Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Veliká je milost dána
věřícím od Krista Pána,
by se z ní těšili
a s vírou dobře činili;
za tu milost jej milujme,
věrně následujme.
On nám dá nebeské zboží,
neboť jsme synové Boží;
učme se od něho,
berme svatý příklad z něho,
tak jako on nás miloval
a nám přikazoval.
A všem, kteří jeho jménem
slouží jeho svatým slovem,
proň vše opouštějíc,
těm slíbeno zde stokrát víc;
ty on zvláště opatruje,
láskou zahrnuje.
V nebi chce jim více dáti,
věčnou ctí korunovati,
tam budou jasnější,
nad všechny hvězdy skvělejší,
budou míti slávu z něho
ti poslové jeho.
Vizme spolu, všichni věrní,
že práce nadarmo není
pro Krista milého
zde v následování jeho.
Prosme, ať nás k ní vzbuzuje
a v ní posiluje.
ŽALMY
1. ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
Veleb, duše má, Hospodina, *
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina, *
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, *
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby, *
on tě věnčí láskou a slitováním.
On štěstím sytí tvůj život, *
jak orlu se obnovuje tvé mládí.
Hospodin koná spravedlivé skutky, *
zjednává právo všem utlačeným,
Oznámil své plány Mojžíšovi, *
izraelským synům své skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
2. ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Hospodin je milosrdný a milostivý, *
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně *
ani se hněvat navěky.
Nejedná s námi podle našich hříchů *
ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vysoko je nebe nad zemí, *
tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
Jak vzdálen je východ od západu, *
tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Jako se smilovává otec nad syny, *
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, *
má v paměti, že jsme jen prach.
Dni člověka jsou jako tráva, *
kvete jak polní květ.
Sotva jej vítr ovane – již ho není, *
nezbude po něm ani stopa.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
3. ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Hospodinova láska však od věků na věky †
pro všechny, kdo se ho bojí, *
a jeho spravedlnost jde z dětí na děti
pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, *
kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.
Hospodin si zřídil na nebi trůn *
a všechno řídí jeho vláda.
Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, †
mocní silou, dbalí jeho rozkazů, *
poslušní na jeho slovo.
Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, *
jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli!
Velebte Hospodina, všechna jeho díla, †
na všech místech jeho moci: *
veleb, duše má, Hospodina!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Pouč mě, Hospodine, o smyslu svých nařízení
a budu rozjímat o tvých divech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
9,7 – 10,4
Boží hněv proti království Izraele
Pán poslal rozsudek proti Jakubovi,
dopadl na Izraele.
Pozná (to) všechen lid,
Efraim i obyvatelé Samaří.
V pýše a nadutosti srdce (však říkají):
„Cihly se zřítily, ale budeme stavět z kvádrů,
sykomory jsou podťaty, nahradíme je cedry!“
Tu proti němu podnítil Hospodin nepřátele
a popudil jeho protivníky:
Aramejce od východu a Filišťany od západu
– požírali Izraele plnými ústy.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
Lid se však nevrátil k tomu, kdo ho bil,
a Hospodina zástupů nehledali.
Tehdy usekl Hospodin od Izraele hlavu i ocas,
palmovou ratolest i rákos v jediném dni.
Stařec a vážený muž je hlava,
prorok, který učí klamu, je ocas.
Vůdci tohoto lidu jsou svůdci;
ti, kdo jsou vedeni, se dostali do zkázy.
Proto se Pán nezaraduje nad jeho jinochy,
nesmiluje se nad jeho sirotky a vdovami,
neboť všichni jsou bezbožní zločinci
a podle mluví každá ústa.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
Ano, bezbožnost hoří jak oheň,
požírá trní a hloží,
zapaluje lesní houštinu,
že se do výšky valí kotouče kouře.
Hněvem Hospodina zástupů se vznítila země
a lid se stal potravou ohně,
druh nešetří druha.
Hltá napravo, přesto však má hlad,
požírá nalevo, ale není sytý,
každý požírá maso svého bližního.
Manasse Efraima a Efraim Manasse
a proti Judovi (se spolčují) oba.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
Běda těm, kdo vydávají zločinné zákony,
a když (je) píšou, píšou nespravedlnost,
aby chudáky utiskovali na soudu
a zbavili práva ubožáky mého lidu,
takže vdovy jsou jejich kořistí;
i sirotky olupují!
Co učiníte v den trestu
a pohromy, která přijde z daleka?
Ke komu se utečete o pomoc
a kde zanecháte svou slávu?
Se zajatci se zhroutíte
a padnete mezi zabité.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Pláč 2,1
Hospodin si ve svém hněvu zošklivil siónskou dceru. * Z nebe svrhl na zem Izraelovu slávu.
Nevzpomněl si na podnož svých nohou v den svého hněvu. * Z nebe svrhl na zem Izraelovu slávu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z apoštolské konstituce sv. Pia X.
(Const. apost. Divino afflatu: AAS 3 [1911], 633-635)
Líbezně znějící hlas církve
Žalmy, složené z Božího vnuknutí a sebrané v Písmu svatém, podivuhodně posilovaly a živily, jak známo, hned od počátku církve zbožnost věřících, kteří podávali Bohu stále oběť chvály, ovoce rtů, které chválí jeho jméno, a podle zvyku přijatého už ve Starém zákoně byly také důležitou součástí posvátné liturgie a denní modlitby církve. Odtud pochází onen hlas církve, jak říká svatý Basil, zpěv žalmů, jejž nazývá náš předchůdce Urban VIII. dcerou toho chvalozpěvu, který se ustavičně zpívá před trůnem Božím a Beránkovým. Podle výroku svatého Atanáše učí lidi, především ty, kdo se věnují bohoslužbě, jak mají chválit Boha a jakými slovy ho náležitě velebit. Krásně o tom říká svatý Augustin: Aby člověk mohl dobře chválit Boha, sám Bůh dal najevo svou chválu. A protože zjevil svou chválu, poznal člověk, jak ho má chválit.
Kromě toho mají žalmy jakousi podivuhodnou schopnost probouzet v duši snahu o všechny ctnosti. Celé naše Písmo, Starého i Nového zákona, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, jak je psáno; ale kniha žalmů obsahuje v sobě jako ráj ovoce všech ostatních knih a předkládá zpěvy, při jejichž užívání vydává s ostatními plody navíc i své vlastní. To opět říká svatý Atanáš a právem dodává: Myslím, že žalmy jsou pro toho, kdo je zpívá, jako zrcadlo, aby v nich pohlížel na sebe a na svá vnitřní hnutí, a tak se je modlil. A svatý Augustin říká ve svých Vyznáních: Jak jsem plakal při tvých hymnech a zpěvech, tak mocně mě dojaly líbezně znějící hlasy tvé zpívající církve. Ty hlasy vnikaly do mých uší, pravda mi pronikala do srdce, tím se rozhoříval cit zbožnosti, tekly mi slzy a bylo mi přitom dobře.
A opravdu, kým by nepohnula tak častá místa v žalmech, kde se vznešeně hlásá nesmírná Boží velebnost, Boží všemohoucnost, nevýslovná spravedlnost, dobrota, laskavost a ostatní jeho nekonečně chvályhodné vlastnosti? V kom by to nevyvolalo podobné city, když se v žalmech děkuje za přijatá Boží dobrodiní nebo se s pokorou a důvěrou něco vyprošuje a očekává, nebo když kající duše volá po smilování? A když se v žalmech vytrvale naznačuje obraz Krista Vykupitele, v kom by neroznítil lásku? Vždyť svatý Augustin slyšel ve všech žalmech Kristův hlas, zpívající nebo sténající, radující se v naději nebo vzdychající pod tíhou utrpení.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
1 Sol 2,4.3
Bůh nám svěřil evangelium, když nás napřed vyzkoušel. * Nechceme se svým kázáním dělat pěknými v očích lidí, ale chceme se líbit Bohu.
Když vás povzbuzujeme, nepramení to z nějakého falešného přesvědčení, z nějakých nepoctivých úmyslů ani vás nechceme klamat. * Nechceme se svým kázáním dělat pěknými v očích lidí, ale chceme se líbit Bohu.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého papeže Pia pastýřskou moudrostí a apoštolskou horlivostí, aby usiloval všechno obnovit v Kristu; prosíme tě: pomáhej nám, ať žijeme podle příkladu tohoto statečného obhájce katolické víry a dosáhneme věčné odměny. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky