Nešpory
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem přešli jsme,
vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu,
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
Náš Pane, tys ten věčný král
a Syn, jenž trůní s Otcem svým,
Adama stvořils, by se stal
obrazu tvému podobným.
Když podvedl ho zrádnou lstí
ďábel, sok rodu lidského,
ty z čisté Panny přijal jsi
tvar i jho těla našeho.
Abys nás s Bohem usmířil,
jsi, Spasiteli, v těle žil,
abys nám mohl vodou křtu
smýt hřích a vrátit čistotu.
Ty z lásky k nám jsi vystoupil
na dřevo kříže potupné
a krví svou jsi zaplatil
za naši spásu výkupné.
Tys byl po zmrtvýchvstání svém
Otcovou slávou odměněn,
teď i my vírou žijeme,
že s tebou z mrtvých vstaneme.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
JEDEN z nás mnoha
prošel napříč všemi proudy pomíjení
a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.
Ojedinělá velikost
v osnově celého stvoření,
neopakovatelná.
Ten Přechod se jmenuje PASCHA –
mystérium:
běželi napřed do jeskyně,
kde chovali zvířata
jako v chlévě – a zdaleka
se sbíhali za hvězdou,
potom zas běželi k hrobu,
který se ukázal být prázdný
a naplněný světlem,
a nakonec kráčeli strmě vzhůru
z údolí od potoka Cedron
na kopec nad městem, kde Ho zabili.
– Všechny články řetězu vlastní smrti
(údolí, potok, úbočí, kopec
a konečně to místo) rozdělil –
a neodsouvá jen náhrobní kámen,
nýbrž celou tu zemi,
tím, že znemožňuje pole pomíjení,
ač se proud vody v potoce Cedron
nadále řítí dolů,
ač proud krve v lidském těle nadále míří
k smrti.
Dal v nich počátek místu narození
a místo života odhalil v každém člověku,
života, který přerůstá proud pomíjení,
života, který přerůstá smrt.
Nebo:
Ó šťastná noc a šťastný den
a hojné rozkoše pramen!
Ach, jak obveselujete
a k plesání vzbuzujete!
Aleluja!
Vidím, vidím, co se děje,
vykoupený svět se směje,
po temnotě slunce vyšlo,
všechno dobré s ním k nám přišlo.
Aleluja!
Krátká bolest, dlouhá radost,
krátký půst a dlouhá slavnost,
právě tak je Veliká noc,
šťastná, slavná, radostná noc.
Aleluja!
ŽALMY
1. ant. Noc jako den se rozjasní, aleluja.
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *
všímáš si všech mých cest.
Slovo ještě nemám na jazyku: *
hle, už je znáš, Hospodine, celé.
Obklopuješ mě zezadu i zpředu *
a kladeš na mě svou dlaň.
Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *
vznešená a nepochopitelná.
Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *
kam až utéci před tvou tváří?
I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *
i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!
I kdybych si připjal křídla jitřenky *
a spočinul na nejzazším moři,
i tam mě povede tvá ruka *
a uchopí mě tvá pravice.
I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *
a noc mě obklopí místo světla“,
ani tma ti nebude tmavá, †
noc jako den se rozjasní, *
temno je pro tebe tak jako světlo.
Ant. Noc jako den se rozjasní, aleluja.
2. ant. Já znám svoje ovce a moje ovce znají mne, aleluja.
Tys přece stvořil mé ledví, *
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *
úžasná jsou tvoje díla.
Dokonale znáš mou duši, *
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu, *
spřádán v hlubinách země.
Tvé oči viděly mé skutky †
a v tvé knize jsou zapsány všechny; *
dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.
Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *
jak nesmírné je jejich množství!
Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *
dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.
Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *
zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *
a veď mě cestou odvěkou!
Ant. Já znám svoje ovce a moje ovce znají mne, aleluja.
3. ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.
Srov. Kol 1,12-20
Radostně (děkujme) Bohu Otci, *
že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
On nás totiž vytrhl z moci temnosti *
a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení *
a odpuštění hříchů.
On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *
dříve zrozený než celé tvorstvo.
V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *
(svět) viditelný i neviditelný:
ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †
ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.
(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *
a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, *
to je církve:
on je počátek, †
prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *
Tak má ve všem prvenství.
(Bůh totiž) rozhodl, *
aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),
a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †
jak na nebi, tak na zemi *
tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.
Ant. Bože, nebesa jsou plná tvé slávy a celá země tě chválí, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 7,24-27
Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.
Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby svět byl skrze něho spasen, aleluja.
PROSBY
Bůh nám vzkříšením svého Syna otevřel věčný život. Snažně ho prosme:
Ať Kristovo vítězství přinese všem spásu.
Bože našich otců, tys svého Syna Ježíše slavně vzkřísil z mrtvých,
probuď nás ze smrti hříchu, abychom konali opravdové pokání a žili novým životem.
Jako zbloudilé ovce jsi nás přivedl k pastýři a strážci našich duší,
pod vedením církve uchovej nám neporušenou víru.
První učedníky svého Syna jsi vyvolil z národa židovského,
zjev izraelským synům, že jsi naplnil příslib daný jejich otcům.
Pamatuj na lidi osamělé, na sirotky a vdovy,
a nenech opuštěnými ty, které tvůj Syn usmířil s tebou svou smrtí.
Tys vzal do své slávy jáhna Štěpána, když vyznal, že Ježíš je po tvé pravici,
přijmi k sobě naše zemřelé bratry, kteří tě očekávali s vírou a láskou.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys naplnil svatého Fidela svou láskou, takže horlivě hlásal tvé učení a neváhal pro víru položit svůj život; prosíme tě, dej, ať jsme i my zakořeněni a upevněni v lásce, a když máme účast na utrpení tvého Syna, ať poznáme také moc jeho zmrtvýchvstání. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky