Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.
Toť doba, kdy Pán bez viny
za nás byl na smrt vydaný.
Teď s láskou, jíž mu dlužíme,
jej vzkříšeného oslavme.
Vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna, Krále s ním,
společně s Duchem přesvatým. Amen.
Nebo:
Denně v tom pozdviženém čase
Pán přicházel a mizel zase
jak vlny vůní z jarních lích,
jak stíny oblaků, jež plynou,
jak deště v máji nad krajinou,
jak příboj nocí měsíčních.
Vedl je, učil po šest neděl.
Když se jim všecek vypověděl
v odpečetěných tajemstvích,
za město vyvedl své stádce.
Dal požehnání jim i matce
a potom – k nebi ruce zdvih.
A pak – ó, blesk, ó, oslnění!
To hudba hřmí, to zpívá hřmění,
to zem se bortí v základech?
Nelze vám, syna mého děti,
na jeho krásu pohleděti,
před níž i nebe tají dech!
ŽALMY
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo, *
je pevné jako nebesa.
Od pokolení do pokolení je tvá věrnost, *
založil jsi zemi, a ona trvá.
Podle tvých rozhodnutí trvá stále, *
neboť všechno ti slouží.
Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, *
dávno bych zahynul ve své bídě.
Navěky nezapomenu na tvá nařízení, *
vždyť skrze ně jsi mi dal život.
Jsem tvůj, zachraň mě, *
neboť jsem hledal tvá nařízení.
Bezbožníci na mě číhají, aby mě zahubili, *
já však dávám pozor na tvá přikázání.
Viděl jsem, že každá dokonalost má své meze, *
tvůj zákon však nemá konce.
K tobě se utíkám, Hospodine, *
nechť nejsem zahanben navěky!
Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď, *
nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!
Buď mi ochrannou skálou, pevností k mé záchraně, *
neboť tys moje skála a tvrz.
Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného, *
z pěsti neurvalého utlačovatele.
Vždyť tys má naděje, Pane, *
má důvěra od mého mládí, Hospodine!
V tobě jsem měl oporu od matčina lůna, †
od klína mé matky byls mým ochráncem, *
v tebe jsem vždy doufal.
Mnohým jsem se jevil jako zázrak; *
tys mi byl vpravdě mocným pomocníkem.
Má ústa oplývala tvou chválou, *
po celý den pěla tvou slávu.
Nezavrhuj mě v čas stáří, *
neopouštěj mě, až ochabnou síly!
Vždyť moji nepřátelé o mně mluví, *
ti, kdo na mě číhají, spolu se umlouvají.
Říkají: Bůh ho opustil, †
pronásledujte ho a chopte se ho, *
už ho nikdo nezachrání.
Bože, nevzdaluj se ode mě, *
Bože můj, na pomoc mi pospěš!
Ať se zastydí a zahynou moji protivníci, *
ať se odějí hanbou a potupou, kdo hledají mou zkázu.
Já však budu stále doufat, *
všude šířit tvoji chválu.
Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti, †
po celý den budu vyprávět o tvé pomoci, *
neboť ji nemohu spočítat.
Opěvovat budu tvou moc, Bože, *
Hospodine, budu hlásat jedině tvou spravedlnost.
Bože, učils mě od mého mládí, *
až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.
Ani v stáří a šedinách *
mě, Bože, neopouštěj,
dokud neoznámím tvoji moc tomuto pokolení, *
všem, kteří přijdou, tvoji sílu
i tvou spravedlnost, Bože, jež se dotýká nebe, †
kterou jsi vykonal veliké věci; *
Bože, kdo se ti vyrovná?
Dals mi prožít mnoho zlých útrap, *
ale opět mě vzkřísíš a znovu vyzdvihneš z hlubin země.
Rozmnož mou důstojnost *
a znovu mě potěš!
I já budu na harfě chválit tvou věrnost, Bože, *
budu tě opěvovat na citeře, tebe, Svatý Izraele!
Jásat budou moje rty, když ti budu zpívat, *
i má duše, kterou jsi vykoupil.
I můj jazyk po celý den bude chválit tvou spravedlnost *
neboť se hanbí a stydí ti, kdo hledají mou zkázu.
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 2,9.10a.12
V Kristu přebývá celá plnost božství tělesně, i vy jste v něm dosáhli plnosti. Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
Učedníci se zaradovali, aleluja,
když viděli Pána, aleluja.
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, ať na nás sestoupí síla Ducha Svatého, abychom měli stále na paměti tvou vůli a vždycky podle ní žili. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky