Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Veselými hlasy
spolu prozpěvujme,
vždycky po vše časy
v Bohu se radujme,
chválu vzdávajíce,
za dobrodiní mu
stále děkujíce.
Radost nevýslovná
všemu světu přišla,
když hvězda přejasná
z Jakuba nám vyšla,
z níž slunce světlosti
povstalo předivně
všem věrným k radosti.
Hvězda ta přeskvoucí
je Panna Maria,
jež to drahé slunce,
Krista, porodila,
kterýžto z temnosti
ráčil nás vyvésti,
přivést k své jasnosti.
Nebo:
V tento nyní polední čas
přijmi, Bože, chvály od nás,
prosby naše, děkování
za všechna tvá dobrodiní.
Ty jsi nám již od svítání
dával svoje požehnání,
v dobrém šťastně prospívati
a k tvé chvále pracovati.
Rač až do večera dáti
dále šťastně pracovati,
svou milostí nás posiluj,
pomáhej nám a při nás stůj.
Jistotně tomu věříme,
že to všechno obdržíme,
pro zásluhy tvého Syna,
Ježíše, našeho Pána.
ŽALMY
Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.
Jsi spravedlivý, Hospodine, *
a správné je tvé rozhodnutí.
Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *
s pevností svrchovanou.
Má horlivost mě stravuje, *
neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.
Dokonale se osvědčil tvůj výrok *
a tvůj služebník ho miluje.
Jsem maličký a v nevážnosti, *
nezapomínám však na tvá nařízení.
Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *
pevný je tvůj zákon.
Dostihly mě úzkost a útisk, *
tvé předpisy jsou mým potěšením.
Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *
pouč mě, abych mohl žíti.
Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *
hořekuji před tebou v noci.
Kéž pronikne k tobě má modlitba, *
nakloň svůj sluch k mému volání!
Neboť bědami je nasycena má duše *
a můj život se blíží podsvětí.
Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *
jsem jako člověk bez pomoci.
Mezi mrtvými je moje lože, *
mezi zabitými, kteří leží v hrobě;
na ty už nevzpomínáš, *
jsou vyloučeni z tvé péče.
Položils mě do hluboké jámy, *
do temnot a do propastí.
Doléhá na mě tvůj hněv, *
všechny své přívaly jsi na mě vylil.
Odpudils ode mě známé, †
zošklivil jsi mě před nimi, *
jsem v žaláři, nevyváznu!
Mé oko hasne utrpením, †
denně k tobě, Hospodine, volám, *
k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé, *
či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?
Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *
o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách, *
tvou milost v kraji zapomnění?
Já však volám k tobě, Hospodine, *
má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine, *
a přede mnou skrýváš svou tvář?
Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *
vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.
Převalil se přese mě tvůj hněv, *
zahubily mě tvé hrůzy.
Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *
koldokola mě obkličují.
Odcizils mi přítele i druha, *
temnota je mou důvěrnicí.
Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 4,3
Každý, kdo zbude na Siónu, kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.
Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu,
ujmi se nás a pomoz nám.
Modleme se.
Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky