Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, Hospodine.
Hospodine, slyš moji modlitbu, †
pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě, *
vyslyš mě pro svou spravedlnost.
Nepoháněj na soud svého služebníka, *
nikdo z živých není před tebou spravedlivý.
Neboť nepřítel pronásleduje mou duši, †
k zemi srazil můj život, *
uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé.
Můj duch ve mně chřadne, *
srdce mi strnulo v nitru.
Vzpomínám si na dávné dny, †
uvažuji o všech tvých činech, *
myslím na skutky tvých rukou.
Rozpínám k tobě své ruce, *
má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
Rychle mě vyslyš, Hospodine, *
neboť můj duch malátní.
Neskrývej přede mnou svou tvář, *
ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu.
Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, *
vždyť v tebe doufám.
Ukaž mi cestu, po níž mám kráčet, *
neboť k tobě zvedám svou duši.
Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine, *
k tobě se utíkám.
Pouč mě, abych konal tvou vůli, *
vždyť ty jsi můj Bůh!
Dobrotivý je tvůj duch, *
ať mě vede rovným krajem.
Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu, *
ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně!
Ant. Dej, ať záhy dojdu tvé milosti, Hospodine.
2. ant. Hospodin zaplavil Jeruzalém blahem jako řekou.
Iz 66,10-14b
Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, *
všichni, kdo ho milujete,
radujte se s ním, radujte se, *
všichni, kdo jste nad ním naříkali,
abyste sáli do sytosti z prsu, který utěšuje, *
abyste pili s rozkoší ze zdroje jeho slávy.
Neboť tak praví Hospodin: †
„Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, *
jako rozvodněný potok slávu národů.
Budete sát, ponesou vás na zádech *
a na klíně vás budou laskat.
Jako matka utěšuje svého syna, †
tak já vás potěším, *
v Jeruzalémě naleznete útěchu.
Uvidíte (to) a vaše srdce se zaraduje, *
jak tráva vypučí vaše kosti.“
Ant. Hospodin zaplavil Jeruzalém blahem jako řekou.
3. ant. Náš Bůh si zaslouží chvály.
Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, †
opěvujte našeho Boha, neboť je milý, *
zaslouží si chvály.
Hospodin buduje Jeruzalém, *
shromažďuje rozptýlené z Izraele.
Uzdravuje ty, jimž puká srdce, *
a jejich rány obvazuje.
Určuje počet hvězd, *
každou z nich nazývá jménem.
Velký je náš Pán a přemocný, *
jeho moudrost je bez míry.
Pokorné Hospodin pozvedá, *
bezbožné však ponižuje k zemi.
Opěvujte Hospodina děkovnou písní, *
hrejte na citeru našemu Bohu,
který mračny zatahuje nebe, *
déšť připravuje zemi,
dává vypučet na horách trávě *
a bylinám, aby sloužily lidem.
Dobytku poskytuje potravu *
i krkavčím holátkům, když k němu křičí.
Nemá potěšení v síle koně, *
nemá zalíbení ve svalech muže.
Hospodinu se líbí, kdo se ho bojí, *
kdo spoléhají na jeho dobrotu.
Ant. Náš Bůh si zaslouží chvály.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. 1 Král 8,51-53a
Jsme tvým lidem, Bože, a tvým dědictvím. Ať jsou tvé oči otevřené k prosbě tvého služebníka a k prosbě tvého lidu; vyslyš nás vždy, když k tobě budeme volat, neboť tys nás pro sebe oddělil ze všech národů země jako dědictví.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě.
PROSBY
Připomeňme si Boží lásku, která se zjevila v Kristu, a z celého srdce prosme:
Bože, pamatuj na nás, vždyť jsme tvé děti.
Dej nám hlouběji pochopit tajemství církve,
aby byla nám i všem lidem působivějším znamením spásy.
Ty miluješ člověka; učiň, ať přispíváme k rozvoji lidské společnosti,
ať máme ve všem na zřeteli tvé království.
Dej, ať naše duše žízní po Kristu a spěchá k němu,
neboť on je pro nás pramenem živé vody.
Odpusť nám naše provinění
a veď naše kroky na cestu spravedlnosti a pravdy.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno, od začátku až do konce, ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky