14. prosinec 2024

Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve
Památka

Narodil se v roce 1542 ve Frontiveros ve Španělsku. Když mu bylo 21 let, vstoupil ke karmelitánům. Jejich tehdy uvolněnější řeholní život ho zklamal, a proto uvažoval o přestupu k přísnějším kartuziánům. V roce 1568 se však setkal se sv. Terezií od Ježíše a ta v něm vzbudila zájem o reformu karmelitského řádu. Spolubratři se tomu postavili na odpor, a dokonce ho na 3 měsíce zavřeli do vězení. Tam napsal své nejkrásnější mystické básně. Jeho nejznámější spisy (Výstup na horu Karmel, Temná noc, Duchovní píseň a Plamen lásky žhavý) jsou komentáře k těmto básním. Příkoří, které musel snášet, mu pomohlo k hlubokému spojení s Bohem a přivedlo ho na vrchol mystického života. Zemřel 14.XII.1591 v klášteře v Ubedě. V roce 1726 byl prohlášen za svatého a v roce 1926 za učitele církve.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Věčné slunce, jež zaléváš

svým světlem všechno stvoření,

tys myslí nadpozemská zář,

zpěv našich srdcí tobě zní.

Tvůj Svatý Duch vždy v péči má

ty živé lampy planoucí,

jejichž zář světu odkrývá

ke spáse stezky vedoucí.

Co plyne z nebeských tvých slov

a srdcím z přirozenosti,

to všechno zaskvělo se znov

v tvých služebnících milosti.

Vavřínů jejich účasten

i pro jas svého učení

skví se dnes blažený muž ten,

i od nás vděčně chválený.

Dej kvůli němu, prosíme,

ať bezpečně vždy, Bože, jdem

po cestě pravdy jediné,

až k tobě jednou dospějem.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.

Žalm 105 (106)
Boží dobrota a nevěrnost národa
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)
I

Slavte Pána za to, jak je dobrý, *

jak až na věky je milosrdný!

Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *

kdo vypoví všechnu jeho slávu?

Blaze těm, kdo zachovají právo, *

kdo si vždycky vedou spravedlivě!

Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *

přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!

Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †

radovat se radostí tvých věrných *

a tvým dědictvím se honosit!

Hřešili jsme jako naši předci, *

žili bezbožně a v nepravosti.

Naši předci za egyptských časů *

nechápali tvoje velké činy,

nemyslili na tvá dobrodiní, *

vzepřeli se Pánu u moře.

Zachránil je přesto pro své jméno, *

aby ukázal svou velkou moc.

Proti moři zahrozil a vyschlo, *

vodou je jak stepí provedl.

Vytrhl je z ruky nenávistných, *

vykoupil je z moci nepřátel!

Spláchly vody jejich protivníky, *

ani jediný z nich nezůstal.

Tehdy jeho slovům uvěřili, *

tehdy zapěli mu chvalozpěv.

Zas však jeho skutků zapomněli, *

nevyčkali, jak on rozhodne,

chtivostí se v poušti dali strhnout, *

pokoušeli Boha v pustině.

Dal jim tedy, co tak vymáhali, *

ale s tím i zhoubnou nákazu.

Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *

na Árona, zasvěcence Páně:

Datana pak pohltila země, *

zasypala Abiramův houf,

rozmohl se požár v jejich tlupě, *

sžehl plamenem ty bezbožné.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.

II

U Horebu odlili si tele, *

modle kovové se klaněli,

a tak svoji slávu zaměnili *

za podobu býložravce z kovu.

Na zachránce Boha zapomněli, *

jaké konal divy v Egyptě,

jaké zázraky tam v zemi Cháma, *

jaký v Rudém moři velediv.

Už se chystal k jejich zahubení, *

kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,

nebyl se jich vůči němu zastal, *

aby zdržel zhoubný jeho hněv.

Opovrhli vytouženou zemí, *

jeho slovům věřit odmítli,

ustavičně reptali v svých stanech, *

hlasu Páně odpírali sluch.

Vztáhl na ně paži přísahaje, *

že je v poušti zcela rozmetá,

v národech že rozptýlí rod jejich, *

rozpráší je po všech končinách.

Přidali se k Baál Peórovi, *

z žertev mrtvých bohů jídali.

Hanebnostmi popouzeli Pána, *

až je stihla rána morová.

Tu však povstal Pinchas, aby trestal *

a tak mor byl opět odvrácen.

Což mu připočteno za zásluhu *

z rodu do rodu a na věky.

U vod meribských pak rouhali se, *

že i Mojžíš zkusil kvůli nim:

neboť tak mu rozdráždili mysl, *

že byl stržen k slovům nemoudrým.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.

III

Dál pak nevyhladili ty kmeny, *

jak jim bylo Pánem řečeno,

nýbrž s pohany se pomísili, *

chytili se jejich špatností.

Uctívali s nimi jejich modly, *

které pro ně byly nástrahou,

takže svoje syny a své dcery *

přinášeli v oběť démonům.

Nevinnou krev marně prolévali, *

krev svých dětí, synů jako dcer,

na oltáři kananejských model, *

hříchem krve znesvětili kraj.

Tak se svými skutky poskvrnili, *

takto byli Bohu nevěrni!

Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *

pojal odpor k svému dědictví.

V ruce pohanů je proto vydal; *

vládli jim, kdo chovali k nim zášť.

Utiskovali je nepřátelé, *

jejich moci byli poddáni.

Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †

oni však mu vzdorovali stále; *

do svých vin se propadali dál.

On vždy znova shlédl k jejich bídě, *

kdykoli je slyšel naříkat,

kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *

z lásky nesmírné se slitoval,

takže vzbudil soucit k nim i ve všech, *

u kterých se octli v zajetí.

Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *

shromáždi nás z krajin pohanských,

ať tvé svaté jméno velebíme, *

slávou tvou se smíme honosit!

Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †

od počátku věků na věky! *

Všechen lid ať nyní volá: Staň se!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.

Slova svá zjevil Jákobovi.

Zákony, příkazy Izraeli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

29,1-8

Boží soud nad Jeruzalémem

Běda, Arieli, Arieli, ty město,

které David kdysi obléhal!

K jednomu roku přidejte druhý,

ať se vystřídají svátky;

pak oblehnu Ariela,

bude nářek, naříkání,

bude mi jak Ariel oltářní ohniště!

Kolem dokola tě oblehnu,

postavím kolem tebe násep

a proti tobě zřídím valy.

V ponížení budeš ze země mluvit,

z prachu bude tlumeně znít tvá řeč,

jako duch budeš ze země volat

a tvá řeč bude šeptat z prachu.

Jako drobného prachu bude množství těch, kteří se v tobě pyšní;

jak létajících plev

bude množství tvých tyranů.

Znenadání, náhle

Hospodin zástupů tě navštíví

hromem, zemětřesením,

mocným burácením, smrští, bouří

a plamenem sžírajícího ohně.

Jako sen nočního přeludu

bude množství všech národů,

kteří se řadí do boje proti Arieli,

a všech, kdo válčí proti němu,

proti jeho pevnostem a těm, kdo ho tísní.

Jako když se lačnému zdá, že jí,

ale když procitne, cítí hlad,

jako když se zdá žíznivému, že pije,

ale když procitne, je vyprahlý

a touží po nápoji,

tak bude množství všech národů,

kteří se řadí do boje proti siónské hoře.

RESPONSORIUM

Srov. Iz 54,4; 29,5.6.7

Jeruzaléme, neboj se, nebudeš zklamán. * Hospodin zástupů tě navštíví.

Jako drobného prachu bude množství všech národů, kteří se řadí do boje proti tobě. * Hospodin zástupů tě navštíví.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Duchovní píseň“ od svatého Jana od Kříže

(Red. B, str. 36-37; Edit. E. Pacho, S. Juan de la Cruz, Obras completas, Burgos, 1982, pp. 1124-1135)

Poznání tajemství skrytého v Ježíši Kristu

Přestože svatí učitelé odhalili mnoho tajemství a podivuhodných činů Božích a zbožné duše je poznaly – nakolik to ovšem naše pozemskost dovoluje – přece jen jich zůstává mnohem větší část, kterou je ještě třeba vynést na světlo a dokonce teprve pochopit.

A tak je třeba sestoupit do hlubin Kristových a jako v bohatém dole tam kopat, neboť jsou tam uloženy hojné a drahocenné poklady. A můžeš dolovat sebehlouběji, nikdy nedojdeš konce a nevyčerpáš všechno, naopak na všech stranách, v každé štole nalezneš nové žíly s novým bohatstvím.

Proto také říká o Kristu apoštol Pavel: V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. Žádný člověk ovšem nemůže k těmto pokladům proniknout a není s to se jich dobrat, dokud se nepropracuje a nepronikne přes spoustu námahy a vnitřního i vnějšího utrpení, dokud napřed nedostane darem od Boha plnost chápání i cítění a dokud neprojde dlouhým duchovním výcvikem.

To všechno jsou ovšem jen předstupně a předpoklady vstupu do vznešené svatyně poznání Kristových tajemství. A toto poznání představuje absolutně nejvyšší moudrost, jíž lze v tomto životě dosáhnout.

Kéž by si lidé konečně uvědomili, že je zhola nemožné dojít k plnosti Božího bohatství a Boží moudrosti, aniž projdou plností utrpení a mnohonásobnými strastmi, které člověka naučí vzdát se útěchy a jakékoli touhy. A tak duše, která opravdu dychtí po Boží moudrosti, upřímně si nejprve žádá vejít do plnosti kříže.

Právě proto napomínal svatý Pavel křesťany z Efesu, aby v soužení neochabovali, aby byli stateční a aby, zakořeněni a upevněni v lásce, byli schopni pochopit se všemi svatými celou tu šířku a délku, výšku i hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání, a tak se dávat prostupovat veškerou plností Boží.

Jedinou branou, jíž můžeme do tohoto bohatství Boží moudrosti vejít, je kříž. A je to brána úzká. A tak ačkoli velmi mnoho lidí prahne po slastech, ke kterým je možné se touto branou dostat, jen málokdo touží skutečně do ní vstoupit.

RESPONSORIUM

1 Kor 2, 9-10

Oko nevidělo, ucho neslyšelo, člověk nikdy ani nepomyslil na to, * co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.

Nám to bylo zjeveno skrze jeho Ducha. * Co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal svatému Janu od Kříže velkou lásku k ukřižovanému Kristu a schopnost zcela přilnout k tobě; dej, ať ho v tom následujeme a spolu s ním dosáhneme patření na tvou slávu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky