12. březen 2024

Úterý, doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Sám, Pane Bože, mě veď,

ať jsem živ k tvé cti, chvále,

uč mě a k tomu doveď,

ať tobě sloužím stále.

Já se jen tvé milosti

všechen zcela oddávám,

neb tys mě stvořil k štěstí,

ach, veď mě k němu, žádám.

Lásku svou převelikou

ke mně, můj Bože, obrať,

pomáhej mi všelikou

nepravost, podvod poznat,

bych se dle slova tvého

mohl vždycky spravovat

a smlouvu křtu svatého

žitím svým naplňovat.

Žádostem těla mého

odpírat mi pomáhej,

Svatého Ducha svého

ode mě neodnímej;

srdce mé rač spravovat,

ať po tvých cestách kráčí,

rač mi všeho darovat,

tak jak milost tvá ráčí.

Nebo:

Dobrý Pane Ježíši,

nechť má duše uslyší

hned zrána tvůj milý hlas,

že mé práci požehnáš.

Žehnáš všem pracujícím

a vroucně se modlícím,

proto před každou prací

duch se k tobě obrací.

Dej mi, Pane, rozum ten,

bych tak činil každý den,

sloužil tobě upřímně,

svou práci konal věrně.

I dnes žehnej mé práci,

ať svůj smysl neztrácí,

neb bez tvého přispění,

marné vše mé snažení.

ŽALMY

Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.

Žalm 119 (118), 137-144
XVIII (Sade)

Jsi spravedlivý, Hospodine, *

a správné je tvé rozhodnutí.

Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *

s pevností svrchovanou.

Má horlivost mě stravuje, *

neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.

Dokonale se osvědčil tvůj výrok *

a tvůj služebník ho miluje.

Jsem maličký a v nevážnosti, *

nezapomínám však na tvá nařízení.

Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *

pevný je tvůj zákon.

Dostihly mě úzkost a útisk, *

tvé předpisy jsou mým potěšením.

Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *

pouč mě, abych mohl žíti.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)
I (2-9)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

II (10-19)

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jl 2,17

Kněží, Hospodinovi služebníci, ať pláčou mezi předsíní a oltářem a říkají: „Ušetř, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví v potupu, aby nad ním nevládli pohané!“

Stvoř mi čisté srdce, Bože,

obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Modleme se.

Bože, veď nás, ať prožíváme postní dobu s opravdovou zbožností, abychom byli dobře připraveni přijmout velikonoční poselství o našem vykoupení a vydávat o něm svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky