Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nadešlo devět hodin již,
kdy Kristus na sebe vzal kříž:
myšlenek nízkých zanechme
a v modlitbách jej vzývejme.
Toť hodina, kdy kletba vin
se rozplynula jako dým
a nám všem z přízně Kristovy
nadešlo blahé období.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Jak miluji tvůj zákon, Hospodine! *
Po celý den o něm rozjímám.
Moudřejším nad mé nepřátele mě učinil tvůj předpis, *
neboť navěky je se mnou.
Rozumnější jsem nad všechny své učitele, *
neboť rozjímám o tvých přikázáních.
Rozvážnější jsem nad starce, *
neboť zachovávám tvá nařízení.
Zadržuji své nohy od každé zlé cesty, *
abych dbal na tvá slova.
Neuchyluji se od tvých rozhodnutí, *
protože tys mě poučil.
Jak sladké jsou na mém patru tvé výroky, *
nad med jsou sladší pro má ústa.
Tvými nařízeními jsem zmoudřel, *
proto nenávidím kdejakou neřestnou cestu.
Proč jsi nás, Bože, nadobro zavrhl, *
proč dýmá tvůj hněv proti ovcím, které paseš?
Pamatuj na svou obec, kterou sis kdysi získal, †
na svůj kmen, který sis vykoupil do vlastnictví, *
na horu Sión, kde ses usídlil.
Zaměř své kroky k dávným troskám: *
nepřítel ve svatyni všechno zničil.
Tvoji protivníci hlučeli uvnitř svatého místa, *
své korouhve tam vztyčili na vítězství.
Jsou podobni těm, kdo v houštině mávají sekyrou, *
hned širočinou a kladivem rozbíjejí všechny její brány.
Tvou svatyni vydali ohni, *
až do základů znesvětili příbytek tvého jména.
Řekli si v srdci: „Vyhubme je naráz, *
spalte všechny Boží svatyně v zemi!“
Už nevidíme svá znamení, nemáme proroka *
a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě.
Jak dlouho se bude, Bože, protivník rouhat, *
jak dlouho bude nepřítel neustále tupit tvé jméno?
Proč odtahuješ svou ruku *
a svou pravici necháváš ležet v klíně?
Bůh však je mým králem od pradávna, *
tolikrát popřál vítězství v zemi.
Ty jsi svou mocí rozdělil moře, *
ve vodách jsi zdrtil hlavy oblud.
Tys roztříštil leviatanovy hlavy, *
hodils ho za pokrm netvorům moře.
Tys dal vytrysknout pramenům a potokům, *
tys vysušil mohutné řeky.
Tvůj je den a tvá je noc, *
tys učinil měsíc i slunce.
Tys vymezil všechny hranice země, *
ustanovil jsi léto a zimu.
Pamatuj na to: nepřítel se ti rouhal, Hospodine, *
pošetilý národ tupil tvé jméno.
Nevydávej supovi život své hrdličky, *
nezapomínej natrvalo na život svých chudých!
Shlédni na svou smlouvu, *
vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí.
Ať se ponížený nevrací zklamán, *
ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!
Povstaň, Bože, ujmi se své věci, *
mysli na potupu, kterou tě den co den stíhá blázen.
Nezapomínej na křik svých protivníků, *
povyk tvých odpůrců stále se vzmáhá.
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Sk 4,11-12
Ježíš je ten kámen, který stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. A v nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.
Pán skutečně vstal, aleluja,
zjevil se Šimonovi, aleluja.
Modleme se.
Bože, ty otvíráš nebeské království všem, kdo se znovuzrodili z vody a z Ducha Svatého; rozmnožuj v nás svou milost, abychom se s tvou pomocí chránili hříchů a dosáhli všeho, co jsi nám slíbil. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky