Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Veseliž se již nyní
všeliký člověk věrný,
v Bohu, svém spasiteli,
věrných svých vykupiteli.
Přišlo nám utěšení
z Božího navštívení,
z milosrdenství jeho,
nám v Kristu učiněného.
Co je nad to sladšího
a co radostnějšího,
nežli k Bohu přijíti,
naději spasení míti.
Po smutku a žalosti
dá Bůh pravé radosti
do srdce truchlivého;
v Bohu je proměna všeho.
Cestu zjevil z bezcestí
pro své milosrdenství,
kde bylo zahynutí,
tam Bůh dává věčné žití.
ŽALMY
1. ant. Hospodine, můj Bože, velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm, aleluja.
Veleb, duše má, Hospodina! *
Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!
Velebností a vznešeností ses oděl, *
světlem se halíš jako pláštěm.
Napjals nebesa jak stanovou plachtu, *
nad vodami jsi zbudoval své síně.
Z mraků si děláš svůj vůz, *
kráčíš na perutích větru.
Větry si volíš za své posly, *
za své služebníky plameny ohně.
Zemi jsi založil na jejích základech, *
nezakolísá na věčné věky.
Oceánem jsi ji přikryl jako šatem, *
nad horami stanuly vody.
Utekly před tvou hrozbou, *
zděsily se před rachotem tvého hromu.
Hory se zvedly, údolí klesla *
na místo, kterés jim určil.
Vymezil jsi hranici, kterou nesmějí přejít, *
aby znovu nepřikryly zemi.
Pramenům dáváš stékat v potoky, *
které plynou mezi horami.
Napájejí všechnu polní zvěř, *
divocí osli hasí svou žízeň.
Podél nich hnízdí nebeské ptactvo, *
ve větvích švitoří svou píseň.
Ant. Hospodine, můj Bože, velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm, aleluja.
2. ant. Hospodin dává chléb jako pokrm, i víno k radosti lidského srdce, aleluja.
Ze svých komor zavlažuješ hory, *
země se sytí plody tvého díla.
Dáváš růst trávě pro dobytek, *
bylinám užitečným člověku,
aby dobýval ze země chléb *
i víno k radosti lidského srdce,
aby olejem rozjasnil tvář *
a chléb aby posílil srdce člověka.
Sytí se Hospodinovo stromoví, *
libanonské cedry, které zasadil.
Tam si ptáci stavějí hnízda, *
jedle jsou domovem čápům.
Vysoké hory kozorožcům, *
jezevcům jsou útulkem skály.
Měsíc jsi udělal, aby určoval čas, *
i slunce ví, kdy má zapadnout.
Když přivádíš tmu a nastává noc, *
potuluje se v ní kdejaké lesní zvíře.
Lvíčata řvou po kořisti *
a žádají od Boha svůj pokrm.
Když vychází slunce, stahují se *
a uléhají do svých doupat.
Tu vychází člověk ke svému dílu, *
ke své práci až do večera.
Ant. Hospodin dává chléb jako pokrm, i víno k radosti lidského srdce, aleluja.
3. ant. Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! †
Všechno jsi moudře učinil, *
země je plná tvého tvorstva.
Zde moře mohutné a široširé, †
v něm nespočetné hemžení *
živočichů drobných i velkých.
Po něm plují lodi *
i leviatan, jehož jsi stvořil, aby si v něm hrál.
Všichni čekají od tebe, *
že jim dáš obživu v pravý čas.
Ty jim dáváš, a oni sbírají, *
otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.
Děsí se, když skryješ svou tvář, †
hynou, když vezmeš jim život, *
a vracejí se do svého prachu.
Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, *
a obnovuješ tvář země.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, *
ať se Hospodin těší ze svého díla!
Když pohlédne na zemi, chvěje se, *
když se dotkne hor, dýmají.
Chci zpívat Hospodinu, pokud žiji, *
opěvovat chci svého Boha, dokud budu.
Kéž se mu líbí má píseň; *
má radost bude v Hospodinu.
Kéž na zemi vyhynou hříšníci, †
bezbožní ať už nejsou! *
Veleb, duše má, Hospodina!
Ant. Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.
Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí,
a vaše uši, že slyší.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Amosa
1,1 – 2,3
Hrozby Boží spravedlnosti proti pohanům
Slova Amosa, jednoho z pastýřů v Tekoi. Vidění, která měl o Izraelovi v době judského krále Uzijáha a v době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova, dva roky před zemětřesením.
Řekl:
„Hospodin vydá řev ze Siónu,
z Jeruzaléma se ozve svým hlasem,
pastviny pastýřů budou naříkat,
uschne vrcholek Karmelu.“
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Damašku
to neodvrátím:
za to, že branami ze železa rozdrtili Gilead,
sešlu na dům Chazaelův oheň
a pohltí paláce Benhadadovy.
Zlomím závoru Damašku,
zničím obyvatele z Bikat Avenu
a z Bet Edenu toho, který nosí žezlo,
aramejský lid pak půjde do zajetí v Kiru“
– praví Hospodin.
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Gazy
to neodvrátím:
za to, že do jednoho odvedli zajatce
a vydali je Edomitům,
sešlu na hradbu Gazy oheň
a pohltí její paláce.
Zničím obyvatele z Ašdodu
a z Aškalonu toho, který nosí žezlo,
vztáhnu svou ruku proti Ekronu
a zahyne zbytek Filišťanů“
– praví Pán, Hospodin.
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Tyru
to neodvrátím:
za to, že do jednoho vydali zajatce Edomitům,
nepamatovali na bratrskou smlouvu,
sešlu na hradbu Tyru oheň
a pohltí jeho paláce.“
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Edomu
to neodvrátím:
za to, že mečem stíhal svého bratra,
porušil lásku k němu,
že navěky choval svůj hněv
a navždy živil svůj vztek,
sešlu oheň na Teman
a pohltí paláce Bosry.“
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny ammonských synů
to neodvrátím:
za to, že rozparovali těhotné (ženy) Gileadu,
aby rozšířili své území,
zapálím oheň na hradbě Rabbatu
a pohltí jeho paláce s válečným rykem v den bitvy
a s vichrem v den bouře.
Jejich král půjde do vyhnanství,
on a s ním jeho knížata“
– praví Hospodin.
Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Moabu
to neodvrátím:
za to, že dal na vápno spálit
kosti edomského krále,
sešlu na Moaba oheň
a pohltí paláce Kerjotu,
Moab zemře za válečné vřavy,
za ryku a zvuku polnice.
Vyhubím v něm vladaře,
s ním zabiji všechna jeho knížata“
– praví Hospodin.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Žl 9,8.9; Am 1,2
Hospodin zasedne k soudu, podle práva bude soudit svět, * podle spravedlnosti vyřkne rozsudek nad národy.
Z Jeruzaléma zaburácí svým hlasem. * Podle.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu Barnabášova
(Cap. 1,1-8; 2,1-5: Funk 1,3-7)
Naděje života – počátek a konec naší víry
Buďte zdrávi v pokoji, synové a dcery, ve jménu našeho Pána, Ježíše Krista, který si nás zamiloval.
Velké a bohaté je ospravedlnění, kterého se vám dostalo od Boha; nadto se velmi raduji z vašeho dobrého a vynikajícího ducha. Tak velice je ve vás vštípena milost duchovních darů. Proto se ještě více raduji v naději na spásu, neboť ve vás opravdu vidím Ducha, jak je na vás vylit z bohatého pramene Páně. Mám radost z vytouženého shledání s vámi.
Jsem přesvědčen a uvědomuji si, že jsem mnohému porozuměl, když Pán byl se mnou na cestě spravedlnosti; já nemohu jinak než vás milovat víc než svůj život; neboť ve vás přebývá velká víra a láska a naděje v jeho život. Uvažoval jsem takto: když se snažím předat vám něco z toho, co jsem obdržel, bude mi přičteno k odměně, že pomáhám takovým duchům. Rozhodl jsem se krátce vám napsat, abyste svou vírou získali i dokonalé poznání.
Tři jsou Pánova ustanovení: naděje života – počátek a konec naší víry; spravedlnost – počátek a konec soudu; láska ve veselosti a radost – svědectví pro skutky spravedlnosti. Pán nás skrze proroky seznámil s věcmi minulými a dal nám okusit závdavek věcí budoucích. Když vidíme, jak se to podle jeho slov postupně uskutečňuje, musíme s tím bohatšími a důstojnějšími dary přistupovat k oltáři. Já vám však – ne jako učitel, ale jako jeden z vás – aspoň něco vyložím, abyste se tím potěšili už v tomto čase.
Protože doba je zlá a Protivník je mocný, musíme se mít na pozoru a dbát na ustanovení Páně. Pomocníky naší víry jsou bázeň a vytrvalost, našimi spolubojovníky trpělivost a zdrženlivost. Pokud jsou tyto neporušené a zůstávají zaměřené na Pána, radují se spolu s nimi moudrost a chápání, vědění a poznání.
Skrze všechny proroky nám totiž zjevil, že nepotřebuje oběti, ani celopaly, ani dary. Je psáno: Nač je mi množství vašich obětí? – praví Hospodin. Už mám dost žertev beranů a tuku krmných telat; v krvi býčků a kozlů nemám zalíbení. Nechci, abyste se mi chodili ukazovat. Kdo to od vás žádal, abyste vyšlapávali má nádvoří? Nenoste už nicotné oběti; kadidlo je mi odporné, vaše novoluní a soboty nesnáším.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Gal 2,16; Gn 15,6
Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista. * Přijali jsme víru, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé.
Abrahám uvěřil Hospodinu, a ten ho za to uznal za spravedlivého. * Přijali.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky