4. srpen 2024

18. Neděle v mezidobí
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nic není bez hlasu,

Bůh slyší odevšad,

jak všechno stvoření

mu touží chválu vzdát.

Zrod písně nalezneš,

kde stojí svatý trůn,

tam harfa ladí se

a vzniká hudba strun.

Můj nástroj nezní sám,

hleď, já to jsem, jenž hraji,

a prsty Boží zas

mou duši rozechvívají.

Ta srdce, která jsou

tak tichá, jak chce Pán,

on rozechvívá rád,

až zvoní do všech stran.

V sluch Boží do nebes

nic nezní líbezněji,

než to, když v souzvuku

tvá ústa s duší znějí.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, můj Bože, velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm, aleluja.

Žalm 104 (103)
Chvála Boha, stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5,17)
I (1-12)

Veleb, duše má, Hospodina! *

Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!

Velebností a vznešeností ses oděl, *

světlem se halíš jako pláštěm.

Napjals nebesa jak stanovou plachtu, *

nad vodami jsi zbudoval své síně.

Z mraků si děláš svůj vůz, *

kráčíš na perutích větru.

Větry si volíš za své posly, *

za své služebníky plameny ohně.

Zemi jsi založil na jejích základech, *

nezakolísá na věčné věky.

Oceánem jsi ji přikryl jako šatem, *

nad horami stanuly vody.

Utekly před tvou hrozbou, *

zděsily se před rachotem tvého hromu.

Hory se zvedly, údolí klesla *

na místo, kterés jim určil.

Vymezil jsi hranici, kterou nesmějí přejít, *

aby znovu nepřikryly zemi.

Pramenům dáváš stékat v potoky, *

které plynou mezi horami.

Napájejí všechnu polní zvěř, *

divocí osli hasí svou žízeň.

Podél nich hnízdí nebeské ptactvo, *

ve větvích švitoří svou píseň.

Ant. Hospodine, můj Bože, velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm, aleluja.

2. ant. Hospodin dává chléb jako pokrm, i víno k radosti lidského srdce, aleluja.

II (13-23)

Ze svých komor zavlažuješ hory, *

země se sytí plody tvého díla.

Dáváš růst trávě pro dobytek, *

bylinám užitečným člověku,

aby dobýval ze země chléb *

i víno k radosti lidského srdce,

aby olejem rozjasnil tvář *

a chléb aby posílil srdce člověka.

Sytí se Hospodinovo stromoví, *

libanonské cedry, které zasadil.

Tam si ptáci stavějí hnízda, *

jedle jsou domovem čápům.

Vysoké hory kozorožcům, *

jezevcům jsou útulkem skály.

Měsíc jsi udělal, aby určoval čas, *

i slunce ví, kdy má zapadnout.

Když přivádíš tmu a nastává noc, *

potuluje se v ní kdejaké lesní zvíře.

Lvíčata řvou po kořisti *

a žádají od Boha svůj pokrm.

Když vychází slunce, stahují se *

a uléhají do svých doupat.

Tu vychází člověk ke svému dílu, *

ke své práci až do večera.

Ant. Hospodin dává chléb jako pokrm, i víno k radosti lidského srdce, aleluja.

3. ant. Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

III (24-35)

Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! †

Všechno jsi moudře učinil, *

země je plná tvého tvorstva.

Zde moře mohutné a široširé, †

v něm nespočetné hemžení *

živočichů drobných i velkých.

Po něm plují lodi *

i leviatan, jehož jsi stvořil, aby si v něm hrál.

Všichni čekají od tebe, *

že jim dáš obživu v pravý čas.

Ty jim dáváš, a oni sbírají, *

otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.

Děsí se, když skryješ svou tvář, †

hynou, když vezmeš jim život, *

a vracejí se do svého prachu.

Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, *

a obnovuješ tvář země.

Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, *

ať se Hospodin těší ze svého díla!

Když pohlédne na zemi, chvěje se, *

když se dotkne hor, dýmají.

Chci zpívat Hospodinu, pokud žiji, *

opěvovat chci svého Boha, dokud budu.

Kéž se mu líbí má píseň; *

má radost bude v Hospodinu.

Kéž na zemi vyhynou hříšníci, †

bezbožní ať už nejsou! *

Veleb, duše má, Hospodina!

Ant. Bůh viděl všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.

Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí,

a vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Amosa

1,1 – 2,3

Hrozby Boží spravedlnosti proti pohanům

Slova Amosa, jednoho z pastýřů v Tekoi. Vidění, která měl o Izraelovi v době judského krále Uzijáha a v době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova, dva roky před zemětřesením.

Řekl:

„Hospodin vydá řev ze Siónu,

z Jeruzaléma se ozve svým hlasem,

pastviny pastýřů budou naříkat,

uschne vrcholek Karmelu.“

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny Damašku

to neodvrátím:

za to, že branami ze železa rozdrtili Gilead,

sešlu na dům Chazaelův oheň

a pohltí paláce Benhadadovy.

Zlomím závoru Damašku,

zničím obyvatele z Bikat Avenu

a z Bet Edenu toho, který nosí žezlo,

aramejský lid pak půjde do zajetí v Kiru“

– praví Hospodin.

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny Gazy

to neodvrátím:

za to, že do jednoho odvedli zajatce

a vydali je Edomitům,

sešlu na hradbu Gazy oheň

a pohltí její paláce.

Zničím obyvatele z Ašdodu

a z Aškalonu toho, který nosí žezlo,

vztáhnu svou ruku proti Ekronu

a zahyne zbytek Filišťanů“

– praví Pán, Hospodin.

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny Tyru

to neodvrátím:

za to, že do jednoho vydali zajatce Edomitům,

nepamatovali na bratrskou smlouvu,

sešlu na hradbu Tyru oheň

a pohltí jeho paláce.“

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny Edomu

to neodvrátím:

za to, že mečem stíhal svého bratra,

porušil lásku k němu,

že navěky choval svůj hněv

a navždy živil svůj vztek,

sešlu oheň na Teman

a pohltí paláce Bosry.“

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny ammonských synů

to neodvrátím:

za to, že rozparovali těhotné (ženy) Gileadu,

aby rozšířili své území,

zapálím oheň na hradbě Rabbatu

a pohltí jeho paláce s válečným rykem v den bitvy

a s vichrem v den bouře.

Jejich král půjde do vyhnanství,

on a s ním jeho knížata“

– praví Hospodin.

Tak praví Hospodin:

„Pro tři a pro čtyři zločiny Moabu

to neodvrátím:

za to, že dal na vápno spálit

kosti edomského krále,

sešlu na Moaba oheň

a pohltí paláce Kerjotu,

Moab zemře za válečné vřavy,

za ryku a zvuku polnice.

Vyhubím v něm vladaře,

s ním zabiji všechna jeho knížata“

– praví Hospodin.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Žl 9,8.9; Am 1,2

Hospodin zasedne k soudu, podle práva bude soudit svět, * podle spravedlnosti vyřkne rozsudek nad národy.

Z Jeruzaléma zaburácí svým hlasem. * Podle.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu Barnabášova

(Cap. 1,1-8; 2,1-5: Funk 1,3-7)

Naděje života – počátek a konec naší víry

Buďte zdrávi v pokoji, synové a dcery, ve jménu našeho Pána, Ježíše Krista, který si nás zamiloval.

Velké a bohaté je ospravedlnění, kterého se vám dostalo od Boha; nadto se velmi raduji z vašeho dobrého a vynikajícího ducha. Tak velice je ve vás vštípena milost duchovních darů. Proto se ještě více raduji v naději na spásu, neboť ve vás opravdu vidím Ducha, jak je na vás vylit z bohatého pramene Páně. Mám radost z vytouženého shledání s vámi.

Jsem přesvědčen a uvědomuji si, že jsem mnohému porozuměl, když Pán byl se mnou na cestě spravedlnosti; já nemohu jinak než vás milovat víc než svůj život; neboť ve vás přebývá velká víra a láska a naděje v jeho život. Uvažoval jsem takto: když se snažím předat vám něco z toho, co jsem obdržel, bude mi přičteno k odměně, že pomáhám takovým duchům. Rozhodl jsem se krátce vám napsat, abyste svou vírou získali i dokonalé poznání.

Tři jsou Pánova ustanovení: naděje života – počátek a konec naší víry; spravedlnost – počátek a konec soudu; láska ve veselosti a radost – svědectví pro skutky spravedlnosti. Pán nás skrze proroky seznámil s věcmi minulými a dal nám okusit závdavek věcí budoucích. Když vidíme, jak se to podle jeho slov postupně uskutečňuje, musíme s tím bohatšími a důstojnějšími dary přistupovat k oltáři. Já vám však – ne jako učitel, ale jako jeden z vás – aspoň něco vyložím, abyste se tím potěšili už v tomto čase.

Protože doba je zlá a Protivník je mocný, musíme se mít na pozoru a dbát na ustanovení Páně. Pomocníky naší víry jsou bázeň a vytrvalost, našimi spolubojovníky trpělivost a zdrženlivost. Pokud jsou tyto neporušené a zůstávají zaměřené na Pána, radují se spolu s nimi moudrost a chápání, vědění a poznání.

Skrze všechny proroky nám totiž zjevil, že nepotřebuje oběti, ani celopaly, ani dary. Je psáno: Nač je mi množství vašich obětí? – praví Hospodin. Už mám dost žertev beranů a tuku krmných telat; v krvi býčků a kozlů nemám zalíbení. Nechci, abyste se mi chodili ukazovat. Kdo to od vás žádal, abyste vyšlapávali má nádvoří? Nenoste už nicotné oběti; kadidlo je mi odporné, vaše novoluní a soboty nesnáším.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Gal 2,16; Gn 15,6

Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista. * Přijali jsme víru, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé.

Abrahám uvěřil Hospodinu, a ten ho za to uznal za spravedlivého. * Přijali.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky