21. listopad 2024

Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě
památka

Slavení dnešní památky má svůj původ na Východě, původně to byla připomínka výročí posvěcení mariánské baziliky v Jeruzalémě, postavené v roce 543 poblíž Jeruzalémského chrámu. Bazilika byla sice v dalších stoletích zbořena, ale křesťané na Východě slavili tento den dále. Spolu s nimi si dnes připomínáme osobní zasvěcení Panny Marie, jímž se zcela odevzdala Bohu do služeb díla spásy a stala se tak vzorem Bohu zasvěceného života. Zároveň ji uctíváme jako živý Boží chrám, jímž byla už od okamžiku svého početí. Apokryfní Jakubovo protoevangelium vypráví, že rodiče přinesli Pannu Marii do Jeruzalémského chrámu a „obětovali“ ji Bohu; podle této nezaručené zprávy se tomuto svátku říkalo také Obětování Panny Marie.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ty slavná panno panen všech,

my zpíváme ti chvalozpěv.

Božího Syna matkou jsi,

čistá a plná milostí.

Co Eva hříchem ztratila,

tvá věrnost nám zas vrátila

a lidé z ráje vyhnaní

jsou v domov lásky pozváni.

Jsi brána Krále slavného,

dvůr plný světla rajského,

za podíl na své záchraně

Marii Panně děkujme.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

Otci i Duchu v říši hvězd

na věčné věky budiž čest. Amen.

Nebo:

Do srdce tvého

jak do přehrady milosrdenství

svůj žal a úzkost vhazujeme

na ruce tvé jak na kotvy

naděje zavěšujeme poslední

ve chvílích nejtěžších

Panno věrná

Z tvých očí

Potěšení zarmoucených

sílu svou v žízni popíjíme

a radujeme se z nalezených cest

jež bolestný tvůj meč

klestil nám v houští bezradnosti

Před vpádem nepřátel

ať už jsou v nás či ve světě

do tebe se zavíráme

Věži Davidova

a před potopu nenávisti

hladiny oceánů zvedající

svět celý v sobě skryj

Archo úmluvy

Vůni, jež vábí nás ze všech stran

podivným magnetem milosti

usměrni

Růže tajemná

a podobu svou nám zjev

a podobu naši nám ukaž

v tobě

Zrcadlo spravedlnosti

Až půjdem okolo

a kladivem neodbytnosti své

prosbami na tebe zaklepem

Dome zlatý

nakloň se k nám

a polibkem pokoje

Uzdravení nemocných

malomocenství naše uzdrav

K tobě až přijdem naposled

poděkovat

jak do chrámu Šalomounova

a darem tělo s duší přinesem

ujmi se nás

a klíčem lásky mateřské

nebe nám otevři

Bráno nebeská

Nebo:

Bože v Trojici jediný,

z tebe vyšlo Slovo odvěké,

jež skrze Ducha Svatého

v Marii se stalo člověkem.

Dík za dar Matky Kristovy,

která i naší matkou je,

je radost rodu lidského,

církev ji zná a miluje.

Velebí naše duše Pána

i tebe, Maria, panenská Matko,

ty jsi po Kristu nejkrásnější

a vzácnější nad všechno zlato.

Andělský pozdrav „Milostiplná“

šeptáme v úžasu vždy znova,

zatímco ty nemluvíš slovy,

leč mateřstvím: Jsi Matkou Slova.

Ty jsi největší ženou Ducha

a lidství nejzralejší květ,

i náš duch raduje se s tebou,

dcero církve a sestro všech.

Jsi v Nazaretě s andělem,

v Betlémě se svým dítětem,

při prvním divu v Káni jsi,

pod křížem dovršuješ mateřství.

V tobě Bůh zjevil nové rysy

své lásky lidem darované,

lásky mateřské, sesterské

i dosud nepojmenované.

Chceme ji hledat, objevit,

nalézat v nové podobě,

Matko a Panno, dcero, sestro,

v svém rozjímání o tobě.

V poslušnosti a pokoře,

v čistotě, sebezapření,

chcem vtisknout světu rozměr tvůj,

daný v počátku stvoření.

Trojjedinému Bohu kéž

říkáme zas a zase

s tebou, Maria, v každý čas

své Fiat, Amen, staň se!

Nebo:

Stále jsi s námi, Ty, sluncem oděná

Na naší cestě hřbitovní

Jsi začátkem i koncem. Jsi světlem, kde je tma

Slza na ruce vraždění

Jsi výš nad krásu květu o Tvé podobě

Jsi níž než vězeň v cele

Jsi v křídlech písně o Tobě

Jsi dítětem v modlitbě neumělé

Jsi pevnou tvrzí válečného zděšení

Sama, a dravec odešel

V kamenech valených na nás Jsi ztišení

Jsi lípa za bzukotu včel

Pastýřka ovcí jsi, znáš práci hospodáře

a v duších dětí budíš dobro, ničíš zlo

Rodičko mlčení, Jsi stále tichá záře

V naše sedmibolestno

Sodomou vedeš ven

Od plének Domku až po Golgotu

Ty neopouštíš nás

V kapličkách polních cest Jsi růžencem

Když v našem vydechnutí posledním

své Ave ukládáš.

Nebo:

Maria bez poskvrny počatá,

Žena, jen žena, ale ta,

která svou mocí i přítomností

je větší než z bohyň minulosti

Kterákoli se zdála či snila, – jež

Tu jedinou práci má na práci, než

Veškerou slávu Boží propustit,

Tu slávu, která rozhodla se jít

Jen skrze ni a z ní se rozlévat

Ven a jiné cesty nehledat.

Že spjati a svázáni jsme, dím,

Kolem a kolem milosrdenstvím

Jakoby vzduchem; a tím spíš

je totéž Maria, po jménu výš.

Předivo předivné a šat divoucí

A přes náš hříšný globus se hrnoucí

Je ona, neboť Bůh vydal sám

Svou prozřetelnost jejím modlitbám.

Je víc než pouhá almužnice, ba

Je sama nejvýš sladká almužna

A lidstvu úradkem podílet se sluší

Na jejím životě jak životu na ovzduší…

… Ó buď jen, ty drahá, dím,

Matko, zcela mým ovzduším,

šťastnějším světem, v kterém bych

putoval a nepotkával hřích.

Kolem mne a nade mnou dli ty

Mým mrzkým očím v ústrety,

Ó sladké a širé nebe nad světy,

Mluv ke mně, sluchu se tkni,

O Boží lásce, ó vzduchu skutečný,

O prosbách, pokoře a pokání.

Světa mateční vzduchu divoucí,

Obejmi ach co ostrov plovoucí

mne, dítě své po tobě prahnoucí.

Nebo:

Buď pozdravena,

svatá Paní,

přesvatá Královno,

Matko Boží, Maria.

Buď pozdravena ty,

která jsi jeho palácem,

buď pozdravena,

která jsi jeho stanem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho příbytkem,

buď pozdravena,

která jsi jeho rouchem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho služebnicí.

Buď pozdravena,

která jsi jeho Matkou,

v níž všechna plnost milosti

a všechno dobro

bylo a stále je.

ŽALMY

1. ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

Žalm 57 (56)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *

neboť k tobě se utíká má duše,

uchyluji se do stínu tvých křídel, *

dokud se nepřežene zkáza.

Volám k svrchovanému Bohu, *

k Bohu, který mi prokazuje dobro.

Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †

ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *

ať Bůh sešle svou milost a věrnost.

Uléhám uprostřed lvů, *

kteří lačně požírají lidi.

Jejich zuby jsou kopí a šípy *

a jejich jazyk naostřený meč.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Léčku připravili mým nohám, *

zkrušili mou duši,

vykopali přede mnou jámu: *

ať do ní spadnou!

Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *

budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Pane, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.

2. ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu

Jer 31,10-13.14b

Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. (Srov. Jan 11,51.52)

Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *

zvěstujte ho na ostrovech v dáli!

Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *

bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.

Vykoupí Hospodin Jakuba *

a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *

těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,

z obilí, vína a oleje, *

z mláďat bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *

nebudou už víc strádat.

Tehdy se rozveselí v tanci panna, *

zaradují se jinoši a starci.

Proměním jejich nářek v jásot, †

útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *

a můj lid se nasytí mým dobrodiním.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.

3. ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha. 

Žalm 48 (47)
Poděkování za Boží ochranu
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém. (Zj 21,10)

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *

v městě našeho Boha.

 Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *

je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *

je městem velikého krále.

Bůh se ukázal v jejích pevnostech *

jako jistá ochrana.

Neboť hle, sešli se králové, *

spolu učinili útok.

Jen se však podívali, užasli, *

ve zděšení prchli.

Hrůza je tam zachvátila, *

křeč jak ženu, která rodí,

jako když východní vítr *

rozbíjí taršíšské lodi.

Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *

v městě Hospodina zástupů,

v městě našeho Boha: *

Bůh mu dává věčné trvání.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *

ve tvém chrámě.

Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *

sahá až na konec země.

Tvá pravice oplývá spravedlností, *

ať se raduje siónská hora,

ať jásají judská města *

nad tvými rozsudky.

Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *

spočítejte jeho věže!

Všimněte si jeho hradeb, *

prohlédněte jeho paláce,

abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *

Tak veliký je Bůh,

Bůh náš navěky, navždy. *

On bude naším vůdcem!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Iz 61,10

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Učinil si v ní svůj příbytek;

od věků měl s ní své plány.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Blahoslavená jsi, Panno Maria, tys uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána, aleluja.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Blahoslavená jsi, Panno Maria, tys uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána, aleluja.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka, ohlašující den spásy,

veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, věčné slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,

vysvoboď nás z porušení hříchu.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,

na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,

dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nebo:

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,

dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Náš vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,

učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,

veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,

pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,

postav v den soudu po své pravici i nás.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky