Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Hle, žluč, ocet, sliny, trní.
Už proráží kopí, hřeb
tělo, z něhož v okamžení
vylévá se s vodou krev.
Jaký proud omývá zemi,
moře, hvězdy, celý svět!
Věrný kříži, nenajde se
žádný strom tak vznešený,
podobný ti v žádném lese
květy, plodem, zelení:
vzácný kmen plod sladký nese
ostrým hřebem zraněný.
Velký strome, větve sehni,
uvolni svou tuhou dřeň,
vrozenou ti tvrdost zjemni,
kterou jsi vždy napřímen,
údy krále nebes vezmi
jemně na svůj hladký kmen.
Ty jen jsi směl v náruč svoji
Oběť lidstva pozdvihnout,
světu, který v troskách stojí,
archu spásy nabídnout:
z Beránkova boku dvojí
vytmelil ji trysklý proud.
Otci, Synu buď táž sláva,
táž Duchu, jenž těší nás,
ať se ti táž úcta vzdává,
Trojice, po všechen čas,
vždyť tvá milost neustává
chránit nás, jež spasilas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Vyslyš mě, Bože, v mé úzkosti a přijď mi na pomoc.
Slyš, Izraelův pastýři, *
který vodíš Josefa jak ovce.
Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *
před Efraimem, Benjamínem a Manassem,
probuď svou sílu *
a přijď nás zachránit!
Bože, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *
když se modlí tvůj lid?
Nasytils jej chlebem slz *
a slzami jsi ho napojil vrchovatě.
Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *
a naši nepřátelé se nám posmívají.
Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Révu z Egypta jsi přenesl, *
vyhnals pohany a zasadils ji.
Připravils pro ni půdu, *
zapustila kořeny a naplnila zemi.
Přikryly se hory jejím stínem *
a jejím větvovím Boží cedry.
Vyhnala své ratolesti až k moři *
a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? *
Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.
Pustoší ji kanec z lesa *
a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, *
shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!
Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *
výhonek, který sis vypěstoval!
Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *
ať zhynou hrozbou tvé tváře!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *
nad člověkem, kterého sis vychoval.
Už od tebe neustoupíme, *
zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vyslyš mě, Bože, v mé úzkosti a přijď mi na pomoc.
2. ant. Bůh je má spása; bez obavy mohu doufat.
Iz 12,1-6
Děkuji ti, Hospodine: †
rozhněval ses na mě, *
ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.
Bůh je má spása! *
Bez obavy mohu doufat.
Neboť Hospodin je má síla a má chvála, *
stal se mou spásou.
S radostí budete vážit vodu *
z pramenů spásy.
V ten den řeknete: *
„Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!
Hlásejte mezi národy jeho díla, *
zvěstujte vznešenost jeho jména!
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, *
ať je to známé po celé zemi!
Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, *
neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh je má spása; bez obavy mohu doufat.
3. ant. Bůh nás živí jadrnou pšenicí, sytí nás medem ze skály.
Plesejte Bohu, který nám pomáhá, *
jásejte Jakubovu Bohu.
Zanotujte píseň, udeřte na buben, *
na líbezně zvučící citeru a harfu.
Zadujte do trub v den novoluní, *
v den úplňku, v čas našeho svátku.
Takový je příkaz v Izraeli, *
je to zákon Jakubova Boha.
Nařízení, které dal Josefovi, *
když se postavil proti egyptské zemi.
Slyšel jsem neznámý mně hlas: †
„Zbavil jsem jeho šíji břemena, *
z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.
V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě, †
odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, *
u vody v Meribě jsem tě zkoušel.
Slyš, můj národe, chci tě napomenout, *
Izraeli, kéž bys mě poslouchal!
Nesmíš mít boha jiného, *
nesmíš se klanět bohu cizímu!
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, †
já jsem tě vyvedl z egyptské země, *
otevři ústa a naplním je!
Ale můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, *
ať si žijí podle svých nápadů!
Kéž by mě můj národ slyšel, *
kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele, *
na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, *
jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, *
medem ze skály bych jej sytil.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh nás živí jadrnou pšenicí, sytí nás medem ze skály.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 2,9b-10
Vidíme, že Ježíš, protože vytrpěl smrt, je korunován slávou a ctí. Bylo třeba, aby z milosti Boží za všechny lidi podstoupil smrt. Bylo to jistě vhodné, aby ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, přivedl do slávy mnoho synů tím, že utrpením zdokonalí původce jejich spásy.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.
Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.
Vydal ses za spásu celého světa
a prolil jsi za nás svou krev.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka, dříve než budu trpět.
Lk 1,68-79
Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
Vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu svého služebníka Davida,
jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků;
zachránil nás od nepřátel, *
z rukou všech, kdo nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci, †
rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:
že nám dopřeje, †
abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *
zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.
A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,
dát jeho lidu poznání spásy *
v odpuštění hříchů
z milosrdné lásky našeho Boha, *
s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,
aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka, dříve než budu trpět.
PROSBY
Kristus je věčný kněz: byl pomazán od Otce Svatým Duchem, aby ohlásil odpuštění těm, kdo byli v zajetí hříchu. Proto ho pokorně prosme:
Pane, smiluj se nad námi.
Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,
doveď svou církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.
Pane, smiluj se nad námi.
Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok,
uzdrav naše rány.
Pane, smiluj se nad námi.
Tvůj kříž se stal stromem života,
dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.
Pane, smiluj se nad námi.
Tys na kříži odpustil kajícímu lotru,
odpusť i nám hříšníkům.
Pane, smiluj se nad námi.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože nejvýš dobrý, je spravedlivé, abychom tě celým srdcem milovali, vždyť ty nám dáváš stále větší bohatství svých darů; proto tě s důvěrou prosíme: pro smrt a vzkříšení svého Syna naplň na nás svá zaslíbení a doveď nás do věčné slávy. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky