18. květen 2024

Sv. Jana I., papeže a mučedníka
nezávazná památka

Pocházel z Toskánska a stal se papežem v roce 523, kdy Itálii ovládal gótský král Theodorich. Ten stál na straně ariánů a chtěl se jich zastat i u císaře Justina I. Proto poslal do Konstantinopole výpravu, kterou musel vést papež jako králův legát. S výsledkem jednání však nebyl spokojen a dal papeže po návratu o hladu držet ve vězení v Ravenně, až tam 18. V. 526 zemřel.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Kdo se líbí Bohu,

žije v šlechetnosti,

ten má úzkost mnohou

a zármutků dosti,

bývá v nenávisti,

jak nás o tom v Čtení

sám Kristus Pán jistí.

Musí na se vzíti

duchovní odění,

trpělivost míti

proti pokušení,

chystat se do boje,

do něhož má jíti

bez tělesné zbroje.

Mějme to za radost

i za pravé zboží,

když na nás kdo žalost

a trápení vloží,

když bude praveno

všecko zlé proti nám

pro Kristovo jméno.

Nemohou žalosti

času pozemského

rovnat se radosti

života věčného,

který Pán Bůh strojí

těm, kteří v zármutcích

pro něho obstojí.

Proto tě prosíme,

ó nebeský Králi,

dej, ať vše snášíme,

jsme v tvé pravdě stálí,

po časné žalosti

rač nás k sobě vzíti

do věčné radosti.

ŽALMY

1. ant. Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Aleluja. 

Žalm 107 (106)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10,36)
I (1-16)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

 Tak ať mluví vykoupení Hospodinem, *

ti, které vykoupil z nepřátelské moci,

které shromáždil ze zemí, *

od východu a od západu, ze severu a z jihu.

Bloudili na stepi, po pustině, *

nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet.

Hladověli a žíznili, *

život v nich chřadl.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *

a on je z jejich úzkostí vysvobodil.

Vedl je pravou cestou, *

aby došli do města, kde by mohli bydlet.

Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *

za jeho divy k dobru lidí,

neboť žíznivou duši ukojil, *

hladovou duši naplnil dobrými věcmi.

Seděli v hlubokých temnotách, *

spoutáni železem a strastí,

neboť se vzepřeli Božím příkazům, *

pohrdli úradkem nejvyššího.

Proto jim pokořil srdce útrapou, *

potáceli se, ale nikdo jim nepomohl.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *

a on je z jejich úzkostí vysvobodil.

Vyvedl je z hlubokých temnot *

a roztrhl jejich pouta.

Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *

za jeho divy k dobru lidí,

neboť vylomil bronzové brány *

a železné závory rozbil.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Aleluja.

2. ant. Ve své tísni volejte k Hospodinu, a on vás vysvobodí. Aleluja.

II (17-32)

Chřadli pro svou nepravost *

a souženi byli pro své viny;

z duše se jim zhnusil každý pokrm *

a přiblížili se až k branám smrti.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *

a on je z jejich úzkostí vysvobodil.

Poslal své slovo a uzdravil je, *

zachránil je ze záhuby.

Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *

za jeho divy k dobru lidí.

Nechť podají děkovné oběti, *

nechť vypravují s jásotem o jeho skutcích.

Pustili se po lodích na moře, *

sháněli obchody po širých vodách.

Viděli Hospodinova díla *

a na širém moři jeho divy.

Rozkázal a vyvolal bouřlivý vítr, *

který do výše vzdouval vlny.

Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí, *

jejich duše se třásla v nebezpečí.

Potáceli se, vrávorali jak opilí, *

veškerá jejich zručnost byla v koncích.

Tu volali ve své tísni k Hospodinu, *

a on je z jejich úzkostí vysvobodil.

Uklidnil bouři v tichý vánek, *

a utišily se mořské vlny.

Radovali se, že se uklidnily, *

a dovedl je do vytouženého přístavu.

Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, *

za jeho divy k dobru lidí;

nechť ho oslavují v shromáždění lidu, *

nechť ho velebí ve sboru starších.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ve své tísni volejte k Hospodinu, a on vás vysvobodí. Aleluja.

3. ant. Spravedliví vidí Hospodinovy divy a radují se, poznávají jeho lásku. Aleluja.

III (33-43)

Změnil řeky v pustinu *

a prameny vod ve vyprahlou zemi,

plodný kraj v solnou step *

pro zlobu jeho obyvatel.

Změnil poušť ve vodní pláň, *

vyprahlou zemi v prameny vod.

Usadil tam hladové *

a vystavěli si město k přebývání.

Oseli pole, založili vinice, *

domohli se hojné úrody.

Požehnal jim, a velmi se rozmnožili, *

nezmenšil počet jejich dobytka.

Avšak ubylo jich, dostali se do bídy *

tlakem neštěstí a útrapami.

Ale ten, který vylévá potupu na knížata *

a dává jim bloudit neschůdnou pouští,

pozdvihl chudáka z bídy *

a rodiny rozmnožil jako stáda.

Vidí to spravedliví a radují se, *

každá zloba zavře svá ústa.

Kdo je moudrý, aby to sledoval, *

kdo pochopí Hospodinovu lásku?

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Spravedliví vidí Hospodinovy divy a radují se, poznávají jeho lásku. Aleluja.

Vzkříšením Ježíše Krista nám Bůh daroval nový život, aleluja,

máme proto živou naději na dědictví, které nepomine, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Třetí list svatého apoštola Jana

1,15

Nenapodobuj zlo, ale dobro

(Já) starší drahému Gájovi, kterého miluji v pravdě.

Můj drahý, přeji ti (od Boha), aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv, jako je zdráva tvá duše. Vždyť jsem měl velkou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé pravdě, jak ty žiješ v pravdě. Není pro mě větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.

Můj drahý (Gáje), jednáš, jak se sluší na věrného (křesťana) ve všem, co prokazuješ bratřím, a to i cizím. Ti veřejně ve shromážděních věřících mluvili o tvé lásce. A bude to od tebe pěkné, když je (zase tak) vybavíš na cestu, jak je to hodné Boha. Neboť se vydali na cesty pro (Ježíšovo) jméno a neberou nic od pohanů. Je to přece naše povinnost, abychom se takových lidí ujímali. Tak budeme mít účast v jejich práci při (hlásání) pravdy.

Napsal jsem něco církevní obci, avšak Diotrefes, který rád vládne, nechce uznávat naši pravomoc. Proto až přijdu, vytknu mu jeho chování, že nás pomlouvá zlými slovy. A jako by mu to (ještě) nestačilo: ani sám bratry pohostinně nepřijímá a těm, kdo by to chtěli dělat, v tom zabraňuje a z církevního společenství je vylučuje.

Můj drahý, nenapodobuj zlo, ale dobro. Kdo dělá dobro, je z Boha, kdo dělá zlo, neviděl Boha.

Demetriovi vydávají všichni dobré svědectví; (mluví pro něj i to, jak žije ve shodě) s pravdou. I my o něm vydáváme svědectví a ty víš, že naše svědectví je pravdivé.

Měl bych ti ještě mnoho psát, ale nechci v tom pokračovat inkoustem a perem. Doufám totiž, že tě brzo uvidím a řekneme si to ústně.

Pokoj tobě! Pozdravují tě přátelé. Vyřiď pozdrav přátelům, každému zvlášť.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

3 Jan 11; srov. 1 Petr 4,15-16

Nenapodobuj zlo, ale dobro. * Kdo dělá dobro, je z Boha, aleluja.

Je lepší, když někdo trpí nezaslouženě, než proto, že udělal něco špatného. * Kdo dělá dobro, je z Boha, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Jana z Avily, kněze, přátelům

(Ep. ad amicos, 58: Opera omnia, edit. B.A.C. 1,533-534)

Aby byl Ježíšův život patrný na nás

Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.

To jsou slova apoštola svatého Pavla. Třikrát byl mrskán metlami, pětkrát bičován, jednou kamenován, zanechán jako mrtvý, pronásledován od všech možných lidí, trýzněn všemi druhy muk a útrap, a to ne jednou nebo dvakrát, ale jak sám říká na jiném místě: Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

A uprostřed všech těchto strastí nereptá a nestěžuje si na Boha, jako to dělávají slaboši; ani netruchlí jako ti, kdo milují svou slávu a rozkoš; ani neprosí úpěnlivě Boha, aby byl svých strastí zbaven, jako to dělají ti, kdo je neznají, a proto s nimi nechtějí nic mít; ani je nepodceňuje jako ti, kdo je považují za něco bezvýznamného. On nechává stranou všechnu nevědomost a slabost a uprostřed strastí dobrořečí Bohu a děkuje za ně Dárci jako za veliké dobrodiní. Pokládá se za šťastného, že může něco trpět pro čest toho, který obdivuhodně snášel a vytrpěl tolik potupy, aby nás vysvobodil od potupy, jíž jsme byli vydáni napospas hříchem, a který nám udělil vyznamenání a čest svým duchem a přijetím za děti Boží; v něm a skrze něho máme záruku a pečeť nebeské radosti.

Moji bratři tolik milovaní! Ať Bůh otevře vaše oči, abyste viděli, kolik dobrého nám dává v tom, co svět považuje za opovržené, a hledáme-li slávu Boží, jaké cti se nám dostává v zneuctění, jež zakoušíme, a jaká sláva se nám chystá z nynějšího soužení a jak něžnou, přátelskou a láskyplnou náruč nám Bůh otevírá, aby přijal ty, kdo byli zraněni v bitvě pro něho. To je nepochybně sladší než všechen med, který zde veškeré úsilí může vyrobit. A když to okusíme, velice zatoužíme po této náruči; vždyť kdo by netoužil po tom, který je zcela hodný veškeré lásky a touhy, leda ten, kdo vůbec neví, co je touha?

Jestliže vás tedy blaží ony radosti a toužíte je spatřit a zakoušet, vězte, že k nim nevede žádná lepší cesta než cesta utrpení. Po této stezce šel Kristus a všichni, kdo byli jeho. Nazývá ji úzkou, ale ona vede přímo k životu. A on nás učí, abychom, chceme-li k němu dospěti, šli cestou, po níž se on sám ubíral. Vždyť není ani správné, aby lidé vyhledávali cesty s poctami, když Syn Boží kráčel cestou potupy; neboť není žák nad učitele ani služebník nad svého pána.

Kéž dá Bůh, aby náš duch nevyhledával na tomto světě jiný pokrm ani nenalézal spočinutí nikde jinde než v námahách pod křížem Páně.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

2 Kor 4,10.11.16

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, * aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. Aleluja.

Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje. * Aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty dáváš odplatu těm, kdo ti zůstanou věrní; dnes slavíme památku mučednické smrti svatého papeže Jana a prosíme tě, pomáhej nám, ať také následujeme jeho stálost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky