Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Hospodine, byl jsi milostivý své zemi; odpustils vinu svého lidu.
Byl jsi milostivý, Hospodine, své zemi, *
změnil jsi k dobru Jakubův úděl.
Odpustils vinu svého lidu, *
přikryl jsi všechny jeho hříchy.
Zadržels všechno své rozhořčení, *
uklidnil jsi žár svého hněvu.
Obnov nás, Bože, náš spasiteli, *
odlož svou nevoli proti nám!
Což se navěky budeš na nás zlobit, *
roztáhneš svůj hněv na všechna pokolení?
Což nám už nevrátíš život, *
aby se tvůj lid radoval v tobě?
Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství *
a dej nám svou spásu!
Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: *
jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté *
a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.
Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, *
aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.
Milosrdenství a věrnost se potkají, *
políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země, *
spravedlnost shlédne z nebe.
Hospodin též popřeje dobro *
a naše země vydá plody.
Spravedlnost bude ho předcházet *
a spása mu půjde v patách.
Ant. Hospodine, byl jsi milostivý své zemi; odpustils vinu svého lidu.
2. ant. Svou duší po tobě toužím v noci a zrána tě hledám svým srdcem.
Iz 26,1-4.7-9.12
Pevné město máme k spáse, *
(Pán) je opatřil hradbami a valem.
Otevřte brány, ať vejde spravedlivý národ, *
který střeží věrnost.
Jeho zásady jsou pevné, †
zachováš (mu) pokoj, *
neboť doufal v tebe.
Doufejte v Hospodina navždy, *
neboť Hospodin je skála navěky.
Stezka spravedlivého je přímá, *
spravedlivému rovnáš cestu.
Ano, čekáme na tebe, jak budeš soudit, Hospodine, *
tvé jméno a vzpomínka na tebe jsou touhou duše.
Svou duší po tobě toužím v noci, *
ale i v duchu tě hledám svým srdcem.
Až zazáří tvé rozsudky na zemi, *
naučí se spravedlnosti obyvatelé světa.
Hospodine, uděl nám pokoj, *
neboť i všechny naše skutky jsou tvým dílem.
Ant. Svou duší po tobě toužím v noci a zrána tě hledám svým srdcem.
3. ant. Bože, ukaž nám svou jasnou tvář.
Bože, buď milostiv a žehnej nám, *
ukaž nám svou jasnou tvář,
kéž se pozná na zemi, jak jednáš, *
kéž poznají všechny národy, jak zachraňuješ.
Ať tě, Bože, velebí národy, *
ať tě velebí kdekterý národ!
Nechť se lidé radují a jásají, †
že soudíš národy spravedlivě *
a lidi na zemi řídíš.
Ať tě, Bože, velebí národy, *
ať tě velebí kdekterý národ!
Země vydala svou úrodu, *
Bůh, náš Bůh, nám požehnal.
Kéž nám Bůh žehná, *
ať ho ctí všechny končiny země!
Ant. Bože, ukaž nám svou jasnou tvář.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jl 2,12-13
Obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne pouze šaty a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Neříkám ti, Petře, abys odpustil sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát, praví Pán.
PROSBY
Dobrořečme Kristu, že se nám dal jako chléb, který sestoupil z nebe, a obraťme se k němu s prosbou:
Kriste, jenž sytíš a léčíš duše, posilni nás.
Pane, učiň, ať přijímáním tvého těla a tvé krve
máme plnou účast na darech tvé velikonoční oběti.
Dej nám milost, abychom tvé slovo uchovávali v dobrém a poctivém srdci
a přinášeli užitek v trpělivosti.
Povzbuď nás k ochotné spolupráci na spravedlivém uspořádání světa,
aby se prostřednictvím tvé církve snáze šířilo poselství pokoje.
Zhřešili jsme, Pane, zhřešili jsme,
svou spasitelnou milostí zbav nás našich nepravostí.
Otče náš.
MODLITBA
Prosíme tě, Bože, provázej nás svou milostí a pomáhej nám, abychom ti oddaně sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky