Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když vykonal svůj úkol Jan,
jejž uložil mu Tvůrce sám,
Pán do Jordánu sestoupil
a jeho vody posvětil.
Hlas Otcův zazní do výšin:
„To je můj milovaný Syn!“
A v holubice podobě
také Duch Svatý při tom je.
Živote, Pravdo, Ježíši,
buď tobě sláva nejvyšší.
Otec ji s Duchem z výsosti
zjevuje v nové jasnosti. Amen.
ŽALMY
1. ant. Hospodinův hlas nad vodami! Vznešený Bůh zaburácel hromem.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, *
vzdejte Hospodinu slávu a moc.
Vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, *
v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Hospodinův hlas nad vodami! †
Vznešený Bůh zaburácel hromem, *
Hospodin nad spoustami vod!
Hlas Hospodinův, jak je mocný, *
hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Hospodinův hlas láme cedry, *
Hospodin láme cedry libanonské.
Nutí Libanon poskakovat jako býčka, *
Sirjon jak buvolí mládě.
Hospodinův hlas srší plameny ohně. †
Hospodinův hlas otřásá pouští, *
Hospodin otřásá pouští Kadeš;
Hospodinův hlas vyvrací duby a lesy zbavuje kůry, *
v jeho chrámu však volají všichni: Sláva!
Hospodin trůnil nad potopou, *
Hospodin jako král bude trůnit věčně,
Hospodin uštědří svému lidu sílu, *
Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Ant. Hospodinův hlas nad vodami! Vznešený Bůh zaburácel hromem.
2. ant. Bože, ať se ti s radostí koří celá země.
Jásejte Bohu, všechny země, †
opěvujte slávu jeho jména, *
vzdejte mu velkolepou chválu!
Řekněte Bohu: „Jak úžasná jsou tvá díla! *
Pro tvou nesmírnou moc se ti podrobují tvoji nepřátelé!
Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá, *
nechť opěvuje tvé jméno.“
Pojďte a pozorujte Boží skutky: *
podivuhodně jednal s lidmi!
Moře proměnil v souš; †
suchou nohou přešli řeku, *
proto se radujme v Bohu!
Vládne svou mocí navěky, †
jeho oči sledují národy: *
aby se nevypínali zpupní!
Velebte, národy, našeho Boha *
a rozhlašujte jeho chválu!
On dal život naší duši, *
nedopustil, aby klopýtaly naše nohy.
Věru, zkoušel jsi nás, Bože, *
tříbil jsi nás ohněm, jako se tříbí stříbro.
Zavedl jsi nás do léčky, *
těžké břímě jsi vložil na naše bedra.
Nechals jezdit lidi po našich hlavách, †
prošli jsme ohněm a vodou, *
ale pak jsi nám popřál úlevu.
Ant. Bože, ať se ti s radostí koří celá země.
3. ant. Bůh buď veleben, že neodmítl mou prosbu.
Vstoupím s celopaly do tvého domu, *
splním ti své sliby.
Pro ně se mé rty otevřely, *
má ústa je slíbila, když mi bylo úzko.
Přinesu ti v oběť celopaly tučných ovcí s tukem beranů, *
budu obětovat býky a kozly.
Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, *
chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.
Svými ústy jsem k němu volal, *
velebil jsem ho svým jazykem.
Kdybych zamýšlel nepravost ve svém srdci, *
nebyl by Pán slyšel.
Ale Bůh slyšel, *
všiml si mé úpěnlivé prosby.
Bůh buď veleben, †
že neodmítl mou prosbu, *
že mi neodňal svou lásku.
Ant. Bůh buď veleben, že neodmítl mou prosbu.
To je můj milovaný Syn,
toho poslouchejte.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
42,1-9; 49,1-9
Tichý Hospodinův Služebník – světlo národů
Hle, můj služebník, kterého podporuji,
můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil.
Vložil jsem na něj svého ducha;
národům přinese právo.
Nebude křičet, nebude hlučet,
nedá se slyšet na ulici.
Nalomenou třtinu nedolomí,
doutnající knot neuhasí,
věrně bude ohlašovat právo.
Nezeslábne, nezmalátní,
dokud nezaloží na zemi právo.
Ostrovy čekají na jeho nauku.
Tak praví Bůh, Hospodin,
který stvořil nebe a roztáhl je,
rozprostřel zemi s tím, co na ní roste,
lidem na ní dává život
a dech těm, kteří po ní chodí.
„Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti,
vzal jsem tě za ruku,
utvořil jsem tě a ustanovil tě
(prostředníkem) smlouvy lidu a světlem národů,
abys otevřel oči slepým,
abys vyvedl vězně ze žaláře
a z věznice ty, kdo bydlí ve tmách.
Já jsem Hospodin, to je moje jméno.
Svou slávu jinému nedám
ani modlám svou chválu.
Dřívější (předpovědi) se už splnily.
Oznamuji věci nové:
dříve, než vyraší, vám je ohlašuji.“
Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy,
které jste v dáli!
Hospodin mě povolal od matčina lůna,
již v mateřském životě mě nazval jménem.
Z mých úst udělal nabroušený meč,
ve stínu své ruky mě ukryl.
Ukoval mě v zaostřený šíp,
ve svém toulci mě schoval.
Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem,
Izraelem, proslavím se tebou.“
Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal,
naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu.
Mé právo je však jistě u Hospodina
a má mzda u mého Boha.“
Avšak nyní praví Hospodin,
který si ze mě utvořil Služebníka již v matčině lůně,
abych zas k němu přivedl Jakuba,
abych mu shromáždil Izraele.
Tak jsem ve cti u Hospodina,
(protože) Bůh můj je mou silou.
Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem,
abys obnovil Jakubovy kmeny
a zbytky Izraele přivedl nazpět.
Proto tě dám národům jako světlo,
aby se má spása rozšířila až do končin země.“
Tak mluví Hospodin,
Vykupitel Izraele, jeho Svatý,
k tomu, jehož život je v potupě,
kterého si lidé oškliví,
k otroku tyranů:
„Králové uvidí a vstanou,
(uvidí) i knížata a budou se klanět
kvůli Hospodinu, že je věrný,
(kvůli) Svatému Izraele, který tě vyvolil.“
Tak praví Hospodin:
„V době milosti jsem tě vyslyšel,
v čase spásy jsem ti pomohl,
chránil jsem tě a ustanovil (prostředníkem) smlouvy lidu,
abys zvelebil zemi
a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl,
abys řekl vězňům: ‚Vyjděte!‘
– a těm, kteří jsou ve tmě: ‚Ukažte se!‘
Budou se pást na cestách,
svou potravu (najdou) na holých pahorcích.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Mt 3,16.17; Lk 3,22
Jakmile byl Ježíš pokřtěn v Jordánu, otevřelo se nebe a Duch jako holubice spočinul na něm a ozval se hlas Otce: * To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení.
Duch Svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: * To je.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého Řehoře z Nazianzu, biskupa
(Oratio 39 in sancta Lumina, 14-16.20: PG 36,350-351.354.358-359)
Kristův křest
Kristus je ozářen světlem, dejme se spolu s ním ozářit i my. Kristus je křtěn, sestupme spolu s ním, abychom spolu s ním i vystoupili.
Jan křtí, Kristus přistupuje: snad i proto, aby posvětil toho, kdo křtí. Zcela jistě však proto, aby do vody pohřbil starého Adama, dříve než posvětil nás a pro nás Jordán: a jako sám byl duch a tělo, tak aby byl také zasvěcen skrze Ducha a vodu.
Křtitel se zdráhá. Ježíš stojí na svém. Já bych měl být pokřtěn od tebe, říká lampa Slunci, hlas Slovu, přítel Ženichovi: ten, jenž je větší než všichni, kdo se narodili z ženy, Prvorozenci veškerého stvoření: ten, jenž se zaradoval už v mateřském lůně, tomu, jenž byl v mateřském lůně uctíván; nynější i budoucí předchůdce tomu, který se zjevil a který se bude zjevovat. Já bych měl být pokřtěn od tebe. Dodej: a pro tebe. Věděl totiž, že se mu dostane křtu mučednictví a že mu jako Petrovi nebudou umyty jenom nohy.
Ale to už Kristus vystupuje z vody. Přitom nese s sebou vzhůru svět a hledí na rozevřená nebesa, jež byla Adamovi i jeho potomkům uzavřena stejně jako ohnivým mečem ráj.
Duch dosvědčuje božství, blíží se přece k sobě podobnému. Z nebe se ozývá hlas; odtud totiž pochází ten, jemuž se vydává svědectví. A v podobě holubice, viditelné v tělesné podobě, prokazuje Duch poctu i tělu, neboť také ono svou účastí na božství je Bohem; kromě toho před dávnými časy přinášela holubice radostnou zprávu o vysvobození od potopy.
Prokažme dnešního dne úctu Kristovu křtu a řádně oslavme tento svátek.
Usilujte o úplné očištění a očišťujte se. Vždyť z ničeho jiného se Bůh neraduje tolik jako z nápravy a spásy člověka, jemuž jsou určena všechna (Boží) slova a tajemství. Jako světlo hvězd světu buďte ostatním lidem živoucí silou, stojíce jako dokonalá světla vedle onoho velikého světla, zaplaveni světlem nebeským, ozářeni čistěji a jasněji Trojicí, jejíž jeden paprsek vyzařující z jediného božství jste nyní částečně přijali v Kristu Ježíši, našem Pánu, jemuž buď sláva a moc na věčné věky. Amen.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Dnes se otevřelo nebe, slané vody moře byly uzdraveny, země jásá, hory a pahorky se radují. * Kristus byl pokřtěn od Jana v řece Jordánu.
Prameny vod byly posvěceny, aby se člověk mohl stát novým stvořením * Kristus.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch Svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha Svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky