5. prosinec 2024

Čtvrtek, doba adventní, 1. týden
1. týden žaltáře

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Hle, z pouště zní hlas jasný dost,

jenž deptá každou nepravost:

Vyhosťte z nitra plané sny,

už svítá Ježíš z výšiny.

Prober se, duše, z mrákoty,

než tě kal hříchu zatopí.

Už nová hvězda vysvitla,

jež vyvede svět z moci zla.

Beránek je nám Bohem dán,

za naše hříchy splatí daň.

Naléhavými prosbami

jej prosme o slitování.

Až jako blesk se vrátí zpět

a v pouta hrůzy sevře svět,

ať netrestá nás podle vin,

je však nám Otcem laskavým.

Ať slávou se Bůh Otec skví,

buď jeho Synu vítězství,

nechť chvála Duchu, Plameni,

po všechny věky všude zní. Amen.

Nebo:

Tvůj hlas mluví:

Zpívejte to při očekávání rána,

zpívejte to tiše,

tiše do tmavého ucha světa!

Zpívejte to na kolenou,

zpívejte to jako pod závojem,

zpívejte to jako zpívají

ženy v požehnaném stavu:

Stal se slabým, kdo je Silný,

Nekonečný stal se malým,

spanilým stal se Mocný,

pokorným stal se Vznešený,

má dost místa v komůrce Panny:

na jejím klíně bude jeho trůn –

ukolébavka mu postačí k chvále!

Hle, dny nechtějí vstávat ze zbožnosti

a noci země ztemněly hlubokou úctou:

Chci rozžehnout světla duše,

chci rozžehnout radost

ve všech končinách tvého lidstva:

Buď požehnaná, která neseš Pána!

ŽALMY

1. ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

Žalm 57 (56)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

2. ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu

Jer 31,10-13.14b

Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. (Srov. Jan 11,51.52)

Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *

zvěstujte ho na ostrovech v dáli!

Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *

bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.

Vykoupí Hospodin Jakuba *

a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *

těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,

z obilí, vína a oleje, *

z mláďat bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *

nebudou už víc strádat.

Tehdy se rozveselí v tanci panna, *

zaradují se jinoši a starci.

Proměním jejich nářek v jásot, †

útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *

a můj lid se nasytí mým dobrodiním.

Ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

3. ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha. 

Žalm 48 (47)
Poděkování za Boží ochranu
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém. (Zj 21,10)

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *

v městě našeho Boha.

 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *

je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *

je městem velikého krále.

Bůh se ukázal v jejích pevnostech *

jako jistá ochrana.

Neboť hle, sešli se králové, *

spolu učinili útok.

Jen se však podívali, užasli, *

ve zděšení prchli.

Hrůza je tam zachvátila, *

křeč jak ženu, která rodí,

jako když východní vítr *

rozbíjí taršíšské lodi.

Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *

v městě Hospodina zástupů,

v městě našeho Boha: *

Bůh mu dává věčné trvání.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *

ve tvém chrámě.

Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *

sahá až na konec země.

Tvá pravice oplývá spravedlností, *

ať se raduje siónská hora,

ať jásají judská města *

nad tvými rozsudky.

Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *

spočítejte jeho věže!

Všimněte si jeho hradeb, *

prohlédněte jeho paláce,

abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *

Tak veliký je Bůh,

Bůh náš navěky, navždy. *

On bude naším vůdcem!

Ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 45,8

Rosu dejte, nebesa, shůry, oblaka, spusťte déšť práva; ať se otevře země a zplodí spásu, ať spolu vyraší spravedlnost!

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Jeruzaléme, vzešlo tvé světlo; * Hospodinova velebnost zazáří nad tebou. Jeruzaléme.

Uvidíš radost, která k tobě přichází od tvého Boha; * Hospodinova velebnost zazáří nad tebou. Sláva Otci. Jeruzaléme.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Vyhlížím Pána, svého spasitele, a čekám na něho, neboť už je blízko, aleluja.

PROSBY

Kristus, Boží moudrost a moc, rád přebývá s lidskými syny. Proto ho s důvěrou prosme:

Pane, buď nám nablízku.

Pane Ježíši Kriste, tys nás povolal do království své slávy,

učiň, ať se ti svým životem ve všem líbíme.

Ty – neznámý světu – stojíš uprostřed nás,

zjev lidem svou tvář.

Ty jsi nám blíž než my sami sobě,

upevni v našich srdcích důvěru a naději ve spásu.

Ty jsi zdroj svatosti,

zachovej nás čisté a bez poskvrny pro den svého příchodu.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, přispěj nám svou mocí na pomoc a dej nám sílu překonávat překážky, které nám staví do cesty naše hříchy, ať v nás tvá milost může účinněji působit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky