24. říjen 2024

Sv. Antonína Marie Klareta, biskupa
nezávazná památka

Narodil se 23. XII. 1807 v Sallentu nedaleko Barcelony ve Španělsku jako pátý z deseti dětí. Po vysvěcení na kněze (1835) působil jako farář a jako apoštolský misionář v rodné Katalánii a krátký čas také na Kanárských ostrovech. Založil společnost pro vydávání náboženských knih (1847); sám jich také mnoho napsal. V roce 1849 založil misionářskou kongregaci klaretinů. Od roku 1850 byl arcibiskupem v Santiagu na Kubě, kde předtím 14 let neměli biskupa. Začal pořádat exercicie pro kněze, pastorační vizitace a lidové misie. Založil ženský vzdělávací institut klaretinek (1855). Organizoval charitativní a sociální činnost; ve všech farnostech zřídil lidové spořitelny (1854) a učil zemědělce hospodařit tak, aby byli soběstační. Vzbudil tím nenávist majitelů černých otroků; viděli v něm revolucionáře, několikrát na něj spáchali atentát a nakonec dosáhli toho, že se musel vrátit do Španělska (1857). Stal se zpovědníkem královny a doprovázel ji do vyhnanství ve Francii (1868). Účastnil se I. vatikánského koncilu (1869-1870), tam onemocněl a po návratu zemřel 24. X. 1870 v cisterciáckém opatství ve Fontfroide v jižní Francii. Za svatého byl prohlášen v roce 1950.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Vznešený pastýř, otec prozíravý,

jehož významný triumf všichni slaví,

nesmírně šťasten trůní nad hvězdami

za své vyznání.

Zastával úřad učitele, vůdce,

i úřad kněžský, jejž ctí národ vděčný,

on, moudrý pastýř, připravil své ovce

pro život věčný.

Proto jej snažně všichni prosme nyní,

ať laskavě z nás smyje všechny viny,

ať otevře nám svými přímluvami

nadhvězdné brány.

Buď Bohu čest, moc, na výsostech sláva,

ať věčně se mu úcta s díky vzdává,

že stále řídí vesmír nedozírný

zákony svými. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *

neboť se k tobě utíkám!

V stínu tvých křídel hledám útočiště, *

až pohroma se přežene.

O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *

k Bohu, jenž pro mne činí vše;

ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *

mé úkladníky zahanbí!

Svou milostí a věrností *

on zachraňuje život můj.

Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *

co dravě lidi hltají.

Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *

a jejich jazyk ostrý meč.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou!

Oni mým nohám nastražili léčky, *

oni mou duši sklíčili,

přede mnou přímo kopali mi jámu, *

až do ní sami upadli.

Je odhodláno moje srdce, Pane, †

je odhodláno srdce mé, *

zpívat ti chci a v struny hrát.

Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *

Já jitřenku teď probudím.

Slavit tě budu před národy, Pane, *

chválit tě mezi pohany.

Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *

a věrnost tvá až do oblak.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.

Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Kantikum
Štěstí vysvobozeného lidu

Jer 31, 10-14

Ježíš musel zemřít, aby rozptýlené Boží děti shromáždil vjedno. (Srov. Jan 11,51.52)

Slyšte, národové, slovo Páně *

a zvěstujte je dalekým ostrovům!

A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *

a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“

Neboť Pán vykoupí Jákoba, *

vysvobodí ho z ruky mocnějšího.

S jásotem přijdou na horu Sión, *

rozběhnou se za Božími dary:

za obilím, vínem a olejem, *

za mláďaty bravu a skotu.

Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *

a už nebudou hladovět.

Tehdy se radostí roztančí panna, *

mládež i starci se rozveselí.

Jejich smutek obrátím v radost, *

potěším je a bědy jim proměním v jásot.

Kněží se potěší nad obětním tukem, *

mými dary se nasytí můj lid.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.

Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho. 

Žalm 47 (48)
Poděkování za Boží ochranu
Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém. (Zj 21, 10)

Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *

ve městě Boha našeho.

 Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *

je všemu světu k potěše;

ten sever nejzazší, ta hora Sión, *

to město krále mocného.

Ten, který sídlí v jeho hradních věžích, *

je jeho hradbou bezpečnou.

Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *

přitáhli všichni najednou.

Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *

s hrůzou se dali na útěk.

Třesavka děsu je tam zachvátila, *

křeč jako bolest rodičky,

jako když prudký vítr od východu *

taršíšské lodi rozbíjí.

Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *

ve městě Boha našeho,

v tom městě Pána zástupů: *

Pán zbudoval je pro věky!

S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *

na tvoje milosrdenství.

Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *

až na kraj země dosahá.

Tvá pravice je provždy spravedlivá, *

ať Sión se z ní raduje,

ať zajásají všechny judské dcery *

nad tvými, Pane, rozsudky!

Projděte Sión, obejděte kolem *

a jeho věže spočtěte,

prohlédněte si jeho opevnění, *

projděte jeho paláci,

ať povíte všem příštím pokolením: *

že takto veliký je Pán,

náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *

Ten, jenž nás vede na věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13, 7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i na věky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

Ve dne ani v noci nepřestanou hlásat jméno Páně.

Ustanovil jsem strážné.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Nad tebou, Jeruzaléme, * ustanovil jsem strážné.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *

protože navštívil a vykoupil svůj lid.

A vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků:

že nás zachrání od našich nepřátel *

a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *

a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *

že nám dá,

abychom mu beze strachu *

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili *

po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

a dal jeho lidu poznat spásu *

v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *

kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys poslal svatého biskupa Antonína, aby s velikou láskou a trpělivostí hlásal evangelium; veď i nás, abychom vždy a ve všem jednali podle tvé vůle a ve spojení s Kristem se usilovně snažili získat své bratry. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky