Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem přešli jsme,
vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu,
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
Náš Pane, tys ten věčný král
a Syn, jenž trůní s Otcem svým,
Adama stvořils, by se stal
obrazu tvému podobným.
Když podvedl ho zrádnou lstí
ďábel, sok rodu lidského,
ty z čisté Panny přijal jsi
tvar i jho těla našeho.
Abys nás s Bohem usmířil,
jsi, Spasiteli, v těle žil,
abys nám mohl vodou křtu
smýt hřích a vrátit čistotu.
Ty z lásky k nám jsi vystoupil
na dřevo kříže potupné
a krví svou jsi zaplatil
za naši spásu výkupné.
Tys byl po zmrtvýchvstání svém
Otcovou slávou odměněn,
teď i my vírou žijeme,
že s tebou z mrtvých vstaneme.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
JEDEN z nás mnoha
prošel napříč všemi proudy pomíjení
a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.
Ojedinělá velikost
v osnově celého stvoření,
neopakovatelná.
Ten Přechod se jmenuje PASCHA –
mystérium:
běželi napřed do jeskyně,
kde chovali zvířata
jako v chlévě – a zdaleka
se sbíhali za hvězdou,
potom zas běželi k hrobu,
který se ukázal být prázdný
a naplněný světlem,
a nakonec kráčeli strmě vzhůru
z údolí od potoka Cedron
na kopec nad městem, kde Ho zabili.
– Všechny články řetězu vlastní smrti
(údolí, potok, úbočí, kopec
a konečně to místo) rozdělil –
a neodsouvá jen náhrobní kámen,
nýbrž celou tu zemi,
tím, že znemožňuje pole pomíjení,
ač se proud vody v potoce Cedron
nadále řítí dolů,
ač proud krve v lidském těle nadále míří
k smrti.
Dal v nich počátek místu narození
a místo života odhalil v každém člověku,
života, který přerůstá proud pomíjení,
života, který přerůstá smrt.
Nebo:
Ó šťastná noc a šťastný den
a hojné rozkoše pramen!
Ach, jak obveselujete
a k plesání vzbuzujete!
Aleluja!
Vidím, vidím, co se děje,
vykoupený svět se směje,
po temnotě slunce vyšlo,
všechno dobré s ním k nám přišlo.
Aleluja!
Krátká bolest, dlouhá radost,
krátký půst a dlouhá slavnost,
právě tak je Veliká noc,
šťastná, slavná, radostná noc.
Aleluja!
ŽALMY
1. ant. Pán Bůh mu dal trůn jeho předka Davida, aleluja.
Pamatuj, Hospodine, na Davida, *
na veškerou jeho starostlivost,
jak přísahal Hospodinu, *
sliboval Mocnému Jakubovu:
„Nevkročím do svého obytného domu, *
nevstoupím na své připravené lůžko,
nepopřeji spánku svým očím, *
svým víčkům odpočinku,
dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *
příbytek Mocnému Jakubovu.“
Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *
nalezli jsme ji na polích Jaaru.
Vejděme do jeho příbytku, *
klaňme se u podnože jeho nohou.
Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *
ty i tvá vznešená archa!
Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *
a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!
Pro Davida, svého služebníka, *
neodmítej tvář svého pomazaného!
Ant. Pán Bůh mu dal trůn jeho předka Davida, aleluja.
2. ant. Ježíš Kristus je jediný Panovník, Král králů a Pán pánů, aleluja.
Přísahal Hospodin Davidovi *
s věrností, kterou neporuší:
„Potomka z tvého rodu *
dosadím na tvůj trůn.
Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *
na mé příkazy, kterým je naučím,
též jejich synové navěky *
budou sedět na tvém trůně!“
Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *
přál si ho mít za své sídlo:
„To je můj příbytek navěky, *
zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.
Jeho pokrmy štědře požehnám, *
jeho chudé nasytím chlebem.
Jeho kněze obléknu v spásu, *
jeho zbožní se jásotem rozjásají.
Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *
rozžehnu svítilnu svému pomazanému.
Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *
ale na něm zazáří má koruna.“
Ant. Ježíš Kristus je jediný Panovník, Král králů a Pán pánů, aleluja.
3. ant. Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine, kdo je jako ty vznešený ve svatosti? Aleluja.
Zj 11,17-18; 12,10b-12a
Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *
který jsi a který jsi byl,
žes převzal svou velikou moc *
a ujal ses vlády.
Pohané se rozzuřili, *
ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:
dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *
a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;
a zahubit ty, *
kdo hubili zemi.
Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *
a panování jeho Pomazanému,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
protože nemilovali svůj život natolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se veselte, nebesa *
a vy, kteří v nich přebýváte!
Ant. Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine, kdo je jako ty vznešený ve svatosti? Aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 3,18.21b-22
Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.
Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa, aleluja.
PROSBY
Kristus vstal z mrtvých jako první z těch, kdo zemřeli. Společně se z toho radujme a prosme ho:
Vítězi nad smrtí, vyslyš nás.
Kriste, pamatuj na svou církev, kterou jsi zbudoval na apoštolech a rozšířil po celém světě,
a žehnej všem, kdo v tebe věří.
Ty jediný můžeš uzdravit tělo i duši,
ujmi se nás a uzdrav nás svou láskou.
Dej nemocným úlevu a posilni je,
aby je nezmohla malátnost.
Pomoz těm, kdo trpí úzkostí nebo ponížením,
a ujmi se těch, které tíží nedostatek.
Svým křížem a vzkříšením jsi otevřel všem cestu k nesmrtelnosti,
uděl našim zemřelým radost ve svém království.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, v těchto dnech si hlouběji uvědomujeme tvou dobrotu; dej, ať ji také bohatě zakoušíme, abychom zbaveni mlhavých nejistot pevněji přilnuli k učení tvé pravdy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky