2. září 2024

Pondělí, mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,

kdy podle Písma přijít má

mezi nás Tvůrce nebes sám,

nebeský Ženich církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou

naproti s duší plamennou

a nesou lampy hořící,

radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,

když do lamp oheň hledaly,

a marně buší v zoufalství

do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,

čisté srdce si uchraňme,

ať Pánu, až se navrátí,

můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti

i slávy tvého království,

ať smíme tebe též i my

velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,

základe míru, dárce ctnosti vlídný,

Kriste, my tobě pokornými hlasy

zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,

co mají, co chtí srdci, slovy, činy,

vždyť jejich láska neustává pláti

plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,

nemocným zdraví, hříšným odpustiti

a udělit všem dary nehynoucí

věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

a také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 31, 2-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I

V tobě mám, Pane, své útočiště, †

nedopusť, abych byl zahanben provždy! *

Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!

Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †

buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *

pevným hradem, který mě chrání!

Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *

veď mě a provázej pro své jméno!

Zachraň mě ze sítí nastražených, *

vždyť jenom ty jsi mé útočiště.

Svého ducha ti do rukou vkládám, *

spasíš mě, Pane, Bože věrný!

V záští máš ty, kdo ctí nicotné modly, *

já však mám důvěru jedině v Pána.

Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †

nad tím, žes na moji bídu shlédl, *

že ses mě ujal v mé tísnivé nouzi,

že jsi mě nevydal nepřátelům, *

že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *

oči mám hořem zakaleny,

ve stálých útrapách plyne můj život, *

léta má míjejí v hořekování,

zármutkem chřadnou všechny mé síly, *

údy mi slabostí podklesávají.

Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †

pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *

jak mne kdo potká, přede mnou prchá.

Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *

stal jsem se pohozeným střepem.

Slyším šuškání davu a hrozby, †

spolu se proti mně umlouvají, *

ukládají mi o holý život.

Já však se spoléhám na tebe, Pane, *

„ty jsi můj Bůh,“ ti s důvěrou říkám.

Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *

vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!

Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *

zachraň mě ve svém milosrdenství!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

Jak velká je tvá dobrota, Pane, *

kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,

kterou jsi přichystal pro ty všechny, *

kdo se před lidmi utekou k tobě!

Držíš je pod ochranou své tváře, *

kryješ je před lidským hanobením,

pod svou střechou jim úkryt dáváš *

před zlobou jazyků utrhačných.

Chvála buď Pánu za divy lásky, *

které mi prokázal za útisku.

Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *

už jsem zapuzen od tvých očí,

ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *

s jakým jsem k tobě o pomoc volal.

Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *

Neboť své věrné Pán vždy chrání;

zato však těm, kdo jednají zpupně, *

plnou měrou za pýchu splatí.

Buďte silní a stateční srdcem *

všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.

Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

19,1-5.10 – 20,6

O rozbitém džbánu

Tak pravil Hospodin: „Jdi si koupit hliněný džbán od hrnčíře, vezmi s sebou několik předních mužů z lidu a několik předních kněží a jdi ven do údolí Ben-Hinnom, které je u vchodu do Hrnčířské brány, a hlásej tam slova, která k tobě promluvím. Řekneš: Slyšte Hospodinovo slovo, judští králové i jeruzalémští obyvatelé! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Přivedu na toto místo neštěstí, takže každému, kdo o něm uslyší, bude znít v uších, protože mě opustili, odcizili mi toto místo, obětovali na něm kadidlo cizím bohům, které neznali ani oni ani jejich otcové. Judští králové naplnili toto místo krví nevinných: zřídili výšiny Bálům, aby pálili své děti ohněm v zápalnou oběť Bálům, což jsem jim neporučil, nepřikázal, ani mně to nenapadlo.

Pak rozbiješ džbán před očima mužů, kteří půjdou s tebou, a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Tak rozbiji tento lid a toto město, jako se rozbíjí hrnčířská nádoba, kterou už nelze spravit. V Tofetu budou pochovávat, protože nebude jiné místo k pohřbení. Tak naložím s tímto místem – praví Hospodin – a s jeho obyvatelstvem; učiním z tohoto města Tofet. Jeruzalémské domy i domy judských králů budou nečisté jako místo Tofet, jako všechny domy, na jejichž střechách obětovali všem nebeským souhvězdím a přinášeli úlitby cizím bohům.“

Potom přišel Jeremiáš z Tofetu, kam ho poslal Hospodin, aby tam prorokoval, zastavil se v nádvoří Hospodinova domu a řekl všemu lidu: „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, uvalím na toto město i na všecka města v jeho okolí veškeré neštěstí, kterým jsem mu hrozil, neboť zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali moje řeči.“

Kněz Pašchur, syn Immerův, který byl vrchním dozorcem v Hospodinově domě, uslyšel Jeremiáše, jak prorokuje tyto řeči. Pašchur dal proroka Jeremiáše zbít a vsadit do klády, která byla v hořejší Benjamínově bráně u Hospodinova domu. Nazítří však dal Pašchur Jeremiáše z klády vyvést. Jeremiáš mu řekl: „Hospodin tě nenazývá už Pašchur, ale ‚Hrůza ze všech stran‘, neboť tak praví Hospodin: Hle, vydám tě všanc hrůze, tebe i všechny tvé přátele: Padnou mečem svých nepřátel a tvé oči to uvidí. Všechen judský lid vydám do rukou babylónského krále; zavede je do Babylóna a mečem je pobije. Dám všechno jmění tohoto města, všechen jeho majetek i všecky skvosty i poklady judských králů do rukou jejich nepřátel a oni je ukořistí, vezmou a odvezou do Babylóna. Ty pak, Pašchure, i všichni obyvatelé tvého domu půjdete do zajetí; do Babylóna přijdeš, tam umřeš a tam budeš pochován ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!“

RESPONSORIUM

Mt 23,37; srov. Jer 19,15

Jeruzaléme, Jeruzaléme! Zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posláni. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.

Zatvrdil jsi svou šíji, abys neposlouchal moje řeči. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „Následování Krista“

(Lib. 3,3)

Já jsem učil své proroky

Slyš, synu, má slova, slova nejlíbeznější, která převyšují moudrost všech filozofů a mudrců tohoto světa.

Má slova jsou duch a jsou život a nelze je vážit lidskými soudy. Nelze s nimi zacházet podle povrchního zalíbení, ale je nutné jim mlčky naslouchat a přijímat je s veškerou pokorou a s velikou vroucností.

I řekl jsem: Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine, a ve svém zákoně vyučuješ, abys mu popřál klidu od zlých časů, a aby nebyl na zemi opuštěn.

Já, praví Pán, jsem od počátku učil proroky a dosud nepřestávám mluvit ke všem. Avšak mnozí jsou k mému hlasu hluší a zatvrzelí. Mnozí raději naslouchají světu než Bohu a spíše jdou za tím, po čem touží jejich tělo, než za tím, co se líbí Bohu. Svět slibuje věci časné a nicotné, a lidé mu slouží s velkou dychtivostí; já slibuji věci nejvzácnější a věčné, a srdce smrtelníků zůstává netečné. Kdo mi vždycky a všude slouží a mě poslouchá tak pečlivě, jako se slouží světu a jeho pánům?

Nuže styď se, služebníku líný a nespokojený, vždyť jiní jsou ochotnější k záhubě než ty k životu. A jiní se více radují z nicotnosti než ty z pravdy.

Často se ovšem ve své naději zklamou, kdežto mé zaslíbení nezklame nikoho; já nepropustím s prázdnou nikoho, kdo mi důvěřuje. Dám, co jsem slíbil; splním, co jsem řekl; jen když věrně setrvá v mé lásce až do konce. Já jsem ten, kdo odplatí všem dobrým a přísně zkoumá všechny zbožné.

Zapiš si má slova do srdce a bedlivě o nich uvažuj; v době pokušení ti budou velmi potřebná. Čemu nerozumíš nyní při četbě, to jistě pochopíš v den navštívení. Dvojím způsobem navštěvuji své vyvolené: jednak pokušením, jednak útěchou. A denně jim dávám dvoje naučení: jedno, když kárám jejich hříchy, druhé, když je povzbuzuji, aby prospívali v ctnostech.

Kdo zná moje slova a pohrdá jimi, má soudce, který ho bude soudit v den poslední.

RESPONSORIUM

Př 23,26; 5,1; 4,20

Dej mi, synu, své srdce, kéž se líbí tvým očím moje cesty! * Dej pozor na moji moudrost!

Můj synu, dbej na má slova, k mým řečem nakloň svůj sluch! * Dej pozor na moji moudrost!

MODLITBA

Modleme se.

Bože, v tobě je plnost všeho dobra; vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu, rozmnož naši oddanost k tobě a posiluj naši vytrvalost, ať v nás roste a trvá všechno dobré. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky