4. únor 2024

5. Neděle v mezidobí
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Už skví se s dobou světější

den osmý po dnech týdenních.

Posvětil jsi jej, Ježíši,

ty první ze všech vzkříšených.

Teď dotkni se nás mocí svou,

ze snění naše mysli vzbuď,

potom ať těla povstanou,

jež nepostihla druhá smrt.

Už vbrzku k tobě do oblak

se vznesem, Kriste, blaženi,

že s tebou žít vždy budem pak,

ty živote náš, vzkříšení.

Až ve tvář budem zírat ti

tvou věčnou slávou prodchnuti,

poznáme tebe tak, jak jsi,

ty pravé světlo, radosti.

Nás dary sedmi bohaté

až odměnit dáš od Otce,

kéž naplní nás blaho tvé

pod vládou svaté Trojice. Amen.

ŽALMY

1. ant. Kristův kříž je pro nás stromem života.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z II. století)

Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, †

nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, *

a nezasedá ve shromáždění rouhačů,

ale má zalíbení v Hospodinově zákoně *

a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, *

ve svůj čas přináší ovoce,

listí mu nevadne *

a daří se mu vše, co koná.

Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: *

jsou jako pleva rozvátá větrem.

Proto neobstojí bezbožní na soudu *

ani hříšní ve shromáždění spravedlivých,

vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, *

ale cesta bezbožných skončí záhubou.

Ant. Kristův kříž je pro nás stromem života.

2. ant. Já jsem ustanovil svého krále na Siónu.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Ant. Já jsem ustanovil svého krále na Siónu.

3. ant. Ty jsi, Hospodine, můj štít, ty mi pozvedáš hlavu.

Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

Hospodine, kolik je těch, kdo mě sužují! *

Mnoho jich na mě dotírá!

Mnoho jich o mně říká: *

„Ani Bůh mu nepomůže!“

Ty však, Hospodine, jsi můj štít, *

jsi má chlouba, ty mi pozvedáš hlavu!

Hlasitě jsem volal k Hospodinu, *

vyslyšel mě ze své svaté hory.

Klidně jsem ulehl a usnul. *

Probudil jsem se, protože mi Hospodin pomáhá.

Nezaleknu se ani tisíců, *

kteří mě obkličují.

Povstaň, Hospodine, *

můj Bože, zachraň mě!

Všem mým protivníkům jsi rozbil čelisti, *

bezbožníkům jsi vyrazil zuby!

U Hospodina je spása: *

Na tvém lidu ať spočine tvé požehnání!

Ant. Ty jsi, Hospodine, můj štít, ty mi pozvedáš hlavu.

Kristova nauka ať je u vás v plné síle,

moudře se navzájem poučujte a napomínejte.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu svatého apoštola Pavla Galaťanům

1,1-12

Evangelium hlásané Pavlem

Pavel, apoštol (ustanovený) ne od lidí ani prostřednictvím nějakého člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce, který ho vzkřísil z mrtvých, a všichni bratři, kteří jsou se mnou, galatským církevním obcím; milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista, který se obětoval za naše hříchy, aby nás zachránil z tohoto zlého světa, jak to chtěl Bůh, náš Otec – jemu buď chvála na věčné věky. Amen.

Divím se, že se od toho, který vás povolal v Kristově milosti, tak rychle uchylujete k jinému evangeliu. Ale to naprosto není nějaké jiné (evangelium)! To vás jen jistí lidé matou a rádi by překroutili evangelium Kristovo. Ale i kdybychom vám my sami nebo anděl z nebe hlásali evangelium odchylné od toho, které jsme vám hlásali, buď proklet! Co jsem řekl, opakuji ještě jednou: Hlásá-li vám kdo evangelium odchylné od toho, které jste přijali, buď proklet!

Snažím se teď, abych si získal přízeň u lidí? Anebo u Boha? Což se ucházím o to, abych byl pěkný u lidí? Kdybych ještě i teď chtěl být pěkný u lidí, nebyl bych Kristovým služebníkem.

Prohlašuji vám, bratři, že evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské: já jsem ho nepřijal ani se mu nenaučil od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Gal 1,3.11-12

Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. * Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské.

Nepřijal jsem ho od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista. * Evangelium.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na list Galaťanům

(Praefatio: PL 35,2105-2107)

Rozumějme milosti Boží

Apoštol píše Galaťanům proto, aby pochopili, že jenom působením Boží milosti již nejsou podrobeni předpisům Zákona. Když jim totiž byla zvěstována milost evangelia, našli se někteří z obřízky, ač podle jména křesťané, kteří však dosud plně nepochopili dobrodiní milosti a chtěli být nadále pod břemeny Zákona. Tato břemena ovšem Pán Bůh uložil těm, kteří sloužili ne spravedlnosti, ale hříchu. Spravedlivý zákon byl totiž dán pro nespravedlivé lidi, aby ukazoval jejich hříchy, nikoli aby je odstraňoval. Neboť hříchy odstraňuje jen milost z víry, která se projevuje láskou. Galaťany, kteří již byli pod mocí milosti, chtěli tamti znovu podrobit břemenům Zákona a tvrdili, že evangelium jim nic nepomůže, nedají-li se obřezat a nebudou zachovávat i ostatní tělesné židovské rituální předpisy.

Proto začali někteří Galaťané apoštola Pavla, který jim ukázal evangelium, podezřívat, jako by nezachovával kázeň ostatních apoštolů, kteří nutili pohany zachovávat židovské zvyklosti. Nátlaku těchto lidí podlehl i apoštol Petr a dal se svést k přetvářce, jako by si také on sám myslel, že pohanům evangelium nic nepomůže, nebudou-li zachovávat břemena Zákona. Ale apoštol Pavel právě v tomto listě říká, že jej od tohoto pokrytectví odvrátil. Stejná otázka je i v listě Římanům. Zdá se však, že přece jen s určitým rozdílem: Tam Pavel přímo rozsuzuje spor a urovnává hádky vzniklé mezi věřícími ze židovství a z pohanství.

V tomto listě však píše těm, kteří už podléhali vlivu autority křesťanů ze židovství, nutících je k zachovávání Zákona. Galaťané jim začínali věřit, že apoštol Pavel nehlásá pravdu, když nechce, aby se dávali obřezávat. Proto začíná svůj list takto: Divím se, že se od toho, který vás povolal v Kristově milosti, tak rychle uchylujete k jinému evangeliu.

Tímto úvodem tedy stručně naznačil, proč jim píše. Avšak již samotným pozdravem, kde se nazývá apoštolem ustanoveným ne od lidí ani prostřednictvím nějakého člověka, což nenajdeme v žádném jiném listě, dost jasně ukazuje, že ti, kteří je k něčemu takovému sváděli, nejsou z Boha, ale z lidí. A pokud jde o váhu jeho svědectví evangeliu, vyrovná se plně ostatním apoštolům, neboť to, že je apoštolem, není ani od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Ježíše Krista a Boha Otce.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Gal 3,23.22.24

Než přišla víra, byli jsme hlídáni Zákonem jako ve vězení, v očekávání víry, která se měla zjevit. * Vírou v Ježíše Krista se dostává zaslíbení těm, kdo věří.

Zákon byl naším vychovatelem pro Krista, abychom z víry došli ospravedlnění. * Vírou.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, opatruj nás – svůj lid – s otcovskou láskou; a protože nemáme oporu jinde, než v naději na tvou milost, chraň nás stále svou mocí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky