18. září 2024

Sv. Jana Maciase, řeholníka
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Jan Macias pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny ve Španělsku. Narodil se v Ribera [Rivera] del Fresno v Estramaduře 2. března 1585. Brzy osiřel a musel se starat o obživu pro sebe a svou sestru Anežku. Když se mu podařilo zajistit budoucnost své sestry, odešel ve svých dvaceti letech do Ameriky za bohatstvím. Stále byl ještě dost mladý, a tak se ze strany svých krajanů často setkával s podrazy a zneužíváním své dobroty. Díky tomu se stal zvlášť citlivým vůči chudým a potřebným. Přes všechny nesnáze nikdy neztratil klid a dobrou náladu. Bylo to díky modlitbě, a zvláště modlitbě růžence, kterou žádný den nevynechal. V roce 1622 vstoupil do řádu v klášteře sv. Marie Magdalény v Limě. Řeholní sliby složil 23. září 1623. Velmi brzy byl pověřen službou vrátného a rozdáváním almužen chudým lidem, kteří do kláštera přicházeli. V této službě setrval dvaadvacet let. S láskou pečoval o potřebné, mnoho bloudících přivedl na cestu víry. Vytrvalou modlitbou růžence pomáhal především duším zemřelých. Zemřel po krátké nemoci 16. září 1645 v Limě. Jeho ostatky jsou od roku 1837 uloženy v bazilice sv. Růžence v Limě. Kanonizoval jej 28. září 1975 bl. Pavel VI.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ke slávě svaté Trojice,

jež dává věnce vítězné,

chválu tohoto svatého

služebníka dnes zpívejme.

Příkoří světa snášel rád,

na jeho prospěch nedbal nic,

však v lásce plné milostí

on bohatší byl mnohem víc.

Majetkem světa pohrdal,

usiloval o nebeský,

na ponížení nic nedbal,

osvobozen od marností.

Přej našim prosbám v každý čas,

prosíme, světče blažený,

dobrými dary potěš nás,

dej dojít věčné odměny.

Trojici Svaté sláva buď,

čest, moc i chvála na věky;

na nebešťanů přímluvu

kéž pomáhá nám z nebe vždy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Milostí přilnul Jan ke Kristu. A co bylo jeho povolání, dokázal víc skutkem než jménem.

Žalm 107 (108)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *

zpívat a hrát ti. Procitni, má duše!

Procitni, moje citero a harfo! *

S vámi teď půjdu budit červánky.

Tebe chci, Pane, chválit před národy, *

tobě chci před lidmi všech krajů hrát.

Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *

tvá věrnost přesahuje oblaka.

Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *

a nad veškerou zemí slávu svou!

Aby tví věrní byli zachráněni, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž i Efraím, má přílbice, *

Juda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Bohem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Milostí přilnul Jan ke Kristu. A co bylo jeho povolání, dokázal víc skutkem než jménem.

Ant. 2 Ve vnitřní modlitbě čerpal z pramenů Spasitelových a lidem uváděl ve známost Pánovo milosrdenství.

Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem

Iz 61, 10 – 62, 5

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Zj 21, 2)

Srdečnou radost mám z Pána, *

má duše jásá v mém Bohu:

vždyť mě oblékl rouchem spásy, *

zahalil mě pláštěm spravedlnosti,

jako ženicha ozdobeného korunou, *

jako nevěstu okrášlenou věncem.

Jako dává země vyrašit rostlinám *

a zahrada vzejít setbě,

tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *

radostnému veselí přede všemi národy.

Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *

pro Jeruzalém nebudu zticha,

dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *

jako planoucí pochodeň jeho spasitel.

A národy uzří tvého spravedlivého *

a tvého slavného všichni králové.

A nazvou tě novým jménem, *

o kterém rozhodnou ústa Páně.

A budeš korunou slávy v rukou Páně, *

královskou čelenkou v ruce svého Boha.

Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *

ani tvé zemi „Pustá“.

A budeš se nazývat „Moje záliba“, *

a tvá země „Oblíbená“.

Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *

tvá země bude obydlená.

V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *

v tobě budou přebývat tvoje děti.

Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *

tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ve vnitřní modlitbě čerpal z pramenů Spasitelových a lidem uváděl ve známost Pánovo milosrdenství.

Ant. 3 Nebeský Otec mu bez ustání štědře přispíval, aby mohl ulehčovat chudým, ačkoli žil v řeholi chudoby.

Žalm 145 (146)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Oslavuj, moje duše, Pána! †

Slavit chci Pána po celý život, *

Hrát svému Bohu, co budu živ.

V knížata důvěru nevkládejte, *

v člověka, jenž je bezmocný:

vydechne duši, v svou zem se vrací, *

veta je po jeho záměrech.

Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *

kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.

V toho, který stvořil nebesa i zem, *

moře se vším tvorstvem, co v něm žije,

který zachovává věrnost na věky, *

utištěným dopomáhá k právu,

hladovící nasycuje pokrmem, *

Pán to je, kdo vězňům vrací volnost,

Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *

Pán, jenž pozdvihuje ponížené,

Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *

sirotkům a vdovám svoji pomoc.

Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *

kdežto bezbožníky nechá zbloudit.

Pán je král a bude vládnout na věky, *

Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Nebeský Otec mu bez ustání štědře přispíval, aby mohl ulehčovat chudým, ačkoli žil v řeholi chudoby.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Tob 4, 14c–15a.16.18a.19a

Měj se na pozoru ve všem, co děláš, a chovej se vždy moudře. Co nemáš rád, nikomu nedělej! Rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš nadbytek, prokazuj milosrdenství! Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky, aby se tvé úmysly zdařily.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.

Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.

Budete-li mít lásku k sobě navzájem.

Že jste moji učedníci.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Podle toho všichni poznají, * že jste moji učedníci.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, ty miluješ všechny lidi a chceš, aby byli spaseni. Svatý Jan Macias se z lásky k tobě všem podřizoval; na jeho přímluvu dej, ať jsme prodchnuti tajemstvím tvé dobrotivosti a ochotně obětujeme svůj život i vše, co máme, pro službu bratřím. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky