6. říjen 2024

27. Neděle v mezidobí
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Už skví se s dobou světější

den osmý po dnech týdenních.

Posvětil jsi jej, Ježíši,

ty první ze všech vzkříšených.

Teď dotkni se nás mocí svou,

ze snění naše mysli vzbuď,

potom ať těla povstanou,

jež nepostihla druhá smrt.

Už vbrzku k tobě do oblak

se vznesem, Kriste, blaženi,

že s tebou žít vždy budem pak,

ty živote náš, vzkříšení.

Až ve tvář budem zírat ti

tvou věčnou slávou prodchnuti,

poznáme tebe tak, jak jsi,

ty pravé světlo, radosti.

Nás dary sedmi bohaté

až odměnit dáš od Otce,

kéž naplní nás blaho tvé

pod vládou svaté Trojice. Amen.

ŽALMY

1. ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine, aleluja. [Tištěný breviář neobsahuje „Aleluja“ na konci všech antifon pro třetí neděli žaltáře; doplněno podle latinského vydání.]

Žalm 145 (144)
Chvála Boží velikosti
Svatý jsi, (Bože,) ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16,5)
I (1-9)

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *

budu velebit tvé jméno po všechny věky.

Každý den tě budu velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *

jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *

a oznamuje tvoji moc.

Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *

rozmlouvají o tvých divech.

Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *

hovoří o tvé nesmírnosti.

Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *

jásají nad tvou spravedlností.

Milosrdný a milostivý je Hospodin, *

shovívavý a plný lásky.

Dobrotivý je Hospodin ke všem *

a soucit má se všemi svými tvory.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine, aleluja. [Tištěný breviář neobsahuje „Aleluja“ na konci všech antifon pro třetí neděli žaltáře; doplněno podle latinského vydání.]

2. ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků, aleluja.

II (10-13a)

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *

a tvoji zbožní ať tě velebí!

Ať vypravují o slávě tvého království, *

ať mluví o tvé síle,

aby poučili lidi o tvé moci, *

o slávě tvé vznešené říše.

Tvé království je království všech věků *

a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků, aleluja.

3. ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech, aleluja. 

III (13b-21)

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *

a svatý ve všech svých činech.

 Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *

a pozvedá všechny sklíčené.

Oči všech doufají v tebe *

a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otvíráš svou ruku *

a sytíš vše živé s laskavostí.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *

a svatý ve všech svých činech.

Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *

všem, kdo ho vzývají upřímně.

Vyplní vůli svých ctitelů, *

slyší jejich volání a zachrání je.

Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *

a všechny bezbožníky zničí.

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *

vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech, aleluja.

Můj synu, dbej na má slova,

uchovej je hluboko v srdci.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

1,1-20

Timotejovo poslání; Pavel služebník evangelia

Pavel, apoštol Krista Ježíše z rozkazu Boha, našeho spasitele, a Krista Ježíše, naší naděje, Timotejovi, svému pravému synu ve víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Pána.

Když jsem odcházel do Makedonie, prosil jsem tě, abys dále zůstal v Efesu a důrazně poučil jisté lidi, že si nemají začínat s nějakým jiným učením a že se nemají zabývat bájemi a nekonečnými rodokmeny, protože takové věci dávají spíše podnět k rozepřím, než aby to bylo na prospěch Božímu plánu spásy, (založenému) na víře. Cíl tohoto nařízení je láska, která (plyne) z čistého srdce, z dobrého svědomí a opravdové víry. Někteří se z této cesty uchýlili a dali se do prázdného řečnění; chtějí být učiteli zákona, a zatím vůbec nerozumějí tomu, co říkají a o čem se s takovou jistotou vyslovují.

Víme ovšem, že zákon je dobrý, když ho někdo náležitě používá, když totiž ví, že zákon byl ustanoven ne proti spravedlivým, ale proti (lidem) špatným a nepoddajným, proti bezbožníkům a hříšníkům, proti bohaprázdným a světákům, proti těm, kdo vztahují ruce na otce a na matku, proti vrahům, smilníkům, lidem zvráceným, otrokářům, lhářům, křivopřísežníkům a proti všemu, co odporuje zdravému učení, které je shodné s evangeliem o slávě blaženého Boha, jenž mi ho svěřil.

Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za věrného a vzal mě do služby, ačkoli jsem byl dříve rouhač, pronásledovatel a násilník. Dostalo se mi však milosrdenství, protože jsem to dělal z nevědomosti ve (své) nevěře. Milost našeho Pána se však na mně tím hojněji projevila s vírou a láskou v Kristu Ježíši.

Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. Ale právě proto jsem došel milosrdenství, aby tím Ježíš Kristus na mně jako na prvním ukázal celou svoji shovívavost; já jsem měl být příkladem pro ty, kdo v něho v budoucnosti uvěří, (a tak dosáhnou) věčného života.

Králi věků, Bohu nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému buď čest a sláva na věčné věky. Amen.

Toto je poselství, které ti kladu na srdce, můj synu Timoteji, ve shodě s prorockými výroky, pronesenými o tobě, abys – opřen o ně – bojoval dobrý boj a měl přitom víru a dobré svědomí. Někteří lidé se ho zbavili, a proto ztroskotali ve víře. Patří mezi ně Hymenaios a Alexandr; ty jsem vydal satanovi, aby se odnaučili mluvit rouhavě.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Tim 1,14.15; Řím 3,23

Milost našeho Pána se na mně tím hojněji projevila s vírou a láskou. * Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky.

Vždyť všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. * Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Knihy o správě pastýřské“ od svatého Řehoře Velikého, papeže

(Lib. 2,4: PL 77,30-31)

Pastýř ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit

Představený ať umí v pravý čas mlčet a v pravý čas promluvit, aby nemluvil o tom, o čem má pomlčet, a nezamlčel, co má vyslovit. Neuvážené mluvení přece zavádí druhé do omylu a nemístné mlčení zase nechává v omylu ty, kteří mohli být poučeni. Nerozumní představení se totiž často bojí mluvit přímo pravdu ze strachu, aby neztratili přízeň u lidí. Takoví se ovšem, jak říká Pravda sama, nestarají o svěřené stádo jako praví pastýři, ale tím, že se schovávají za své mlčení, jsou jako nájemníci, protože, když přichází vlk, utečou.

Proto jim Pán ústy proroka vytýká: Jsou to němí psi, kteří nedovedou štěkat. Nebo si stěžuje: Nevskočili jste do průlomu a nepostavili jste ochrannou zeď pro Izraelův dům, abyste obstáli v boji v Hospodinův den. Vskočit do průlomu znamená vystoupit statečným slovem na obranu stáda proti mocným tohoto světa. A obstát v boji v den Hospodinův znamená odpírat ničemným nepřátelům z lásky ke spravedlnosti.

Když se pastýř bojí říci pravdu, nedělá nic jiného, než že svým mlčením vlastně utíká. Kdo se pro své stádo opravdu staví na odpor, staví tím kolem domu Izraelova hradbu proti nepřátelům. Proto říká Pán provinilému lidu: Tvoji proroci ti vydávali za vidění klam a podvod, neodhalovali tvou nepravost, aby tě pohnuli k pokání. Proroky totiž Písmo svaté nazývá často učitele, kteří ukazují, jak pomíjivá je přítomnost, a vyhlašují, co má přijít. A Boží slovo jim vytýká, že viděli falešně, protože se bojí kárat viny a nesmyslně namlouvají hříšníkům, že se jim nic nestane. Že neodhalují nepravost viníků a místo pokárání mlčí.

Neboť káravá slova jsou klíčem, který otvírá: může odkrýt vinu, o níž ten, kdo ji spáchal, často ani neví. Proto říká Pavel: Aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení a také usvědčovat odpůrce. Proto říká Malachiáš: Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, neboť je poslem Hospodina zástupů. Proto Pán skrze Izaiáše napomíná: Volej, nepřestávej, jak polnice povznes svůj hlas!

Neboť každý, kdo přijímá kněžskou službu, přijímá povolání hlasatele, který má předem ohlašovat, že za ním přichází strašný soudce. Neumí-li však kněz kázat, je jako němý hlasatel, který nevydá ani hlásku. A proto na první pastýře sestoupil Duch Svatý v podobě jazyků, takže těm, které naplnil, dal okamžitě schopnost o něm mluvit.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 51 (50),15.16-17

Bezbožné budu učit tvým cestám a hříšníci se budou obracet k tobě. * Můj jazyk zajásá nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, aby ústa má zvěstovala tvou chválu. * Můj jazyk zajásá nad tvou spravedlností.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky