Narodil se v Římě a spravoval církev v létech 314-335. Po dlouhotrvajícím pronásledování nastala doba vnějšího rozmachu křesťanství. S podporou císaře Konstantina Velikého se začalo stavět mnoho kostelů, mezi nimi i bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Zároveň se však v plné míře projevily bludy donatistů a ariánů. V roce 325 se konal první všeobecný sněm v Niceji, papeže na něm zastupovali jeho legáti.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.
Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.
Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.
Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.
Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Raduj se, nebe, a jásej, země, vstříc Pánu, který přichází.
Zpívejte Pánu novou píseň, *
zpívejte Pánu všechny země!
Zpívejte k poctě jména Páně, *
zvěstujte denně jeho spásu!
Povězte pohanům o jeho slávě *
a všem národům o jeho divech!
Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
Pohanští bozi jsou nicota marná, *
Pán však je stvořitelem nebes.
Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
v jeho svatyni moc a krása.
Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
chvalte Pána pro moc a slávu,
chvalte Pána pro jeho jméno! *
S oběťmi vstupte do jeho síní!
Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
Chvějte se před ním, všechny země!
Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
Upevnil svět, aby nekolísal, *
podle práva národy řídí.
Raduj se, nebe, a jásej, země, *
huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
výskejte, nivy, se vším, co roste, *
zašumte vesele, stromy v lesích,
vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on ve své věrnosti národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Raduj se, nebe, a jásej, země, vstříc Pánu, který přichází.
Ant. 2 Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.
Pán je král! Ty, celá země, jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy.
Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost.
Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Světlo svítí lidem spravedlivým, radost lidem srdce čistého.
Ant. 3 Pán dal poznat dílo spásy, aleluja.
Zpívejte Pánu novou píseň, *
neboť učinil veliké divy:
on svou pravicí vítězství dobyl, *
zvítězil svým ramenem svatým.
Pán dal poznat dílo své spásy, *
před všemi zjevil svou spravedlnost.
Rozpomněl se na svoji milost, *
na věrnost domu Izraele;
viděly všechny končiny země *
dílo spásy našeho Boha.
Plesejte před Pánem, všechny země, *
radujte se, zpívejte, hrejte!
Hrejte Pánu na strunách harfy, *
na strunách harfy s hlasitou písní!
Za zvuků trub a dunění rohů *
jásejte před tváří našeho Krále!
Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
celá zem se vším, co na ní žije!
Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
ať i hory jásají sborem
vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on podle práva národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán dal poznat dílo spásy, aleluja.
V této poslední době k nám promluvil Bůh skrze svého Syna, aleluja.
Skrze něj také stvořil svět, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
2,4-15
Naše víra v Krista
Co říkám, říkám proto, aby vás nikdo nemohl mást klamnými důkazy. Vždyť i když jsem tělem od vás daleko, aspoň duchem jsem s vámi, a mám radost, když vidím, že je u vás dobrý pořádek a že vaše víra v Krista je pevná.
Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzeni ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a nepřestávejte Bohu děkovat. Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil tak zvanou filosofií – je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, které se opírají o prvopočátky světa, ne o Krista. A v něm totiž přebývá celá plnost božství tělesně, i vy jste v něm dosáhli plnosti. On je hlavou všech andělských knížat a mocností. V něm jste byli obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž. Knížata a mocnosti pekla odzbrojil, veřejně je vystavil potupě a křížem nad nimi triumfoval.
RESPONSORIUM
Kol 2,9.10.12
V Kristu přebývá celá plnost božství tělesně. * On je hlavou všech andělských knížat a mocností.
Křtem jsme byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jsme uvěřili v moc Boha. * On je hlavou všech andělských knížat a mocností.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Lva Velikého, papeže
(Sermo 6 in Nativitate Domini, 2-3,5: PL 54,213-216)
Den narození Pána, to je den zrození pokoje
Vznešený Boží Syn se pro nás ponížil a nepokládal za nedůstojné stát se dítětem. V průběhu let se stal dospělým mužem a dovršil svůj život slavným umučením a zmrtvýchvstáním. A přesto nás dnešní slavnost jeho narození z Panny Marie znovu vrací k počátku jeho lidského života. Když totiž s úctou oslavujeme příchod našeho Spasitele, znamená to, že slavíme náš vlastní počátek.
Kristovo narození znamená totiž počátek křesťanského lidu a narozeniny hlavy jsou i narozeninami těla.
I když každý jednotlivec má své pořadí mezi povolanými a všechny syny církve vzájemně od sebe dělí posloupnost času, přesto všichni, kdo patří do plného společenství věrných, které má svůj původ v křestním prameni, tak jako jsou s Kristem v utrpení spoluukřižováni, v jeho vzkříšení znovu přivedeni k životu a v jeho nanebevstoupení postaveni po Otcově pravici, tak se také v tomto narození spolu s ním narodili.
Vždyť kdokoli z věřících kdekoli na světě se znovu zrodí v Kristu, zanechává cesty původního starého člověka a znovuzrozením se stává člověkem novým. Nepatří už k potomstvu tělesného otce, ale k ratolestem Spasitele, který se proto stal Synem člověka, abychom se my mohli stát syny Božími.
Kdyby k nám totiž v této poníženosti nesestoupil, nikdo by se k němu nedostal žádnými svými zásluhami.
Proto sama velikost daru pro svou nádheru vyžaduje od nás patřičnou úctu. Zajisté, jak učí svatý apoštol, nepřijali jsme ducha tohoto světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všecko nám Bůh dal darem. A on nemůže být zbožněji uctíván než tím, že mu nabídneme, co nám sám udělil.
Co však můžeme nalézt v pokladnici štědrostí Páně vhodnějšího k oslavě tohoto svátku nežli pokoj, který byl poprvé zvěstován zpěvem andělů při narození Pána?
Vždyť právě pokoj to je, jenž rodí Boží syny, živí lásku a plodí jednotu, je spočinutím blažených a příbytkem věčnosti. To je jeho vlastní dílo a obzvláštní dobrodiní, že spojuje s Bohem ty, které odloučil od světa.
Ti tedy, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha, nechť přinesou Otci jako obětní dar svornost synů vytvářejících pokoj; a všichni, kdo byli přijati za vlastní, nechť se shromáždí v Prvorozenci nového stvoření, který nepřišel konat svou vůli, ale vůli toho, který ho poslal. Neboť Otcova milost přijala za dědice ne ty, kdo jsou nesvorní a navzájem odcizení, ale ty, kdo stejně smýšlejí a milují. Ti, kdo byli obnoveni podle jednoho obrazu, mají žít v duchovní jednotě.
Den narození Pána je dnem zrození pokoje; apoštol přece praví: On je náš pokoj: obě dvě části spojil v jedno, protože ať žid, anebo pohan, skrze něho máme přístup k Otci v jednom Duchu.
RESPONSORIUM
Ef 2,13-14.17
Vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví. * Jen on je náš pokoj: obě dvě části – židy i pohany – spojil v jedno.
Přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli blízko. * Jen on je náš pokoj: obě dvě části – židy i pohany – spojil v jedno.
ČTENÍ
Ze spisu „Církevní dějiny“ od Eusebia z Césareje, biskupa
(Lib. 10,1-3: PG 20,842-847)
O pokoji za císaře Konstantina
Za všechno budiž sláva Bohu, všemohoucímu Otci a svrchovanému Králi všech věcí. A nemenší díkůvzdání buď i Spasiteli a Vykupiteli našich duší Ježíši Kristu. Skrze něho prosíme, aby nám byl navždy zachován pevný a trvalý mír, prostý každého narušení zvenčí i všech těžkostí a zmatků vycházejících z naší duše.
Konečně tedy vzešel pro všechny Kristovy církve rozptýlené po celém okrsku zemském jasný a průzračný den, nezkalený ani jediným mráčkem a zářící jasem nebeského světla. A i když ti, kdo stáli mimo společenství naší víry, nemohli prožívat všechno s námi v plnosti, přesto se mohli aspoň do jisté míry podílet jakoby na přebytcích toho dobra, kterého nám Bůh dopřál.
Přímo neuvěřitelná radost vládla ovšem především mezi námi, kteří jsme složili všechnu svou naději na Krista. Z očí nám všem zářilo téměř nadpozemské štěstí, když jsme viděli, jak všechna svatá místa, bezbožnou zvůlí ještě před nedávném obracená v trosky, znovu ožívají, jak se od základů znovu vypínají chrámy do ohromných výšek a skvějí se daleko větší krásou a nádherou než ty, které byly předtím rozbořeny. Také nám byla dopřána vděčná a žádoucí podívaná: viděli jsme, jak města jedno po druhém slaví slavnost posvěcení chrámu, jak jsou nově vybudované kostely konsekrovány.
Scházívali se přitom biskupové, připutovávaly zástupy poutníků z ciziny i velmi odlehlých končin a mezi lidmi vládla vzájemná láska a pohoda, protože údy Kristova těla se tu spojovaly v jeden živý celek.
A tak se vyplnila prorocká předpověď, v níž bylo jakoby tajemným obrazem naznačeno, co se má stát: Kost se spojila s kostí, kloub zapadl do kloubu. A všechny další věci, které prorok předpověděl v témže prorockém slově, byť zahalené do roucha nejasných slov.
Jedna a táž síla Božího Ducha proudila všemi údy: všichni byli jedno srdce jedna duše a proniknuti touž radostnou vírou oslavovali v jediném souznění Boha v hymnech a písních.
Představení církví už konali úplné posvátné obřady, kněží dbali o důstojnou bohoslužbu, zachovával se vpravdě svatý a vznešený církevní řád – jednou v prozpěvování žalmů a v naslouchání dalším od Boha nám daným slovům Písma, jednou v konání tajemných posvátných úkonů a služeb. Byla přitom také podávána znamení spasitelné smrti Kristovy v tajemné eucharistické hostině.
A zástupy věřících lidí každého věku a bez rozdílu pohlaví setrvávali celým srdcem na modlitbách a v díkůvzdání a se svrchovanou vnitřní radostí oslavovali Boha, neboť od něho pochází všechno dobré.
RESPONSORIUM
Kol 3, 15; Gal 3, 28; Žl 149, 1
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční. * Všichni jste jedno v Kristu.
Zpívejte Pánu novou píseň, ať zní jeho chvála v obci zbožných. * Všichni jste jedno v Kristu.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové, *
bez ustání provolávají:
Svatý, * Svatý, * Svatý, *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků,
tebe oslavuje *
církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Poslední část (prosby) se může vynechat:
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, v tvých rukou je všechen čas; vyslyš naše prosby a na přímluvu svatého papeže Silvestra pomáhej svému lidu, aby pod tvým vedením plnil zde na zemi své poslání a šťastně dosáhl svého věčného cíle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky