6. prosinec 2024

Sv. Mikuláše, biskupa
nezávazná památka
(v českobudějovické diecézi: slavnost)

Byl biskupem v Myře v maloasijské Lykii (na dnešním území Turecka). Zemřel kolem poloviny 4. století. Jeho úcta se rychle rozšíříla po celé východní oblasti a od 10. století i na Západě. V roce 1082 byly jeho ostatky přeneseny do italského města Bari.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,

slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,

proto mu pěje naše vděčné stádce

píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého

obhájce pravdy učinil si z něho,

pevného v boji, aby mohl tvůj lid

na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,

byl světlem slepých, všude mírnil bídu,

všem stal se vším, byl prozíravým otcem

Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené

svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle

jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme

i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,

stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,

Svatému Duchu chválou stejně vroucí

ať zní svět celý. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I

Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí, *

napadni ty, kdo mě napadli!

Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †

povstaň a pospěš mi na pomoc, *

řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“

Zato má duše zajásá v Pánu *

z radosti nad jeho pomocí.

Tělem i duší pak budu volat: *

„Pane, kdo tobě se vyrovná!

Ty chráníš slabého před silnějším, *

chudáka před oloupením!“

Oni však předvedli falešné svědky *

k výslechu o tom, co nemohou znát.

Zlem se mi za dobro odvděčili: *

usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

Když oni stonali, já chodil v žíních, †

za ně sám sebe mořil jsem posty – *

kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

Tak jako pro svého přítele, bratra, †

chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *

shrben a posypán popelem.

Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *

shlukli se proti mně do jednoho,

tlačí se na mne i ti, které neznám, *

potupným křikem mě bez dechu štvou.

hanebně se mi posmívají, *

skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †

Zachraň mě před jejich zběsilostí, *

můj život vyrvi ze spárů lvích!

Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *

chvály před četným shromážděním.

Aby se nade mnou neradovali *

všichni ti úskoční nepřátelé,

aby se pohledem nedomlouvali, *

kdo na mne bez příčin mají zášť.

Ty, Pane též to vidíš: už nemlč, *

nevzdal se, Pane, ode mne!

Procitni, povstaň mi na ochranu, *

zastaň se, Pane a Bože můj!

Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †

ať mohou říkat: „Pán je velký! *

Je svému věrnému zachráncem!“

Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *

bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

Navštiv mě, Pane, svým milosrdenstvím.

A svou spásou podle svého slova.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

19,16-25

Egypťané a Asyřané se obrátí

V ten den budou Egypťané jako ženy, zděsí se a budou se bát rozmáchnuté ruky Hospodina zástupů, kterou se na ně rozmáchne. Judská země se Egypťanům stane postrachem; kdokoli si ji připomene, zděsí se nad úradkem, který o ní pojal Hospodin zástupů.

V ten den bude v egyptské zemi pět měst, která budou mluvit kananejskou řečí a přísahat při Hospodinu zástupů; jedno z nich se bude jmenovat „město slunce“.

V ten den bude Hospodinův oltář uprostřed egyptské země a Hospodinův památný sloup na její hranici. Bude znamením a svědectvím pro Hospodina zástupů v egyptské zemi. Když budou volat k Hospodinu kvůli tyranům, pošle jim zachránce a obhájce, který je vysvobodí. Hospodin se dá poznat Egypťanům a v ten den Egypťané poznají Hospodina, budou ho ctít obětmi i obětními dary, budou skládat Hospodinu sliby a splní je. Hospodin bude bít Egypt ranou, kterou ho vyléčí, takže se obrátí k Hospodinu a on je vyslyší a uzdraví.

V ten den bude cesta z Egypta do Asýrie. Asyřané budou chodit do Egypta a Egypťané do Asýrie. Egypťané s Asyřany budou sloužit Bohu.

V ten den se spojí Izrael s Egypťany a Asyřany jako třetí, stane se požehnáním uprostřed země, které Hospodin zástupů požehná takto: „Požehnaný buď můj lid Egypťané, dílo mých rukou Asyřané a mé dědictví Izrael.“

RESPONSORIUM

Iz 19,21.22; Lk 13,29

V ten den Egypťané poznají Hospodina, * obrátí se k Hospodinu a on je vyslyší a uzdraví.

A přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu a zaujmou místo u stolu v Božím království. * Obrátí se k Hospodinu a on je vyslyší a uzdraví.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na Janovo evangelium

(Tract. 123,5: CCL 36,678-680)

Tíhu smrti nechť přemáhá síla lásky

Pán se ptá na to, co předem věděl. Ptá se, nikoli jednou, ale i podruhé a do třetice, zda ho Petr miluje. Stejněkrát slyší od Petra, že ho miluje, a stejněkrát Petrovi svěřuje, aby pásl jeho ovce.

Po trojím zapření přichází trojí vyznání, aby jazyk nesloužil lásce méně než strachu a aby se nezdálo, že hrozba smrti vyvolá více slov než skutečnost života. Zatímco strach se projevil zapřením pastýře, úkolem lásky by měla být péče o jeho stádo.

Ti, kdo pasou Kristovy ovečky v takovém duchu, jako by patřily jim, a ne Kristu, přesvědčivě ukazují, že nemilují Krista, ale sebe.

Ona opakovaně vštěpovaná slova Kristova probouzejí k bdělosti vůči těm, na něž si stěžuje apoštol: Všichni jdou za svým prospěchem, ne za tím, co je Kristovo.

Vždyť co znamená ono: Miluješ mě? Pas moje ovce! Je to, jako by bylo řečeno: Jestliže mě miluješ, nemysli na svou vlastní pastvu, ale na mé ovce. Pas je a nezapomínej, že patří mně, a ne tobě. Snaž se, aby byly mou slávou, nikoli tvou, mým vlastnictvím, nikoli tvým, mým bohatstvím, nikoli tvým. A nezařazuj se mezi ty, kteří přispívají k nebezpečnosti doby svou sebeláskou a vším ostatním, co s tímto pramenem zla souvisí.

Kristovi pastýři ať jsou tedy nesobečtí a pasou ovce ne jako svůj, ale Kristův majetek.

Především však se musí každý pastýř Kristova stáda vyvarovat, aby nešel za vlastním prospěchem místo za tím, co si přeje Ježíš Kristus; a nikdo nesmí těch, za které Kristus prolil svou krev, zneužívat k uskutečnění vlastních cílů.

Kristova láska se musí v pastýři jeho ovcí rozhořet takovým duchovním žárem, že přemůže i přirozený strach před smrtí, který nás naplňuje, i když chceme žít s Kristem.

Ať je však tíha smrti jakákoli, musí ji přemoci síla lásky. Vždyť milujeme toho, který je náš život, a přesto neváhal za nás zemřít.

Kdyby tíha smrti neexistovala a smrt byla lehká, sláva mučedníků by nebyla nijak veliká. Jestliže si však dobrý Pastýř, který položil za své ovce vlastní život, z těchto ovcí vybral tolik mučednických svědků, tím spíš se mají až na smrt bít za pravdu a do krve bojovat proti hříchu ti, kterým Kristus svěřil své ovce, aby jim byli pastýři, učiteli a vůdci.

Kristus dal zajisté svou smrtí příklad. Kdo by nenahlédl, že především pastýři mají následovat tohoto Pastýře, jestliže ho následovalo i tolik oveček? Ostatně i sami pastýři jsou ovcemi jediného Pastýře jediného stáda. Neboť všechny nás přijal za své ovce a za všechny trpěl a dokonce se sám stal ovcí, aby se mohl za všechny obětovat.

RESPONSORIUM

Sir 45, 3; Žl 77 (78), 70. 71

Pán ho před králem podporoval, pro svůj lid mu dal přikázání * a ukázal mu svou slávu.

Pán si zvolil svého služebníka, ať pase Izraele, dědictví svoje, * a ukázal mu svou slávu.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, dárce všeho dobra, vyslyš naše pokorné prosby a na přímluvu svatého biskupa Mikuláše stůj při nás v každém nebezpečí a veď nás bezpečnou cestou ke spáse. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky