Narodil se v Todi v Umbrii. Strávil nějaký čas jako kněz a papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli. V roce 649 se stal papežem a téhož roku na lateránské synodě odsoudil bludnou nauku monotheletistů, zavrženou už na II. konstantinopolském koncilu (553). Hájil katolickou víru, že Kristus jako dokonalý člověk měl kromě božské vůle také lidskou. Císař Konstans II. ho dal zatknout (653) a násilím dopravit do vězení v Konstantinopoli. Tam ho odsoudili k smrti, ale rozsudek mu změnili ve vyhnanství. Odvezli ho na Taurický Chersones (dnešní Krym), kde vysílen útrapami zemřel (656). Je to poslední papež – mučedník.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe v tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.
Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
Blaze těm, kdo zachovají právo, *
kdo si vždycky vedou spravedlivě!
Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!
Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
radovat se radostí tvých věrných *
a tvým dědictvím se honosit!
Hřešili jsme jako naši předci, *
žili bezbožně a v nepravosti.
Naši předci za egyptských časů *
nechápali tvoje velké činy,
nemyslili na tvá dobrodiní, *
vzepřeli se Pánu u moře.
Zachránil je přesto pro své jméno, *
aby ukázal svou velkou moc.
Proti moři zahrozil a vyschlo, *
vodou je jak stepí provedl.
Vytrhl je z ruky nenávistných, *
vykoupil je z moci nepřátel!
Spláchly vody jejich protivníky, *
ani jediný z nich nezůstal.
Tehdy jeho slovům uvěřili, *
tehdy zapěli mu chvalozpěv.
Zas však jeho skutků zapomněli, *
nevyčkali, jak on rozhodne,
chtivostí se v poušti dali strhnout, *
pokoušeli Boha v pustině.
Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
ale s tím i zhoubnou nákazu.
Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
na Árona, zasvěcence Páně:
Datana pak pohltila země, *
zasypala Abiramův houf,
rozmohl se požár v jejich tlupě, *
sžehl plamenem ty bezbožné.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.
U Horebu odlili si tele, *
modle kovové se klaněli,
a tak svoji slávu zaměnili *
za podobu býložravce z kovu.
Na zachránce Boha zapomněli, *
jaké konal divy v Egyptě,
jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
jaký v Rudém moři velediv.
Už se chystal k jejich zahubení, *
kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
nebyl se jich vůči němu zastal, *
aby zdržel zhoubný jeho hněv.
Opovrhli vytouženou zemí, *
jeho slovům věřit odmítli,
ustavičně reptali v svých stanech, *
hlasu Páně odpírali sluch.
Vztáhl na ně paži přísahaje, *
že je v poušti zcela rozmetá,
v národech že rozptýlí rod jejich, *
rozpráší je po všech končinách.
Přidali se k Baál Peórovi, *
z žertev mrtvých bohů jídali.
Hanebnostmi popouzeli Pána, *
až je stihla rána morová.
Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
a tak mor byl opět odvrácen.
Což mu připočteno za zásluhu *
z rodu do rodu a na věky.
U vod meribských pak rouhali se, *
že i Mojžíš zkusil kvůli nim:
neboť tak mu rozdráždili mysl, *
že byl stržen k slovům nemoudrým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.
Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
jak jim bylo Pánem řečeno,
nýbrž s pohany se pomísili, *
chytili se jejich špatností.
Uctívali s nimi jejich modly, *
které pro ně byly nástrahou,
takže svoje syny a své dcery *
přinášeli v oběť démonům.
Nevinnou krev marně prolévali, *
krev svých dětí, synů jako dcer,
na oltáři kananejských model, *
hříchem krve znesvětili kraj.
Tak se svými skutky poskvrnili, *
takto byli Bohu nevěrni!
Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
pojal odpor k svému dědictví.
V ruce pohanů je proto vydal; *
vládli jim, kdo chovali k nim zášť.
Utiskovali je nepřátelé, *
jejich moci byli poddáni.
Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
oni však mu vzdorovali stále; *
do svých vin se propadali dál.
On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
kdykoli je slyšel naříkat,
kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
z lásky nesmírné se slitoval,
takže vzbudil soucit k nim i ve všech, *
u kterých se octli v zajetí.
Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
shromáždi nás z krajin pohanských,
ať tvé svaté jméno velebíme, *
slávou tvou se smíme honosit!
Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
od počátku věků na věky! *
Všechen lid ať nyní volá: Staň se!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
5,1-14
Vidění Beránka
Já, Jan, uviděl jsem v pravici toho, který seděl na trůně, svitek popsaný uvnitř i zvenčí, zapečetěný sedmi pečetěmi. Také jsem spatřil mocného anděla, jak velkým hlasem provolává: „Kdo je hoden ten svitek otevřít a rozlomit jeho pečeti?“ A nikdo ani na nebi, ani na zemi nemohl ten svitek otevřít a do něho nahlédnout. Já jsem velice plakal, že nikdo nebyl shledán hodným, aby ten svitek otevřel a nahlédl do něho. Ale jeden z těch starců mi řekl: „Neplač! Hle, zvítězil lev z Judova kmene, Davidův potomek. On ten svitek s jeho sedmi pečetěmi otevře.“
A viděl jsem mezi trůnem se čtyřmi bytostmi a mezi starci Beránka, který vypadal jako zabitý. Měl sedm rohů a sedm očí, to je sedm Božích duchů, poslaných na celou zemi. Beránek přišel a vzal svitek z pravice toho, který seděl na trůně. A když ten svitek vzal, ty čtyři bytosti padly před Beránkem, a také těch čtyřiadvacet starců, z nichž každý držel citeru a zlatou misku plnou kadidla: to jsou modlitby svatých. A zpívali píseň novou:
„Jsi hoden vzít svitek
a rozlomit jeho pečeti,
protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu lidi
z každého kmene, jazyka, lidu i národa
a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království a kněze vládnoucí nad zemí.“
Potom jsem měl vidění a uslyšel jsem hlas velkého množství andělů shromážděných kolem trůnu, bytostí a starců – bylo jich na milióny a stamilióny – a volali silným hlasem:
Beránek, který byl zabit, si zaslouží,
aby přijal moc, bohatství, moudrost
a sílu, čest, slávu i chválu!“
A všechno tvorstvo na nebi, na zemi, v podsvětí i na moři, a vše, co je v nich, jsem slyšel volat: „Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva i moc na věčné věky!“
Tu ony čtyři bytosti přidaly: „Amen!“ a starci padli na tvář a poklonili se.
RESPONSORIUM
Zj 5,9.10
Jsi hoden, Pane, vzít svitek a rozlomit jeho pečeti, protožes byl zabit * a svou krví jsi nás vykoupil Bohu, aleluja.
Vytvořil jsi z nás našemu Bohu království a kněze. * A svou krví jsi nás vykoupil Bohu, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Martina I.
(Epist. 17: PL 87,203-204)
Pán je blízko, proč bych se trápil starostí
Milovaní, veškerým naším přáním je stále vám svými dopisy poskytovat útěchu a ulehčovat vaši starost o mne a s vaší starostí i starost všech křesťanů a našich bratří, kteří mají z lásky k Pánu o mne starost. Nuže, zatím vám napíšu, co nás trápí, a ve jménu Krista, našeho Boha budu mluvit pravdu.
Poté, co jsme byli zcela vytrženi z víru světa a našimi hříchy odvrženi, byli jsme vlastně zbaveni vlastního života. Všichni původní obyvatelé této krajiny jsou pohané a ti další, kteří zde žijí, přijali pohanské mravy, neznají dočista žádnou vzájemnou lásku, ani takovou, kterou lidská přirozenost soustavně projevuje, často v podobě soucitu, dokonce mezi barbary.
Podivil jsem se ovšem, a dosud se divím bezohlednosti a bezcitnosti všech, kteří kdysi patřili ke mně, i mých přátel a příbuzných, kteří na mne v mém neštěstí zapomněli tak dokonale, že ani nechtějí vědět, kde se nalézám anebo jsem-li vůbec ještě na světě nebo ne.
S jakým asi svědomím můžeme předstoupit před Kristovu soudnou stolici? Všichni lidé budou tehdy žalobci a všichni budou skládat účty, všichni, kteří jsou ze stejné hlíny a látky. Co za strach to padlo na ty lidi, že vůbec neplní Boží přikázání? A co je to za bázeň tam, kde se není čeho bát? Nebo nás zlí duchové do takové míry nechávají přikrýt zapomněním? Či jsem se vůči celému společenství církve projevil jako takový nepřítel a vůči nim jako protivník?
Bůh však chce, aby všichni došli spásy a dosáhli poznání pravdy. Kéž tedy na přímluvu svatého Petra upevní jejich srdce v pravé víře, kéž je posilní proti všem bludařům a proti každé osobě, která je nepřítelem naší církve, kéž je uchrání otřesů a zmatků, zejména pastýře, který jim teď bude stát v čele. Kéž vůbec v ničem neodpadnou ani se neodchýlí ani nic nevynechají z toho, co před Pánem a jeho svatými anděly písemně vyznali, a to až do nejmenších podrobností. A kéž spolu se mnou, nehodným, jednou přijmou z rukou našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista korunu spravedlnosti za pravou víru.
O toto mé ubohé tělo se zajisté postará sám Pán, tak jak se mu zlíbí – ať už je ponechá v neustálých trápeních, nebo mu dopřeje mírného zotavení. Pán je blízko, tak proč bych se trápil starostí? Doufám v jeho slitování a doufám, že nebude otálet a ukončí můj život tam, kde přikáže.
Všechny vaše pozdravujte ve jménu Páně. A také všechny, kdo pro lásku Boží se mnou v mých okovech cítili. Nebeský Bůh ať vás svou mocnou rukou chrání od všeho pokušení a zachová vás pro své království.
RESPONSORIUM
2 Tim 4, 7-8a; Flp 3, 8b. 10
Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. * Teď už mě čeká věnec spravedlnosti. Aleluja.
Všecko považuji za škodu ve srovnání s poznáním Krista a účastí na jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. * Teď už mě čeká věnec spravedlnosti, aleluja.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, s tvou pomocí dokázal svatý papež a mučedník Martin obdivuhodně vzdorovat hrozbám i mukám; dej i nám sílu, abychom snášeli protivenství s neochvějnou stálostí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky