Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Kdo z víry v Boha žijeme,
s nadějí k věčnu spějeme,
z milosti lásky nejčistší
vzdávejme chválu Ježíši.
Když v devět hodin vedli ho
na smrt, Beránka tichého,
tu s křížem na svých ramenou
nalezl ovci ztracenou.
Proto jej prosme zkroušeni,
z otroctví vysvobozeni,
ať dluhopis náš zničí včas,
nežli z pout světa vezme nás.
Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Nadešly nám postní dny, abychom konali pokání za hříchy a došli spásy.
Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
Po celý den já přemítám o něm.
Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
činí mě vůle tvá, stále je se mnou.
Rozumem předčím své učitele, *
protože o tvých výrocích hloubám.
Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
neboť plním tvá přikázání.
Od špatných cest já zdržuji nohy, *
abych tvé slovo vždy zachovával.
Neuhýbám před tvými soudy, *
protože tys mi dal poučení.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
víc nežli med mi chutnají v ústech!
Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
odpor mám ke každé nepravé cestě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?
Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
své hory Sión, kde sídlo jsi měl.
Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše.
Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
svá znamení vztyčili uprostřed ní.
Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
sekyrou chvojí nasekat jde,
veškeré dřevěné dílo a řezby *
tříštili mlatem a sekyrou.
Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
stan tvého jména až do základu.
Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
svatyně Boží a vypalme je!“
Jsme bez tvých znamení, proroka není *
a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě...
Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?
Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
necháváš v klíně svou pravici?
Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
jenž skutky spásy na zemi koná.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.
Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
žralokům jsi za pokrm jej dával.
Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
vysušil jsi mocné vodní toky.
Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
ustálení měsíce i slunce.
Vymezil jsi všechna pásma země, *
stvořils letní období i zimní.
Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!
Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
chudé své neponech v zapomenutí!
Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
plna je stonů a násilných skutků.
Utisklé nenech v hanbě a haně, *
nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!
Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
pamatuj, kterak tě uráží blázen!
Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
na vřískot těch, kdo na tebe sočí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nadešly nám postní dny, abychom konali pokání za hříchy a došli spásy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jl 2, 17
Kněží, Hospodinovi služebníci, ať pláčou mezi předsíní a oltářem a říkají: „Ušetř, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví v potupu, aby nad ním nevládli pohané!“
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane.
Nového, stálého ducha mi dej.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, provázej nás svou milostí a pomáhej nám, abychom ti oddaně sloužili. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky