Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Ó divné božské řízení,
předivné jsou skutky jeho!
Zdalipak vědí učení,
jaké že jsou soudy jeho?
Jejich hlubokosti
nelze zkoumat dosti.
Pavel církvi se protivil,
vyhladit ji usiloval;
kdo by se tomu nedivil,
Bůh si Pavla zamiloval,
zhurta naň udeřil,
hned Šavel uvěřil.
Sám Bůh o něm předpověděl,
že chce jemu ukázati,
jak by mnoho trpěti měl,
jak věci těžké vystáti
pro Kristovo jméno.
To bylo splněno.
ŽALMY
1. ant. Šavle, já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, †
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází †
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Šavle, já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
2. ant. Bůh si vyvolil Šavla, aby hlásal evangelium všem národům.
Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *
chraň můj život před strachem z nepřítele.
Ukryj mě před smečkou zločinců, *
před tlupou pachatelů nepravosti.
Ostří si jazyk jako meč, *
vrhají jedovatá slova jako šípy,
aby z úkrytu zasáhli nevinného, *
aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.
Rozhodli se pro hanebný plán, †
smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *
říkají si: „Kdo nás uzří?“
Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *
nitro i srdce každého je nepřístupné.
Ale Bůh je zasáhne šípy, *
náhle budou ranami probodáni.
Vlastní jazyk je přivede k pádu, *
smějí se jim všichni, kteří je vidí.
Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *
a uvažuje o jeho skutcích.
Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *
jásají všichni lidé upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh si vyvolil Šavla, aby hlásal evangelium všem národům.
3. ant. Pavel začal v synagógách hlásat Ježíše a dokazoval, že je to Boží Syn.
Hospodin kraluje, ať zajásá země, *
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují, *
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Předchází jej oheň *
a kolem dokola spaluje protivníky.
Jeho blesky ozařují svět, *
země to vidí a chvěje se.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost *
a všechny národy vidí jeho slávu.
Hanbí se všichni ctitelé model, †
kteří se chlubí bůžky, *
všichni bohové se mu koří.
Sión to slyší a raduje se †
a judská města jásají *
pro tvé rozsudky, Hospodine!
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †
chrání život svých svatých, *
z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Světlo vychází spravedlivému *
a lidem upřímného srdce radost.
Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *
a oslavujte jeho svaté jméno!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pavel začal v synagógách hlásat Ježíše a dokazoval, že je to Boží Syn.
Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
1,11-24
Bůh mi zjevil svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst
Prohlašuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské: já jsem ho nepřijal ani se mu nenaučil od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista. Slyšeli jste přece, jak jsem se kdysi choval, když jsem byl ještě židem: pronásledoval jsem Boží církev, že to přesahovalo všechny meze, a snažil jsem se ji zničit. V horlivosti pro židovství jsem ve svém národě předstihoval mnoho svých vrstevníků, protože jsem byl daleko více než oni zaujat zvyklostmi po předcích.
(Bůh) si mě však už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. Neradil jsem se hned s lidmi ani jsem nešel nahoru do Jeruzaléma k těm, kteří byli apoštoly přede mnou. Odešel jsem do Arábie a pak se znova vrátil do Damašku. Za tři roky potom jsem se odebral do Jeruzaléma, abych z vlastní zkušenosti poznal Petra, a pobyl jsem u něho patnáct dní. Z ostatních apoštolů jsem však viděl jen Jakuba, bratra Páně. Dovolávám se Boha za svědka, že nelžu, co vám tady píšu.
Pak jsem šel do krajin syrských a kilikijských. Křesťanským obcím v Judsku jsem však zůstal osobně neznám. Pouze slýchali: „Ten, který nás kdysi pronásledoval, teď sám hlásá tu víru, kterou dříve ničil.“ A chválili kvůli mně Boha.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
2 Kor 11,7; Gal 1,11.12
Hlásal jsem vám Boží radostnou zvěst. * Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské.
Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista. * Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého Jana Zlatoústého, biskupa, o svatém Pavlovi
(Hom. 2 de laudibus sancti Pauli: PG 50,477-480)
Z lásky ke Kristu vydržel Pavel všechno
Co je člověk a jak vznešená je naše přirozenost i čeho všeho je lidská bytost schopna, ukázal Pavel nejlépe ze všech lidí. Každým dnem vystupoval výš a výše, každým dnem stále více planul horlivostí a k nebezpečím, která proti němu vyvstávala, se stavěl vždy s novou odvahou. Jasně to vyjádřil slovy: Nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Dokonce když mu hrozila smrt, vyzýval ostatní, aby se spolu s ním radovali: Radujte se a dělte se o radost se mnou. A znovu se raduje, když je vystaven nebezpečí, bezpráví a potupám, takže píše Korinťanům: S radostí přijímám slabosti, příkoří a pronásledování. A nazývá dokonce všechny tyto věci zbraněmi spravedlnosti a ujišťuje, že z nich má ten největší užitek.
A když se octl přímo uprostřed nepřátelských nástrah, jásal nad jejich náporem a zaznamenal další vítězství. Ze všech stran byl bit, dostávalo se mu ústrků a zlořečili mu, a on málem pořádal triumfální průvody a slavil hojná vítězství, honosil se jimi a děkoval Bohu: Díky Bohu, který skrze nás neustále vítězí. A tak se pídil po hanbě a křivdách, které musel snášet pro svou horlivost v hlásání evangelia, mnohem víc než my po radosti z poct a toužil po smrti víc než my po životě, po nedostatku víc než my po hojnosti. A vyhledával práci usilovněji než ostatní odpočinek po ní. Jediné věci se děsil a bál, aby neurazil Boha; jinak ničeho. Takže jediným předmětem jeho touhy bylo, aby se vždycky a všude líbil Bohu.
Těšil se z lásky Kristovy, a to mu bylo nade všechno; v Kristově lásce se považoval za nejšťastnějšího ze všech lidí, bez ní však nechtěl patřit ani k panstvům a mocnostem. V Kristově lásce by raději byl tím nejposlednějším, třeba odsouzencem na smrt, než bez ní jedním z předáků a nejvyšších hodnostářů.
Opravdu největší, ba jedinou trýzní pro něho bylo o tuto lásku přijít. To by pro něho bylo peklo, jediný, nekonečný, nesnesitelný trest.
Naopak těšit se z lásky Kristovy znamenalo pro něho život, celý svět, něco andělského, přítomnost, budoucnost, kralování, zaslíbení a nekonečné bohatství. Nic kromě toho neuznával, ať smutného, nebo příjemného. Z toho, co zde na světě máme, nemyslel na nic, ani na nic trpkého, ani na nic sladkého.
Všechno viditelné přehlížel, asi jako si nevšímáme květiny, která už shnila. A dokonce i tyrani a lidé, kteří proti němu sršeli hněvem, byli pro něho něco jako komáři.
I smrt a trýzeň a tisícerá muka mu byla jakoby dětskou hrou, jen když mohl něco vytrpět pro Krista.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
1 Kor 15,9; 1 Tim 1,13-14
Nejsem ani hoden, abych byl nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev. * Milost našeho Pána se však na mně tím hojněji projevila.
Dostalo se mi Božího milosrdenství, protože jsem to dělal z nevědomosti ve své nevěře. * Milost našeho Pána se však na mně tím hojněji projevila.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty sis vyvolil svatého Pavla, aby se stal učitelem národů; připomínáme si dnes jeho obrácení a prosíme tě: dej, ať jsme i my připraveni plnit tvou vůli a vydávat světu svědectví o tvé pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky