18. říjen 2024

Sv. Lukáše, evangelisty
svátek

Byl pravděpodobně syrského původu a podrobnější zmínky o Antiochii (Sk 6,1-6; 11,20-30; 13,1 a násl.) vzbuzují dojem, že odtud pocházel. Nepatřil k židovskému národu (srov. Kol 4,11 a násl.) a byl lékařem (Kol 4,14). Doprovázel sv. Pavla na jeho druhé apoštolské cestě od Troady až do Filip (Sk 16,10-17). Tam patrně asi 6 let upevňoval křesťanské učení (asi 51 – 57), potom se znovu přidal k sv. Pavlovi při návratu z třetí apoštolské cesty a šel s ním do Jeruzaléma (Sk 20,5 – 21,18); tam se setkal s apoštolem Jakubem a s jeruzalémskými staršími (21,18). Byl s apoštolem Pavlem na cestě do římského vězení (Sk 27,1 – 28,16; Kol 4,14; Flm 24), při následujícím dvouletém pobytu v Římě měl možnost poznat se s evangelistou Markem (Kol 4,10-14; Flm 24) a jako jediný zůstal v Pavlově blízkosti i při druhém věznění před smrtí v Římě (2 Tim 4,11). Jeho další osudy nejsou bezpečně známé, protože zprávy o místech jeho působení se velmi liší (Galie, Itálie, Dalmácie, Řecko). Zemřel pravděpodobně v Achai. Východní i západní křesťané slaví jeho svátek 18. X. Jeho evangelium a Skutky apoštolů zdůrazňují Boží milosrdenství a otevřenost poselství spásy pro všechny národy i společenské vrstvy.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Milost Bohem zaslíbená

Smlouvou byla potvrzena,

jak kdys Abrahám uvěřil,

zákon s proroky dosvědčil;

ta se skrze Krista stala,

budiž za to Bohu chvála.

Rozličně o ní Bůh mluvil,

v předobrazech ji naznačil,

v tomto pak posledním věku

slavně zjevil všemu světu

skrze Syna nám daného,

od věků zaslíbeného.

On je pravé Boží Slovo,

Alfa i Omega všeho.

To bylo všem zvěstováno,

tak jak bylo přikázáno,

aby všichni uvěřili

a navěky živi byli.

Buďme za to Slovo vděční,

držme se ho s církví první,

ani toho nelitujme,

že pro ně v světě trpíme:

těm patří království Boží,

kdo pro slovo pravdy trpí.

Dej, Bože, ať v nás přebývá,

hojný užitek vydává,

ke cti, chvále tvé milosti

a k naší větší radosti.

Učiň to pro Syna svého,

Ježíše, Pána našeho.

Nebo:

Je svátkem církve dnešní den,

ať je v něm Lukáš oslaven.

Jím psané evangelium

je pro nás cestou k nebesům.

Tvou rukou darována jest

všem národům radostná zvěst

o Boží lásce, která zve

a volá všechny děti své.

Z té zprávy denně mluví k nám

sám Ježíš, Spasitel a Pán.

Každý list tebou napsaný

je plný jeho pozvání.

Buď chválen církví prosící,

jediný Bože v Trojici,

jenž svatým evangeliem

otvíráš náruč lidem všem. Amen.

ŽALMY

1. ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas.

2. ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu.

Žalm 64 (63)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *

chraň můj život před strachem z nepřítele.

Ukryj mě před smečkou zločinců, *

před tlupou pachatelů nepravosti.

Ostří si jazyk jako meč, *

vrhají jedovatá slova jako šípy,

aby z úkrytu zasáhli nevinného, *

aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.

Rozhodli se pro hanebný plán, †

smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *

říkají si: „Kdo nás uzří?“

Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *

nitro i srdce každého je nepřístupné.

Ale Bůh je zasáhne šípy, *

náhle budou ranami probodáni.

Vlastní jazyk je přivede k pádu, *

smějí se jim všichni, kteří je vidí.

Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *

a uvažuje o jeho skutcích.

Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *

jásají všichni lidé upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu.

3. ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu.

Žalm 97 (96)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Hospodin kraluje, ať zajásá země, *

ať se radují četné ostrovy!

Mrak a temnota ho obklopují, *

spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň *

a kolem dokola spaluje protivníky.

Jeho blesky ozařují svět, *

země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *

před vladařem celé země.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost *

a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model, †

kteří se chlubí bůžky, *

všichni bohové se mu koří.

Sión to slyší a raduje se †

a judská města jásají *

pro tvé rozsudky, Hospodine!

Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *

svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †

chrání život svých svatých, *

z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Světlo vychází spravedlivému *

a lidem upřímného srdce radost.

Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *

a oslavujte jeho svaté jméno!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu.

Když to uslyšeli pohané, radovali se

a velebili slovo Páně.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze Skutků apoštolů

9,27-31; 11,19-26

Církev rostla přispěním Ducha Svatého

Barnabáš se ujal Šavla a uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak (Šavel) viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s helénisty a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu.

Církev měla pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha Svatého.

Ti, kdo se rozprchli při pronásledování, které vzniklo kvůli Štěpánovi, přišli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie. Boží slovo však zvěstovali jenom židům. Ale ti z nich, kteří pocházeli z Kypru a z Kyrény, přišli do Antiochie a hlásali tam radostnou zvěst o Pánu Ježíši také pohanům. Bůh jim zvlášť pomáhal, takže velký počet lidí přijal víru a obrátil se k Pánu.

Když se zpráva o tom dostala k sluchu církevní obce v Jeruzalémě, poslali do Antiochie Barnabáše. Přišel tam a viděl, jak Boží milost působí; zaradoval se proto a povzbuzoval všechny, aby celým srdcem zůstali Pánu věrni. Byl to výborný muž, plný Ducha Svatého a víry. Tak byl získán pro Pána velký počet lidí.

Pak odcestoval do Tarsu, aby vyhledal Šavla. Když ho našel, vzal ho s sebou do Antiochie. V (této) církevní obci spolu pobyli celý rok a vyučili velké množství lidí, takže se v Antiochii ponejprv začalo učedníkům říkat „křesťané“.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Sk 12,24; 12,48.52

Boží slovo se šířilo a rozrůstalo. * A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu.

Učedníci byli plní radosti a Ducha Svatého. * A přijali víru všichni, kdo byli určeni k věčnému životu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého Řehoře Velikého, papeže, na evangelia

(Hom. 17,1-3: PL 76,1139)

Pán následuje své hlasatele

Nejmilejší bratři, náš Pán a Spasitel nás pobízí někdy slovy, někdy skutky. I jeho skutky jsou totiž příkazy, neboť když něco mlčky koná, dává tím najevo, co máme dělat. A tak rozesílá své učedníky, aby šli kázat, a rozesílá je dva a dva, neboť jsou dvě přikázání lásky, láska k Bohu a láska k bližnímu.

Pán posílá učedníky kázat dva a dva, a tím nám mlčky naznačuje, že kdo nemiluje druhého, nemá nikdy na sebe brát službu kazatele.

A pěkně je zde řečeno, že je poslal před sebou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít. Neboť Pán následuje své hlasatele; napřed přichází kázání, a pak přijde do příbytku naší duše Pán; slova kázání ho předcházejí a skrze ně mysl přijme pravdu. Proto říká těmto hlasatelům Izaiáš: Připravte Hospodinovi cestu, urovnejte stezky našemu Bohu. A také žalmista říká: Upravte cestu tomu, kdo vystupuje nad západem. Pán vystupuje nad západem, neboť tam, kde klesl při svém umučení, se ukázal při svém vzkříšení s větší slávou. Jistěže vystupuje nad západem, neboť smrt, kterou podstoupil, svým vzkříšením úplně zničil. Jemu tedy, který vystupuje nad západem, upravujeme cestu tím, že hlásáme vaší mysli jeho slávu, aby vás pak osvítil on sám, až přijde, přítomností své lásky.

A slyšme, co říká, když rozesílá své hlasatele: Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Na hojnou žeň je málo dělníků. Říkáme to s velkým zármutkem. Je dosti těch, kdo chtějí slyšet dobré slovo, ale není těch, kdo by je řekli. Je mnoho kněží ve světě, ale dělníků na Boží žni se najde jen málo; přijímáme sice pověření ke kněžské službě, ale práci s tím spojenou nekonáme.

Dobře tedy uvažujte o tom, nejmilejší bratři, co je zde řečeno: Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Proste za nás, abychom dobře pro vás konali, co máme konat, aby náš jazyk při napomínání neumdléval, a když jsme přijali kazatelskou službu, aby nás neobviňovalo u spravedlivého soudce naše mlčení.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Lk 1,3.4; Sk 1,1

Když všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl se, že to uspořádaně vypíše, * abychom se mohli přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsme byli vyučeni.

Pojednal o všem, co Ježíš konal a čemu učil. * abychom se mohli přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsme byli vyučeni.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys povolal svatého Lukáše, aby svým kázáním i tím, co napsal, hlásal nezměrné bohatství tvé milosrdné lásky; prosíme tě, dej, aby ti, kdo přijali víru, vytvářeli jednotu srdce i ducha, a aby všichni lidé uviděli tvou spásu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky