8. září 2024

23. Neděle v mezidobí
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Jezu Kriste, Synu Boží,

plný nebeského zboží,

rač přítomen býti,

svým darem nás obdařiti,

slovo svoje nám předkládej,

v něm nasycení dej.

Ty jsi Slovo Otce svého

a obraz výborný jeho,

skrz tebe svou mocí

stvořil Otec všechny věci,

svým slovem vše udržuješ

a moudře spravuješ.

Ty, jenž jsi světlem národům

a ze všech vzděláváš svůj dům,

ty jsi naše slunce,

vycházející od Otce,

všechny jasně osvěcuješ,

život nám daruješ.

Přidej k tomu své milosti,

ať slova tvá s ochotností

srdcem přijímáme,

že jsme z Boha, poznáváme,

nejsme marní posluchači

spasitelných řečí.

Ať v zemi srdce našeho

Duchem tvým napraveného

slov tvých přijímání

nese hojné požehnání

a dar pravdy z tvé milosti

ať se v nás rozhostí.

Ať v tvé pravdě zůstáváme,

tak ovoce vydáváme

života ctnostného,

abychom mohli slavného

života v nebi dojíti,

s tebou věčně býti.

ŽALMY

1. ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine, aleluja. [Tištěný breviář neobsahuje „Aleluja“ na konci všech antifon pro třetí neděli žaltáře; doplněno podle latinského vydání.]

Žalm 145 (144)
Chvála Boží velikosti
Svatý jsi, (Bože,) ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16,5)
I (1-9)

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *

budu velebit tvé jméno po všechny věky.

Každý den tě budu velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *

jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *

a oznamuje tvoji moc.

Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *

rozmlouvají o tvých divech.

Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *

hovoří o tvé nesmírnosti.

Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *

jásají nad tvou spravedlností.

Milosrdný a milostivý je Hospodin, *

shovívavý a plný lásky.

Dobrotivý je Hospodin ke všem *

a soucit má se všemi svými tvory.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine, aleluja. [Tištěný breviář neobsahuje „Aleluja“ na konci všech antifon pro třetí neděli žaltáře; doplněno podle latinského vydání.]

2. ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků, aleluja.

II (10-13a)

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *

a tvoji zbožní ať tě velebí!

Ať vypravují o slávě tvého království, *

ať mluví o tvé síle,

aby poučili lidi o tvé moci, *

o slávě tvé vznešené říše.

Tvé království je království všech věků *

a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků, aleluja.

3. ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech, aleluja. 

III (13b-21)

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *

a svatý ve všech svých činech.

 Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *

a pozvedá všechny sklíčené.

Oči všech doufají v tebe *

a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otvíráš svou ruku *

a sytíš vše živé s laskavostí.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *

a svatý ve všech svých činech.

Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *

všem, kdo ho vzývají upřímně.

Vyplní vůli svých ctitelů, *

slyší jejich volání a zachrání je.

Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *

a všechny bezbožníky zničí.

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *

vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech, aleluja.

Můj synu, dbej na má slova,

uchovej je hluboko v srdci.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

37,21; 38,14-28

Jeremiáš ve vězení nabádá Sidkijáha k míru

Král Sidkijáh přikázal, aby byl Jeremiáš zavřen ve vězeňském dvoře a aby mu dávali každý den chléb z ulice pekařů, dokud vůbec byl v městě chléb. A tak zůstal Jeremiáš ve vězeňském dvoře.

Král Sidkijáh poslal pro proroka Jeremiáše, vzal si ho ke třetímu vchodu Hospodinova domu. Král řekl Jeremiášovi: „Chtěl bych se tě na něco zeptat; nic přede mnou netaj!“ Jeremiáš řekl Sidkijáhovi: „Když ti něco oznámím, dáš mě popravit, když ti dám radu, neposlechneš mě!“ Král Sidkijáh tedy potají přísahal Jeremiášovi: „Živ je Hospodin, který nám dal tento život! Nezabiji tě a nevydám tě do rukou těchto lidí, kteří ti ukládají o život!“

Jeremiáš tedy řekl Sidkijáhovi: „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže se vydáš velitelům babylónského krále, budeš žít a toto město nebude spáleno; budeš zachován ty i tvůj dům. Jestliže se však nevydáš velitelům babylónského krále, bude vydáno toto město do rukou Chaldejců a spálí ho; ty pak neunikneš z jejich rukou.“ Král Sidkijáh řekl Jeremiášovi: „Mám strach z Judovců, kteří utekli k Chaldejcům, abych snad nebyl vydán do jejich rukou a zvůle.“

Jeremiáš odpověděl: „Nebudeš jim vydán. Uposlechni, prosím, Hospodinova hlasu v tom, co ti říkám, a bude ti dobře a zůstaneš živ. Nebudeš-li se však chtít vzdát – hle, co mi Hospodin zjevil: Všechny ženy, které zbudou v domě judského krále, řeknou, až budou vyvedeny k velitelům babylónského krále:

‚Svedli tě a přemohli

tvoji nejdůvěrnější přátelé!

Sami utekli,

když se tvé nohy zabořily do bahna!‘

Všechny tvé ženy i syny vyvedou k Chaldejcům. Neunikneš z jejich rukou, neboť budeš chycen, octneš se v rukou babylónského krále. Město bude spáleno.“

Tu Sidkijáh řekl Jeremiášovi: „Ať se nikdo nedozví o této rozmluvě, sice zemřeš! Kdyby se doslechli úředníci, že jsem s tebou mluvil, a kdyby k tobě přišli a ptali se: ‚Pověz nám,cos mluvil s králem a co ti říkal král – netaj to před námi, nebo tě zabijeme‘, řekneš jim: ‚Prosil jsem úpěnlivě krále, aby mě neposílal zase nazpět do Jehonatanova domu, že bych tam umřel.‘“

Když skutečně přišli všichni úředníci k Jeremiášovi a ptali se ho, řekl jim to, co mu král přikázal. Dali mu tedy pokoj, neboť nikdo jiný onen rozhovor nevyslechl. Jeremiáš pak zůstal ve vězeňském dvoře až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

2 Kor 6,4-5; srov. 11,37.38

Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, * v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích.

Ti, kterých svět nebyl hoden, zakoušeli útisk a násilí: * v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Lva Velikého, papeže

(Sermo 95,6-8: PL 54,464-465)

Křesťanská moudrost

Dále Pán říká: Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Není to hlad po ničem tělesném ani žízeň po ničem pozemském; ale tato lačnost touží po nasycení darem spravedlnosti a po uvedení do všech skrytých tajemství, přeje si být naplněna samým Pánem.

Šťastný duch, který si žádá za pokrm spravedlnost a prahne po takovém nápoji! Nedychtil by ovšem po něm, kdyby již něco z jeho lahodnosti neokusil. Když ale slyší, jak mu prorok říká: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý, dostává se mu už něčeho z této nadpozemské sladkosti a rozhořívá se láskou nejčistší rozkoše; přestal si cenit všech časných věcí a celý vzplanul touhou sytit se a opájet spravedlností. Pochopil zároveň, jak správné je ono první přikázání, které praví: Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. Vždyť milovat Boha není nic jiného než milovat spravedlnost.

A stejně jako se k této lásce k Bohu přidružuje zároveň láska k bližnímu, tak se i zde s touhou po spravedlnosti snoubí ctnost milosrdenství. Říká se tu proto: Blahoslavení milosrdní, neboť nad nimi se Bůh také smiluje.

Uvědom si, křesťane, důstojnost své moudrosti a snaž se poznat, jakými cestami a k jakému cíli jsi povolán. Milosrdenství tě chce mít milosrdným a spravedlnost spravedlivým, aby se tak Stvořitel zjevoval ve svém stvoření a aby v zrcadle lidského srdce zazářil Boží obraz, vykreslený v náčrtu následování. Víra těch, kdo o to usilují, se nezklame: dostaneš, co si přeješ, a bez konce budeš mít, co miluješ.

Skrze milosrdenství je ti všechno čisté; a tak se již dostáváš k blahoslavenství, které Pán zaslibuje vzápětí: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Je to veliké štěstí, moji milí, čeká-li na někoho takový cíl. A co to znamená mít čisté srdce, ne-li usilovat o ctnosti, o kterých byla dříve řeč? Čí mysl však může pochopit a čí jazyk vyložit, jaká je to blaženost vidět Boha? A přece to nastane, až bude proměněn způsob našeho bytí, až uvidíme ne již v zrcadle či v náznacích, ale tváří v tvář samo božství, tak jak je, což nikdo z lidí dříve vidět nemohl. Co oko nevidělo, ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil, to dostane skrze nevýslovnou radost věčného patření.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 31 (30),20; 1 Kor 2,9

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, uchovals ji těm, kdo se tě bojí, * popřáváš těm, kdo se k tobě utíkají.

Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk ani nikdy nepomyslil, * popřáváš těm, kdo se k tobě utíkají.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody a věčného dědictví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky