12. únor 2024

Bl. Reginalda z Orleansu, kněze
pro dominikány (OP)

Narodil se v St. Gilles [San Žil] kolem roku 1183. Byl kanovníkem a děkanem kolegiátní kapituly v Orleansu a profesorem kanonického práva. V roce 1218 doprovázel svého biskupa na pouti do Palestiny. V Římě těžce onemocněl a lékaři ztratili naději v jeho uzdravení. Tehdy jej navštívil svatý Dominik. Reginald se po rozhovoru s ním zázračně uzdravil a rozhodl se vstoupit do řádu. Dominik jej pak poslal do Boloně jako svého vikáře. Reginald byl přesvědčivým kazatelem, dokázal okouzlit a získat mládež. Během jeho působení v Boloni vstoupilo do řádu mnoho studentů i univerzitních mistrů. Do té doby žili bratři v Boloni ve velmi nuzných podmínkách. Reginald pro ně získal kostel sv. Mikuláše a přilehlé budovy k bydlení. Z Boloně poslal Dominik Reginalda v roce 1219 do Paříže, aby autoritou svého slova a mistrovského titulu zlomil odpor kléru, který se tam stavěl proti „konkurenci“ bratří kazatelů. Krátce nato však Reginald v Paříži v roce 1220 zemřel. Jeho kult potvrdil 8. července 1875 bl. Pius IX.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,

slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,

proto mu pěje naše vděčné stádce

píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého

za svého kněze, aby se stal z něho

svěřených ovcí svědomitý správce

a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,

byl světlem slepých, všude mírnil bídu,

všem stal se vším, byl prozíravým otcem

Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené

svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle

jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme

i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,

stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,

Svatému Duchu chválou stejně vroucí

ať zní svět celý. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 31, 2-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I

V tobě mám, Pane, své útočiště, †

nedopusť, abych byl zahanben provždy! *

Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!

Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †

buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *

pevným hradem, který mě chrání!

Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *

veď mě a provázej pro své jméno!

Zachraň mě ze sítí nastražených, *

vždyť jenom ty jsi mé útočiště.

Svého ducha ti do rukou vkládám, *

spasíš mě, Pane, Bože věrný!

V záští máš ty, kdo ctí nicotné modly, *

já však mám důvěru jedině v Pána.

Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †

nad tím, žes na moji bídu shlédl, *

že ses mě ujal v mé tísnivé nouzi,

že jsi mě nevydal nepřátelům, *

že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *

oči mám hořem zakaleny,

ve stálých útrapách plyne můj život, *

léta má míjejí v hořekování,

zármutkem chřadnou všechny mé síly, *

údy mi slabostí podklesávají.

Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †

pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *

jak mne kdo potká, přede mnou prchá.

Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *

stal jsem se pohozeným střepem.

Slyším šuškání davu a hrozby, †

spolu se proti mně umlouvají, *

ukládají mi o holý život.

Já však se spoléhám na tebe, Pane, *

„ty jsi můj Bůh,“ ti s důvěrou říkám.

Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *

vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!

Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *

zachraň mě ve svém milosrdenství!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

Jak velká je tvá dobrota, Pane, *

kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,

kterou jsi přichystal pro ty všechny, *

kdo se před lidmi utekou k tobě!

Držíš je pod ochranou své tváře, *

kryješ je před lidským hanobením,

pod svou střechou jim úkryt dáváš *

před zlobou jazyků utrhačných.

Chvála buď Pánu za divy lásky, *

které mi prokázal za útisku.

Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *

už jsem zapuzen od tvých očí,

ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *

s jakým jsem k tobě o pomoc volal.

Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *

Neboť své věrné Pán vždy chrání;

zato však těm, kdo jednají zpupně, *

plnou měrou za pýchu splatí.

Buďte silní a stateční srdcem *

všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.

Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

3,1-20

Jak se nachází moudrost

Můj synu, nezapomínej na mé poučení,

ať tvoje srdce zachovává mé příkazy!

Přinesou ti dlouhý věk,

léta života a štěstí.

Kéž tě neopustí láska a věrnost,

uvaž si je na šíji,

napiš si je na desku srdce,

a nalezneš přízeň a zdar

před Bohem i lidmi.

Důvěřuj v Hospodina celým svým srdcem

a nespoléhej na vlastní chytrost!

Mysli na něho při všech svých cestách

a on urovná všechny tvé stezky.

Nechtěj být moudrý ve vlastních očích,

boj se Hospodina a vzdaluj se zlého!

To bude prospěšné pro tvoje tělo,

to osvěží tvoje kosti.

Uctívej Hospodina dary ze svého majetku

tím nejlepším, co jsi získal.

Pak budou tvé sýpky oplývat obilím,

tvé kádě přetékat moštem.

Hospodinovým poučením nepohrdej, můj synu,

nehorši se, když tě kárá.

Hospodin kárá toho, koho má rád,

trestá nejmilejšího syna.

Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti,

ten, kdo našel poznání.

Neboť lepší je získat moudrost než stříbro,

její výnos je nad zlato.

Je vzácnější nad perly,

všechny tvé poklady se jí nemohou rovnat.

Dlouhý věk má v pravici,

v levici bohatství, slávu.

Její cesty jsou půvabné,

k pokoji vedou její stezky.

Stromem života je těm, kdo se jí chápou,

cedrem je těm, kdo se k ní vinou.

Hospodin založil zemi moudrostí,

svou rozumností zbudoval nebe.

Podle jeho plánu vytryskl oceán

a oblaka dávají padat rose.

RESPONSORIUM

Př 3,11.12; Žid 12,7

Hospodinovým poučením nepohrdej, nehorši se, když tě kárá. * Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.

Bůh s námi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? * Hospodin kárá toho, koho má rád, trestá nejmilejšího syna.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Knížky o počátcích Kazatelského řádu“ blahoslaveného Jordána Saského

(MOPH, 16, Libellus de Principiis, str. 56-58, 63-64)

Zdálo se, že povstal nový Eliáš

Léta Páně 1218, když dlel mistr Dominik v Římě, přišel tam mistr Reginald, děkan kapituly od svatého Aniána v Orleansu. Chtěl se z Říma plavit po moři. Byl to velmi slavný muž, proslulý učeností a velice vážený. Přednášel pět let církevní právo na pařížské univerzitě. Když tedy přišel do Říma, těžce onemocněl. Mistr Dominik ho několikrát přišel navštívit. Vybízel ho, aby vzal na sebe Kristovu chudobu a společný život v jeho řádě. Získal ho k tomu, že svobodně a plně souhlasil se vstupem do tohoto řádu a zavázal se k tomu i slibem.

Reginald se tedy zotavil ze své vážné a téměř beznadějně nebezpečné choroby. Byl to jistě zázrak Boží moci. Neboť v palčivé horečce přišla k němu ve viditelné podobě Královna nebes, Matka milosrdenství Panna Maria, a potřela mu oči, nos, uši, ústa, bedra, ruce a nohy jakousi léčivou mastí, kterou si přinesla s sebou. Takto k němu mluvila: „Mažu ti svatým olejem nohy k hlásání evangelia pokoje.“ Mimo to mu také ukázala celý hábit tohoto řádu. Ihned byl uzdraven a tak okřál na celém těle, že lékaři, kteří se skoro vzdávali naděje na jeho uzdravení, užasli, když se přesvědčili, že je zdráv.

O tomto neobyčejném zázraku vyprávěl později mistr Dominik veřejně mnoha bratřím, kteří dosud žijí. Já sám jsem byl při tom, když o něm v Paříži mluvil ve veřejné promluvě k četným bratřím.

Když tedy mistr Reginald znovu nabyl zdraví, dal se hned horlivě a celou svou bytostí do kázání. Měl ohnivou a mocnou výmluvnost. Celá Boloňa byla tenkrát ve varu, protože se zdálo, že povstal nový Eliáš. V té době přijal v Boloni do řádu mnoho bratří. Rovněž počet žáků začal vzrůstat a velmi mnoho se jich k nim přidalo.

Potom přišel bratr Reginald svaté paměti do Paříže a s neúnavným žárem ducha hlásal slovem i skutkem Ježíše Krista ukřižovaného. Ale Bůh jej rychle odvolal z této země. Reginald „se brzy zdokonalil a naplnil časy mnohé“.

Bratr Matouš, který ho znal ve světě ještě jako slavného a vybraně žijícího muže, ptal se ho několikrát takřka s obdivem: „Nemrzí vás, mistře, že jste oblékl tenhle hábit?“ On však se sklopenýma očima odpověděl: „Myslím, že jsem v tomto řádě nezískal žádnou zásluhu, protože jsem v něm vždycky měl příliš velké zalíbení.“

RESPONSORIUM

Ef 4, 1.3-4

Povzbuzuji vás tedy já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, * horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.

Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. * Horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys způsobil, že blahoslavený kněz Reginald za pomoci Matky milosrdenství nastoupil cestu evangelijní chudoby a přivedl na ni i mnoho jiných; na jeho přímluvu nasměruj i naše kroky podle své vůle, abychom se širokým srdcem běželi po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky