Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Soudce všeho světa, Bože,
před trůnem tvým nepomůže
žádnému nádhernost jeho,
byť měl slávu světa všeho.
Pro Kristovo ponížení,
za nás dostiučinění,
sešli mi za dar z výsosti,
Bože, pokoru s tichostí.
Nedej mít se pyšně, hrdě,
k bližním mstivě snad a tvrdě.
Nechť křivdy tobě samému,
soudci poroučím pravému.
Ty shlížíš k poníženému,
v srdci, v duchu sevřenému,
ty, Pane, víš, co mi škodí,
víš také, co k dobru vodí.
Nechť se ani pro dary tvé,
jež propůjčuješ z lásky své,
pyšně nikdy nevypínám
a svým bližním nepohrdám.
Nebo:
Ježíši, dárce milosti,
zprostiteli všech žalostí,
prosím, rač se bez prodlení
skloniti k mému modlení:
K dobrotě tvé se utíkám,
má záchrana jsi jen ty sám.
Ortel tvé spravedlnosti
zasloužil jsem svou hříšností:
skutky, myšlením i řečí
a nedostatečnou péčí.
K tomu se zjevně přiznávám,
že jsem tě hněval, vyznávám.
Avšak mám jistotu z víry,
že tvá milost nemá míry
a že všechna lidská vina
tvou smrtí je odčiněna.
Proto, ó Beránku tichý,
vymaž svou krví mé hříchy.
Ustavičný boj v světě mám,
nemohu odolati sám.
Prosím, dej vítězství z nebe,
jistě bych padl bez tebe,
vždyť bez tvé božské pomoci
nelze svět, ďábla přemoci.
Dej, ať setrvám v čistotě,
v tichosti, střídmém životě,
v pokoře, v lásce, svornosti,
v naději, trpělivosti;
ať veden vírou bezpečně
dosáhnu radosti věčné.
Ó Synu Boží, já tobě
poroučím se v každé době,
opatř mé tělo i duši,
jak Pánu věrnému sluší.
Víš, čeho se nedostává.
Tvá je moc, království, sláva.
ŽALMY
1. ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Jako laň prahne po vodách bystřin, *
tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *
kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *
když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“
Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †
jak jsem putovával v zástupu, *
jak jsem je vodíval k Božímu domu
s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *
ve svátečním průvodu.
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Rmoutím se uvnitř v duši, *
proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.
Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *
celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.
Za dne ať Hospodin dává svou milost, *
za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.
Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *
Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?
Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *
když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
2. ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.
Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)
Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *
shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.
Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
aby viděli tvou moc.
Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *
tak ukaž nám svou moc na nich,
aby tě poznali, jako víme my, *
že není boha kromě tebe, Pane.
Obnov divy a opakuj zázraky, *
posilni ruku a pravé rámě.
Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *
a vezmi si je v dědictví jako kdysi.
Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *
nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.
Slituj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.
Naplň Sión svou velebností *
a svatý chrám svou slávou.
Ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.
3. ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.
Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, †
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází †
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ex 19,4-6a
Viděli jste, co jsem udělal Egypťanům, jak jsem vás nesl na orlích křídlech a dovedl vás k sobě. Nuže, budete-li mě skutečně poslouchat a mou smlouvu zachovávat, budete mým vlastnictvím mezi všemi národy, neboť mně patří celá země. Budete mi královstvím kněží a svatým lidem.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec, praví Pán.
PROSBY
Dobrořečme Bohu Otci, že nám dovoluje, abychom mu v této postní době přinášeli oběť chvály. Prosme ho:
Bože, pouč nás svou nebeskou naukou.
Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám ducha modlitby a pokání,
abychom planuli láskou k tobě i k bližním.
Posiluj nás, ať dobře konáme tvou vůli, aby bylo všechno obnoveno v Kristu,
a všude aby vládla spravedlnost a mír.
Nauč nás chápat smysl a cíl všeho tvorstva,
abychom tě spolu s ním chválili a oslavovali.
Odpusť nám, že jsme v chudých, ubohých a v těch, kdo nám byli na obtíž, neviděli tvého Krista
a neprokazovali jsme mu úctu v těchto svých bratřích.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ty chceš, abychom se cvičili v kázni a sebeovládání, a tak byli schopnější plnit tvou vůli; pomáhej nám, ať se varujeme hříchů a ochotně konáme, co nám ukládá tvá láska. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky