Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.
Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *
neboť k tobě se utíká má duše,
uchyluji se do stínu tvých křídel, *
dokud se nepřežene zkáza.
Volám k svrchovanému Bohu, *
k Bohu, který mi prokazuje dobro.
Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †
ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *
ať Bůh sešle svou milost a věrnost.
Uléhám uprostřed lvů, *
kteří lačně požírají lidi.
Jejich zuby jsou kopí a šípy *
a jejich jazyk naostřený meč.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Léčku připravili mým nohám, *
zkrušili mou duši,
vykopali přede mnou jámu: *
ať do ní spadnou!
Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *
budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Pane, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.
2. ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.
Jer 31,10-13.14b
Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *
zvěstujte ho na ostrovech v dáli!
Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *
bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.
Vykoupí Hospodin Jakuba *
a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *
těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,
z obilí, vína a oleje, *
z mláďat bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *
nebudou už víc strádat.
Tehdy se rozveselí v tanci panna, *
zaradují se jinoši a starci.
Proměním jejich nářek v jásot, †
útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *
a můj lid se nasytí mým dobrodiním.
Ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.
3. ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha. †
Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *
v městě našeho Boha.
† Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *
je radostí celé země.
Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech *
jako jistá ochrana.
Neboť hle, sešli se králové, *
spolu učinili útok.
Jen se však podívali, užasli, *
ve zděšení prchli.
Hrůza je tam zachvátila, *
křeč jak ženu, která rodí,
jako když východní vítr *
rozbíjí taršíšské lodi.
Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *
v městě Hospodina zástupů,
v městě našeho Boha: *
Bůh mu dává věčné trvání.
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností, *
ať se raduje siónská hora,
ať jásají judská města *
nad tvými rozsudky.
Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *
spočítejte jeho věže!
Všimněte si jeho hradeb, *
prohlédněte jeho paláce,
abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *
Tak veliký je Bůh,
Bůh náš navěky, navždy. *
On bude naším vůdcem!
Ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 2,9b-10
Vidíme, že Ježíš, protože vytrpěl smrt, je korunován slávou a ctí. Bylo třeba, aby z milosti Boží za všechny lidi podstoupil smrt. Bylo to jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Ježíš řekl zástupům Židů a velekněžím: Kdo je z Boha, Boží slova slyší. Vy neslyšíte, protože z Boha nejste.
PROSBY
Chvalme Krista, našeho Pána, neboť on se zjevil jako světlo světa, abychom nechodili ve tmě, ale měli světlo života. Pokorně ho prosme:
Ať nám tvé slovo svítí na cestu.
Nejdobrotivější Ježíši, dej nám sílu, abychom tě dnes věrně následovali,
a co jsme v Adamovi ztratili, ať je nám navráceno v tobě.
Dej, ať nám tvé slovo svítí na cestu,
ať jednáme podle pravdy a všechno ať nás přivádí k tomu, abychom tě více milovali.
Nauč nás, abychom ke tvé slávě věrně pracovali pro dobro všech,
aby byla lidská společnost osvícena skrze církev.
Učiň, aby upřímnou změnou našeho smýšlení rostlo přátelství mezi tebou a námi,
abychom odčiňovali, čím jsme se provinili proti tvé moudrosti a dobrotě.
Otče náš.
MODLITBA
Milosrdný Bože, v tebe skládáme všechnu svou naději, vyslyš naše prosby a chraň nás, odpusť nám všechny hříchy, pomáhej nám, abychom žili v tvé milosti, a dej nám dosáhnout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky