20. květen 2024

Panny Marie, Matky církve
památka

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech!

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tmách hodiny třetí

který byl vyzdvižen,

táhne všechno k sobě.

Málem ho přehlédli jako ty

jej přehlížíš v bližním svém

ale dějiny se otřásají

Jeho hučící přítomností

a všechen útěk je útěk před Ním,

všechna vzpoura je proti kříži

tomu trůnu jediné

opravdové moci nad světem.

ŽALMY

1. ant. Navěky nezapomenu na tvá nařízení, Hospodine, vždyť skrze ně jsi mi dal život.

Žalm 119 (118), 89-96
XII (Lamed)
Rozjímání o Božím zákoně
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem; jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. (Jan 13,34)

Navěky, Hospodine, trvá tvé slovo, *

je pevné jako nebesa.

Od pokolení do pokolení je tvá věrnost, *

založil jsi zemi, a ona trvá.

Podle tvých rozhodnutí trvá stále, *

neboť všechno ti slouží.

Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, *

dávno bych zahynul ve své bídě.

Navěky nezapomenu na tvá nařízení, *

vždyť skrze ně jsi mi dal život.

Jsem tvůj, zachraň mě, *

neboť jsem hledal tvá nařízení.

Bezbožníci na mě číhají, aby mě zahubili, *

já však dávám pozor na tvá přikázání.

Viděl jsem, že každá dokonalost má své meze, *

tvůj zákon však nemá konce.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Navěky nezapomenu na tvá nařízení, Hospodine, vždyť skrze ně jsi mi dal život.

2. ant. Tys má důvěra od mého mládí, Hospodine.

Žalm 71 (70)
Bože, tys má naděje od mého mládí
V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví. (Řím 12,12)
I (1-15)

K tobě se utíkám, Hospodine, *

nechť nejsem zahanben navěky!

Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď, *

nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!

Buď mi ochrannou skálou, pevností k mé záchraně, *

neboť tys moje skála a tvrz.

Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného, *

z pěsti neurvalého utlačovatele.

Vždyť tys má naděje, Pane, *

má důvěra od mého mládí, Hospodine!

V tobě jsem měl oporu od matčina lůna, †

od klína mé matky byls mým ochráncem, *

v tebe jsem vždy doufal.

Mnohým jsem se jevil jako zázrak; *

tys mi byl vpravdě mocným pomocníkem.

Má ústa oplývala tvou chválou, *

po celý den pěla tvou slávu.

Nezavrhuj mě v čas stáří, *

neopouštěj mě, až ochabnou síly!

Vždyť moji nepřátelé o mně mluví, *

ti, kdo na mě číhají, spolu se umlouvají.

Říkají: Bůh ho opustil, †

pronásledujte ho a chopte se ho, *

už ho nikdo nezachrání.

Bože, nevzdaluj se ode mě, *

Bože můj, na pomoc mi pospěš!

Ať se zastydí a zahynou moji protivníci, *

ať se odějí hanbou a potupou, kdo hledají mou zkázu.

Já však budu stále doufat, *

všude šířit tvoji chválu.

Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti, †

po celý den budu vyprávět o tvé pomoci, *

neboť ji nemohu spočítat.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tys má důvěra od mého mládí, Hospodine.

3. ant. Ani v stáří mě, Bože, neopouštěj.

II (16-24)

Opěvovat budu tvou moc, Bože, *

Hospodine, budu hlásat jedině tvou spravedlnost.

Bože, učils mě od mého mládí, *

až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.

Ani v stáří a šedinách *

mě, Bože, neopouštěj,

dokud neoznámím tvoji moc tomuto pokolení, *

všem, kteří přijdou, tvoji sílu

i tvou spravedlnost, Bože, jež se dotýká nebe, †

kterou jsi vykonal veliké věci; *

Bože, kdo se ti vyrovná?

Dals mi prožít mnoho zlých útrap, *

ale opět mě vzkřísíš a znovu vyzdvihneš z hlubin země.

Rozmnož mou důstojnost *

a znovu mě potěš!

I já budu na harfě chválit tvou věrnost, Bože, *

budu tě opěvovat na citeře, tebe, Svatý Izraele!

Jásat budou moje rty, když ti budu zpívat, *

i má duše, kterou jsi vykoupil.

I můj jazyk po celý den bude chválit tvou spravedlnost *

neboť se hanbí a stydí ti, kdo hledají mou zkázu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ani v stáří mě, Bože, neopouštěj.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1,21-22

I vy jste byli kdysi odcizeni Bohu a s ním pro svoje smýšlení a špatné skutky znepřáteleni. Ale teď on i s vámi obnovil dobrý poměr skrze Kristovo lidské tělo, vydané na smrt. To proto, abyste byli před ním svatí, neposkvrnění a bezúhonní.

Zpívejte Hospodinu, jeho věrní,

vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Modleme se.

Bože, tys uzdravil chromého, když nad ním Petr a Jan, cestou do chrámu k odpolední modlitbě, vzývali jméno tvého Syna; přijmi i naši upřímnou modlitbu ve jménu Ježíšově a dej spásu všem, kdo ho vzývají. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky