29. duben 2024

Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky církve,
patronky Evropy

svátek

Narodila se 25. III. 1347 v Sieně ve střední Itálii. Už jako děvče vstoupila do III. řádu sv. Dominika. Zasloužila se o návrat papeže z Avignonu do Říma (1377), usmiřovala rozbroje a usilovala o obnovu náboženského života. Neuměla sice číst ani psát, ale diktovala spisy vynikající zdravou naukou a duchovní vroucností. Zemřela 29. IV. 1380 v Římě. V roce 1461 byla prohlášena za svatou a 4. X. 1970 za učitelku církve.
Papež Jan Pavel II. ji 1. října 1999 prohlásil za spolupatronku Evropy (spolu se sv. Brigitou Švédskou a sv. Terezií Benediktou od Kříže).

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Prozpěvujme všichni nyní,

slavme Kristovo vzkříšení,

mějme v srdci utěšení

z nesmírného dobrodiní.

Aleluja.

Když náš Pán Ježíš z mrtvých vstal,

mnohým se svatým ukázal,

s nimi společně přebýval,

radostí je naplňoval.

Aleluja.

Jezu Kriste, rač to dáti,

křesťany láskou svázati,

bychom tě svorně chválili,

v pokoji s tebou bydlili.

Aleluja.

Nebo:

Miluj Pána Boha svého

vždy z celého srdce svého,

z celé duše i mysli své,

ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého

tak jako sebe samého,

ne pro sebe, leč pro něho

a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj,

obojího se přidržuj,

abys chráněn všeho zlého

došel království věčného.

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 126 (125)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v soužení, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1,7)

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *

byli jsme jako ve snách.

Tehdy byla naše ústa plná smíchu *

a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany: *

„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“

Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *

naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud, *

jako se mění údolí na jihu země.

Kdo sejí v slzách, *

žnout budou s jásotem.

Vycházejí s pláčem, *

když nesou semeno k setí:

přijdou však s jásotem *

a přinesou své snopy.

Žalm 127 (126)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3,9)

Když nestaví dům Hospodin, *

marně se lopotí, kdo ho stavějí;

když nestřeží město Hospodin, *

marně bdí strážce.

Marné je časně vstávat, †

dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *

neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.

Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *

odměnou je plod lůna.

Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *

tím jsou synové z mladých let.

Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *

nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 19,6b-7

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království! Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest, neboť nadešla Beránkova svatba, jeho nevěsta se připravila.

Nalezla jsem miláčka svého srdce, aleluja,

uchopila jsem ho a už ho nepustím. Aleluja.

Modleme se.

Bože, tys naučil svatou Kateřinu rozjímat o utrpení tvého Syna a sloužit tvé církvi; dej, ať se i naše srdce rozhoří láskou k němu, abychom žili v trvalém spojení s ním a mohli se radovat, až se zjeví jeho sláva. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky