30. září 2024

Sv. Jeronýma, kněze a učitele církve
Památka

Narodil se kolem roku 340 ve Stridonu v Dalmácii. Studoval v Římě gramatiku, rétoriku a filozofii; tam také přijal křest. Navštívil Galii, Trevír a Aquileu, potom odešel na Východ (373) a žil několik let jako poustevník v poušti blízko Antiochie. V roce 379 byl vysvěcen na kněze a odešel přes Konstantinopol znovu do Říma. Pracoval jako sekretář papeže Damasa a na jeho pokyn začal pracovat na revizi latinského překladu Nového zákona podle původních řeckých textů. Po Damasově smrti (384) ho někteří chtěli zvolit za jeho nástupce, ale pro přísné asketické názory a nekompromisní postoj při hájení čistoty víry a mravů ho odpůrci donutili v následujícím roce opustit Řím. Usadil se jako poustevník v Betlémě, v jeho okolí založil několik klášterů a věnoval se převážně výkladu Písma svatého a jeho překladu z původních jazyků do latiny (390-405). Patřil mezi nejslavnější učence své doby. Kromě překladů a výkladů bible psal historické, polemické a homiletické spisy, mnoho dopisů (zachovalo se jich 117) a překlady některých děl východních Otců do latiny. Spolu s Ambrožem, Augustinem a Řehořem Velikým patří mezi velké západní církevní Otce. Zemřel 30. IX. 420 v Betlémě a byl tam i pohřben. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v římské bazilice S. Maria Maggiore.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Dnes Jeronýmu zpěv sváteční zaznívá,

neboť se jasně skví jak hvězda zářivá,

učením a činy života přísného,

záslužných skutků plného.

Posvátná dogmata, jimž víra učí nás,

studuje, aby v ně svým slovem vnesl jas,

jindy jak mocný lev nepřátel výpady

sráží bystrými vývody.

Úhory Písma též horlivě vzdělává,

s nebeskou pomocí vbrzku je vydává,

aby z nich bohatou a požehnanou žeň,

milosti připravil nám všem.

Jat touhou po klidu, jejž skýtá pustina,

v místech, kde zrozen Pán, stane a rozjímá,

tělo umrtvuje, vroucně je zasvětí

věčnému Otci k oběti.

Kéž, Bože, vede nás a chrání ruka tvá,

vždyť tento učitel se za nás přimlouvá,

abychom směli ti pět písně radosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *

tak dychtí, Bože, po tobě má duše.

Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *

kdy konečně zas přijdu před tvou tvář?

Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *

když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“

Duše mi přetéká, když si to představuji, †

jak pronikal jsem do svatyně Boží *

za chvalozpěvů svátečního davu.

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †

tu od Jordánu, z hermonského kraje, *

a s této hory, která sluje Misar.

V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *

tvé vlny, slapy přese mne se valí.

Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *

s písní se modlím k Bohu svého žití.

Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“

Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *

když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zase ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36, 1-7.10-13

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného a pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17, 3)

Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *

a ukaž nám světlo svého slitování.

Svou bázní pronikni všechny pohany, *

kteří tě nehledají,

aby poznali, že není Boha kromě tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

ať vidí tvoji moc!

A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *

tak se na nich proslav před našima očima,

aby tě poznali, jako my jsme poznali, *

že není Boha mimo tebe, Pane!

Znovu čiň znamení, opakuj divy, *

oslav svou pravici, své mocné rámě.

Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †

aby poznali, že není Boha mimo tebe, *

a aby vyprávěli o tvých mocných činech.

Dej jim znovu dědictví, *

jako měli od pradávna.

Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *

nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.

Smiluj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, kde přebýváš.

Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *

a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 A (19 A)
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti... aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lk 1, 78.79)

O Boží slávě vypravuje nebe, †

obloha hlásá díla jeho rukou, *

den dni to říká, noc to šeptá noci.

Není to ani řeč a nejsou slova: *

hovoří takto hlasem nepostižným.

Ten hlas však prostupuje celou zemi, †

zní mluva nebes na sám konec světa, *

až tam, kde slunci vybudoval stan.

Z něho pak slunce vychází jak ženich, *

těší se jako běžec před závodem.

Vychází od jednoho konce nebes †

a běží zas až na opačný konec, *

před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7,13-14

Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem, poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

Shromáždění zvěstuje jejich chválu.

Vyprávějí národy.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

O moudrosti svatých * vyprávějí národy.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys otevřel mysl svatého Jeronýma, aby rozuměl Písmu svatému a zamiloval si ho celým svým srdcem; naplň i nás láskou k tvému slovu, aby bylo naším stálým pokrmem a zdrojem života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky