Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu *
a očisť mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám, *
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil, *
spáchal jsem, co je před tebou zlé,
takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *
že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, s vinou jsem se narodil *
a v hříchu mě počala má matka.
Hle, líbí se ti upřímné srdce, *
ve skrytu mě učíš moudrosti!
Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *
umyj mě, a budu bělejší než sníh.
Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *
ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať svou tvář od mých hříchů *
a zahlaď všechny mé viny.
Stvoř mi čisté srdce, Bože! *
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře *
a neodnímej mi svého svatého ducha.
Vrať mi radost ze své ochrany *
a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám *
a hříšníci se budou obracet k tobě.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
Otevři mé rty, Pane, *
aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Vždyť nemáš zálibu v oběti, *
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Pane, obšťastni Sión svou přízní, *
znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *
na oltář ti budou klást býčky.
Ant. Zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
2. ant. Kdykoli se hněváš, Hospodine, rozpomeň se na své milosrdenství.
Hab 3,2-4.13a.15-19
Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu, *
bál jsem se, Hospodine, tvého díla,
v průběhu let ho uskutečni, †
v průběhu let (ho) oznam. *
Kdykoli se hněváš, vzpomeň na smilování!
Bůh přijde z Temanu, *
Svatý z hory Faran.
Jeho velebnost zahaluje nebesa, *
země je plná jeho slávy.
Sám září jako světlo, †
z rukou mu (tryskají) paprsky, *
tam je skryta jeho síla.
Vyšel jsi spasit svůj národ, *
spasit (jej) i svého pomazaného.
Svým koním jsi otevřel cestu v moři, *
v bahnu mnoha vod.
Slyšel jsem o tom a mé nitro se zachvělo, *
rty se mi třásly strachem při té zprávě,
kostižer mi vniká do kostí, *
mé kroky pode mnou vrávorají.
Počkám však v klidu na den tísně, *
jenž dolehne na lid, který se na nás chce vrhnout.
I když fíkovník nevykvete *
a vinná réva nepřinese plody,
i když zklame výnos olivy *
a pole nevydají pokrm,
i když zmizí brav ze stáje *
a skot nebude v chlévech,
já přesto budu jásat v Hospodinu, *
budu plesat v Bohu, svém spasiteli!
Hospodin, Pán, je mou silou, †
mé nohy učiní podobné (nohám) laní *
a zavede mě na mé výšiny.
Ant. Kdykoli se hněváš, Hospodine, rozpomeň se na své milosrdenství.
3. ant. Jeruzaléme, oslavuj Hospodina. †
Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, *
† chval svého Boha, Sióne,
že zpevnil závory tvých bran, *
požehnal tvým synům v tobě.
Zjednal tvému území pokoj *
a sytí tě jadrnou pšenicí.
Sesílá svůj rozkaz na zemi, *
rychle běží jeho slovo.
Dává sníh jako vlnu, *
jíní sype jako popel.
Shazuje své krupobití jako drobty chleba, *
jeho mrazem tuhnou vody.
Posílá své slovo, a rozpouští je, *
poroučí zavanout svému větru, a vody se rozproudí.
Oznámil své slovo Jakubovi, *
své zákony a přikázání Izraeli.
Tak nejednal se žádným národem: *
nesdělil jim svá přikázání.
Ant. Jeruzaléme, oslavuj Hospodina.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 53,11b-12
Můj spravedlivý Služebník ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny. Proto mu udělím mnohé a s reky rozdělí kořist proto, že sám sebe vydal na smrt, že se dal přičíst ke zločincům, když nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Pán vinice zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.
PROSBY
Kristus, náš Spasitel, nás vykoupil svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním. Prosme ho:
Pane, smiluj se nad námi.
Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,
doveď svou církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.
Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok
uzdrav naše rány.
Tvůj kříž se stal stromem života,
dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.
Tys na kříži odpustil kajícímu lotru,
odpusť i nám hříšníkům.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí Bože, posilni v nás ducha kajícnosti, abychom se v této postní době očistili pokáním a připravili se oslavit Velikonoce s čistým srdcem a vnitřní pravdivostí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky