Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem přešli jsme,
vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu,
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
Náš Pane, tys ten věčný král
a Syn, jenž trůní s Otcem svým,
Adama stvořils, by se stal
obrazu tvému podobným.
Když podvedl ho zrádnou lstí
ďábel, sok rodu lidského,
ty z čisté Panny přijal jsi
tvar i jho těla našeho.
Abys nás s Bohem usmířil,
jsi, Spasiteli, v těle žil,
abys nám mohl vodou křtu
smýt hřích a vrátit čistotu.
Ty z lásky k nám jsi vystoupil
na dřevo kříže potupné
a krví svou jsi zaplatil
za naši spásu výkupné.
Tys byl po zmrtvýchvstání svém
Otcovou slávou odměněn,
teď i my vírou žijeme,
že s tebou z mrtvých vstaneme.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
JEDEN z nás mnoha
prošel napříč všemi proudy pomíjení
a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.
Ojedinělá velikost
v osnově celého stvoření,
neopakovatelná.
Ten Přechod se jmenuje PASCHA –
mystérium:
běželi napřed do jeskyně,
kde chovali zvířata
jako v chlévě – a zdaleka
se sbíhali za hvězdou,
potom zas běželi k hrobu,
který se ukázal být prázdný
a naplněný světlem,
a nakonec kráčeli strmě vzhůru
z údolí od potoka Cedron
na kopec nad městem, kde Ho zabili.
– Všechny články řetězu vlastní smrti
(údolí, potok, úbočí, kopec
a konečně to místo) rozdělil –
a neodsouvá jen náhrobní kámen,
nýbrž celou tu zemi,
tím, že znemožňuje pole pomíjení,
ač se proud vody v potoce Cedron
nadále řítí dolů,
ač proud krve v lidském těle nadále míří
k smrti.
Dal v nich počátek místu narození
a místo života odhalil v každém člověku,
života, který přerůstá proud pomíjení,
života, který přerůstá smrt.
Nebo:
Ó šťastná noc a šťastný den
a hojné rozkoše pramen!
Ach, jak obveselujete
a k plesání vzbuzujete!
Aleluja!
Vidím, vidím, co se děje,
vykoupený svět se směje,
po temnotě slunce vyšlo,
všechno dobré s ním k nám přišlo.
Aleluja!
Krátká bolest, dlouhá radost,
krátký půst a dlouhá slavnost,
právě tak je Veliká noc,
šťastná, slavná, radostná noc.
Aleluja!
ŽALMY
1. ant. Váš zármutek se změní v radost, aleluja.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu *
a náš jazyk plný jásotu.
Tehdy se říkalo mezi pohany: *
„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *
naplnila nás radost.
Hospodine, změň náš osud, *
jako se mění údolí na jihu země.
Kdo sejí v slzách, *
žnout budou s jásotem.
Vycházejí s pláčem, *
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem *
a přinesou své snopy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Váš zármutek se změní v radost, aleluja.
2. ant. Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu, aleluja.
Když nestaví dům Hospodin, *
marně se lopotí, kdo ho stavějí;
když nestřeží město Hospodin, *
marně bdí strážce.
Marné je časně vstávat, †
dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *
neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.
Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *
odměnou je plod lůna.
Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *
tím jsou synové z mladých let.
Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *
nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu, aleluja.
3. ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.
Srov. Kol 1,12-20
Radostně (děkujme) Bohu Otci, *
že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
On nás totiž vytrhl z moci temnosti *
a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení *
a odpuštění hříchů.
On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *
dříve zrozený než celé tvorstvo.
V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *
(svět) viditelný i neviditelný:
ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †
ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.
(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *
a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, *
to je církve:
on je počátek, †
prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *
Tak má ve všem prvenství.
(Bůh totiž) rozhodl, *
aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),
a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †
jak na nebi, tak na zemi *
tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 7,24-27
Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja.
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja.
Viděli ho a radovali se.
Aleluja, aleluja.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu, aleluja.
Lk 1,46-55
Velebí *
má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, *
neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit *
všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. *
Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu *
a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům, *
Abrahámovi a jeho potomkům navěky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu, aleluja.
PROSBY
Kristus vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově. Prosme ho pokorně:
Kriste, vyslyš nás.
Pane, pamatuj na všechny, kdo se zcela věnují tvé službě,
aby svým životem dávali tvému lidu dobrý příklad.
Kriste, vyslyš nás.
Dej těm, kdo vládnou národům, smysl pro spravedlnost a ducha pokoje,
aby všichni lidé žili ve svornosti a míru.
Kriste, vyslyš nás.
Požehnej zemskou úrodu,
aby nikdo netrpěl nouzí.
Kriste, vyslyš nás.
Kriste Spasiteli, tys přinesl světu světlo a všechno tvorstvo jsi zachránil z poroby porušení,
dej, ať tvé světlo svítí také našim zemřelým.
Kriste, vyslyš nás.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, stůj při svém lidu, a když jsi nám udělil milost víry, veď nás, abychom dosáhli trvalé účasti na vzkříšení tvého jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky