24. duben 2024

Sv. Jiří, mučedníka
nezávazná památka

Z historických pramenů se o něm ví jen to, že kolem roku 304 podstoupil mučednickou smrt v Lyddě (blízko dnešního Tel Avivu) a nad jeho hrobem byla postavena bazilika. Ostatní zprávy o jeho životě nejsou věrohodné. Jeho úcta se rychle rozšířila na Východě i na Západě, zvláště v Řecku, v Rusku a v Anglii. Jeho památka se u nás kvůli svátku sv. Vojtěcha už od nepaměti překládá z 23. IV. na dnešní den.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

U Beránkovy hostiny

oděni rouchy bílými,

když Rudým mořem přešli jsme,

vladaři Kristu zpívejme.

Když jeho tělem posvátným,

na kříži obětovaným,

se sytíme a pijeme

jeho krev, v Bohu žijeme.

Chráněni tímto pokrmem

před smrtonosným andělem,

svrhli jsme z beder kruté jho

tyrana bezohledného.

Kristus je naší paschou teď,

on sám se vydal za oběť

a místo přesnic našim rtům

své tělo dává za pokrm.

Tys, nejčistější Oběti,

zlomila vládu podsvětí.

Z otroctví lid je vykoupen,

odměna žití kyne všem.

Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,

jde z pekel v slavném průvodu,

a brány nebes otevřev,

vládce tmy vleče v okovech.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Náš Pane, tys ten věčný král

a Syn, jenž trůní s Otcem svým,

Adama stvořils, by se stal

obrazu tvému podobným.

Když podvedl ho zrádnou lstí

ďábel, sok rodu lidského,

ty z čisté Panny přijal jsi

tvar i jho těla našeho.

Abys nás s Bohem usmířil,

jsi, Spasiteli, v těle žil,

abys nám mohl vodou křtu

smýt hřích a vrátit čistotu.

Ty z lásky k nám jsi vystoupil

na dřevo kříže potupné

a krví svou jsi zaplatil

za naši spásu výkupné.

Tys byl po zmrtvýchvstání svém

Otcovou slávou odměněn,

teď i my vírou žijeme,

že s tebou z mrtvých vstaneme.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

JEDEN z nás mnoha

prošel napříč všemi proudy pomíjení

a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.

Ojedinělá velikost

v osnově celého stvoření,

neopakovatelná.

Ten Přechod se jmenuje PASCHA –

mystérium:

běželi napřed do jeskyně,

kde chovali zvířata

jako v chlévě – a zdaleka

se sbíhali za hvězdou,

potom zas běželi k hrobu,

který se ukázal být prázdný

a naplněný světlem,

a nakonec kráčeli strmě vzhůru

z údolí od potoka Cedron

na kopec nad městem, kde Ho zabili.

– Všechny články řetězu vlastní smrti

(údolí, potok, úbočí, kopec

a konečně to místo) rozdělil –

a neodsouvá jen náhrobní kámen,

nýbrž celou tu zemi,

tím, že znemožňuje pole pomíjení,

ač se proud vody v potoce Cedron

nadále řítí dolů,

ač proud krve v lidském těle nadále míří

k smrti.

Dal v nich počátek místu narození

a místo života odhalil v každém člověku,

života, který přerůstá proud pomíjení,

života, který přerůstá smrt.

Nebo:

Ó šťastná noc a šťastný den

a hojné rozkoše pramen!

Ach, jak obveselujete

a k plesání vzbuzujete!

Aleluja!

Vidím, vidím, co se děje,

vykoupený svět se směje,

po temnotě slunce vyšlo,

všechno dobré s ním k nám přišlo.

Aleluja!

Krátká bolest, dlouhá radost,

krátký půst a dlouhá slavnost,

právě tak je Veliká noc,

šťastná, slavná, radostná noc.

Aleluja!

ŽALMY

1. ant. Noc jako den se rozjasní, aleluja.

Žalm 139 (138), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11,34)
I (1-12)

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *

ty víš, když sedám i když vstávám.

Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †

ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *

všímáš si všech mých cest.

Slovo ještě nemám na jazyku: *

hle, už je znáš, Hospodine, celé.

Obklopuješ mě zezadu i zpředu *

a kladeš na mě svou dlaň.

Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *

vznešená a nepochopitelná.

Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *

kam až utéci před tvou tváří?

I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *

i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!

I kdybych si připjal křídla jitřenky *

a spočinul na nejzazším moři,

i tam mě povede tvá ruka *

a uchopí mě tvá pravice.

I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *

a noc mě obklopí místo světla“,

ani tma ti nebude tmavá, †

noc jako den se rozjasní, *

temno je pro tebe tak jako světlo.

Ant. Noc jako den se rozjasní, aleluja.

2. ant. Já znám svoje ovce a moje ovce znají mne, aleluja.

II (13-18.23-24)

Tys přece stvořil mé ledví, *

utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *

úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši, *

má podstata ti nezůstala utajena,

když jsem byl tvořen v skrytu, *

spřádán v hlubinách země.

Tvé oči viděly mé skutky †

a v tvé knize jsou zapsány všechny; *

dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.

Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *

jak nesmírné je jejich množství!

Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *

dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *

zkoušej mě a poznej mé smýšlení!

Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *

a veď mě cestou odvěkou!

Ant. Já znám svoje ovce a moje ovce znají mne, aleluja.

3. ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 7,24-27

Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.

Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby svět byl skrze něho spasen, aleluja.

PROSBY

Bůh nám vzkříšením svého Syna otevřel věčný život. Snažně ho prosme:

Ať Kristovo vítězství přinese všem spásu.

Bože našich otců, tys svého Syna Ježíše slavně vzkřísil z mrtvých,

probuď nás ze smrti hříchu, abychom konali opravdové pokání a žili novým životem.

Jako zbloudilé ovce jsi nás přivedl k pastýři a strážci našich duší,

pod vedením církve uchovej nám neporušenou víru.

První učedníky svého Syna jsi vyvolil z národa židovského,

zjev izraelským synům, že jsi naplnil příslib daný jejich otcům.

Pamatuj na lidi osamělé, na sirotky a vdovy,

a nenech opuštěnými ty, které tvůj Syn usmířil s tebou svou smrtí.

Tys vzal do své slávy jáhna Štěpána, když vyznal, že Ježíš je po tvé pravici,

přijmi k sobě naše zemřelé bratry, kteří tě očekávali s vírou a láskou.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys posiloval svatého Jiří, aby následoval tvého Syna v jeho utrpení a byl připraven pomáhat slabým a trpícím; ať pomáhá i nám v naší slabosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky