Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Patřme k Bohu tak moudrému,
pro nás zde v světě chudému,
Pánu Ježíšovi,
život jeho pracovitý,
pokorný a trpělivý,
všichni sobě važme.
Vždyť on sám nás k tomu vede,
říká: „Učte se ode mne,
neboť já jsem tichý
a také srdcem pokorný;
jen tak naleznete pokoj
duším vašim věčný.“
Opět praví v Písmu jinde:
„Každý, kdo mi slouží věrně,
za mnou vždycky půjde,
a tak všude tam, kde jsem já,
tam i služebník můj bude;
poctí ho Otec můj.
Neb je cesta velmi úzká,
která vede do života,
úzkostí všech plná,
protivenství i hanění;
a zřídka se člověk najde,
jenž by nalezl ji.
Ale mnozí jdou cestou zlou,
hledí na cestu širokou
a bránu prostrannou,
která vede k zatracení.“
A o ní sám Kristus svědčí,
že mnozí jdou po ní.
Na Krista se rozpomeňme,
neboť on sám proti sobě
strpěl pomlouvání
a od hříšníků rouhání;
vytrvejme až do konce,
jej následujíce.
ŽALMY
1. ant. Zachraň mě pro své slitování, Hospodine.
Hospodine, nekárej mě ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť jsem chorý, *
uzdrav mě, Hospodine, neboť mé kosti se chvějí
a má duše je nadmíru vyděšená; *
ale ty, Hospodine, jak dlouho ještě...?
Obrať se, Hospodine, vysvoboď mou duši, *
zachraň mě pro své slitování,
protože mezi mrtvými nemyslí na tebe nikdo: *
Kdo tě v podsvětí může chválit?
Jsem vysílen od svého nářku, †
noc jak noc pláčem skrápím své lože, *
smáčím své lůžko slzami.
Oko mám zamžené hořem, *
zestárlo vinou všech mých nepřátel.
Pryč ode mě, všichni pachatelé bezpráví, *
neboť Hospodin zaslechl mé hlasité naříkání.
Uslyšel Hospodin mou prosbu, *
Hospodin mou modlitbu přijal.
Ať se všichni moji nepřátelé zastydí, ať se vyděsí, *
ať se kvapně odklidí v hanbě!
Ant. Zachraň mě pro své slitování, Hospodine.
2. ant. Hospodin bude utlačovanému útočištěm v dobách tísně.
Hospodine, chci tě oslavovat z celého svého srdce, *
chci vyprávět o všech tvých podivuhodných skutcích.
V tobě se chci radovat a jásat, *
opěvovat jméno tvé, Svrchovaný,
protože se moji nepřátelé stáhli, *
zhroutili se a zanikli před tvou tváří.
Zjednal jsi mi právo a spravedlnost, *
zasedl jsi na stolec jako spravedlivý soudce,
obořil ses na pohany, bezbožníka jsi potřel, *
navždy jsi vyhladil jejich jméno.
Nepřátelům došly síly, jsou natrvalo zhrouceni, *
rozbořil jsi města, zanikla jejich památka.
Hospodin však trůní věčně, *
stolec svůj postavil k soudu.
Podle práva bude svět soudit, *
podle spravedlnosti vyřkne rozsudek nad národy.
Hospodin bude utlačovanému útočištěm, *
útulkem v dobách tísně.
Budou v tebe důvěřovat, kdo se znají k tvému jménu, *
protože neopouštíš, Hospodine, ty, kteří tě hledají!
Ant. Hospodin bude utlačovanému útočištěm v dobách tísně.
3. ant. Budu tě chválit, Hospodine, ve shromáždění tvého lidu.
Zpívejte Hospodinu, který sídlí na Siónu, *
rozhlašujte jeho činy mezi národy,
vždyť si na ně vzpomněl jako krevní mstitel, *
nezapomněl na výkřiky ubožáků.
Hospodine, smiluj se nade mnou, †
pohleď na mé soužení, které snáším od svých nepřátel, *
vysvoboď mě z bran smrti,
abych hlásal všechnu tvou chválu u bran siónské dcery, *
ať se rozjásám nad tvou pomocí!
Pohané zapadli do jámy, kterou vykopali, *
noha jim uvázla v léčce, kterou nastražili.
Hospodin se dal poznat, vykonal soud, *
do díla svých rukou se chytil hříšník.
Ať se hříšní stáhnou do podsvětí, *
všichni pohané, kteří nedbají o Boha,
neboť nebude navěky zapomenut chudák, *
naděje ubohých nezajde navždy!
Hospodine, povstaň, ať nezbujní člověk, *
pohané budou souzeni před tvou tváří!
Hospodine, nažeň jim strachu, *
ať si pohané uvědomí, že jsou jen lidé!
Ant. Budu tě chválit, Hospodine, ve shromáždění tvého lidu.
Pouč mne, Hospodine, ať zachovávám tvůj zákon
a chráním ho celým svým srdcem.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Sofoniáše
3,8-20
Bůh slibuje záchranu chudým v Izraeli
„Jen na mě počkej
– praví Hospodin –
na den, kdy vstanu jako svědek.
(To je) mé rozhodnutí: shromáždím národy
a sesbírám království,
abych na ně vylil své rozhořčení,
všechen žár svého hněvu;
ohněm mého rozhorlení
bude pohlcena celá země.
Tehdy očistím
rty národům,
aby všechny vzývaly Hospodinovo jméno
a sloužily mu svorně.
(Až z končin) za etiopskými řekami
přinesou mi dary
ti, kdo mě ctí,
synové mého rozptýleného (lidu).
Tu se již nebudeš hanbit
za žádné své skutky,
kterými ses na mně prohřešil,
neboť z tebe odstraním
tvé pyšné chvástaly,
už se nebudeš vypínat
na mé svaté hoře.
Uprostřed tebe zanechám
lid pokorný a chudý.“
Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu
ti, kdo zbudou z Izraele.
Nebudou konat nepravost,
nebudou lhát,
v jejich ústech se nenajde
podvodný jazyk.
Když se budou pást a odpočívat,
nikdo je nebude děsit.
Jásej, siónská dcero,
zaplesej, Izraeli,
raduj se a vesel celým srdcem,
jeruzalémská dcero!
Zrušil Hospodin tvůj trest,
odstranil tvé nepřátele,
uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele,
zla se už neboj!
V onen den bude řečeno Jeruzalému:
„Neboj se, Sióne,
ať neochabují tvé ruce!
Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe,
hrdina, vítěz;
bude nad tebou plesat v radosti,
obnovil k tobě svou lásku,
s veselím nad tebou zajásá
jak za dnů shromáždění.“
„Odstraním z tebe zkázu,
už nebudeš snášet její hanbu.
Hle, tehdy já pobiji
všechny, kdo tě sužovali;
pomohu chromým,
shromáždím rozprchlé,
ctí a slávou je ozdobím
po celé zemi, kde byli v hanbě,
v ten čas, kdy vás přivedu,
v době, kdy vás shromáždím.
Slávou a ctí vás ozdobím
mezi všemi národy země,
až změním váš osud
před vaším zrakem“
– praví Hospodin.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Sof 3,12.13.9
Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý. Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu. * Ti, kdo zbudou z Izraele, nebudou konat nepravost.
Tehdy očistím rty národům, aby všichni vzývali Hospodinovo jméno. * Ti, kdo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého Tomáše Akvinského, kněze, na Janovo evangelium
(Cap. 10, lect. 3)
Zbytku Izraele dám pastvu i odpočinek
Já jsem dobrý pastýř. O Kristu jistě platí, že je pastýř: neboť tak jako pastýř vede a pase stádo, posiluje Kristus své věřící duchovním pokrmem, a dokonce i svým tělem a krví. Byli jste kdysi jako bludné ovce, ale nyní jste se vrátili k pastýři a strážci svých duší, říká apoštol. A prorok: Jako pastýř pase své stádo. Říká-li ovšem Kristus, že pastýř vchází dveřmi a dveře že je on sám, pak říká-li zde, že je pastýř, měl by vcházet sám skrze sebe. A také vchází, protože sám sebe zjevuje a sám ze sebe zná Otce. A my vcházíme skrze něho, neboť skrze něho docházíme blaženosti.
Ale pozor, nikdo jiný kromě něho nemůže být dveřmi a nikdo jiný nemůže být pravým světlem, leda zprostředkovaně. Ani Jan Křtitel nebyl světlem, ale měl svědčit o tom světle. O Kristu se však říká, že byl pravé světlo, které osvěcuje každého člověka. A tak nikdo o sobě neříká, že je dveřmi, to si Kristus vyhradil pro sebe. Zato svěřil i jiným, aby byli pastýři, to dal i svým údům. Tak byl pastýřem Petr a pastýři byli i ostatní apoštolové a všichni dobří biskupové. Dám vám pastýře podle svého srdce, říká Písmo. Přestože však představení církve, jeho synové, jsou všichni pastýři, zde říká záměrně: Já jsem dobrý pastýř. Chce tím zdůraznit moc lásky. Protože nikdo nemůže být dobrý pastýř, jestliže se láskou nespojí s Kristem vjedno a nestane se tak údem pravého Pastýře.
Láska je úřední povinností dobrého pastýře. Proto Kristus říká: Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Mezi dobrým a špatným pastýřem je totiž rozdíl: dobrý pastýř dbá o to, co prospívá stádu, špatný dbá o to, co prospívá jemu samému. Pastýř, který pase zvířata, se nemusí pro své stádo vydávat v nebezpečí smrti, aby byl dobrý. Spása duchovního stáda je však víc než život pastýře, takže když je spása tohoto stáda v nebezpečí, musí být každý duchovní pastýř hotov ztratit život, jen aby stádo zachránil. A to je to, co Pán říká: Dobrý pastýř dává za ovce svůj život – to jest život pozemský. Činí tak proto, že je to jeho povolání, i proto, že své ovce miluje. Obojího je třeba: aby mu byly svěřeny, i aby je miloval, neboť první bez druhého nestačí.
A toto své učení sám Kristus potvrdil svým příkladem: Kristus za nás položil svůj život; také my jsme povinni položit život za své bratry.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Ez 34,12; Jan 10,28
Vyhledám své ovce, * vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase.
Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. * Vysvobodím.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky