Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Sešli své světlo a svou věrnost, Hospodine.
Bože, zjednej mi právo †
a ujmi se mé pře proti bezbožnému lidu, *
zbav mě člověka lstivého a zločinného!
Bože, vždyť ty jsi má síla, †
proč jsi mě zahnal? *
Proč se musím smutně vláčet tísněn nepřítelem?
Sešli své světlo a svou věrnost: †
ty ať mě vedou *
a přivedou na tvou svatou horu a do tvých stanů.
Pak přistoupím k Božímu oltáři, *
k Bohu, který mě naplňuje radostí.
Oslavím tě citerou, *
Bože, můj Bože.
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, vždyť zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha!
Ant. Sešli své světlo a svou věrnost, Hospodine.
2. ant. Ochraňuj nás, Pane, po celý náš život.
Iz 38,10-12d.14cd.17-20
Řekl jsem: Uprostřed svého života mám odejít k branám podsvětí *
mám postrádat zbytek svých let.
Řekl jsem: Nemám (už) vidět Hospodina v zemi živých, *
nemám už hledět na nikoho mezi obyvateli světa.
Můj příbytek je stržen, †
je ode mě odnesen *
jako stan pastýřů.
(Bůh) svinul jako tkadlec můj život, *
odřízl mě od osnovy.
V slabosti se mé oči (zdvihají) vzhůru, *
Pane, trpím násilí, zastaň se mě!
Hle, v pokoj se změnila má hořkost! †
Tys tedy zachránil mou duši z propasti zhouby, *
ano, za svá záda jsi hodil všechny mé hříchy.
Vždyť podsvětí tě nebude slavit †
ani smrt tě nebude chválit. *
Ti, kdo sestupují do jámy, nebudou čekat na tvou věrnost.
Kdo žije, jen kdo žije, bude tě slavit jako já dnes. *
Otec bude o tvé věrnosti vypravovat synům.
Hospodine, zachraň mě, *
a za zvuku citery budeme zpívat po všechny dny svého života v Hospodinově domě.
Ant. Ochraňuj nás, Pane, po celý náš život.
3. ant. Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu. †
Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu, *
† tobě, který vyslýcháš prosbu, ať se plní slib.
K tobě přichází každý člověk *
s vyznáním svých vin.
Naše nevěrnosti nás tísní, *
ty je však odpouštíš.
Blaze tomu, koho si volíš a bereš k sobě: *
přebývá v tvých nádvořích.
Kéž se nasytíme blahem tvého domu, *
svatostí tvého chrámu!
Je úžasné a spravedlivé, jak nás vyslýcháš, *
Bože, náš zachránce,
naděje všech končin země *
i dalekých moří.
Svou mocí upevňuješ hory, *
jsi opásán silou.
Tišíš hukot moří, *
hukot jejich vln a vřavu národů.
Pro tvé divy bázeň jímá obyvatele dálných krajin, *
radostí plníš nejzazší východ i západ.
V milosti jsi navštívil zem a napojils ji, *
velmi jsi ji obohatil.
Boží strouhou se hrne voda, *
(lidem) nachystals obilí.
Takto jsi zemi připravil: †
zavlažils její brázdy, *
rozmělnils její hroudy,
zkypřils ji dešti, *
požehnals tomu, co vyrašilo.
Rok jsi korunoval svou dobrotou, *
kudy jsi prošel, prýští hojnost.
Pastviny na stepi mokvají vláhou, *
pahorky se ovíjejí radostí.
Nivy se odívají stády, †
údolí se přikrývají obilím: *
ozývají se jásotem a zpěvem.
Ant. Tobě, Bože, patří chvalozpěv na Siónu.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jl 2,12-13
Obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Jenom jeden je váš Učitel – Kristus Pán – a ten je v nebi.
PROSBY
Bůh nám poslal svého jednorozeného Syna, aby přebýval mezi námi a abychom žili z něho. Prosme proto našeho nebeského Otce:
Ať v nás v hojnosti přebývá slovo Kristovo.
Pomáhej nám, Bože, ať v této postní době často slyšíme tvé slovo a otevřeme se mu,
abychom o Velikonocích s pravou zbožností oslavovali Krista, našeho velikonočního Beránka.
Dej nám milost svého Svatého Ducha,
ať nás naučí povzbuzovat váhavé a bloudící k správnému a dobrému životu.
Ať stále lépe poznáváme tvého Krista,
abychom ho celým svým životem hlásali našim bratřím.
Očisti a obnov svou církev v těchto dnech spásy,
aby ti ve světě vydávala věrohodné svědectví.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, provázej svou církev ustavičnou ochranou, vždyť jsme jen smrtelní lidé a bez tebe by nám došly síly; pomáhej nám vyhýbat se všemu, co nám škodí, a hledat, co vede ke spáse.
Ant. Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
Všemohoucí, věčný Bože, tys naplnil svatého Řehoře, učitele a chloubu arménského lidu, mystickým učením; dej, ať je pro nás učitelem umění, jak s tebou můžem rozmlouvat a stále mít pro svůj život oporu ve svátostech církve. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky