28. říjen 2024

Sv. Šimona a Judy, apoštolů
svátek

Šimon, zvaný Horlivec (Lk 6,13; Sk 1,13) nebo Kananejský (Mt 10,4; Mk 3,18) je jedním z dvanácti apoštolů; první označení je z řeckého „zelotes“ a druhé z aramejského „quan´an“, obě mají stejný význam a bývali tak označováni příslušníci bojovné nacionalistické skupiny zelótů, kteří chtěli uspíšit Boží vládu na zemi odbojem proti římské nadvládě. Je proto pravděpodobné, že patřil mezi ně, dříve než se stal Ježíšovým učedníkem. Další biblické zprávy o něm nemáme; o jiném Šimonovi (Mt 13,55; Mk 6,3) se předpokládá, že to byl pozdější jeruzalémský biskup (po smrti apoštola Jakuba Mladšího).
Juda, který se v seznamech apoštolů objevuje jako Juda Jakubův (Lk 6,16; Sk 1,13) nebo Tadeáš (Mt 10,3; Mk 3,18), byl podle starobylé tradice považován za bratra apoštola Jakuba Mladšího a za autora jednoho z listů zařazených mezi knihy Nového zákona; někteří současní badatelé však jsou toho názoru, že je to málo pravděpodobné, a poukazují na to, že autor tohoto listu budí dojem, jako by se sám nepočítal mezi apoštoly (Jud 17). Janovo evangelium se o něm zmiňuje jen při líčení Ježíšova rozhovoru s apoštoly při poslední večeři (Jan 14,22). Oba položili život pravděpodobně v Persii. Jejich ostatky jsou dnes uloženy ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu (pod dnešním oltářem sv. Josefa). Východní křesťané slaví jejich svátek odděleně (10. V. a 19. VI.).

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V Jeruzalémě nadhvězdném,

tam, kde Beránek sluncem jest,

jste, apoštolé, základem,

jste perly zářivější hvězd.

Všude jste oslavováni

církví, Snoubenkou Kristovou,

tu vzkřísili jste kázáním

a posvětili krví svou.

Až přejdou věky staleté

a Kristus k soudu zasedne,

vy po boku mu budete

v senátu slávy velebné.

Kéž naší mocnou oporou

přímluvy vaše stále jsou,

ať zrno vámi zaseté

k úrodě věčné rozkvete.

Buď Kristu dík, že učinil

z vás hlasatele Otcovy

a vaše srdce proměnil

svým Svatým Duchem obnovy. Amen.

ŽALMY

1. ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas.

2. ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu.

Žalm 64 (63)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *

chraň můj život před strachem z nepřítele.

Ukryj mě před smečkou zločinců, *

před tlupou pachatelů nepravosti.

Ostří si jazyk jako meč, *

vrhají jedovatá slova jako šípy,

aby z úkrytu zasáhli nevinného, *

aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.

Rozhodli se pro hanebný plán, †

smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *

říkají si: „Kdo nás uzří?“

Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *

nitro i srdce každého je nepřístupné.

Ale Bůh je zasáhne šípy, *

náhle budou ranami probodáni.

Vlastní jazyk je přivede k pádu, *

smějí se jim všichni, kteří je vidí.

Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *

a uvažuje o jeho skutcích.

Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *

jásají všichni lidé upřímného srdce.

Ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu.

3. ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu.

Žalm 97 (96)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Hospodin kraluje, ať zajásá země, *

ať se radují četné ostrovy!

Mrak a temnota ho obklopují, *

spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň *

a kolem dokola spaluje protivníky.

Jeho blesky ozařují svět, *

země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *

před vladařem celé země.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost *

a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model, †

kteří se chlubí bůžky, *

všichni bohové se mu koří.

Sión to slyší a raduje se †

a judská města jásají *

pro tvé rozsudky, Hospodine!

Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *

svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †

chrání život svých svatých, *

z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Světlo vychází spravedlivému *

a lidem upřímného srdce radost.

Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *

a oslavujte jeho svaté jméno!

Ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu.

Chválili Boha a vypravovali o jeho moci,

o podivuhodných skutcích, které vykonal.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

4,1-16

Následujme apoštoly, jako oni následovali Krista

Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. A když tedy někdo něco spravuje, požaduje se ovšem od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Mně na tom pramálo záleží, abych byl posuzován od vás nebo od nějakého jiného lidského soudu. Ale ani já sám sebe neposuzuji. Moje svědomí mně sice nic nevyčítá, ale tím ještě nejsem ospravedlněn. Úsudek o mně patří Pánu. Proto nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat od Boha chválu.

Bratři, to, co bylo napsáno (o věrozvěstech), vztahuji na sebe a na Apolla kvůli vám, abyste se na nás poučili, že nemáte v ničem nadsazovat. Nikdo ať nevynáší jednoho (kazatele) na úkor druhého. Vždyť kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal?

Už máte všeho dost, (na duchovní dary) jste už bohatí, už jste se dostali do (nebeského) království – my však dosud ne! Kéž byste (v něm) už začali vládnout, abychom tam směli s vámi začít vládnout i my.

Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh poslední místo, jako bychom byli odsouzeni na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly a lidi. My jsme blázni pro Krista, vy však křesťané rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vy jste ve vážnosti, ale námi se pohrdá. Ještě i nyní trpíme hlad a žízeň, nemáme se do čeho obléci, jsme biti, honí nás z místa na místo, lopotíme se prací vlastních rukou. Tupí nás, a my jim přejeme všecko nejlepší. Pronásledují nás, a my to trpělivě snášíme. Pomlouvají nás, a my pro ně máme jen laskavá slova. Jsme jak odpadky, které lidé odhazují; všichni námi pohrdají, a to ještě i teď.

Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale napomínám vás jako svoje milované děti.

Neboť i kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Jan 15,15; Mt 13,11

Už vás nenazývám služebníky. * Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

Vám je dáno znát tajemství nebeského království. * Nazval jsem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého Cyrila Alexandrijského, biskupa, k Janovu evangeliu

(Lib. 12,1: PG 74,707-710)

Jako poslal Otec mne, tak i já posílám vás

Náš Pán Ježíš Kristus ustanovil zajisté světu vůdce a učitele a rozdělovatele svých božských tajemství. A těm také hned přikazuje, aby svítili jako nebeská světla a osvěcovali nejen zemi židovskou, ale všechny země, co jich je pod sluncem, a všechny lidi obývající tento svět. Má tedy pravdu ten, který říká: Nikdo si nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha. A tak před všemi ostatními povolal náš Pán Ježíš Kristus k nejskvělejšímu apoštolátu svoje učedníky.

Blahoslavení učedníci byli sloupy a oporou pravdy. Právě o nich říká Pán, že je poslal, tak jako on sám byl poslán Otcem. Zároveň tím také ukazuje důstojnost apoštolátu a nesrovnatelnou slávu moci, která jim byla dána, a patrně též naznačuje cestu apoštolské služby.

Neboť jestliže považoval za nutné poslat své učedníky, jako Otec poslal jeho, jak by mohlo nebýt nezbytné, aby i jejich budoucí následovníci věděli, nač vlastně Otec Syna poslal? A právě proto řekl, když nám vysvětloval mnohotvárnost svého poslání: Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky. A jindy: Sestoupil jsem z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.

A tak když shrnul několika slovy zásady apoštolátu, říká, že je posílá tak, jako byl on sám poslán od Otce: aby si uvědomili naléhavou povinnost volat hříšníky k pokání i uzdravovat nemocné na těle i na duchu a při plnění svého poslání rozhodně nejít za svou vůlí, ale hledat vůli toho, který je poslal, a pokud jen lze, zachraňovat svým učením svět. Jak velice o to všechno svatí apoštolové usilovali, nebude nesnadné zjistit: stačí číst Skutky apoštolů a listy svatého Pavla.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan 15,16.8

Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem si vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek. * Váš užitek ať je trvalý.

Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce. * Váš užitek.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys poslal své svaté apoštoly, aby přiváděli lidi k poznání spásy; vyslyš prosby své církve a na přímluvu svatého Šimona a Judy shromažďuj svůj vyvolený lid ze všech národů světa. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky