12. září 2024

Jména Panny Marie
nezávazná památka

Jako po oslavě Kristova narození následuje památka jeho Jména, tak i po oslavě narození jeho Matky následuje památka jejího Jména. V biblickém prostředí má osobní jméno mnohem hlubší smysl než pouhé administrativní označení. Jména biblických osob často vyjadřují i jejich vztah k Bohu. Hebrejské jméno Marjam či Mirjam bývá vykládáno různě (Paní, Krásná, Hvězda mořská, ...), tyto výklady jsou však spíše alegorické než etymologické. Protože se toto jméno vyskytuje v bibli poprvé u sestry Mojžíše (Ex 15,20), není vyloučen jeho egyptský původ – pak by mohlo znamenat „Bohem milovaná a Boha milující“. Liturgická oslava Jména Panny Marie začala ve španělské diecézi Cuenca (1513), postupně se rozšířila po celém Španělsku a slavila se 17. září; po vítězství polského krále Jana Sobieského nad tureckým vojskem u Vídně (12. 9. 1683) ji zavedl papež Inocenc XI. pro celou církev a stanovil pro ni neděli v oktávu svátku Narození Panny Marie; při liturgické reformě za Pia X. (1912) pak byla přeložena na 12. září.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Slunce, jež zvolna zapadá,

loučí se s moři, horami

i s poli a jim nechává

slib zítřejšího svítání.

Nad důmyslem tvým, Tvůrce náš,

lidský duch jat je údivem,

vždyť světu zákon ukládáš,

jak střídat se má noc i den.

Když ponenáhlu opřádá

celou zem hustá příze tmy,

ruch denních prací ustává

a vrací se klid toužebný.

Nadějí pevnou, vírou svou

nás blaží tvého Slova jas,

ono je slávou Otcovou

od věků po veškerý čas.

Toť Slunce, jehož blahý svit

od věků plá a nehasne,

zem zalita jím touží být,

jím skví se nebe přešťastné.

Dej, ať jsme jednou světlem tím,

náš Otče, věčně blaženi,

ať Synu s Duchem vznešeným

i tobě nová píseň zní. Amen.

ŽALMY

1. ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.

Žalm 132 (131)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1,32)
I (1-10)

Pamatuj, Hospodine, na Davida, *

na veškerou jeho starostlivost,

jak přísahal Hospodinu, *

sliboval Mocnému Jakubovu:

„Nevkročím do svého obytného domu, *

nevstoupím na své připravené lůžko,

nepopřeji spánku svým očím, *

svým víčkům odpočinku,

dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *

příbytek Mocnému Jakubovu.“

Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *

nalezli jsme ji na polích Jaaru.

Vejděme do jeho příbytku, *

klaňme se u podnože jeho nohou.

Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *

ty i tvá vznešená archa!

Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *

a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!

Pro Davida, svého služebníka, *

neodmítej tvář svého pomazaného!

Ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.

2. ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.

II (11-18)

Přísahal Hospodin Davidovi *

s věrností, kterou neporuší:

„Potomka z tvého rodu *

dosadím na tvůj trůn.

Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *

na mé příkazy, kterým je naučím,

též jejich synové navěky *

budou sedět na tvém trůně!“

Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *

přál si ho mít za své sídlo:

„To je můj příbytek navěky, *

zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.

Jeho pokrmy štědře požehnám, *

jeho chudé nasytím chlebem.

Jeho kněze obléknu v spásu, *

jeho zbožní se jásotem rozjásají.

Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *

rozžehnu svítilnu svému pomazanému.

Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *

ale na něm zazáří má koruna.“

Ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.

3. ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 3,8-9

Buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin pomáhá svému lidu, * živí nás jadrnou pšenicí. Hospodin.

Medem ze skály nás sytí, * živí nás jadrnou pšenicí. Sláva Otci. Hospodin.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Bůh sesadil mocné z trůnu a ponížené povýšil.

PROSBY

Se zbožnou myslí prosme Krista, pastýře, pomocníka a těšitele svého lidu, a volejme:

Pane, naše útočiště, vyslyš nás.

Požehnaný jsi, Pane, že jsi nás povolal do své svaté církve,

nedopusť, abychom se od ní odloučili.

Tys svěřil našemu papeži N starost o všechny církevní obce,

uděl mu pevnou víru, živou naději a horlivou lásku.

Dej hříšníkům milost obrácení, těm, kdo klesli, sílu k polepšení,

a všem ducha pokání a spásu.

Tys žil ve vyhnanství,

pamatuj na ty, kdo žijí daleko od rodiny a vlasti.

Všem zemřelým, kteří v tebe doufali,

uděl věčný mír.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, prosíme tě, aby všichni, kdo slaví vznešené jméno blahoslavené Panny Marie, na její přímluvu od tebe přijali dobrodiní tvého milosrdenství. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky