Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Bůh Otec z pouhé milosti
poslal nám Syna z výsosti
k spáse člověka padlého,
hříchem v ráji raněného.
Vděčně za to věrná duše
miluje Pána Ježíše,
více než všechno stvoření,
nic jí milejšího není.
Opouští rozkoše těla,
čest, chválu i přízeň světa,
ráda činí vše pro něho,
majíc živou víru v něho.
Hrozeb lidských se nebojí,
v lásce jeho pevně stojí,
svolí raději umříti
než jemu se zprotiviti.
Nic v světě silnější není
nad Kristovo milování,
svět i ďábla vždy přemáhá,
všemu zlému odolává.
ŽALMY
1. ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.
Naslouchej, Bože, mé modlitbě, †
neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou, *
věnuj mi pozornost a vyslyš mě!
Zmítám se v neklidu, †
děsím se při křiku nepřítele, *
při povyku bezbožníka,
protože mě zavalují neštěstím *
a v hněvu proti mně brojí.
Srdce se ve mně chvěje *
a padla na mě smrtelná úzkost.
Strach a hrůza se na mě řítí *
a děs mě halí.
Říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, *
odletěl bych a dopřál si klidu.
Hle, daleko bych utekl, *
zůstal bych na poušti.
Rychle bych spěchal do útočiště *
před vichrem a bouří.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.
2. ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.
Pane, zmať a rozděl jim jazyky, *
vždyť vidím násilí a svár v městě.
Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, *
vládne v něm útisk a bezpráví.
Uvnitř jsou úklady, *
z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.
Kdyby mě potupil nepřítel, *
dovedl bych to snést,
kdyby se nade mě vypínal, kdo mě nenávidí, *
skryl bych se před ním.
Ale byls to ty, můj druh, *
můj přítel a důvěrník!
Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, *
ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.
3. ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.
Já však budu volat k Bohu, *
a Hospodin mě zachrání.
Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, *
a uslyší můj hlas.
Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, *
neboť je jich na mě mnoho.
Bůh to uslyší a zkruší je †
– on vládne od věčnosti – *
nechtějí se změnit a nebojí se Boha.
Kdekdo napřahuje ruku na přátele, *
znesvěcuje svoji smlouvu.
Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, *
ale srdce má nepřátelské,
nad olej lahodnější jsou jeho slova, *
jsou to však tasené meče.
Svou starost hoď na Hospodina, †
a on tě zachová, *
nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.
A ty, Bože, svrhneš je *
do jámy zkázy;
zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. *
Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.
Slyš mě, můj synu,
neodchyluj se od slov mých úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
30,1-18
Marnost smluv uzavřených s jinými národy
„Běda buřičským synům – praví Hospodin.
Strojíte plány, ale ne moje,
uzavíráte smlouvy, ale ne v mém duchu,
a tak hromadíte hřích na hřích.
Odcházíte a sestupujete do Egypta
– neptáte se však mých úst –
hledáte ochranu u faraona,
utíkáte se do stínu Egypta.
Faraonova ochrana vám bude k hanbě,
útěk do stínu Egypta k potupě.
I když jsou jeho knížata v Soanu
a jeho poslové odešli do Chanes,
všichni se zklamou
v národě, který jim neprospěje;
není k prospěchu ani k užitku,
ale k potupě a k hanbě.“
Výrok o soumarech v Negebu:
Zemí soužení a tísně,
(zemí) lvic a řvoucích lvů,
zmijí a okřídlených draků
nesou na hřbetech oslů své bohatství,
na hrbech velbloudů své poklady
národu, který (jim) neprospěje.
Pomoc Egypta je jalová a marná.
Proto jsem ho nazval: „Obluda v klidu“.
Nyní jdi, napiš to před nimi na desku,
vryj to jako nápis,
aby to bylo pro příští dobu,
na svědectví provždy.
Neboť je to vzpurný lid,
prolhaní synové,
synové, kteří nechtějí slyšet Hospodinův zákon.
Říkají vidoucím: „Nemějte vidění!“
a věštcům: „Nevěštěte nám, co je správné!
Mluvte o tom, co se nám líbí, mějte vidění klamná!
Odchylte se od cesty, odbočte ze stezky,
dejte nám pokoj se Svatým Izraele!“
Proto tak mluví Svatý Izraele:
„Za to, že jste pohrdli tímto slovem,
že jste doufali ve zvrácenost a nevěrnost
a na ně se spoléhali,
za to pro vás bude tato nepravost
jako trhlina, (hrozící) pádem
a provalující se ve vysoké zdi,
která se náhle, znenadání zhroutí.
Rozbije se, jako bývá bez milosti rozbita
hrnčířská nádoba,
že se nenalezne mezi jejími zlomky střepina,
kterou by se vzal ohníček z ohniště
nebo kterou by se z cisterny nabrala voda.“
Proto tak řekl Pán, Hospodin, Svatý Izraele:
„Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní,
budete zachráněni;
v pokoji a důvěře je vaše síla.“
Vy však jste nechtěli a řekli jste:
„Nikoli! Na koních utečeme!“
– proto také budete utíkat!
„Vsedneme na rychlé oře!“
– proto také rychlí budou vaši stihatelé!
Tisíc (vás) se zděsí hrozby jediného
a před hrozbou pěti utečete (všichni),
až zůstanete (sami)
jako žerď na vrcholu hory
a jako korouhev na pahorku!
A přece Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,
a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,
neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;
šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho!
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Iz 30,15.18
Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; * v pokoji a důvěře je vaše síla.
Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi; šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho. * V pokoji a důvěře je vaše síla.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladů svatého Ambrože, biskupa, na žalmy
(Ps 48,13-14: CSEL 64,367-368)
Jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš
Bratr nevykoupí, vykoupí člověk; není s to zaplatit Bohu své výkupné, cenu za vykoupení svého života. To znamená: Proč bych se měl bát za dnů neštěstí? Vždyť co mi může uškodit, když nejenže nepotřebuji vykupitele, ale sám jsem vykupitelem všech? Jiné vysvobodím, a o sebe bych se třásl? Hle, všechno učiním nové, a to je přece víc než jen bratrský cit a láska. Koho nemůže vykoupit bratr zrozený z téže matky, protože mu v tom brání tatáž slabá lidská přirozenost, toho vykoupí člověk; avšak ten člověk, o kterém je napsáno, že Pán pošle jim člověka, který je vysvobodí, a který sám o sobě řekl: Vy mě chcete zabít, člověka, který vám mluvil pravdu.
Avšak, třebaže je to člověk, kdo ho pozná? A proč ho nikdo nepozná? Protože stejně jako je jenom jediný Bůh, tak je i jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. On jediný vykupuje člověka a svou láskou překonává lásku, jaká bývá mezi rodnými bratry; neboť za cizí lidi prolil svou božskou krev, a tu nemůže nikdo jiný dát ani za bratra. Aby nás vykoupil z hříchu, neušetřil svého vlastního těla: vydal sám sebe jako výkupné za všechny, jak ujišťuje jeho věrný svědek apoštol Pavel, který říká: Mluvím pravdu, nelžu.
Ale proč může vykupovat jen on? Protože se mu nikdo nemůže vyrovnat v lásce, že by dal život za své služebníky, ani se mu nemůže vyrovnat ve svatosti, neboť všichni jsou pod vládou hříchu, všichni jsou zasaženi Adamovým hříchem. Jen Vykupitel činí výjimku, ten nemůže podléhat starému hříchu. Pod tím „člověkem“ tedy rozumějme Pána Ježíše, který vzal na sebe lidskou přirozenost, aby ve svém těle ukřižoval hřích všech lidí a svou krví zrušil jejich dlužní úpis.
Snad ale namítneš: Jak to, že se popírá, že má vykoupit bratr, když on sám pravil: Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu? On nám však neodpustil hříchy jako bratr, ale jako člověk Kristus Ježíš, v němž byl Bůh. Tak to je totiž psáno: Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou. Pro zásluhy toho Krista Ježíše, o němž jediném bylo řečeno, že Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Ne tedy jako bratr, ale jako Pán mezi námi přebýval, když se stal člověkem.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Iz 53,12; Lk 23,34
Sám sebe vydal na smrt a dal se přičíst k zločincům. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.
Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení, převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky