17. září 2024

Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
nezávazná památka
(jen v Čechách)

Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás (v Čechách) se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Pane, zůstaň s námi,

když se připozdívá.

Večerní světlo obzor zdobí,

o další den jsme konci blíž.

Ve světle nelásky a zloby

ty, Pane, o svých dětech víš.

Dej našim lampám záři svou,

ať ve tmách hříchu nezhasnou.

Pane, zůstaň s námi,

když se připozdívá.

Když houstne kolem soumrak noci,

mráz viny zebe lidský rod,

když smutni jsme a bez pomoci,

ty, Pane, na pomoc nám pojď.

Spása je v tobě jediném.

Kéž s hynoucími nezhynem.

Pane, zůstaň s námi,

když se připozdívá.

Nebo:

Paprsky tvého líbezného světla

nás, Pane, provázejí

nocí v tomto světě

a dávají nám pomazání pevnou nadějí

ve věčný den.

Och, něžná noci,

noci, ty matko blahých snů,

ty matko nadějí, ty sladká noci,

ty temná noci duše,

ty jsi živitelka

naděje v Krista, v Krista Spasitele!

ŽALMY

1. ant. Kdo nás sužovali, žádali od nás radost.

Žalm 137 (136), 1-6
U babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali, *

když jsme vzpomínali na Sión.

Na vrby toho kraje *

jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, †

kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: *

„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň *

v cizí zemi?

Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, *

ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru, †

když na tebe nevzpomenu, *

když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.

Ant. Kdo nás sužovali, žádali od nás radost.

2. ant. Budu ti hrát, Hospodine, před anděly.

Žalm 138 (137)
Poděkování
Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21,24)

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, *

žes vyslyšel slova mých úst.

Budu ti hrát před anděly, *

vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu

a slavit budu tvé jméno *

pro tvou dobrotu a tvou věrnost,

neboť nade vše jsi zvelebil *

své jméno a své zaslíbení.

Když jsem volal, vyslyšels mě, *

v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, *

až uslyší slova tvých úst.

Budou opěvovat Hospodinovy cesty: *

„Věru, veliká je Hospodinova sláva!“

Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, *

pyšného však zdaleka pozná.

Když procházím soužením, zachováváš mi život, †

proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku, *

zachraňuje mě tvá pravice.

Hospodin pro mě dokončí, co začal. †

Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, *

dílo svých rukou neopouštěj!

Ant. Budu ti hrát, Hospodine, před anděly.

3. ant. Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal slávu a čest.

Kantikum
Chvalozpěv vykoupených

Zj 4,11; 5,9.10.12

Pane, náš Bože, jsi hoden, *

abys přijal slávu, čest, i moc,

protože jsi stvořil všechno, *

z tvé vůle to povstalo a bylo stvořeno.

(Pane), jsi hoden vzít svitek *

a rozlomit jeho pečeti,

protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu (lidi) *

z každého kmene, jazyka, lidu i národa

a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království a kněze *

vládnoucí nad zemí.

Beránek, který byl zabit, †

si zaslouží, aby přijal moc, bohatství a moudrost, *

sílu, čest, slávu i chválu!

Ant. Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal slávu a čest.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 3,16

Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Ukážeš mi cestu k životu, Hospodine, * u tebe je hojná radost. Ukážeš.

Po tvé pravici je věčná slast, * u tebe je hojná radost. Sláva Otci. Ukážeš.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

PROSBY

Oslavujme Krista, neboť on dává svému lidu moc a sílu, a upřímně ho prosme:

Vyslyš nás, Pane, a budeme tě neustále chválit.

Kriste, naše sílo, smiluj se nad svými věrnými,

uděl víru a vytrvalost těm, které jsi povolal k pravdě.

Pane, podle své vůle ukazuj cestu těm, kdo nám vládnou,

dej jim správná vnuknutí, aby nás vedli k pravému pokoji.

Tys nasytil chlebem zástupy,

uč nás, abychom z toho, co máme, pomáhali hladovým.

Učiň, ať se vlády států nestarají jen o své národy,

ale ať mají úctu ke všem a starost o všechny.

Až přijdeš, abys byl oslaven ve všech, kdo uvěřili,

uděl zemřelým bratřím a sestrám vzkříšení a život.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky