25. červenec 2024

Sv. Jakuba, apoštola
svátek

Je často uváděn spolu se svým bratrem, apoštolem Janem. Oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus (Mt 4,21; Mk 1,18-20; Lk 5,10); jejich matka Salome (srov. Mt 27,56 a Mk 15,40) patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Měli zřejmě prudkou povahu (srov. Mk 3,17 a Lk 9,54). Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5,37; 9,2; 14,33). Kromě seznamů apoštolů zmiňují se o něm evangelia ještě při dalších příležitostech (Mt 20,20-28; Mk 1,29; 10,35-45; 13,3; Jan 21,2). Zemřel jako první z apoštolů; Herodes Agrippa I. ho dal v Jeruzalémě o Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem (Sk 12,2). V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tom místě se stal jedním z největších světových poutních míst.

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí,

vděčně jeho jménu plesej s upřímností,

veleb Hospodina, má duše jediná,

pamatuj s vděčností,

že svých darů dosti

dal nám z milosti.

On tě do sytosti dobrým nasycuje,

svěžest tvé mladosti stále obnovuje

tak jako orlici věk dlouhý mající;

všem, kdo jsou v úzkosti,

dá spravedlnosti,

zbaví vší zlosti.

Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají,

žijíce pro něho, zákon Boží znají;

trůn své velebnosti v nebeské výsosti

upevnil, kraluje,

nade vším panuje,

vše podrobuje.

Nebo:

Dobrý Pane Ježíši,

nechť má duše uslyší

hned zrána tvůj milý hlas,

že mé práci požehnáš.

Žehnáš všem pracujícím

a vroucně se modlícím,

proto před každou prací

duch se k tobě obrací.

Dej mi, Pane, rozum ten,

bych tak činil každý den,

sloužil tobě upřímně,

svou práci konal věrně.

I dnes žehnej mé práci,

ať svůj smysl neztrácí,

neb bez tvého přispění,

marné vše mé snažení.

ŽALMY

1. ant. Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

Žalm 119 (118), 153-160
XX (Reš)

Pohleď na mou bídu a vysvoboď mě, *

neboť jsem nezapomněl na tvůj zákon.

Ujmi se mé pře a vykup mě, *

podle svého výroku mi dej život!

Daleko je od bezbožníků spása, *

neboť tvé příkazy nehledají.

Hojné je tvé slitování, Hospodine, *

dej mi život podle svých rozhodnutí!

Mnozí mě stíhají a tísní, *

od tvých přikázání neustoupím.

Viděl jsem odpadlíky a zhnusili se mi, *

poněvadž nedbali na tvůj výrok.

Hleď, miluji tvá nařízení, Hospodine, *

dej mi život podle svého milosrdenství!

Základem tvého slova je stálost, *

věčná jsou všechna tvá spravedlivá rozhodnutí.

Ant. Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

2. ant. Požehnej tě Hospodin, abys viděl pokoj po všechny dny svého života.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Požehnej tě Hospodin, abys viděl pokoj po všechny dny svého života.

3. ant. Kvůli tobě přemohl Bůh tvé nepřátele.

Žalm 129 (128)
Obnovená důvěra souženého lidu
Církev mluví o tom, co trpělivě snáší. (Sv. Augustin)

Velmi mě sužovali od mého mládí, *

– ať si to Izrael řekne, –

velmi mě sužovali od mého mládí, *

ale nepřemohli mě!

Oráči orali na mých zádech, *

táhli své dlouhé brázdy.

Ale spravedlivý Hospodin *

zpřetínal provazy bezbožníků.

Ať se zahanbí a nazpět ustoupí *

všichni, kdo nenávidí Sión.

Ať jsou jako tráva na střechách, *

která uschne dřív, než ji vytrhají;

žnec jí nenaplní svou hrst, *

ani svou náruč, kdo váže snopy.

Kolemjdoucí neříkají: †

„Hospodin vám žehnej!“ *

„Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“

Ant. Kvůli tobě přemohl Bůh tvé nepřátele.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 5,19b-20

(Bůh) nás pověřil kázáním o usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!

Všude na zemi pronikl jejich hlas,

až na konec světa jejich slova.

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Jakuba, aby jako první z apoštolů potvrdil věrnost tvému evangeliu prolitím své krve; dej, ať toto jeho svědectví posiluje tvou církev a jeho přímluva u tebe ať ji stále chrání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky