4. duben 2024

ČTVRTEK VELIKONOČNÍ

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

vždyť celý svět byl obmyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naději zas vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčně slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

by sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žíti dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven, září jako květ.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Nebo:

Jásejte, nebesa, zachvěj se, země!

Pán z hrobu živý vstal a kráčí ke mně.

Má zbabělosti necouvej, jdi vstříc,

buď si tvých hříchů sebevíc,

jen necouvej a jdi mu vstříc.

Ať zalije nás jeho jas,

ať hříchy z kořenů vytrhne z nás,

ať naší pýše zlomí vaz,

ať do duše nám hodí kvas,

ten kvásek milosrdné lásky,

z níž vykyne v nás chléb

k lámání bratřím.

Z lásky chléb, ne kámen!

Z kříže chléb, náš Kriste. Amen.

Nebo:

Ó bledý, lidský, bratrský a čistý,

ó pevný, úplný, čirý jak ametysty,

jsme připraveni již jak v listopadu listy.

Do tebe padneme, do tebe zřítíme se,

my skály poznali, studánky, jež jsou v lese,

a krutou odvahu v samotě, na útese.

My smrt jsme poznali a s tebou popřeme ji,

bolest, tu bolestnou přípravu na naději,

do rukou dáme ti, jež soucitem se chvějí.

A láska naše ví, že boj, ten boj náš svatý,

ty slavně zrytmuješ, ty krásný, odpočatý,

ve velkém poznání, až strháš z duší šaty.

Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu,

chci žízni jeho znít, být stopkou jeho plodu.

Tomu, jenž přijde, zpívám do pochodu.

ŽALMY

1. ant. Nechť řekne dům Izraelův: Jeho milosrdenství trvá navěky, aleluja.

Žalm 118 (117)
Píseň radosti ze záchrany
Kristus je ten kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní. (Sk 4,11)
I (1-9)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Nechť řekne dům Izraelův: *

„Jeho milosrdenství trvá navěky.“

Nechť řekne dům Árónův: *

„Jeho milosrdenství trvá navěky.“

Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: *

„Jeho milosrdenství trvá navěky.“

V soužení jsem volal Hospodina, *

Hospodin mě vyslyšel a vysvobodil.

Hospodin je se mnou, nebojím se, *

co by mi mohl udělat člověk?

Hospodin je se mnou, on je můj pomocník, *

a já vítězně shlížím na své nepřátele.

Lépe je utíkat se k Hospodinu *

než důvěřovat v člověka.

Lépe je utíkat se k Hospodinu *

než důvěřovat v mocné.

Ant. Nechť řekne dům Izraelův: Jeho milosrdenství trvá navěky, aleluja.

2. ant. Hospodin se stal mou spásou, aleluja.

II (10-18)

Všichni pohané mě obklíčili, *

avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Odevšad mě obklíčili, *

avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Obklíčili mě jako včely, †

sežehli jak oheň trní, *

avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.

Vrazili do mě, abych padl, *

avšak Hospodin mi pomohl.

Hospodin je má síla a statečnost, *

stal se mou spásou.

Jásot ze spásy *

zní ve stanech spravedlivých.

Hospodinova pravice mocně zasáhla, †

Hospodinova pravice mě pozvedla, *

Hospodinova pravice mocně zasáhla.

Nezemřu, ale budu žít *

a vypravovat o Hospodinových činech.

Hospodin mě sice těžce ztrestal, *

nevydal mě však smrti.

Ant. Hospodin se stal mou spásou, aleluja.

3. ant. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích, aleluja.

III (19-29)

Otevřte mně brány spravedlnosti, *

vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu.

Toto je brána Hospodinova, *

jí procházejí spravedliví.

Děkuji ti, žes mě vyslyšel *

a stal se mou spásou.

Kámen, který stavitelé zavrhli, *

stal se kvádrem nárožním.

Hospodinovým řízením se tak stalo, *

je to podivuhodné v našich očích.

Toto je den, který učinil Hospodin, *

jásejme a radujme se z něho!

Hospodine, dej spásu, *

Hospodine, popřej zdaru!

Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu. *

Žehnáme vám z Hospodinova domu.

Bůh je Hospodin a dopřál nám světlo. *

Seřaďte průvod s hojnými ratolestmi až k rohům oltáře!

Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; *

budu tě slavit, můj Bože!

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích, aleluja.

Kristus vstal z mrtvých, aleluja,

raduje se z toho nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

3,1-17

Následování Krista

Ženy ať poslouchají svého muže. Pak i takoví, kteří nechtějí víru přijmout, budou získáni beze slov chováním své ženy, když budou pozorovat, že s nimi jednáte s úctou a že žijete čistě. Když se zdobíte, nesmí to být jen navenek: že byste si dělaly umělé účesy vlasů, věšely na sebe zlaté šperky a oblékaly si nádherné šaty. Spíše (se má krášlit) srdce (ozdobami) nepomíjejícími: dobrotou a tichostí ducha. Tohle má u Boha cenu! Tak se kdysi krášlívaly svaté ženy, které skládaly svou naději v Boha a byly svému muži podřízeny: tak Sára byla Abraháma poslušná a nazývala ho svým pánem. Jste její dcery, když jednáte dobře a nenecháte se od toho odstrašit.

Podobně vy, muži: žijte se svou ženou s rozvážností, protože ona je pohlaví slabší. Chovejte se k ní s (náležitou) úctou jako k spoludědičce milosti, to je života (věčného), aby vaše modlitby nenarážely na překážky.

A konečně: buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.

Neboť „kdo chce milovat život

a prožívat krásné dny,

musí dávat pozor na svůj jazyk,

(aby neříkal) nic špatného,

a na své rty, aby nemluvily falešně.

Ať se vyhýbá zlu a dělá dobro,

ať hledá pokoj a usiluje o něj.

Neboť oči Páně (jsou obráceny) na spravedlivé,

a jeho uši k jejich prosbám,

ale tvář Páně proti těm, kdo páchají zlo.“

A kdo by vám mohl ubližovat, když se budete horlivě snažit, abyste jednali dobře? I kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám! Nebojte se jich, když vám vyhrožují, a nedejte se zneklidnit. Mějte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje, ale ovšem s jemností a skromností. Musíte však mít přitom sami dobré svědomí! Pak se budou muset zastydět za své špatné řeči ti, kdo pomlouvají vaše dobré křesťanské chování. Je přece lépe, abyste snášeli utrpení – chce-li to tak Bůh – za to, že jednáte dobře, než za to, že jste udělali něco špatného.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Lk 6,22.23; 1 Petr 3,14

Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu, aleluja.

I kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám! * Radujte se.

DRUHÉ ČTENÍ

Z jeruzalémských katechezí pro nově pokřtěné

(Cat. 20, Mystagogica 2,4-6: PG 33,1079-1082)

Křest, znamení Kristova umučení

Byli jste přivedeni ke svaté koupeli, kde se uděluje božský křest, jako byl Kristus přenesen od kříže k připravenému hrobu.

A každému z vás byla položena otázka, zda věří ve jméno Otce, Syna i Ducha Svatého. Složili jste spasitelné vyznání víry a třikrát jste byli ponořeni do vody a opět jste se vynořili. Tím jste obrazně a symbolicky naznačili Kristův třídenní pobyt v hrobě.

Náš Spasitel dlel v útrobách země tři dny a tři noci; a tak jste i vy napodobili v prvním vynoření první den, který strávil Kristus v zemi, a ponořením noc. Neboť jako v noci už člověk nevidí, ale ve dne se pohybuje ve světle, tak jste při ponoření neviděli nic jako v noci a při vynoření jste se ocitli jako ve dne. V témže okamžiku jste zemřeli a zároveň se narodili. Ona spasitelná voda se pro vás stala hrobem i mateřským lůnem.

A hodí se na vás to, co řekl Šalomoun v jiné souvislosti: Je čas k narození i čas k umírání. U vás je však tomu naopak: je čas zemřít a je čas se narodit. Stejný čas způsobil oboje, současně se smrtí proběhlo vaše zrození.

Jak nová a neslýchaná je to věc! Nezemřeli jsme skutečně, ani jsme nebyli skutečně pohřbeni, ani jsme nebyli skutečně ukřižováni a nevstali z mrtvých. Stalo se to pouze obrazně, v napodobení. A přece to přináší skutečnou spásu.

Kristus byl skutečně ukřižován a opravdu pohřben a opravdu vstal z mrtvých. A nám bylo toto všechno uděleno z milosti; napodobením bereme účast na jeho umučení a získáváme skutečnou spásu.

Jak úžasná je to láska k lidem! Kristus si nechal probít hřeby své neposkvrněné ruce i nohy a musel snášet bolest, a mně je bez bolesti a námahy jen pro účast na jeho bolestech udělena spása.

Nikdo ať si tedy nemyslí, že křest spočívá jen v odpuštění hříchů a v milosti přijetí za Boží děti. Takový byl křest Janův, který přinášel jen odpuštění hříchů. My však přece velmi dobře víme, že tak, jako slouží křest k odpuštění hříchů a zjednává nám dar Ducha Svatého, je také obrazem a vyjádřením Kristova utrpení. Právě proto i Pavel volá: Copak nevíte, že my všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti? Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jsou jako beránci, kteří právě došli k prameni života, a prozpěvují: Aleluja. * Jsou prozářeni novým světlem, aleluja.

Stojí před Beránkem, oděni bílým rouchem a s palmami v rukou. * Jsou prozářeni.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty shromažďuješ ve své církvi lidi ze všech národů, aby společně vyznávali tvé jméno; dej, ať všechny, kdo jsou pokřtěni, spojuje upřímná víra a tvořivá láska. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky