14. listopad 2024

Čtvrtek, mezidobí, 32. týden
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Radujme se vždy společně,

chválu vzdávejme ochotně

Bohu Otci nebeskému,

Synu i Duchu Svatému.

Posílá nám ku pomoci

věrné vůdce po vše časy.

Ó Bože náš všemohoucí,

rač konati dílo spásy.

Tvůj lid je velmi rozptýlen,

na scestí často zaveden;

ó Pastýři předůstojný,

navštiv lid svůj rozptýlený.

Ó rač při nás vždycky býti,

lidi ze sna probuditi,

světlo pravdy své zjeviti

a temnosti zapuditi.

Aby pravdu tvou znajíce,

bludům nesloužili více,

jen tobě, Bohu samému,

navěky požehnanému.

ŽALMY

1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Žalm 44 (43)
Lid v tísni žádá o pomoc
V tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8,37)
I (2-9)

Bože, slýchali jsme na vlastní uši, *

naši otcové nám vyprávěli,

cos vykonal za jejich časů, *

v pradávných dobách.

Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, *

dals jim růst, když jsi potřel národy.

Vždyť neobsadili zemi svým mečem, *

nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,

byla to tvá pravice a tvé rámě, *

tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.

Tys můj král a můj Bůh, *

popřál jsi vítězství Jakubovi.

S tebou jsme zdolali své nepřátele, *

v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.

Na svém luku jsem si nezakládal, *

vítězství mi nedal můj meč.

Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, *

zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

Bohem jsme se stále honosili, *

navěky jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.

2. ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.

II (10-17)

Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, *

netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.

Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, *

nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.

Vydal jsi nás jak ovce na porážku *

a rozptýlils nás mezi pohany,

takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, *

nezískal jsi mnoho jejich cenou.

Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, *

našemu okolí v potupu a posměch.

Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, *

pohané nad námi posměšně kývají hlavou.

Svou hanbu mám stále na zřeteli, *

stud se mi hrne do tváře,

když slyším pohanu a výsměch, *

když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.

3. ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.

III (18-27)

To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali *

ani nezrušili tvou smlouvu;

neodvrátilo se ani naše srdce *

a nesešly naše kroky z tvé stezky,

když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, *

a přikryl jsi nás temnotou.

Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, *

kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,

nebyl by na to Bůh přišel? *

Vždyť on zná tajnosti srdce!

Pro tebe jsme přece stále vražděni, *

mají nás jen za jatečné ovce!

Vzbuď se, proč spíš, Pane? *

Probuď se, neodháněj nás navždy!

Proč skrýváš svou tvář, *

zapomínáš na naši bídu a útisk?

Vždyť do prachu je sražena naše duše, *

na zemi leží naše tělo.

Povstaň nám na pomoc *

a vysvoboď nás pro svou lásku!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.

Jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine,

nauč mě svým příkazům.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

9,1-4a.18-27

Danielova modlitba a proroctví o sedmdesáti týdnech

Prvního roku (vlády) Dareia, syna Asuerova z médského rodu, který se stal králem nad chaldejským královstvím, prvního roku jeho vlády já, Daniel, jsem zkoumal v knihách počet let, který se měl naplnit podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi nad troskami Jeruzaléma: (bylo to) sedmdesát let. Obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, v horlivé modlitbě a prosbě, v postu, v žínici a popelu. Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem se a řekl:

„Nakloň svůj sluch, můj Bože, a slyš; otevři své oči a pohleď na naše trosky i na město, které má tvé jméno, neboť nevysíláme své prosby k tobě pro naše spravedlivé skutky, ale pro tvé velké milosrdenství. Pane, slyš! Pane, odpusť! Pane, pozoruj a jednej, neváhej: kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé jméno má tvé město i tvůj lid!“

Když jsem ještě mluvil, modlil se, vyznával svůj hřích i hřích svého izraelského lidu a předkládal svou prosbu Hospodinu, svému Bohu, pro svatou horu svého Boha, ještě jsem tedy mluvil v modlitbě, když ten muž Gabriel, kterého jsem viděl v předchozím vidění, rychle přiletěl a dotkl se mě v době večerní oběti. Poučil mě a mluvil se mnou: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti dal plné porozumění. Na začátku tvých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych (ti ho) sdělil, neboť jsi milý (Bohu); dej tedy pozor na to slovo a pochop vidění!

Sedmdesát týdnů je určeno tvému národu

i tvému svatému městu,

aby byla skončena nepravost,

aby přestal hřích,

odčiněna vina,

aby byla přivedena věčná spravedlnost,

aby se splnilo vidění a proroctví

a pomazáno přesvaté.

Věz tedy a pochop:

Od doby, kdy vyšlo slovo,

aby byl znovu vybudován Jeruzalém,

až do Pomazaného knížete

(uplyne) sedm týdnů.

V dvaašedesáti týdnech

znovu bude vystavěno náměstí i hradební příkop

za tísnivých časů.

Po dvaašedesáti týdnech bude zabit Pomazaný,

nebude (už);

město i svatyni zničí

lid knížete, který přijde.

Jeho koncem bude zničení

a zpustošení stanovené

až do konce války.

S mnohými uzavře pevné spojenectví

v době jednoho týdne,

v polovici týdne

přestane oběť krvavá i nekrvavá.

Pustošitel na křídlech ohavnosti,

dokud se na pustošitele

nevyleje stanovená zkáza!“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Bar 2,16; Dan 9,18; Žl 80 (79),20

Bože, shlédni na nás a pamatuj na nás, nakloň své ucho a vyslyš nás. * Otevři své oči a pohleď na naše trápení.

Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, rozjasni svou tvář, a budeme spaseni. * Otevři své oči a pohleď na naše trápení.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze starokřesťanské homilie z 2. století

(Cap. 13,2 – 14,5: Funk 1,159-163)

Živá církev je Kristovým tělem

Ano, Pán říká: Po všechny dni se moje jméno tupí mezi pohany. A dále: Běda tomu, jehož vinou budou mluvit rouhavě o mém jménu. Proč dochází k tomu rouhání? Protože nečiníme, co on chce. Když pohané slyší z našich úst slova Boží, žasnou nad tím, jak jsou dobrá a veliká; jakmile ovšem poznají, že naše skutky neodpovídají těm slovům, která říkáme, ihned se počnou rouhat a říkat, že to všechno jsou nějaké bajky a bludy.

Tak například od nás slyší, že Bůh řekl: Žádná chvála, milujete-li ty, kdo vás milují, ale chvála vám, milujete-li ty, kdo vás nenávidí. To když slyší, žasnou nad tou překypující dobrotou; ale když vidí, že nemilujeme nejen ty, kdo nás nenávidí, ale ani ty, kdo nás milují, vysmějí se nám a rouhají se Kristovu jménu.

A tak, bratři, čiňme vůli Boha, našeho Otce, abychom patřili k té první církvi, duchovní, stvořené dřív než slunce a měsíc. Zato když nebudeme činit vůli Páně, budeme patřit k těm, o nichž platí slovo Písma: Můj dům se stal lupičským doupětem. Nuže tedy, raději si vyberme náležet k církvi života, abychom byli zachráněni.

Nemyslím, že byste nevěděli, že živá církev je Kristovým tělem. Písmo ostatně říká: Stvořil Bůh člověka, muže a ženu. Ten muž je Kristus, ta žena je církev. A víte také, že Písmo i apoštolové říkají, že církev není od nynějška, ale od počátku. Byla totiž duchovní, stejně jako náš Ježíš, a zjevila se v posledních dnech kvůli naší spáse.

Tato duchovní církev se zjevila v Kristově těle a ukázala nám, že když ji někdo z nás uchová v těle a neztratí ji, dostane ji v Duchu Svatém. Toto tělo je totiž obrazem ducha a kdo ten obraz zničí, nemůže rozpoznat předlohu a získat ji. To znamená, bratři: Chraňte tělo, abyste měli účast na duchu. Když říkáme, že tělo je církev a duch je Kristus, pak každý, kdo zneuctívá tělo, zneuctívá církev. A takový člověk se nebude podílet na duchu, to jest na Kristu. Takový život a takovou neporušitelnost může za pomoci Ducha Svatého dostat toto tělo; a nikdo nedokáže vypovědět ani vylíčit, co Pán připravil svým vyvoleným.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jer 7,3; Jak 4,8

Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Napravte své chování a své skutky, * a dám vám přebývat na tomto místě.

Přijďte blíže k Bohu, a Bůh přijde blíže k vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očisťte své srdce. * A dám vám přebývat na tomto místě.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky