Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Jak velmi jste oslaveni,
všichni Boží svatí,
jste ze světských zarmoucení
do nebes přijati,
do radosti věčné,
do radosti věčné,
slávy nekonečné.
Co dřív oko nevidělo,
na to vy patříte,
co dřív ucho neslyšelo,
to nyní slyšíte;
nač jste nemyslili,
nač jste nemyslili,
již jste okusili.
Váš jediný den je lepší,
než zde léta mnohá,
život váš nejblaženější
v milování Boha.
Ta rozkoš nebeská,
ta rozkoš nebeská
je lepší než světská.
Všichni milí Boží svatí,
na nás vzpomínejte,
abychom se k vám dostati
mohli, pomáhejte.
Pomozte k spasení,
pomozte k spasení,
k slávy dosažení.
ŽALMY
1. ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
Veleb, duše má, Hospodina, *
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina, *
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, *
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby, *
on tě věnčí láskou a slitováním.
On štěstím sytí tvůj život, *
jak orlu se obnovuje tvé mládí.
Hospodin koná spravedlivé skutky, *
zjednává právo všem utlačeným,
Oznámil své plány Mojžíšovi, *
izraelským synům své skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
2. ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Hospodin je milosrdný a milostivý, *
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně *
ani se hněvat navěky.
Nejedná s námi podle našich hříchů *
ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vysoko je nebe nad zemí, *
tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
Jak vzdálen je východ od západu, *
tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Jako se smilovává otec nad syny, *
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, *
má v paměti, že jsme jen prach.
Dni člověka jsou jako tráva, *
kvete jak polní květ.
Sotva jej vítr ovane – již ho není, *
nezbude po něm ani stopa.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
3. ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Hospodinova láska však od věků na věky †
pro všechny, kdo se ho bojí, *
a jeho spravedlnost jde z dětí na děti
pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, *
kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.
Hospodin si zřídil na nebi trůn *
a všechno řídí jeho vláda.
Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, †
mocní silou, dbalí jeho rozkazů, *
poslušní na jeho slovo.
Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, *
jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli!
Velebte Hospodina, všechna jeho díla, †
na všech místech jeho moci: *
veleb, duše má, Hospodina!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Pouč mě, Hospodine, o smyslu svých nařízení
a budu rozjímat o tvých divech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
3,1 – 4,14
Boží přísliby veleknězi Jozuovi a místodržiteli Zorobábelovi
(Hospodin) mi ukázal velekněze Jozua, který stál před Hospodinovým andělem. Po jeho pravici stál satan, aby ho obžaloval.
Tu řekl Hospodinův anděl satanovi: „Ať tě Hospodin zkrotí, satane, ať tě zkrotí Hospodin, který si vyvolil Jeruzalém! Což to není oharek vytažený z ohně?“ Jozue, když stál před andělem, byl oblečen do špinavých šatů. (Anděl) se ujal slova a řekl těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte ho ze špinavých šatů!“ Pak pokračoval: „Hleď, sňal jsem z tebe tvou nepravost a dám tě obléci do slavnostních šatů!“ Potom řekl: „Dejte mu na hlavu čistý turban!“ Vsadili mu na hlavu čistý turban a oblékli ho do šatů. (To vše se stalo) v přítomnosti Hospodinova anděla.
Hospodinův anděl zapřísahal Jozua: „Tak praví Hospodin zástupů: Jestliže budeš chodit po mých cestách a dobře mi sloužit, pak i ty budeš spravovat můj dům, budeš střežit má nádvoří a já ti dám přístup k těm, kdo zde stojí.
Slyš, veleknězi Jozue, ty i tvoji druhové, kteří před tebou sedí – jsou to mužové, kteří jsou předzvěstí: Přivedu svého služebníka (jménem) Výhonek. Hle, kámen, který kladu před Jozua! Na tomto jednom kameni je sedm očí, já sám do něho vryji rytinu – praví Hospodin zástupů – v jednom dni odstraním nepravost této země. Tehdy – praví Hospodin zástupů – jeden bude zvát druhého pod vinný kmen a pod fíkovník.“
Anděl, který se mnou mluvil, se vrátil a probudil mě jako toho, kdo má být probuzen ze spánku. Řekl mi: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Viděl jsem svícen celý ze zlata, nahoře měl (baňatou) mísu (na olej), na ní sedm lamp, a každá lampa, která byla nahoře, měla sedm zobců (pro knoty).
Vedle svícnu byly dvě olivy, jedna po pravé straně (baňaté) mísy, druhá po její levé straně.“ Ujal jsem se slova a řekl jsem andělovi, který se mnou mluvil: „Co to znamená, můj pane?“ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: „Ty nevíš, co to znamená?“ Řekl jsem: „Nevím, můj pane.“
Tu se ujal slova a řekl mi: „To je Hospodinovo slovo k Zorobábelovi: Ani vojskem, ani silou, ale mým duchem – praví Hospodin zástupů. Kdo jsi ty, veliká horo, před Zorobábelem? Rovina se z tebe stane! On vytáhne poslední kámen nahoru a bude volat: Jak je krásný!
Hospodin mě oslovil: Zorobábelovy ruce založily tento dům a jeho ruce ho dokončí; poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. Kdo pohrdal dnem malých začátků? Zaradují se, až uvidí olovnici v Zorobábelově ruce. Těch sedm (lamp) jsou Hospodinovy oči, které prohlížejí celou zemi.“
Ujal jsem se slova a řekl: „Co znamenají ty dvě olivy po pravé a levé straně svícnu?“ Podruhé jsem se ujal slova a zeptal se: „Co znamenají dvě olivové ratolesti, které dvěma zlatými trubicemi vylévají zlato?“ Řekl mi: „Ty nevíš, co znamenají?“ Odpověděl jsem: „Nevím, můj pane.“ Odvětil mi: „To jsou dva pomazaní, kteří stojí před Pánem celé země.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Zj 11,4.srov.3
To jsou dvě olivy a dva svícny. * Stojí před Pánem země.
Pán pošle své dva svědky, aby prorokovali. * Stojí před Pánem země.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svaté Hedviky“
(Acta Sanctorum Octobris 8 [1853],201-202)
Stále tíhla k Bohu
Boží služebnice věděla, že živé kameny, které mají být vestavěny do budovy nebeského Jeruzaléma, se musí v tomto světě opracovávat otesáváním a obrušovaním, a že je třeba hodně vytrpět, máme-li dojít do věčné slávy a do nebeské vlasti. Proto se zcela vydala napospas vlnám utrpení a bez milosti ustavičně trestala své tělo mnohým trýzněním. Ukládala si každý den tak přísné posty a zdrženlivost, že se mnozí divili, jak může tak slabá a jemná žena snést takové týrání.
Čím více při vší rozvaze umrtvovala vytrvalým trýzněním své tělo, tím větší měla sílu ducha, prospívala v milosti a stupňoval se v ní žár zbožnosti a božské lásky. Velmi často ji povznášela a strhovala k Bohu tak horoucí touha, že necítila a nevnímala, co se děje kolem ní.
Tak jako zbožnou myslí stále tíhla k Bohu, skláněla se také s dobročinnou slitovností k bližnímu. Potřebným štědře rozdávala almužny. Podporovala bratrstva a řeholní osoby v klášterech i mimo ně, vdovy a sirotky, nemocné a slabé, malomocné, vězně v okovech nebo žalářích, pocestné i chudé ženy s malými dětmi; a vůbec nikoho, kdo si k ní přišel pro pomoc, nenechala odejít bez útěchy.
A protože tato Boží služebnice nezanedbala žádný dobrý skutek, který mohla udělat, dal jí Bůh také tu milost, že když jí při její činnosti chyběly lidské prostředky a nedostávalo se jí vlastních sil, mohla vykonat silou Boží a silou utrpení Kristova, oč ji bližní toužebně prosili ve svých potřebách. A tak mohla podle zalíbení Boží vůle pomáhat těm, kdo se k ní utíkali, aby je zbavila trápení tělesného nebo duševního.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Př 31,17.18.20
Hle, statečná žena, oděná Boží silou. * Její lampa nikdy nezhasne.
Otvírá svou dlaň chudému, ubohým podává pomocnou ruku. * Její lampa nikdy nezhasne.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby a veď nás, ať následujeme příklad pokory a milosrdné lásky, který nám dala svatá Hedvika, a na její mocnou přímluvu nám pomáhej, abychom ve svém každodenním životě poznávali a plnili tvou vůli. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky