Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Věrná duše, radostně
máš Krále přijmouti,
srdce jemu poddati,
co starého, vše obnoviti
a na jeho příchod čekati
a s nadějí vstříc jemu jíti.
Neb on rychle pospíchá
svůj lid navštíviti,
pokoj s sebou přinésti,
zarmoucené obveseliti,
z moci hříchů vysvoboditi,
příbytek svůj u nás najíti.
V světle choďme, nebluďme,
ke Kristu se znejme
a v pravdě jemu služme,
s toužebným hlasem ho žádejme,
aby ráčil nás navštíviti,
svou milostí obohatiti.
Bychom v ní zde společně
vždycky přebývali,
do konce setrvali,
navěky v nebi kralovali,
dej nám to, Kriste přežádoucí,
ó Králi, Pane všemohoucí.
ŽALMY
1. ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.
Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *
budu velebit tvé jméno po všechny věky.
Každý den tě budu velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *
jeho velikost je nevýstižná.
Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *
a oznamuje tvoji moc.
Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *
rozmlouvají o tvých divech.
Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *
hovoří o tvé nesmírnosti.
Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *
jásají nad tvou spravedlností.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, *
shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem *
a soucit má se všemi svými tvory.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.
2. ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království, *
ať mluví o tvé síle,
aby poučili lidi o tvé moci, *
o slávě tvé vznešené říše.
Tvé království je království všech věků *
a tvá vláda trvá po všechna pokolení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.
3. ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *
a svatý ve všech svých činech.
Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *
a pozvedá všechny sklíčené.
Oči všech doufají v tebe *
a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.
Otvíráš svou ruku *
a sytíš vše živé s laskavostí.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *
a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo ho vzývají upřímně.
Vyplní vůli svých ctitelů, *
slyší jejich volání a zachrání je.
Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *
a všechny bezbožníky zničí.
Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *
vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.
Vzpřimte se a zdvihněte hlavu,
protože se blíží vaše vykoupení.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
29,13-24
Oznámení Božího soudu
Hospodin řekl:
„Protože se tento lid (ke mně) blíží svými ústy
a (jen) svými rty mě ctí,
ale své srdce ode mě vzdaluje,
takže jeho úcta ke mně
je (jenom) naučené lidské přikázání,
proto hle – podivuhodně budu jednat s tímto lidem,
vzbudí to úžasný podiv:
zmizí moudrost jeho mudrců
a chytrost jeho chytráků se skryje.“
Běda těm, kdo své plány
hluboko skrývají před Hospodinem;
ve tmě konají své činy a říkají:
„Kdo nás vidí a kdo o nás ví?“
Jak zpozdilé je vaše myšlení!
Copak se může hlína rovnat hrnčíři,
že by dílo řeklo o svém tvůrci:
„On mě neudělal“?
A nádoba by řekla o tom, kdo ji uhnětl:
„On to neumí“?
Zanedlouho, zakrátko se změní Libanon v zahradu
a zahrada se bude pokládat za les.
V ten den hluší uslyší slova knihy,
z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých,
pokorní se rozveselí v Hospodinu
a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
Neboť veta je po násilníku,
posměvač vzal za své,
zničeni jsou všichni, kdo jsou připraveni pro nepravost,
kdo v právní při obviňovali lidi,
soudcům v bráně kladli léčky
a nicotnými důkazy sráželi spravedlivého.
Proto Hospodin, který vykoupil Abraháma,
tak praví o Jakubově domě:
„Nebude se už hanbit Jakub,
nezbledne už (strachem) jeho tvář!
Ale když uvidí ve svém středu dílo mých rukou,
budou ctít mé jméno,
budou ctít Jakubova Svatého
a budou se bát Izraelova Boha.
Bloudící dostanou rozum
a buřiči přijmou poučení.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Iz 29,18.19; srov. Mt 11,4.5
V ten den hluší uslyší slova knihy, z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých, * a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, chudým se hlásá radostná zvěst. * A nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo 293,3: PL 38,1328-1329)
Jan byl hlasem, Kristus Slovem
Jan byl hlas, Pán však na počátku byl Slovo. Jan hlasem ve vymezeném čase, Kristus Slovem, od počátku věčným.
Odstraň slovo, a čím bude hlas? Kde se nic nevyjadřuje, jde o prázdný hluk. Hlas bez slova buší do uší, srdce však nevzdělá.
Podívejme se, v jakém pořádku se ty věci dějí, při vzdělávání našeho srdce. Uvažuji-li, co řeknu, již je v mém srdci slovo; chci-li ovšem k tobě mluvit, hledám způsob, jakým by proniklo k tvému srdci to, co je již v mém.
Hledám tedy způsob, jakým by se k tobě dostalo a ve tvém srdci usídlilo slovo, které v mém srdci již je. Použiji k tomu hlasu a tímto hlasem k tobě mluvím. Zvuk hlasu přenáší k tobě smysl slova. Když zvuk hlasu přenesl k tobě smysl slova, zvuk sice pomine, avšak slovo, které k tobě přenesl, je již ve tvém srdci, aniž přitom opustilo moje.
Nezdá se ti tedy, že sám zvuk, když k tobě přenesl slovo, říká: On musí růst a já pak se menšit? Zvuk hlasu zazněl, aby vykonal svou službu, a zmizel, jako by říkal: Tak je má radost dovršena. Podržme slovo, neztraťme slovo zrozené v samém nitru.
Chceš vidět pomíjivý hlas a trvale zůstávající božství Slova? Kde je dnes Janův křest? Posloužil a odešel. Nyní se slaví křest Kristův. Všichni věříme v Krista, doufáme, že nás Kristus spasí: tím zněl hlas.
Poněvadž pak je nesnadné rozlišit slovo od hlasu, byl i Jan považován za Krista. Hlas byl považován za slovo. Přiznal však, že je hlas, aby neublížil slovu. Nejsem Kristus, říká, ani Eliáš ani prorok. Zeptali se ho: Kdo tedy jsi? A on odpověděl: Jsem hlas volajícího na poušti, připravte cestu Pánu. Hlas volajícího na poušti, hlas, který přerušil ticho. Připravte cestu Pánu; jako by říkal: Proto zní můj hlas, abych jej uvedl do srdcí. Avšak kam jej zavedu, tam se neuvolí vejít, nepřipravíte-li cestu.
Co znamená Připravte cestu, ne-li správně proste? Co znamená Připravte cestu, ne-li smýšlejte s pokorou? Z Jana si vezměte příklad. Považují jej za Krista, on odpovídá, že není tím, za koho jej považují, a nezneužívá cizího omylu pro nějaké vlastní zpupné vyvyšování.
Kdyby byl řekl: Já jsem Kristus, jak velice snadno by tomu byli uvěřili, když jej za Krista považovali ještě před tím, než by to byl řekl. Neřekl to; rozpoznal se, odlišil se, pokořil se.
Viděl, kde ho čeká spása. Pochopil, že je svítilnou, a strachoval se, aby ji neuhasil vítr pýchy.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Jan 3,30; 1,27; Mk 1,8
On musí růst, já však se menšit. Ten, který má přijít po mně, je přede mnou; * jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.
Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým. * Jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě: dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky