Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Hned zrána nás, Bože, nasyť svou slitovností.
Pane, tys nám býval útočištěm *
od pokolení do pokolení!
Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, *
od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!
Rozkazem vracíš člověka v prach *
a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“
Neboť tisíc let je v tvých očích †
jako včerejší den, který minul, *
a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, *
podobají se pučící trávě:
Zrána kvete a bují, *
večer je skosena a vadne.
Hyneme vskutku pro tvůj hněv, *
děsíme se pro tvé rozhořčení.
Položils před sebe naše viny, *
naše tajné hříchy jsou ve světle tvé tváře.
Neboť pominuly všechny naše dny v tvém hněvu, *
jako vzdech jsme dokončili svá léta.
Našich let bývá úhrnem sedmdesát, *
u toho, kdo je při síle, osmdesát.
Většina jich je lopota a trýzeň, *
neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.
Kdo uváží sílu tvého hněvu *
a kdo se bojí tvé nevole?
Nauč nás počítat naše dny, *
ať dojdeme k moudrosti srdce.
Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? *
Slituj se nad svými služebníky!
Nasyť nás brzy svou slitovností, *
ať jásáme a radujeme se po celý život!
Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, *
za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, *
tvá sláva jejich synům.
Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, †
dej zdar práci našich rukou, *
dej zdar práci našich rukou!
Ant. Hned zrána nás, Bože, nasyť svou slitovností.
2. ant. Oslavujte Hospodina po všech končinách země.
Iz 42,10-16d
Zpívejte Hospodinu píseň novou, *
jeho chválu od končin země,
vy, kdo se vydáváte na moře, †
a všechno, čím je naplněné, *
ostrovy a ti, kdo je obývají!
Ať zajásá poušť a její města, *
osady, v nichž bydlí Kedar!
Ať zpívají obyvatelé Petry, *
ať volají z vrcholů hor!
Ať vzdávají Hospodinu slávu, *
ať na ostrovech zvěstují jeho chválu!
Hospodin vyjde jako hrdina, *
jako bojovník se roznítí zápalem k boji,
vydá válečný pokřik *
a přemůže své nepřátele.
„Dlouho jsem byl nečinný, *
mlčel jsem a zdržoval se;
(nyní) jak rodička budu křičet, *
sténat a zároveň nabírat dech.
Zpustoším hory a vrchy, *
všechnu jejich zeleň nechám zvadnout,
proměním řeky v ostrovy, *
vysuším bažiny.
Povedu slepé po cestě, kterou neznají, *
dám jim chodit po neznámých stezkách,
tmu před nimi změním ve světlo, *
nerovnou půdu v rovinnou.“
Ant. Oslavujte Hospodina po všech končinách země.
3. ant. Chvalte jméno Hospodinovo, vy, kteří sloužíte v Hospodinově domě.
Chvalte jméno Hospodinovo; *
chvalte, Hospodinovi služebníci,
kteří sloužíte v Hospodinově domě, *
v nádvořích domu našeho Boha.
Chvalte Hospodina, protože dobrý je Hospodin, *
opěvujte jeho jméno, protože je sladké.
Neboť Hospodin si vyvolil Jakuba, *
Izraele za svůj majetek.
Vždyť já vím: velký je Hospodin *
a náš Pán je nade všemi bohy.
Cokoli chce Hospodin, činí na nebi i na zemi, *
v moři i ve všech hlubinách vod.
Přivádí mraky od končin země, †
blesky vyvolává déšť, *
ze svých komor vyvádí větry.
Pobil egyptské prvorozence, *
lidi i dobytek.
Seslal divy a zázraky uprostřed tebe, Egypte, *
na faraona a (na) všechny jeho služebníky.
Potřel mnohé národy *
a zabil mocné krále:
Sichona, krále amoritského, Oga, krále bašanského, *
a všechny krále kananejské.
Jejich zemi dal do majetku, *
do majetku Izraeli, svému lidu.
Ant. Chvalte jméno Hospodinovo, vy, kteří sloužíte v Hospodinově domě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ex 19,4-6a
Viděli jste, co jsem udělal Egypťanům, jak jsem vás nesl na orlích křídlech a dovedl vás k sobě. Nuže, budete-li mě skutečně poslouchat a mou smlouvu zachovávat, budete mým vlastnictvím mezi všemi národy, neboť mně patří celá země. Budete mi královstvím kněží a svatým lidem.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Jeden královský úředník přišel za Ježíšem a prosil ho, aby mu uzdravil syna.
PROSBY
Dobrořečme Bohu Otci, že nám dovoluje, abychom mu v této postní době přinášeli oběť chvály. Prosme ho:
Bože, pouč nás svou nebeskou naukou.
Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám ducha modlitby a pokání,
abychom planuli láskou k tobě i k bližním.
Posiluj nás, ať dobře konáme tvou vůli, aby bylo všechno obnoveno v Kristu,
a všude aby vládla spravedlnost a mír.
Nauč nás chápat smysl a cíl všeho tvorstva,
abychom tě spolu s ním chválili a oslavovali.
Odpusť nám, že jsme v chudých, ubohých a v těch, kdo nám byli na obtíž, neviděli tvého Krista
a neprokazovali jsme mu úctu v těchto svých bratřích.
Otče náš.
MODLITBA
Ve své nevýslovné dobrotě nám, Bože, poskytuješ prostředky ke spáse, a tak nás neustále obnovuješ; veď svou církev, aby v ní dílo tvé milosti přinášelo užitek, a dávej jí, co potřebuje na své cestě k tobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky