23. duben 2024

Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka,
hlavního patrona pražské arcidiecéze

svátek
(hlavního patrona pražské arcidiecéze)

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Tisíc let tísní se

mezi tvou smrtí a námi,

hukot úlů odešlých pokolení

hřmí mezi tvým dechem a námi,

řev bitev a požárů

mezi tvým tichem a námi,

pochody válečné duní

mezi tvou chůzí a námi …

Tvůj poslední výdech rozpoutal

vichřici síly, jíž dýcháme dosud,

tvůj poslední pohled

nás vroucností objímá dosud.

Ó, modli se za vlast, modli se

za nás, za bratry všechny …

Hojnost, pokoj jejich povodím žírným,

rozlohám nedozírným,

hojnost, pokoj jejich domovům

ztraceným v stromech a stéblech,

hojnost, pokoj jejich dějinám,

košatícím se v strom jeden,

hojnost, pokoj ať přijde, ať přijde,,

ó Vojtěchu svatý, ó vojíne Kristův,

ó útěcho vojů.

ŽALMY

1. ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.

2. ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.

Žalm 11 (10)
Spravedlivý důvěřuje v Boha
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)

U Hospodina hledám útočiště. †

Jak mi můžete říkat: *

„Uleť na hory jako pták!

Neboť hle, hříšníci napínají luk, †

svůj šíp kladou na tětivu, *

aby ve tmě zasáhli lidi upřímného srdce.

Když se totiž základy řítí, *

co může spravedlivý dělat?“

Hospodin však sídlí ve svém posvátném chrámě, *

na nebesích má Hospodin svůj trůn,

jeho oči pozorují, *

smrtelníky zkoumá jeho zrak.

Hospodin zkouší spravedlivého i bezbožníka, *

miluje-li kdo bezpráví, toho nenávidí z duše.

Sešle na hříšné déšť žhavého uhlí a síry, *

žhoucí vítr bude úděl jejich číše.

Vždyť Hospodin je spravedlivý, †

má rád spravedlivé skutky, *

zbožní uzří jeho tvář.

Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.

3. ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.

Žalm 17 (16)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby ... a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). (Žid 5,7)

Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †

všimni si mého nářku, *

popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!

Ty sám posuď mou spravedlnost, *

tvé oči vidí, co je správné.

Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *

nenalezneš na mně nepravosti.

Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *

podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.

Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *

nezakolísaly mé nohy.

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *

popřej mi sluchu, slyš mé slovo!

Ukaž mi svou zvláštní milost *

ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.

Opatruj mě jako zřítelnici oka, †

do stínu svých perutí mě ukryj *

před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.

Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †

nepřístupným činí své bezcitné srdce, *

zpupně mluví svými ústy.

Už, už mě obkličují jejich kroky, *

oči své upírají, aby mě povalili na zem,

podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *

nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.

Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †

svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *

svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,

před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *

jejichž břicho plníš svými dary.

Jejich synové se dosyta najedí, *

a co zbude, nechávají svým dětem.

Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *

až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.

Mnozí mě stíhají a tísní, Aleluja.

od tvých přikázání neustoupím. Aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

7,9-17

Vidění velikého zástupu vyvolených

(Já, Jan, viděl jsem) veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu (vděčíme) našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“

Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: „Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla (přísluší) našemu Bohu na věčné věky! Amen.“

Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: „Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velkého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim (sníží) a bude s nimi bydlet. Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 2,10.11; Sir 4,28

Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.

Až do smrti bojuj za pravdu a Pán bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. * Kdo zvítězí.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Vojtěcha“ od svatého Bruna z Querfurtu

(Brunonis Vita s. Adalberti, circa finem: MGH, Scriptores,IV,611-612)

Modlitba k svatému Vojtěchu

Vzývá tě zkroušené srdce, vzývá tě bezvýchodné bloudění našich časů. Volá k tobě, přešťastný mučedníku, nesmírný nářek našich běd. Ty, jenž se raduješ před tváří Boží s purpurem oděnými světci, jenž hoduješ v místech nejsvětějších při lahodném zvuku andělských hlasů, nezapomínej na nás, skutečné zajatce, kteří si ani neuvědomují tíži své tísně. Ty, jenž mnoho zmůžeš na dvoře nejvyššího Krále, zjednej nám právo a spravedlnost, vytrhni nás ze zlobného záští tak velikých nepřátel.

Velká tíseň si žádá velké pomoci. Mluv přede všemi, mezi nimiž jsi vynikl jako mučedník, řekni: „Nejdobrotivější Bože, smiluj se nad rozmanitými strastmi našich časů!“ Zkroť nesmírně se vzmáhající hřích náruživé lakoty, který chce zvrhlými svody zaměnit lásku k Bohu za lásku k světu, který mluví o dobru a přináší nakonec jen zlo, slibuje potěšení a způsobuje strasti, slibuje pomoc, ale dovede jen škodit.

Trpíme čímsi nestvůrným: když vyhovíme svým choutkám, hladovíme ještě více; když dojdeme rozkoší tělesných, nikdy neřekneme dost. To je společné zlo všech. Ač bychom měli celou duší přemýšlet o věcech duchovních, myslíme téměř jen na tělesné.

Nakolik můžeš, a právě proto, že můžeš, zhoj naše rány.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Přijď, otče biskupe, svou navštiv domovinu * a rukama svých synů dál pracuj na své vinici, aleluja.

Dej věrným útěchu a silou kříže uzdrav každou vinu. * A rukama.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky