12. březen 2024

Úterý, doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Boží Synu, ty jsi vinu

shladil nás, všech hříšníků.

Na křížis pněl, muky trpěl

pro nás od protivníků.

Zjednal jsi nám to, co Adam

ztratil skrze pýchu svou

a řeč ďáblovu lichou,

smířil jsi nás v ten smutný čas,

když ses k Otci s velkou mocí

modlil za naše viny:

Odpustiž jim, neb já to vím,

že nevědí, co činí.

Synu Boží, ty jsi zboží

všech duší i bohatství.

V tebe vlitá je i skrytá

plnost celého božství.

Tys studnice, nikdo více;

není žádné milosti,

jedině v tvé plnosti:

kdo chce píti, nežízniti,

ať jde k tobě, váží sobě

u tebe živé vody,

tu vždy pijíc, nežízní víc,

ale má věčné hody.

Ježíši náš, ty dobře znáš,

že jsme plni všech zlostí.

Skrze svou krev nám viny slev

a popřej své milosti.

Ať jsme silní, neomylní

ve víře, v milování,

plníce přikázání,

ať úzkosti vždy s radostí

nesem pro tě v svém životě,

Pane, Králi Sabaoth;

potom nám přej, u sebe dej

v nebesích věčný život.

Nebo:

Má duše se nespouštěj

nikdy Boha svého,

neb on mě neopustí

též času žádného.

V něm je má naděje,

on mě ve dne i v noci

opatruje svou mocí,

když se mi zle děje.

Abych vždy mohl jíti

jen po cestách přímých,

k své škodě neblouditi

v temnostech omylných,

světlo slova svého

přede mnou rozsvěcuje

a mě vždy ochraňuje

před lstí ďábla zlého.

Byť pak mě opustili,

jak se v světě děje,

moji přátelé milí,

když mi sám Bůh přeje,

rychle svou milostí

mě zbaví všeho zlého,

duši, tělu škodného,

přivede k radosti.

Jemu já se oddávám

v štěstí, také v psotě,

jeho vždycky zůstávám

v smrti i v životě.

Vím, že neopustí

doufajícího v něho,

že zachrání každého,

kdo se ho nespustí.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě. 

Žalm 102 (101)
Vyhnancova přání a prosby
(Bůh) nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1,4)
I (2-12)

Hospodine, slyš modlitbu mou *

a volání mé ať pronikne k tobě!

 Neskrývej tvář svou přede mnou *

v den, kdy je mi úzko.

Nakloň ke mně svůj sluch: *

když volám, rychle mě vyslyš!

Neboť mé dny jako dým se rozplývají *

a mé kosti planou žárem.

Mé srdce usychá spálené jako tráva, *

zapomínám jíst svůj chléb.

Od samého nářku *

jsem jen kost a kůže.

Podobám se pelikánu na poušti, *

jsem jako sova v zříceninách.

Nemohu spát a sténám *

jak opuštěné ptáče na střeše.

Stále mě tupí moji nepřátelé, *

proti mně zuří a proklínají mým jménem.

Vždyť popel jím jako chléb *

a nápoj mísím s pláčem

pro tvůj hněv a tvé rozhorlení, *

neboť jsi mě pozvedl, ale pak odhodil.

Mé dny jsou jak dloužící se stín *

a já vadnu jako tráva.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě.

2. ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.

II (13-23)

Ty však, Hospodine, trváš na věky *

a tvé jméno po všechna pokolení.

Povstaň a smiluj se nad Siónem, *

neboť je čas, aby ses nad ním slitoval, ano, přišel ten čas.

Vždyť tvoji služebníci milují jeho kameny, *

litují jeho rozvalin:

Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine, *

a všichni králové země tvou slávu,

až Hospodin znovu zbuduje Sión, *

až se objeví ve své slávě.

Skloní se k modlitbě opuštěných *

a nepohrdne jejich prosbou.

Kéž je to zapsáno pro příští pokolení, *

aby budoucí národ chválil Hospodina.

Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně, *

popatřil z nebe na zem,

aby slyšel nářek zajatců, *

aby vysvobodil odsouzené k smrti,

aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno *

a jeho chválu v Jeruzalémě,

když se spolu sejdou národy *

a království, aby sloužily Hospodinu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.

3. ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.

III (24-29)

Vyčerpal na cestě mou sílu, *

ukrátil mé dny.

Říkám: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů, *

po všechna pokolení trvají tvá léta.

Na začátku jsi položil základ zemi *

a nebesa jsou dílo tvých rukou.

Ona pominou, ty však zůstáváš, *

to vše zetlí jak oděv,

jako šat je vyměňuješ, a mění se. *

Ty však jsi týž a bez konce jsou tvá léta.

Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí *

a jejich potomstvo potrvá před tebou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.

Nyní nastala příhodná doba,

přišel den spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z třetí knihy Mojžíšovy

19,1-18.31-37

Povinnosti vůči bližním

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni jim:

Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý!

Každý měj v úctě svou matku a svého otce.

Dbejte na mé dny odpočinku. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Neobracejte se k bůžkům a nedělejte si lité obrazy bohů. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Až budete přinášet Hospodinu oběť pokojnou, obětujte ji tak, aby ve vás našel zalíbení. V den oběti a v následující den se maso sní. Co by zůstalo do třetího dne, bude spáleno ohněm. Jestliže by se přece jedlo třetího dne, je závadné; Hospodin nenajde v obětníkovi zalíbení. Kdo by z něho jedl, ponese následky své nepravosti, neboť znesvětil, co je svaté Hospodinu. Bude vyobcován ze svého lidu.

Až budete ve své zemi sklízet obilí, nepožneš své pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni. Ani svou vinici úplně nevysbíráš, nebudeš na své vinici paběrkovat spadaná zrnka; ponecháš je pro chudáka a pro přistěhovalce. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Nekraďte, nelžete, nepodvádějte jeden druhého! Nepřísahejte podvodně na mé jméno, znesvětili byste jméno svého Boha! Já jsem Hospodin!

Neutiskuj svého bližního a neolupuj ho! Ať u tebe nezůstane do rána mzda tvého nádeníka! Nezlořeč hluchému a před slepce nedávej překážku, ale boj se svého Boha. Já jsem Hospodin!

Nedopouštěj se křivdy na soudu, nenadržuj chudákovi a nestraň velmožovi! Suď svého bližního spravedlivě! Své krajany neobcházej s pomluvou, neusiluj o život svého bližního. Já jsem Hospodin!

K svému bratru neměj nenávist, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem. Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe. Já jsem Hospodin!

Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce a neznečišťujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Před šedinami povstaň a starci vzdej poctu. Boj se svého Boha. Já jsem Hospodin.

Bude-li přebývat s tebou ve vaší zemi někdo jako přistěhovalec, nebudete mu škodit. Ten, kdo bude s vámi přebývat jako přistěhovalec, bude vám jako jeden z vás, domorodců. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli přistěhovalci v zemi egyptské. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Nedopustíte se bezpráví při soudu, při měření, vážení a odměřování. Budete mít správné váhy, správná závaží, správné míry velké i malé. Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země.

Proto dbejte na všechna má nařízení a všechny mé řády dodržujte. Já jsem Hospodin.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Gal 5,14.13; Jan 13,34

Celý Zákon ve své plnosti je obsažen v jediné větě: Miluj svého bližního jako sebe. * Posluhujte si navzájem láskou Ducha.

Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. * Posluhujte si navzájem láskou Ducha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Lva Velikého, papeže

(Sermo 10 de Quadragesima, 3-5: PL 54,299-301)

O dobru lásky

V Janově evangeliu Pán říká: Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem. A v listě téhož apoštola čteme: Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.

Ať se tedy věřící nad tím zamyslí a podrobí opravdové zkoušce nejhlubší zákoutí svého srdce. A jestliže podle svého svědomí v sobě najdou něco z ovoce lásky, ať nepochybují o tom, že mají v sobě Boha. A aby byli stále více schopni přijmout takového hosta, ať se jejich srdce rozšiřuje vytrvalými skutky milosrdenství. Jestliže totiž Bůh je láska, nemá mít naše láska žádnou hranici, protože božství se nedá uzavřít do žádných hranic.

Moji milí, každý čas je jistě vhodný ke konání skutků lásky. Avšak tyto dny k tomu vybízejí obzvlášť. Ti, kteří touží slavit velikonoční tajemství našeho Pána s čistou duší i tělem, ať se co nejvíce snaží získat právě tuto milost, protože v lásce je vrchol a souhrn všech ctností a protože láska přikrývá množství hříchů.

Když se tedy chystáme slavit to největší ze všech tajemství, kdy krev Ježíše Krista smyla naše hříchy, připravme nejdříve obětní dary milosrdenství: to, co nám dala Boží dobrota, dávejme i my těm, kteří se na nás provinili.

Buďme nyní také štědřejší k chudým a laskavější k těm, kteří trpí různými slabostmi. Pak bude mnoho lidí děkovat Bohu a nasycení nuzných doporučí Bohu naše posty. Žádná zbožnost věřících totiž netěší Pána více než ta, která se stará o chudé; a kdekoli Bůh nachází milosrdnou starostlivost, tam poznává obraz své božské lásky.

Nebojte se, že se tímto vydáním zmenší vaše prostředky. Štědrost sama o sobě je totiž ohromným majetkem. A nemůže se stát, že by nebylo co rozdávat tam, kde živobytí dává i dostává sám Kristus. Neboť při každém takovém díle spolupracuje ta ruka, která chléb lámáním zvětšuje a vydáváním rozmnožuje.

Ten, kdo dává almužnu, ať je klidný a veselý, protože největší zisk bude mít ten, kdo si pro sebe ponechá nejméně. Svatý apoštol Pavel přece o tom říká: Ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne i vám osivo a dá vzrůst plodům vaší štědrostí v Kristu Ježíši, našem Pánu. Neboť on žije a kraluje s Otcem a Duchem Svatým na věky věků, amen.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Lk 6,38; Kol 3,13

Dávejte, a dostanete: * míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.

Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. * Míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, veď nás, ať prožíváme postní dobu s opravdovou zbožností, abychom byli dobře připraveni přijmout velikonoční poselství o našem vykoupení a vydávat o něm svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky