2. listopad 2024

VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ

Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Vzpomínka na mrtvé se koná při každém slavení eucharistie. Východní i západní liturgie věnuje určitý den zvláštní vzpomínce na všechny zemřelé. Po stanovení slavnosti Všech svatých na 1. listopad začíná se na Západě tato výroční vzpomínka na všechny věrné zemřelé slavit v následující den. Její slavení zavedl sv. Odilo, benediktinský opat z Cluny (998), a brzy se rozšířilo i mimo benediktinské kláštery; od 14. století i v Římě. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše svaté za zemřelé; papež Benedikt XIV. tento zvyk potvrdil (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe; v roce 1915 bylo toto dovolení rozšířeno pro celou církev.
Připadne-li 2. listopad na neděli, slaví se mše ze Vzpomínky na všechny věrné zemřelé, ale texty pro denní modlitbu církve jsou z neděle – texty za zemřelé se vynechávají. Při ranních chválách a nešporách, slaví-li se za účasti lidu, se však může použít textů za zemřelé.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Vladaři moci nesmírné,

který jsi slávou Otcovou,

tys osten smrti rozlomil,

tys, Kriste, lidstva ozdobou.

Náš úděl vzal jsi na sebe,

a když ses v těžký zápas dal,

svou smrtí zdolals vítězně

smrt, kterou nás had překonal.

Z hrobu jsi povstal silný zas

a velkonočním tajemstvím

k životu brány otvíráš

nám, hříchem smrti propadlým.

Uděl nám život v milosti,

až se jak ženich navrátíš,

najdi nás s lampou rozžatou

pro nebe připravené již.

Přijmi nás ve svůj mír a jas,

ty, Soudce jasem zářící,

když víra s láskou získala

nás navždy svaté Trojici. Amen.

Nebo:

Shodil jsem těžké, nepotřebné břímě,

můj drahý Pane, zanechal jsem svět

a jako křehký člun se vracím zpět

z bouřlivých vod k tvé tiché zátočině.

Trny a hřeby, vbité do tvých dlaní,

s tvou tváří, jež se dobrotivě skví,

slibují duši, jaté lítostí,

že přec jen dojde spásy za pokání.

Až pohlédneš svým svatým zrakem na mě,

nesuď mě přísně, nezvedni své rámě,

abys mne ztrestal za mou minulost.

Svou krví jen ty viny ze mne sejmi

a čím jsem starší, tím víc odpouštěj mi

a tím mě dříve vezmi na milost.

Nebo:

Má bědná duše, jádro hříšné hlíny,

ve vleku vzpurných sil, jež v tobě vrou,

proč uvnitř živoříš v kališti špíny

a vnějšek líčíš pestrou nádherou?

Shoď drahé cetky, doba se ti krátí,

pustne ti palác, budeš odstrojen.

Až červi zdědí jej, co budou žráti?

Tvou důstojnost? Či mrtvé tělo jen?

Má duše, žij na úkor sluhy těla,

nech bolest prodloužit tvých statků věk,

kup věčnost cenou dnů, jež’s protrpěla,

bohatá uvnitř, chudá navenek.

Tak zdrtíš smrt, čím sama lidi drtí,

a je-li mrtva smrt, víc neusmrtí.

Nebo:

Až budu umírat, o to tě prosím, Matko Boží,

Ty sama zhasni červenou lampu srdce mého …

Kriste Ježíši, světlo naše věčné,

zapřísahám tě pro tvé hořké umučení,

až mi dohořívati bude světlo denní,

převeď mě přes propasti smrti nebezpečné

a Srdce Tvoje jako měsíc v úplňku

a jako Hostie bílá

osvítiž krajinu přechodu mého

z tohoto času do věčnosti.

Nebo:

Smiluj se nad nimi, Pane,

a buď jim milostiv,

ať nikdo z nich nezůstane

vzdálen tvých svěžích niv.

Jsi láska, proto se slituj,

ty, který důvod znáš,

proč někdy přeslechli tvůj

tichý a zvoucí hlas.

Jsou to tvé děti, Pane,

procházels pro ně svět

a všechny zatoulané

na srdci nosil zpět.

Přiviň je k srdci znova!

To jedno dopřej mi,

pro klečící má slova

mé mrtvé obejmi!

ŽALMY

1. ant. Smiluj se, Bože, nad těmi, kteří odešli z tohoto světa k tobě.

Žalm 51 (50)
Smiluj se nade mnou Bože
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Ef 4,23-24)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Smiluj se, Bože, nad těmi, kteří odešli z tohoto světa k tobě.

2. ant. Od věčné záhuby zachraň, Pane, mou duši.

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38,10-12d.14cd.17-20

Já jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1,17-18)

Řekl jsem: Uprostřed svého života mám odejít k branám podsvětí *

mám postrádat zbytek svých let.

Řekl jsem: Nemám (už) vidět Hospodina v zemi živých, *

nemám už hledět na nikoho mezi obyvateli světa.

Můj příbytek je stržen, †

je ode mě odnesen *

jako stan pastýřů.

(Bůh) svinul jako tkadlec můj život, *

odřízl mě od osnovy.

V slabosti se mé oči (zdvihají) vzhůru, *

Pane, trpím násilí, zastaň se mě!

Hle, v pokoj se změnila má hořkost! †

Tys tedy zachránil mou duši z propasti zhouby, *

ano, za svá záda jsi hodil všechny mé hříchy.

Vždyť podsvětí tě nebude slavit †

ani smrt tě nebude chválit. *

Ti, kdo sestupují do jámy, nebudou čekat na tvou věrnost.

Kdo žije, jen kdo žije, bude tě slavit jako já dnes. *

Otec bude o tvé věrnosti vypravovat synům.

Hospodine, zachraň mě, *

a za zvuku citery budeme zpívat po všechny dny svého života v Hospodinově domě.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Od věčné záhuby zachraň, Pane, mou duši.

3. ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

Žalm 146 (145)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Duše má, chval Hospodina! †

Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *

pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata, *

na člověka, u něho není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *

tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *

kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, *

moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, †

zjednává právo utlačeným, *

dává chléb lačným.

Hospodin vysvobozuje vězně, *

Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, *

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, †

podporuje sirotka a vdovu, *

ale mate cestu bezbožníků.

Hospodin bude vládnout na věky, *

tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Sol 4,14

Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, (věříme) také, že s Ježíšem přivede Bůh (k životu) i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodine, můj Bože, * chci tě chválit navěky.

Hospodine, můj Bože, * chci tě chválit navěky.

Můj nářek jsi obrátil v jásot;

chci tě chválit navěky.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Hospodine, můj Bože, * chci tě chválit navěky.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít; a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít; a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.

PROSBY

Všemohoucí Bůh vzkřísil z mrtvých svého Syna Ježíše Krista a probudí k životu i naše smrtelné tělo. A proto můžeme volat:

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Otče svatý, tys nás křtem povolal ze smrti k životu,

dej, ať žijeme novým životem ve spojení s Kristem.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Ty nás sytíš pravým chlebem života,

dej všem, kdo jedí tento chléb, ať mají život věčný a ať jsou vzkříšeni v poslední den.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Tys poslal anděla, aby posiloval tvého Syna v jeho smrtelném zápasu,

stůj při umírajících v hodině jejich smrti, aby se s důvěrou odevzdali do tvých rukou.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Ty jsi útočiště těch, kdo v tebe doufají,

vysvoboď duše zemřelých z trestů, které trpí pro své hříchy.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Tobě patříme, ať žijeme nebo umíráme, a ty nás voláš k účasti na slávě vzkříšeného Krista,

otevři zemřelým bránu věčného domova a dej, ať se jednou u tebe všichni shledáme.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby za naše zemřelé bratry a sestry a posilni naši naději, že jako tvůj Syn vstal z mrtvých, vstaneme k novému životu i my a že se u tebe znovu shledáme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky