Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Dobře jsi činil sluhovi svému, *
Právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
neboť tvým příkazům důvěřuji.
Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
nyní tvých předpisů věrně se držím.
Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
vyuč mě ve svých ustanoveních.
Pyšní mě prolhaně obviňují, *
já jen tvých soudů si upřímně hledím.
Srdce jak v tuku jim otupělo, *
já jen z tvých zákonů vroucně se těším.
Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
abych se učil tvým přikázáním.
Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
tísní mě bojovník den co den,
den co den po mně odpůrci šlapou; *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí.
Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
na Boha, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Celý den na mne se umlouvají, *
snovají záměry proti mně.
Čekají, číhají na mou zkázu, †
bedlivě sledují moje stopy, *
neboť mi o život ukládají.
Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
slzy mé všechny sis do měchu slil. *
Že bys je neměl zapsány v knize?
Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh!
V Boha, jehož sliby tak chválím, *
v Pána, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
rád ti přinesu děkovnou oběť
za to, žes duši mou uchránil smrti, †
mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
před Boží tváří ve světle živých.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 5, 16-17
Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.
Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš.
Vyuč mě ve svých ustanoveních.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky