17. březen 2024

Pátá Neděle postní
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Nuž, všichni křesťané věrní,

milostí obdarovaní

od Boha samého

i Syna jeho milého,

hleďme v ní vždy zůstávati

a jí užívati.

Ó neberme ji naprázdno,

ale jak je komu dáno,

buďme živi Bohu,

čiňme skutky vzácné jemu,

v Kristu máme posvěcení,

hojné doplnění.

Stal se naším služebníkem,

naším v nouzi pomocníkem,

svůj život nejdražší

za nás dal k výplatě naší

jako oběť Otci milou,

nám velmi potřebnou.

Tak máme bližním činiti,

pro ně vše vynaložiti,

tím Pánu sloužiti

a nic zlého nečiniti,

aby s námi vždycky bydlil,

jak nám sám zaslíbil.

Kdo Kristu v nich věrně slouží,

milosrdenství obdrží,

dojde slibu Páně,

vejde mezi požehnané,

neb co činil nejmenšímu,

učinil vše jemu.

ŽALMY

1. ant. Kristův kříž je pro nás stromem života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z II. století)

Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, †

nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, *

a nezasedá ve shromáždění rouhačů,

ale má zalíbení v Hospodinově zákoně *

a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, *

ve svůj čas přináší ovoce,

listí mu nevadne *

a daří se mu vše, co koná.

Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: *

jsou jako pleva rozvátá větrem.

Proto neobstojí bezbožní na soudu *

ani hříšní ve shromáždění spravedlivých,

vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, *

ale cesta bezbožných skončí záhubou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kristův kříž je pro nás stromem života.

2. ant. Já jsem ustanovil svého krále na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Já jsem ustanovil svého krále na Siónu.

3. ant. Ty jsi, Hospodine, můj štít, ty mi pozvedáš hlavu.

Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

Hospodine, kolik je těch, kdo mě sužují! *

Mnoho jich na mě dotírá!

Mnoho jich o mně říká: *

„Ani Bůh mu nepomůže!“

Ty však, Hospodine, jsi můj štít, *

jsi má chlouba, ty mi pozvedáš hlavu!

Hlasitě jsem volal k Hospodinu, *

vyslyšel mě ze své svaté hory.

Klidně jsem ulehl a usnul. *

Probudil jsem se, protože mi Hospodin pomáhá.

Nezaleknu se ani tisíců, *

kteří mě obkličují.

Povstaň, Hospodine, *

můj Bože, zachraň mě!

Všem mým protivníkům jsi rozbil čelisti, *

bezbožníkům jsi vyrazil zuby!

U Hospodina je spása: *

Na tvém lidu ať spočine tvé požehnání!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ty jsi, Hospodine, můj štít, ty mi pozvedáš hlavu.

Kdo zachovává mé slovo,

neumře navěky.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu Židům

1,1 – 2,4

Syn Boží vyniká nad anděly

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho (božské) slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici (Boží) velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo.

Vždyť komu z andělů kdy (Bůh) řekl:

„Ty jsi můj syn,

já jsem tě dnes zplodil“?

A dále:

„Já mu budu otcem a on mi bude synem.“

A až bude opět uvádět svého prvorozeného na svět, řekne:

„Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

O andělích (žalmista) mluví takto:

„Užívá větrů jako svých poslů

a ohnivých plamenů jako svých služebníků“,

ale o Synovi říká:

„Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky“

a

„Žezlo spravedlnosti je žezlo jeho království.

Miluješ spravedlnost a nenávidíš nepravost;

proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh,

olejem radosti před tvými druhy.“

A dále:

„Ty jsi, Pane, na počátku položil základy zemi

a dílem tvých rukou jsou nebesa.

Ta pominou, ale ty zůstáváš;

nebesa zetlí jak oděv,

jako plášť je svineš

a vymění se jako šaty.

Ty však (zůstáváš) stále týž a tvá léta nepřestanou.“

Kterému andělovi kdy řekl:

„Seď mi po pravici,

dokud ti nepoložím jako podnož k nohám tvé nepřátele“?

Což nejsou všichni (andělé) jen duchové, poslaní k tomu, aby sloužili těm, kdo mají jako dědictví dostat spásu?

Proto mnohem více pozornosti musíme věnovat tomu, co jsme slyšeli, abychom se snad neminuli s přístavem (spásy). Když už to, co oznámili andělé, mělo svou platnost – takže všichni, kdo to přestoupili nebo to nechtěli slyšet, byli potrestáni, jak zasloužili – mohli bychom uniknout my, kdybychom se chovali nevšímavě k tak vznešené spáse? Začal ji (přece) hlásat sám Pán a nám ji (odevzdali) jako spolehlivou ti, kdo to sami slyšeli. Přitom sám Bůh to potvrzoval znameními, zázraky a rozmanitými (projevy) moci, ano i dary Ducha Svatého, které on rozděluje, jak sám chce.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Žid 1,3; 12,2

Ježíš Kristus je odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.

Ten, od něhož pochází naše víra, místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž. * Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z velikonočních listů svatého Atanáše, biskupa

(Ep. 14,1-2: PG 26,1419-1420)

Nadcházející svátek Páně neslavme slovy, ale skutky

Slovo, které se pro nás stalo vším, je nám nablízku. Je to náš Pán Ježíš Kristus, ten, který slibuje, že bude stále s námi. Vždyť přece říká: Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa. A stejně jako je naším pastýřem, veleknězem, cestou a branou a stal se pro nás vůbec vším, právě tak je naším svátkem a slavností, jak říká Apoštol: Vždyť náš velikonoční beránek Kristus je už obětován, ten, který byl očekáván. Ale zazářil nám také jako odpověď na prosby žalmisty volajícího: Radosti má, vytrhni mne z obležení nepřátel. To je pravá radost a to je skutečná slavnost: zapuzení všeho zla; každý má k takové radosti dospět, a proto musí žít bezúhonně a mít stále na paměti pokoj bázně Boží.

Tak také žili svatí: po celou dobu svého života se radovali jako ve svátek. Jeden z nich, blažený David, vstával ne jednou, ale sedmkrát za noc a v modlitbách vzýval Boha. Jiný zase, veliký Mojžíš, jásal a zpíval hymny a chvály za vítězství nad faraonem a nad těmi, kteří Hebrejce utlačovali těžkou robotou. A konečně další, jako veliký Samuel nebo blažený Eliáš, s opravdovou radostí konali posvátnou bohoslužbu. Svým dobrým životem dosáhli svobody a účastní se nyní nebeské slavnosti; radují se ze svého někdejšího putování po zemi stínů a znají již, jaký je rozdíl mezi skutečností a předobrazem.

Jakou cestou se však při nynější slavnosti dáme my? A když se blížíme k tomuto svátku, koho budeme mít za vůdce? Jistě nikoho jiného než toho, jehož společně nazýváme svým Pánem, Ježíše Krista, neboť on sám říká: Já jsem cesta. On je ten, který na sebe vzal hřích světa, jak praví svatý Jan. On očišťuje naše duše, jak o tom jinde mluví prorok Jeremiáš: Stoupněte si na začátku cest a dívejte se, ptejte se, která cesta je dobrá, a na ní najdete obnovení svých duší.

Když byli nečistí kdysi pokropeni krví kozlů a posypáni popelem z jalovic, mohli být očištěni pouze tělesně. Nyní však milost Božího Slova očišťuje každého v plnosti. Půjdeme-li za tímto Slovem, můžeme již zde jakoby v předsíních nebeského Jeruzaléma předem připravovat onen věčný svátek. Stejně jako svatí apoštolové, kteří následovali svého vůdce Spasitele tak, že byli a dosud jsou učiteli této milosti. Vždyť říkali: My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Podobně i my následujeme Pána; a jeho svátek neslavíme pouze slovy, ale i skutky.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Žid 6,20; Jan 1,29

Jako předchůdce vstoupil pro nás do svatyně beránek bez poskvrny. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.

Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. * Stal se veleknězem podle řádu Melchizedechova na věčné věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tvůj Syn nás tak miloval, že se z lásky vydal na smrt za spásu světa; dej nám svou milost, abychom i my milovali své bratry a zůstávali v tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky