24. prosinec 2024

Úterý, doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Veselými hlasy

spolu prozpěvujme,

vždycky po vše časy

v Bohu se radujme,

chválu vzdávajíce,

za dobrodiní mu

stále děkujíce.

Radost nevýslovná

všemu světu přišla,

když hvězda přejasná

z Jakuba nám vyšla,

z níž slunce světlosti

povstalo předivně

všem věrným k radosti.

Hvězda ta přeskvoucí

je Panna Maria,

jež to drahé slunce,

Krista, porodila,

kterýžto z temnosti

ráčil nás vyvésti,

přivést k své jasnosti.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.

Žalm 119 (118), 137-144
XVIII (Sade)

Jsi spravedlivý, Hospodine, *

a správné je tvé rozhodnutí.

Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *

s pevností svrchovanou.

Má horlivost mě stravuje, *

neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.

Dokonale se osvědčil tvůj výrok *

a tvůj služebník ho miluje.

Jsem maličký a v nevážnosti, *

nezapomínám však na tvá nařízení.

Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *

pevný je tvůj zákon.

Dostihly mě úzkost a útisk, *

tvé předpisy jsou mým potěšením.

Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *

pouč mě, abych mohl žíti.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)
I (2-9)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

II (10-19)

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 4,3

Každý, kdo zbude na Siónu, kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.

Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu,

ujmi se nás a pomoz nám.

Modleme se.

Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky