26. červenec 2024

Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie
památka

Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v 10. století i na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Žili pak v poslušenství Pána

manželé Joáchym a Anna

v městečku zvaném Nazaret.

Nermoutili se nad chudobou.

Duch pokojný v nich vládl v obou,

i dožili se mnoha let …

Duch jeden vládl tělem dvojím.

Avšak to hlavní chybělo jim,

to, co je dražší než sám chléb:

že Pán jim nedaroval děti.

Na vzdechy, prosby, na oběti

jako by býval hluch a slep …

Tak v pokoře a odříkání

do vůle Boží odevzdáni,

dozráli jako dobrý kvas.

Vše, co je jitřilo a hnětlo,

ustálilo se v tiché světlo,

v němž není stín a není kaz.

A tehdy řekl Král, Pán bytí:

„Čisté v těch lampách světlo svítí,

dobře můj kvas je zamísen.“

I oživil ty schnoucí kmeny

a k srdci Jáchymovy ženy

vdechl svůj dávný drahý sen,

tu píseň, jež mu v mysli tkvěla

a které nyní dopřál těla,

by konečně již mohla znít,

bezednou studánku všech zpěvů;

neposkvrněnou novou Evu,

jež do ráje zas vrátí lid.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

ŽALMY

1. ant. Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Žalm 51 (50)
Smiluj se nade mnou Bože
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Ef 4,23-24)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Ant. Stvoř mi čisté srdce, Bože! Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

2. ant. Raduj se, Jeruzaléme, všichni se shromáždí a budou velebit věčného Pána.

Kantikum
Díkůvzdání za vysvobození lidu

Tob 13,8-11.13-14b.15-16b

Ukázal mi svaté město, Jeruzalém ... září Boží vznešeností. (Zj 21,10.11)

Všichni vyvolení, velebte Pána, †

všichni chvalte jeho vznešenost. *

Chvalte ho ve dnech radosti a oslavujte ho.

Jeruzaléme, svaté město, *

Pán tě bude trestat za skutky tvých rukou.

Dobrými skutky oslavuj Pána a veleb věčného krále, *

aby byl tvůj svatý příbytek s radostí v tobě znovu vybudován,

aby Pán v tobě naplnil radostí všechny vyhnance *

a miloval v tobě všechny ubohé po všechny věky.

Skvělé světlo bude zářit ve všech končinách země; *

mnoho národů k tobě přijde zdaleka

z nejzazších částí země k tvému svatému jménu, *

v rukou přinesou dary nebeskému králi.

Všechna pokolení se budou v tobě radovat *

a jméno vyvoleného města potrvá na věčné věky.

Tehdy se těš a raduj ze synů spravedlivých lidí, *

protože se všichni shromáždí a budou velebit věčného Pána.

Šťastní, kdo tě milují, *

a šťastní, kdo se budou radovat z tvého štěstí!

Duše má, veleb Pána, velkého krále, *

neboť v městě Jeruzalémě bude zbudován jeho dům po všechny věky.

Ant. Raduj se, Jeruzaléme, všichni se shromáždí a budou velebit věčného Pána.

3. ant. Chval svého Boha, Sióne. On sesílá svůj rozkaz na zemi.

Žalm 147 (147 B) 12-20
Obnova Jeruzaléma
Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu. (Zj 21,9)

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, *

chval svého Boha, Sióne,

že zpevnil závory tvých bran, *

požehnal tvým synům v tobě.

Zjednal tvému území pokoj *

a sytí tě jadrnou pšenicí.

Sesílá svůj rozkaz na zemi, *

rychle běží jeho slovo.

Dává sníh jako vlnu, *

jíní sype jako popel.

Shazuje své krupobití jako drobty chleba, *

jeho mrazem tuhnou vody.

Posílá své slovo, a rozpouští je, *

poroučí zavanout svému větru, a vody se rozproudí.

Oznámil své slovo Jakubovi, *

své zákony a přikázání Izraeli.

Tak nejednal se žádným národem: *

nesdělil jim svá přikázání.

Ant. Chval svého Boha, Sióne. On sesílá svůj rozkaz na zemi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55,3

Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil * a vykoupil svůj lid. Bůh.

Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida * a vykoupil svůj lid. Sláva Otci. Bůh.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida.

PROSBY

Mějme důvěru v Boha, neboť on se stará o všechny, které stvořil a vykoupil skrze svého Syna. Modleme se:

Upevni, Bože, co jsi v nás vykonal.

Bože milosrdenství, veď naše kroky cestou svatosti,

abychom měli zájem o to, co je správné, spravedlivé a láskyhodné.

Pro svou věrnost nás nikdy neopouštěj,

neruš s námi svou smlouvu.

Přicházíme k tobě se zkroušeným srdcem a pokorným duchem; ujmi se nás,

vždyť nemohou být zahanbeni ti, kdo v tebe doufají.

Křtem jsme byli přivtěleni ke Kristu a povoláni, abychom o tobě vydávali svědectví,

stůj při nás, ať hlásáme tvé veliké skutky.

Otče náš.

MODLITBA

Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky