukou jsou nebesa.

Ta pominou, ale ty zůstáváš;

nebesa zetlí jak oděv,

jako plášť je svineš

a vymění se jako šaty.

Ty však zůstáváš stále týž a tvá léta nepřestanou.“

Kterému andělovi kdy řekl:

„Seď mi po pravici,

dokud ti nepoložím jako podnož k nohám tvé nepřátele“?

Což nejsou všichni andělé jen duchové, poslaní k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?

Proto mnohem více pozornosti musíme věnovat tomu, co jsme slyšeli, abychom se snad neminuli s přístavem spásy. Když už to, co oznámili andělé, mělo svou platnost – takže všichni, kdo to přestoupili nebo to nechtěli slyšet, byli potrestáni, jak zasloužili – mohli bychom uniknout my, kdybychom se chovali nevšímavě k tak vznešené spáse? Začal ji přece hlásat sám Pán a nám ji odevzdali jako spolehlivou ti, kdo to sami slyšeli. Přitom sám Bůh to potvrzoval znameními, zázraky a rozmanitými projevy moci, ano i dary Ducha Svatého, které on rozděluje, jak sám chce.

RESPONSORIUM

Žid 1,3; 12,2

Ježíš Kristus je odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.

Ten, od něhož pochází naše víra, místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z velikonočních listů svatého Atanáše, biskupa

(Ep. 14,1-2: PG 26,1419-1420)

Nadcházející svátek Páně neslavme slovy, ale skutky

Slovo, které se pro nás stalo vším, je nám nablízku. Je to náš Pán Ježíš Kristus, ten, který slibuje, že bude stále s námi. Vždyť přece říká: Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. A stejně jako je naším pastýřem, veleknězem, cestou a branou a stal se pro nás vůbec vším, právě tak je naším svátkem a slavností, jak říká Apoštol: Vždyť náš velikonoční beránek Kristus je už obětován, ten, který byl očekáván. Ale zazářil nám také jako odpověď na prosby žalmisty volajícího: Radosti má, vytrhni mne z obležení nepřátel. To je pravá radost a to je skutečná slavnost: zapuzení všeho zla; každý má k takové radosti dospět, a proto musí žít bezúhonně a mít stále na paměti pokoj bázně Boží.

Tak také žili svatí: po celou dobu svého života se radovali jako ve svátek. Jeden z nich, blažený David, vstával ne jednou, ale sedmkrát za noc a v modlitbách vzýval Boha. Jiný zase, veliký Mojžíš, jásal a zpíval hymny a chvály za vítězství nad faraonem a nad těmi, kteří Hebrejce utlačovali těžkou robotou. A konečně další, jako veliký Samuel nebo blažený Eliáš, s opravdovou radostí konali posvátnou bohoslužbu. Svým dobrým životem dosáhli svobody a účastní se nyní nebeské slavnosti; radují se ze svého někdejšího putování po zemi stínů a znají již, jaký je rozdíl mezi skutečností a předobrazem.

Jakou cestou se však při nynější slavnosti dáme my? A když se blížíme k tomuto svátku, koho budeme mít za vůdce? Jistě nikoho jiného než toho, jehož společně nazýváme svým Pánem, Ježíše Krista, neboť on sám říká: Já jsem cesta. On je ten, který na sebe vzal hřích světa, jak praví svatý Jan. On očišťuje naše duše, jak o tom jinde mluví prorok Jeremiáš: Stoupněte si na začátku cest a dívejte se, ptejte se, která cesta je dobrá, a na ní najdete obnovení svých duší.

Když byli nečistí kdysi pokropeni krví kozlů a posypáni popelem z jalovic, mohli být očištěni pouze tělesně. Nyní však milost Božího Slova očišťuje každého v plnosti. Půjdeme-li za tímto Slovem, můžeme již zde jakoby v předsíních nebeského Jeruzaléma předem připravovat onen věčný svátek. Stejně jako svatí apoštolové, kteří následovali svého vůdce Spasitele tak, že byli a dosud jsou učiteli této milosti. Vždyť říkali: My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Podobně i my následujeme Pána; a jeho svátek neslavíme pouze slovy, ale i skutky.

RESPONSORIUM

Srov. Žid 6,20; Jan 1,29

Jako předchůdce vstoupil pro nás do svatyně beránek bez poskvrny. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.

Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tvůj Syn nás tak miloval, že se z lásky vydal na smrt za spásu světa; dej nám svou milost, abychom i my milovali své bratry a zůstávali v tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky