25. červenec 2024

Sv. Jakuba, apoštola
svátek

Je často uváděn spolu se svým bratrem, apoštolem Janem. Oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus (Mt 4,21; Mk 1,18-20; Lk 5,10); jejich matka Salome (srov. Mt 27,56 a Mk 15,40) patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Měli zřejmě prudkou povahu (srov. Mk 3,17 a Lk 9,54). Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5,37; 9,2; 14,33). Kromě seznamů apoštolů zmiňují se o něm evangelia ještě při dalších příležitostech (Mt 20,20-28; Mk 1,29; 10,35-45; 13,3; Jan 21,2). Zemřel jako první z apoštolů; Herodes Agrippa I. ho dal v Jeruzalémě o Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem (Sk 12,2). V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tom místě se stal jedním z největších světových poutních míst.

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí,

vděčně jeho jménu plesej s upřímností,

veleb Hospodina, má duše jediná,

pamatuj s vděčností,

že svých darů dosti

dal nám z milosti.

On tě do sytosti dobrým nasycuje,

svěžest tvé mladosti stále obnovuje

tak jako orlici věk dlouhý mající;

všem, kdo jsou v úzkosti,

dá spravedlnosti,

zbaví vší zlosti.

Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají,

žijíce pro něho, zákon Boží znají;

trůn své velebnosti v nebeské výsosti

upevnil, kraluje,

nade vším panuje,

vše podrobuje.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

1. ant. Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

Žalm 119 (118), 153-160
XX (Reš)

Pohleď na mou bídu a vysvoboď mě, *

neboť jsem nezapomněl na tvůj zákon.

Ujmi se mé pře a vykup mě, *

podle svého výroku mi dej život!

Daleko je od bezbožníků spása, *

neboť tvé příkazy nehledají.

Hojné je tvé slitování, Hospodine, *

dej mi život podle svých rozhodnutí!

Mnozí mě stíhají a tísní, *

od tvých přikázání neustoupím.

Viděl jsem odpadlíky a zhnusili se mi, *

poněvadž nedbali na tvůj výrok.

Hleď, miluji tvá nařízení, Hospodine, *

dej mi život podle svého milosrdenství!

Základem tvého slova je stálost, *

věčná jsou všechna tvá spravedlivá rozhodnutí.

Ant. Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

2. ant. Požehnej tě Hospodin, abys viděl pokoj po všechny dny svého života.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Požehnej tě Hospodin, abys viděl pokoj po všechny dny svého života.

3. ant. Kvůli tobě přemohl Bůh tvé nepřátele.

Žalm 129 (128)
Obnovená důvěra souženého lidu
Církev mluví o tom, co trpělivě snáší. (Sv. Augustin)

Velmi mě sužovali od mého mládí, *

– ať si to Izrael řekne, –

velmi mě sužovali od mého mládí, *

ale nepřemohli mě!

Oráči orali na mých zádech, *

táhli své dlouhé brázdy.

Ale spravedlivý Hospodin *

zpřetínal provazy bezbožníků.

Ať se zahanbí a nazpět ustoupí *

všichni, kdo nenávidí Sión.

Ať jsou jako tráva na střechách, *

která uschne dřív, než ji vytrhají;

žnec jí nenaplní svou hrst, *

ani svou náruč, kdo váže snopy.

Kolemjdoucí neříkají: †

„Hospodin vám žehnej!“ *

„Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“

Ant. Kvůli tobě přemohl Bůh tvé nepřátele.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 5,12a. 14

Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Stále rostl počet mužů a žen, kteří přijímali víru v Pána.

Věřili tomu, co Bůh zjevil,

a zachovávali jeho přikázání.

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Jakuba, aby jako první z apoštolů potvrdil věrnost tvému evangeliu prolitím své krve; dej, ať toto jeho svědectví posiluje tvou církev a jeho přímluva u tebe ať ji stále chrání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky