Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
ŽALMY
Ant. Maria uchovávala v srdci všechno, co vyprávěli pastýři, a rozvažovala o tom.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, *
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, *
hledají ho celým srdcem,
kdo nečiní nepravosti, *
ale chodí po jeho cestách.
Tys dal svá nařízení, *
aby se jich dbalo svědomitě.
Kéž jsou pevné mé cesty, *
abych zachovával tvé příkazy.
Neupadnu do hanby, *
budu-li si všímat všech tvých předpisů.
Oslavím tě upřímným srdcem, *
když se naučím tvým spravedlivým rozhodnutím.
Tvé příkazy chci zachovávat, *
jenom mě neopouštěj!
Jak dlouho budeš na mě, Hospodine, docela zapomínat, *
jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?
Jak dlouho se budu starostí zmítat ve své duši, †
s tím každodenním smutkem v srdci, *
jak dlouho se má nade mnou vypínat můj nepřítel?
Shlédni a vyslyš mě, Hospodine, můj Bože! *
Rozjasni mé oči, ať neusnu v smrti,
aby neřekl můj nepřítel: „Zdolal jsem ho!“ *
Ať nejásají moji protivníci, že jsem klesl.
Já však důvěřuji v tvé slitování, †
pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, *
zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.
Nerozumný si říká v srdci: *
„Bůh není!“
Zkaženě, zvráceně jednají, *
nikdo nedělá dobro.
Hospodin shlíží z nebe na smrtelníky, *
aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.
Všichni pobloudili, všichni se zkazili, *
nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!
Nevzpamatuje se žádný, kdo páchá zlo, *
kdo požírá můj lid, jako by jedl chleba?
Hospodina nevzývají – †
pak se budou strachem třást, *
vždyť Bůh je s pokolením spravedlivých.
Chcete zmařit chudáku plány, *
ale Hospodin je mu útočištěm.
Kéž přijde Izraeli spása ze Siónu! †
Až Hospodin změní osud svého lidu, *
jásot bude v Jakubovi, radost bude v Izraeli.
Ant. Maria uchovávala v srdci všechno, co vyprávěli pastýři, a rozvažovala o tom.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 21,23-24
Svaté město Jeruzalém nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu.
Uzřely všechny končiny země, aleluja,
spásu našeho Boha, aleluja.
Modleme se.
Bože, tvůj jednorozený Syn, tobě rovný ve věčné slávě, se stal člověkem a narodil se z Panny Marie; upevni v nás tuto víru, kterou vyznáváme, a zbav nás všeho, co nám brání žít v trvalé radosti ze spojení s tebou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky