29. říjen 2024

Bl. Marie Restituty Kafkové, panny a mučednice
památka
(v brněnské diecézi)

Helena Kafková se narodila 1. května 1894 jako jedno ze sedmi dětí v rodině obuvníka v Brně-Husovicích, vyrůstala ve Vídni-Brigittenau a v roce 1914 vstoupila ve Vídni k františkánkám křesťanské lásky (hartmankám) ve vídeňské čtvrti Margaretten. Její řeholní jméno bylo Marie Restituta (Obnovená). Před svým zatčením v roce 1942 působila mnoho roků jako uznávaná hlavní sestra v nemocnici v Mödlingu u Vídně. Za národně socialistické nadvlády byla pro věrnost svému svědomí, nezlomnou statečnost víry a za své přiznání se ke svobodnému Rakousku dne 30. března 1943 ve Vídni sťata. Papež Jan Pavel II. ji při své návštěvě ve Vídni 21. června 1998 prohlásil za blahoslavenou. 29. říjen je den, kdy byl nad ní vynesen rozsudek smrti.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Drahý poklad moudrosti je Boží slovo nám,

v něm nám sebe k známosti podává Pán Bůh sám:

toť světlo k zjevení

Boží tváře nám v Kristu, na věčné spasení,

oživující vůně, v mdlobách občerstvení.

Raději věřit lidem než Božímu hlasu

páchne zajisté svodem všelikého času.

Ten na písku staví,

kdo na lidech zakládá, jak Kristus nám praví,

padne, když přijde příval, spasení se zbaví.

Naproti tomu sláva slova tvého, Pane,

až navěky zůstává, nikdy nezahyne.

Kdo se drží jeho

jako přepevné skály, nebude ničeho

báti se ke své škodě, chráněn pádu všeho.

Ó Otče věčný, z nebe popatř na stádce své,

jež vzdavši tobě sebe, žádá milosti tvé.

Svoje čisté slovo

zachovávej mu stále, ať vždy je hotovo

činiti vše, co káže učení Kristovo.

ŽALMY

1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Žalm 37 (36)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5,5)
I (1-11)

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *

nezáviď těm, kdo páchají nepravost,

vždyť zvadnou rychle jako tráva, *

jako zelená bylina uschnou.

Doufej v Hospodina a čiň dobro, *

pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.

Raduj se v Hospodinu *

a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Hospodinu svěř svůj osud, *

v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *

tvému právu jak polednímu jasu.

Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †

Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *

a při tom strojí úklady.

Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *

nepohoršuj se, to vede jen k zlému.

Neboť zločinci budou vyhlazeni, *

kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.

Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *

nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.

Pokorní však budou vlastnit zemi, *

budou se těšit z hlubokého klidu.

Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

II (12-29)

Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *

skřípá proti němu zuby.

Pán se mu však směje, *

vidí, že se blíží jeho den.

Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †

aby skláli chudáka a ubožáka, *

aby povraždili ty, kdo žijí správně.

Meč jim však vnikne do vlastního srdce *

a jejich luky se zlámou.

Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *

než velké bohatství bezbožníků,

neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *

ale spravedlivé Hospodin podpírá.

Hospodin pečuje o život bezúhonných, *

dědictví jejich přetrvá věky.

Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *

nasytí se ve dnech hladu.

Ano, bezbožníci zhynou, †

nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *

vyvanou jako dým.

Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *

spravedlivý se však ustrne a rozdává.

Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *

ti, kterým zlořečí, zhynou.

Hospodin dává krokům člověka sílu, *

má zalíbení v jeho životní cestě.

Jestliže padne, nezůstane ležet, *

protože mu Hospodin podpírá ruku.

Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †

ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *

že by jeho děti žebraly o chléb.

Pokaždé se ustrne a půjčí, *

za to na jeho dětech spočine požehnání.

Chraň se zlého a čiň dobré, *

a přežiješ věky,

neboť Hospodin miluje spravedlnost, *

neopouští svoje zbožné.

Zločinci však zajdou, *

potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.

Spravedliví budou vlastnit zemi, *

budou ji obývat věčně.

Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

III (30-40)

Ústa spravedlivého mluví moudře, *

jeho jazyk hovoří, co je správné.

Boží zákon mu ovládá srdce, *

proto nevrávorají jeho kroky.

Bezbožník číhá na spravedlivého, *

snaží se ho zabít.

Hospodin však mu ho neponechá v moci, *

nedá ho odsoudit, až bude souzen.

Doufej v Hospodina *

a drž se jeho cesty,

povýší tě, abys vlastnil zemi, *

s radostí uzříš zkázu bezbožníků.

Viděl jsem zpupného bezbožníka, *

vypínal se jako košatý cedr.

Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *

hledal jsem ho – a nenašel.

Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *

vždyť budoucnost patří pokojným lidem.

Hříšníci však budou všichni zničeni, *

vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.

Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *

v dobách tísně je jim útočištěm.

Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †

bezbožníků je zbavuje a chrání je, *

protože se k němu utíkají.

Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

Nauč mě dobrotě, moudrosti a vědění,

neboť důvěřuji tvým předpisům.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

3,1-19

Spravedliví dosáhnou věčného království

Duše spravedlivých jsou v Boží ruce

a nedotkne se jich utrpení.

Zdáli se být mrtví v očích lidí pošetilých,

jejich smrt se pokládala za neštěstí,

za záhubu jejich odchod od nás,

v pokoji však přebývají.

I když se lidem zdálo, že jsou trestáni,

jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.

Po lehkém trestu dojdou velkých dobrodiní,

vždyť Bůh je pouze zkoušel

a shledal, že ho jsou hodni.

V tavicím kelímku je zkoušel jak zlato,

jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

V čase, kdy budou odměněni, zazáří,

jako jiskry proběhnou obilnými stébly.

Budou soudit pohany a ovládnou národy

a Pán jim bude navěky králem.

Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu,

kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce,

protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

Podle svého smýšlení budou bezbožní potrestáni,

ti, kdo nedbali o spravedlivého a odpadli od Pána.

Ano, neštěstí těm, kdo pohrdají moudrostí a kázní!

Marná je jejich naděje, námahy jsou bezvýsledné

a bez užitku jejich skutky.

Jejich ženy jsou bez rozumu,

zkažené jsou jejich děti,

je to prokleté pokolení.

Šťastná je naproti tomu neplodná žena,

která je bez poskvrny,

která nepoznala hříšné lože,

její plodnost se ukáže při navštívení duší.

I neplodný muž, který svýma rukama nedělal nepravost

a nesmýšlel zle o Pánu,

obdrží vybraný dar za svoji věrnost

a nejvíce žádoucí úděl v chrámu Páně.

Neboť skvělý je plod ušlechtilých snah,

nezničitelný je kořen moudrosti.

Avšak děti cizoložníků se nevydaří,

zahyne potomstvo nezákonného lože.

Za nic je budou mít, i když se dožijí delšího věku,

ani jejich stáří nakonec nedojde úcty.

Zemřou-li dříve, budou bez naděje

a v den soudu bez útěchy.

Ano, krutý je konec provinilého pokolení!

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Mdr 3,6.7.9

V tavicím kelímku je Pán zkoušel jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili; v čase, kdy budou odměněni, zazáří, * protože popřává svým vyvoleným lásku a smilování.

Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce, * protože.

DRUHÉ ČTENÍ

Z prvního dopisu blahosl. Marie Restituty Kafkové po oznámení rozsudku smrti, 1. listopadu 1942

Odpusťte pronásledovatelům

Po mém odsouzení píši první, a zřejmě také poslední dopis. Moje dobrá sestro představená, všechny víte, jak zní rozsudek, neboť sestra Longina a Asella, stejně jako Vally a Anna, byly u soudních přelíčení a určitě vás vyrozuměly.

Moje dobrá sestro představená, ze srdce mě mrzí, že vám a všem našim sestrám způsobuji takovou bolest, ale netrapte se, neboť co Bůh činí, dobře činí. Nejsem si vědoma žádné viny, a když musím odevzdat svůj život, přináším tuto oběť ráda, neboť doufám, že naleznu milostivé přijetí u svého Pána. Dnes, o slavnosti Všech svatých, kdy mě můj Spasitel nechává nazírat své oslavené rány, ho prosím, aby mě brzy přiřadil ke svému zástupu.

Milá sestro představená, prosím, odpusťte mi Všechny starosti a utrpení, které jsem vám způsobila, prosím také všechny sestry o odpuštění, nezapomeňte na mě ve svých modlitbách, hodně se modlete za šťastnou hodinku mé smrti a o pokoj pro moji duši. Tisíckrát „Pán Bůh zaplať“ vám, milá sestro představená, za vaši lásku a vše dobré, co mi bylo skrze vás uděleno, stejně i všem milým sestrám.

Všem, kteří se podíleli na mém odsouzení, jsem ze srdce odpustila; kéž by mi milý Bůh za to daroval duše. Prosím, nikomu nic nevyčítejte, ale odpusťte z celého srdce tak, jak to činím já.

Milá sestro představená, 25. října jsem psala matce generální představené dopis na rozloučenou, ačkoli jsem tehdy ještě doufala, že se k vám brzy vrátím. Pero však nechtělo psát nic jiného. A tak, budu-li moci psát ještě jednou, napíši naposledy oběma sestrám Vally a Anně. Obě ode mne srdečně pozdravujte. Třeba vás všechny, milá sestro představená, ještě jednou uvidím. Budu se těšit, každou středu je návštěvní den, snad můžete dát ostatním zprávu.

Žádné dopisy jsem nedostala, ani z Mödlingu, ani z domova, ani od Anny. Zdali je obdržím, nevím. Velmi mě to mrzí kvůli pohlednici, kterou mně Anna poslala, jak mi při mé návštěvě vyprávěla. Snad se zde můžete pozeptat.

Moje milá sestro představená, pozdravujte prosím všechny mé milé známé, ať nepláčí, ale spíše se za mě modlí, především sestru Agnes s jejími malými sestrami. Jim a všem patří nejvřelejší „Pán Bůh zaplať“, všechna jména nemohu vypisovat, protože mi chybí papír, ale nikoho nezapomínám a prosím, abyste na mě taky nezapomněli.

Nuže, milá sestro představená, ještě jednou tisíceré díky za všechno. Zdravím vás a všechny sestry z celého srdce, nezapomeňte na mne prosím v modlitbě, též matce generální a sestrám celé naší kongregace „Pán Bůh zaplať“ za vše. V Ježíšově Srdci jsem s vámi stále spojena.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Hle, Bůh je můj zachránce, * Pán je má síla a statečnost.

Pán je můj pomocník, co mi může udělat člověk? * Pán je má síla a statečnost.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal blahoslavené Marii Restitutě sílu, aby až do smrti bojovala za víru a lidskou důstojnost; na její přímluvu dej, abychom i my nacházeli svou chloubu v kříži našeho Pána a stali se věrnými a neohroženými svědky tvé spásy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky