15. listopad 2024

Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele církve
Památka
pro dominikány (OP)

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentasie (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Jitřenka poslem slunce je,

temnoty noci zahání,

vybízí, bychom po zpěvu

ve stopách Albertových šli.

Mnohých se apoštolem stal,

spásy jim cestu zvěstoval,

by z temnot spánku povstali,

Kristovo světlo šířili.

Jako horlivý služebník

své stádce bránil před škůdci,

chránil, k jednotě přiváděl,

života zdroj on ukázal.

Pokoj jsi hájil horlivě,

Alberte, tady na zemi,

teď pokoj věčný na nebi

vyprošuj také pro všechny.

Chvála a věčná sláva buď

Bohu Otci i se Synem,

též Duchu, jenž je Zastáncem,

kéž na věky zní vesmírem. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.

Žalm 50 (51)
Smiluj se nade mnou
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Ef 4, 23-24)

Smiluj se nade mnou, Bože, *

jenž jsi tak milosrdný,

tak plný slitování, *

a moji nepravost zahlaď!

Smyj ze mne všechnu mou vinu *

a z mého hříchu mě očisť!

Uznávám, špatně jsem činil, *

svůj hřích mám na očích stále.

To proti tobě jsem hřešil, *

spáchal, co tobě se příčí,

takže tvůj soud je správný, *

tvůj ortel spravedlivý.

Vždyť jsem už narozen s vinou, *

matka mě počala s hříchem.

Ty máš rád upřímné srdce, *

v skrytu mě moudrosti učíš.

Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *

umyj mě, bělejší budu než sníh.

Veselí, radost mi zakusit dopřej, *

ať jásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať se tváří od mých hříchů, *

všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *

nového, stálého ducha mi dej.

Neodvrhuj mě od své tváře, *

ať ve mně trvá tvůj svatý duch.

Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *

posil mě velkodušností.

Hříšníky budu učit tvým cestám, *

bezbožní k tobě se vrátí zas.

Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *

zajásám, jak jsi spravedlivý!

Odemkni, Pane, opět má ústa, *

mé rty ti zapějí chvalozpěv.

V krvavých žertvách zálibu nemáš, *

obětí tou se ti nezavděčím.

Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *

zdrcené srdce neodmítneš.

Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *

zbuduj zas hradby Jeruzaléma!

Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †

v zápalných žertvách a celopalech, *

na oltář budou ti býčky klást.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Toto posvátné vědění se získává spíš modlitbou a zbožností než studiem.

Ant. 2 Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.

Kantikum
Díkůvzdání za vysvobození lidu

Tob 13, 8-11.13-14ab.15-16ab

Ukázal mi svaté město, Jeruzalém... září Boží vznešeností. (Zj 21, 10.11)

Dobrořečte Pánu, všichni jeho vyvolení, †

jeho velikost buď stále na všech rtech *

a ať ho oslavují v Jeruzalémě.

Jeruzaléme, svaté město, *

Bůh tě stíhal za díla tvých rukou.

Důstojně poděkuj Pánu *

a veleb Krále věků,

aby byl v tobě jeho chrám zase s jásotem zbudován *

a aby on v tobě potěšil všechny vyhnance

a aby v tobě miloval všechny nešťastné *

po všechna budoucí pokolení.

Jasné světlo ozáří *

všechny krajiny země;

četné národy zdaleka, ze všech končin země †

přijdou přebývat k tvému svatému Jménu, *

na rukou ponesou dary Králi Nebe.

V tobě budou jásat pokolení za pokoleními *

a jméno Vyvoleného potrvá v pokoleních budoucích.

Pak zajásáš a zaraduješ se nad syny spravedlivých, †

neboť budou všichni shromážděni *

a budou velebit Pána věků.

Blahoslavení, kdo tě milují, *

šťastní, kdo se radují z tvého pokoje!

Má duše velebí Pána, velkého krále, †

protože Jeruzalém bude zase postaven jako město *

i jeho Dům na všechny věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, uč mě, aby můj strom neměl kořeny v zemi, ale v nebi, abych neposkytoval listí slov, ale spíše ovoce dobrých skutků.

Ant. 3 Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!

Žalm 147 (147 B)
Obnova Jeruzaléma
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21, 9)

Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *

veleb Sióne, svého Boha!

On v tvých branách závory zpevnil, *

žehná tvým dětem, žijícím v tobě.

On tvé území v pokoji chrání, *

jadrnou pšenicí štědře tě sytí.

On své slovo sesílá na zem, *

co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.

On dává sníh jak hebkou vlnu, *

jíní rozsévá jako popel.

Kroupy sype jak chlebové drobty, *

chladem jeho zmrzají vody:

sešle slovo, a roztají zase, *

větru dá zavát, a zas vody tekou.

Slova svá zjevil Jákobovi, *

zákony, příkazy Izraeli.

S žádným národem nejednal takto, *

žádnému jinému nedal svůj zákon.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, dal jsi nám život smrtí svého Syna a živíš nás jeho Tělem a Krví. Buď od nás na věky veleben!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Job 38, 4-7; 42, 1-2

Kde jsi byl, když jsem kladl zemi základy? Pověz mi, víš-li to! Víš, kdo stanovil její rozměry nebo kdo na ni roztáhl míru? Na čem jsou upevněny její základy nebo kdo položil její úhelný kámen, když mě chválily sborem jitřní hvězdy a všichni synové Boží jásali? Job odpověděl Hospodinu a řekl: „Vím, že všechno zmůžeš, že nemožný ti není žádný záměr.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

A ukázal mu království Boží.

Po správných cestách.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Spravedlivého vedl Pán * po správných cestách.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.

Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Albert oslavil Pána strohostí života, zbožnou modlitbou, láskou k bratřím, rozdáváním nauky.

Nebo: Věnuj, můj synu, pozornost mé moudrosti a nakloň své ucho k výrokům mých úst. Neboť Pán dal v moudrosti základy zemi a svou rozvahou upevnil nebesa.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky