22. červenec 2024

Sv. Marie Magdalény
Svátek

Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časné ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Žalm 118 (119), 129-136
XVII – פ (Pé)
Rozjímání o Božím zákoně
Naplněním zákona je láska. (Řím 13, 10)

Příkazy tvé jsou podivuhodné, *

proto má duše je zachovává.

Zjevení tvých slov osvěcuje, *

vede i prosté k porozumění.

Otvírám ústa, po dechu lapám, *

jak prahnu po tvých ustanoveních.

Obrať se ke mně, milostiv buď mi *

jak těm, kdo v lásce mají tvé jméno.

Podle svých výroků veď moje kroky, *

ať nemá nepravost nade mnou vládu.

Z lidského útisku vysvoboď mě, *

budu dbát věrně tvých nařízení.

Zjev jasnou tvář svému služebníku *

nauč mě, Pane, svým přikázáním!

Potoky slz mi z očí kanou *

nad těmi, kteří ruší tvůj zákon.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Podle svých výroků veď moje kroky, Pane.

Ant. 2 Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Žalm 81 (82)
Boží soud nad nespravedlivými soudci
Nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. (1 Kor 4, 5)

Bůh mocně povstal v božské radě, *

uprostřed bohů soud svůj koná.

„Jak dlouho chcete soudit křivě *

a nadržovat bezbožníkům?

Sirotky, utištěné chraňte, *

slabým a nuzným dejte právo,

svobodu bezmocným a chudým, *

vytrhněte je z rukou hříšných!“

Neslyší však a nepochopí, †

slepě se potácejí ve tmách; *

základy země kolísají.

Tu jsem k nim promluvil: „Jste bozi, *

všichni jste syny Nejvyššího:

přesto však zemřete jak lidé, *

padnete jako každý z knížat!“

Vstaň, Bože, ty buď soudcem světa, *

vždyť všechny národy ti patří!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jen jeden je zákonodárce a soudce, kdo však jsi ty, když soudíš bližního?

Ant. 3 K Pánu jsem volal, a on mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji
V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *

a on mě vyslyšel.

„Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *

jazyka lživého!“

Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *

ty lživý jazyku?

Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *

uhlíky z kručinek.

Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *

ve stanech kedarských!

Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *

kdo nenávidí mír!

Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *

a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. K Pánu jsem volal, a on mě vyslyšel.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 9, 36.27a

Běžím o závod, ale ne jen tak bez cíle, zápasím pěstí, ale ne tak, jako bych jen bil do vzduchu. Držím však svoje tělo v tuhé kázni a podrobuji si ho.

Nalezla jsem miláčka svého srdce.

Uchopila jsem ho a už ho nepustím.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky