Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Okouší nevýslovnou slast,
kdo k tobě, Kriste, srdci lnou,
když opustí svou zdejší vlast
a ve svém klidu spočinou.
Pro svatou lásku velekněz,
jehož náš vděčný národ ctí,
odvrhl svět a v nebi dnes
dlí blažen ve tvé blízkosti.
V hlubinách nočních bezedných,
naplněn blahým světlem tvým,
za zpěvu hymnů velebných
se druží k sborům nebeským.
Jeho duch volnou perutí
vznáší se v nebeský tvůj hrad
a vše to v oběť nese ti
co odepřel zde světu dát.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.
Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
„Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“
Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
„Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“
Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.
K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *
„Raději do hor uleť jako pták.
Hle, hříšníci už napínají luky, †
už přikládají na tětivu šíp, *
střílejí ve tmě proti poctivým.
Jestliže základy jsou otřeseny, *
co spravedlivý tady dokáže?“
Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *
jeho trůn je na nebesích,
jeho oči hledí dolů, *
jeho zrak nás lidi zkoumá.
Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †
Kdo lne k násilí a křivdě, *
toho z duše nenávidí.
Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *
žhavý vítr jim dá v úděl!
Protože Pán je vskutku spravedlivý, †
rád má spravedlivé skutky, *
zbožní spatří jeho tvář.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.
Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *
vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!
Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *
tvé oči samy vidí, co je právo.
Kdybys mé srdce zkoumal za noci, †
zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *
nepravost žádnou na mně nenalezneš.
Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *
já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.
Já kráčím po cestě tvých zákonů, *
má noha na tvé stezce nekolísá.
Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *
Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!
Učiň mi, Pane, div své milosti, †
zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *
před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce.
Jak zřítelnici v oku svém mě střez, *
a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla
před bezbožníky, co mě skličují, *
před nepřáteli, co mě krutě tísní.
Jest jejich srdce tukem zarostlé, *
a ústa mají plna zpupných řečí.
Číhají na mne, obstupují mě, *
očima měří, jak mě svalit na zem;
jako když lev se chystá na kořist, *
nebo lví mládě, které číhá vskrytu.
Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *
svým mečem chraň můj život před rouhačem!
Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *
Ať jejich život vezme bídný konec!
Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †
ať mají dost i jejich synové *
a ještě zbytky nechají svým dětem!
Já, spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *
až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.
I když mě postihly útlak a tíseň. Aleluja.
Přesto se těším z tvých ustanovení. Aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
7, 9-17
Vidění velikého zástupu vyvolených
Já, Jan, viděl jsem veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“
Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: „Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“
Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: „Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velkého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim sníží a bude s nimi bydlet. Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“
RESPONSORIUM
Zj 2, 10c. 11b; Sir 4, 33
Buď věrný až do smrti a dám ti za odměnu život. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.
Až do smrti bojuj za pravdu a Pán bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze „Života svatého Vojtěcha“ od svatého Bruna z Querfurtu
(Brunonis Vita s. Adalberti, circa finem: MGH, Scriptores,IV,611-612)
Modlitba k svatému Vojtěchu
Vzývá tě zkroušené srdce, vzývá tě bezvýchodné bloudění našich časů. Volá k tobě, přešťastný mučedníku, nesmírný nářek našich běd. Ty, jenž se raduješ před tváří Boží s purpurem oděnými světci, jenž hoduješ v místech nejsvětějších při lahodném zvuku andělských hlasů, nezapomínej na nás, skutečné zajatce, kteří si ani neuvědomují tíži své tísně. Ty, jenž mnoho zmůžeš na dvoře nejvyššího Krále, zjednej nám právo a spravedlnost, vytrhni nás ze zlobného záští tak velikých nepřátel.
Velká tíseň si žádá velké pomoci. Mluv přede všemi, mezi nimiž jsi vynikl jako mučedník, řekni: „Nejdobrotivější Bože, smiluj se nad rozmanitými strastmi našich časů!“ Zkroť nesmírně se vzmáhající hřích náruživé lakoty, který chce zvrhlými svody zaměnit lásku k Bohu za lásku k světu, který mluví o dobru a přináší nakonec jen zlo, slibuje potěšení a způsobuje strasti, slibuje pomoc, ale dovede jen škodit.
Trpíme čímsi nestvůrným: když vyhovíme svým choutkám, hladovíme ještě více; když dojdeme rozkoší tělesných, nikdy neřekneme dost. To je společné zlo všech. Ač bychom měli celou duší přemýšlet o věcech duchovních, myslíme téměř jen na tělesné.
Nakolik můžeš, a právě proto, že můžeš, zhoj naše rány.
RESPONSORIUM
Přijď, otče biskupe, svou navštiv domovinu * a rukama svých synů dál pracuj na své vinici. Aleluja.
Dej věrným útěchu a silou kříže uzdrav každou vinu. * A rukama svých synů dál pracuj na své vinici, aleluja.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové, *
bez ustání provolávají:
Svatý, * Svatý, * Svatý, *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků,
tebe oslavuje *
církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Poslední část (prosby) se může vynechat:
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky