6. duben 2024

SOBOTA VELIKONOČNÍ

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

vždyť celý svět byl obmyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naději zas vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčně slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

by sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žíti dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven, září jako květ.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Nebo:

Jásejte, nebesa, zachvěj se, země!

Pán z hrobu živý vstal a kráčí ke mně.

Má zbabělosti necouvej, jdi vstříc,

buď si tvých hříchů sebevíc,

jen necouvej a jdi mu vstříc.

Ať zalije nás jeho jas,

ať hříchy z kořenů vytrhne z nás,

ať naší pýše zlomí vaz,

ať do duše nám hodí kvas,

ten kvásek milosrdné lásky,

z níž vykyne v nás chléb

k lámání bratřím.

Z lásky chléb, ne kámen!

Z kříže chléb, náš Kriste. Amen.

Nebo:

Ó bledý, lidský, bratrský a čistý,

ó pevný, úplný, čirý jak ametysty,

jsme připraveni již jak v listopadu listy.

Do tebe padneme, do tebe zřítíme se,

my skály poznali, studánky, jež jsou v lese,

a krutou odvahu v samotě, na útese.

My smrt jsme poznali a s tebou popřeme ji,

bolest, tu bolestnou přípravu na naději,

do rukou dáme ti, jež soucitem se chvějí.

A láska naše ví, že boj, ten boj náš svatý,

ty slavně zrytmuješ, ty krásný, odpočatý,

ve velkém poznání, až strháš z duší šaty.

Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu,

chci žízni jeho znít, být stopkou jeho plodu.

Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu.

ŽALMY

1. ant. Veliký je Hospodin, jeho velikost je nevýstižná, aleluja.

Žalm 145 (144)
Chvála Boží velikosti
Svatý jsi, (Bože,) ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16,5)
I (1-9)

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *

budu velebit tvé jméno po všechny věky.

Každý den tě budu velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *

jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *

a oznamuje tvoji moc.

Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *

rozmlouvají o tvých divech.

Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *

hovoří o tvé nesmírnosti.

Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *

jásají nad tvou spravedlností.

Milosrdný a milostivý je Hospodin, *

shovívavý a plný lásky.

Dobrotivý je Hospodin ke všem *

a soucit má se všemi svými tvory.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Veliký je Hospodin, jeho velikost je nevýstižná, aleluja.

2. ant. Hospodin uvedl ve známost slávu své vznešené říše, aleluja.

II (10-13a)

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *

a tvoji zbožní ať tě velebí!

Ať vypravují o slávě tvého království, *

ať mluví o tvé síle,

aby poučili lidi o tvé moci, *

o slávě tvé vznešené říše.

Tvé království je království všech věků *

a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin uvedl ve známost slávu své vznešené říše, aleluja.

3. ant. Vše, co žije, ať velebí Hospodinovo svaté jméno po všechny věky, aleluja.

III (13b-21)

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *

a svatý ve všech svých činech.

Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *

a pozvedá všechny sklíčené.

Oči všech doufají v tebe *

a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otvíráš svou ruku *

a sytíš vše živé s laskavostí.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *

a svatý ve všech svých činech.

Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *

všem, kdo ho vzývají upřímně.

Vyplní vůli svých ctitelů, *

slyší jejich volání a zachrání je.

Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *

a všechny bezbožníky zničí.

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *

vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vše, co žije, ať velebí Hospodinovo svaté jméno po všechny věky, aleluja.

Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja,

když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

4,12 – 5,14

Napomenutí duchovním představeným a věřícím

Milovaní, vůbec se tomu nedivte, když musíte procházet očistnou výhní, jako by to bylo něco neobvyklého. Spíše se z toho radujte, že tím máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží. Ať nikdo z vás netrpí proto, že zavraždil nebo okradl, že někomu ublížil nebo jen že se míchal do záležitostí druhých lidí. (Trpí-li však,) že je křesťanem, za to se stydět nemusí; spíše ať Boha velebí, že je křesťanem.

Přišel totiž čas, aby začal soud od Božího domu. (Začíná-li však) napřed od nás, jak teprve dopadnou ti; kdo se zdráhali poslušně přijmout Boží evangelium!

„Jestliže se stěží zachrání spravedlivý,

jak se bude moci ukázat na světle

člověk bezbožný a hříšník?“

A tak ti, kdo trpí podle Boží vůle, ať se poroučejí dobrými skutky (do ochrany) věrného Stvořitele.

Vaše duchovní představené vybízím – já sám duchovní představený jako oni, svědek Kristových utrpení a účastník slávy, která se má v budoucnu zjevit: paste Boží stádce vám svěřené a vykonávejte nad ním dohled, ne proto, že musíte, ale dobrovolně, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně; ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. Až se pak objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.

Podobně vy, věřící: poslouchejte své duchovní představené. Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou, neboť

„Bůh se staví proti pyšným,

ale dává milost pokorným.“

Pokorně se proto skloňte pod mocnou rukou Boží, a on vás povýší, až k tomu přijde čas. „Na něj hoďte všechnu svou starost,“ vždyť jemu na vás záleží. Buďte střízliví a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout. Postavte se proti němu, silní vírou. Víte přece, že vaši bratři po (celém) světě musejí také tak trpět.

Když teď nakrátko snesete utrpení, Bůh, dárce veškeré milosti, který vás pro (zásluhy) Krista Ježíše povolal ke své věčné slávě, sám vás zdokonalí, utuží, utvrdí a upevní. Jemu patří vláda na věčné věky. Amen.

Píšu vám toto krátké psaní prostřednictvím Silvána, kterého pokládám za věrného bratra; chtěl jsem vám dodat odvahy a dosvědčit vám, že toto je pravá Boží milost; stůjte v ní! Spoluvyvolená (církevní obec) babylonská vás pozdravuje, rovněž Marek, můj (duchovní) syn. Pozdravte se vespolek políbením lásky. Pokoj vám všem, kteří jste spojeni v Kristu.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 1 Petr 4,13; Lk 6,22

Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, * až se zjeví jeho sláva, budete radostně jásat, aleluja.

Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět kvůli Synu člověka. * Až se zjeví jeho sláva, budete radostně jásat, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z jeruzalémských katechezí pro nově pokřtěné

(Cat. 22, Mystagogica 4,1.3-6.9: PG 33,1098-1106)

Nebeský chléb a kalich spásy

Té noci, kdy byl zrazován, vzal náš Pán Ježíš Kristus chléb, vzdal nad ním díky, rozlámal jej a dal svým učedníkům se slovy: Vezměte si a jezte, toto je moje tělo. A vzal kalich, vzdal nad ním díky a řekl: Vezměte si a pijte, toto je má krev. Jestliže tedy sám prohlásil a řekl o chlebu: Toto je moje tělo, kdo by se potom mohl odvážit o tom přít? A jestliže o tom sám ujistil a řekl: Toto je má krev, kdo by o tom kdy mohl pochybovat a říkat, že to jeho krev není?

A proto je přijímejme s naprostým přesvědčením jako Kristovo tělo a jeho krev. Neboť ve způsobě chleba dostáváš tělo a ve způsobě vína dostáváš krev; a tak když přijmeš Kristovo tělo a jeho krev, budeš s ním mít společné tělo a společnou krev. Tak se vskutku stáváme nositeli Krista, protože jeho tělo a krev pronikly celé naše tělo a podle svatého Petra se stáváme účastnými Boží přirozenosti.

Jednou, když Kristus rozmlouval se Židy, řekl: Nebudete-li jíst mé tělo a pít mou krev, nebudete v sobě mít život. Ale oni nepochopili, že to bylo řečeno v duchovním smyslu, a pohoršeně odešli pryč v domnění, že je Kristus vybízí, aby jedli lidské maso.

Také ve Staré úmluvě byly předkladné chleby, ale ty patřily ke Starému zákonu a skončily. Zato máme v Novém zákoně nebeský chléb a kalich spásy, které posvěcují i tělo. A stejně jako je chléb příhodný pro tělo, vyhovuje duši Slovo.

Nehleď proto na eucharistický chléb a víno jako na prosté a obyčejné způsoby; jsou to skutečně tělo a krev Ježíše Krista, jak to sám Pán tvrdil. A i kdyby ti to smysly namlouvaly, víra ti dodá pevnou jistotu.

Takto bys měl být poučen a dát se proniknout skálopevnou vírou, že to, co vypadá jako chléb, chléb není, třebaže to tak chutná, ale že je to Kristovo tělo; a že to, co vypadá jako víno, víno není, třebaže to tak chutná, ale že je to Kristova krev. A protože o tom už dávno zpíval žalmista David: Chléb dodává sílu srdci člověka a jeho obličej se leskne olejem, přijmi ten chléb jako chléb duchovní a posilni svoje srdce a tváři své duše dodej lesku.

Kéž září z tvé odhalené tváře jas čistého svědomí, ať se v ní zrcadlí odlesk Kristovy slávy, abys kráčel od slávy ke slávě v Kristu Ježíši, našem Pánu. Jemu budiž čest i moc i sláva na věky věků. Amen.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Lk 22,19; Ex 12,27

Ježíš vzal chléb, vzdal díky, lámal ho, dával jim a řekl: To je mé tělo, které se za vás vydává. * To konejte na mou památku, aleluja.

Když se vás zeptají vaši synové: Co znamená tento zvyk? – řeknete: Je to velikonoční oběť pro Hospodina, který přešel domy Izraele v Egyptě. * To konejte na mou památku, aleluja.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty nepřestáváš lidem dávat milost víry a voláš je do společenství svého lidu; chraň všechny, které jsi povolal do své církve, a oblékni je slávou nesmrtelnosti; jejíž počátek dostali křestním znovuzrozením. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky