24. prosinec 2024

Úterý, doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Veselými hlasy

spolu prozpěvujme,

vždycky po vše časy

v Bohu se radujme,

chválu vzdávajíce,

za dobrodiní mu

stále děkujíce.

Radost nevýslovná

všemu světu přišla,

když hvězda přejasná

z Jakuba nám vyšla,

z níž slunce světlosti

povstalo předivně

všem věrným k radosti.

Hvězda ta přeskvoucí

je Panna Maria,

jež to drahé slunce,

Krista, porodila,

kterýžto z temnosti

ráčil nás vyvésti,

přivést k své jasnosti.

Nebo:

Miluj Pána Boha svého

vždy z celého srdce svého,

z celé duše i mysli své,

ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého

tak jako sebe samého,

ne pro sebe, leč pro něho

a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj,

obojího se přidržuj,

abys chráněn všeho zlého

došel království věčného.

ŽALMY

Ant. Anděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se má stát matkou Božího Syna, a nepřestane být pannou.

Žalm 119 (118), 137-144
XVIII (Sade)

Jsi spravedlivý, Hospodine, *

a správné je tvé rozhodnutí.

Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *

s pevností svrchovanou.

Má horlivost mě stravuje, *

neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.

Dokonale se osvědčil tvůj výrok *

a tvůj služebník ho miluje.

Jsem maličký a v nevážnosti, *

nezapomínám však na tvá nařízení.

Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *

pevný je tvůj zákon.

Dostihly mě úzkost a útisk, *

tvé předpisy jsou mým potěšením.

Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *

pouč mě, abych mohl žíti.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)
I (2-9)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

II (10-19)

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Anděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se má stát matkou Božího Syna, a nepřestane být pannou.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 61,11

Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.

Přijď, Pane, a neprodlévej;

zahlaď hříchy svého lidu.

Modleme se.

Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky