24. prosinec 2024

Úterý, doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj

a znovu naplň naši hruď:

Ty pojíš Otce se Synem –

i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit

rač k Božím chválám roznítit

a rozdmýchej v nás lásky žár,

by oheň náš i bližní hřál.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

V čas, kdy jen strasti k srdci lnou

a vzrůstá smutku změť,

modlitbu jednu kouzelnou

čtu v hloubi nazpaměť.

Já cítím blaho, sílu, jas

slov živých, souzvučných,

ta nesrozumitelná z krás

mi svatě dýchá v nich.

Je balvan z duše svržený,

pochyby prchly z cest,

já věřím, pláču v ony dny,

mně lehko, lehko jest.

ŽALMY

Ant. Proroci předpovídali, že se Spasitel narodí z Panny Marie.

Žalm 119 (118), 137-144
XVIII (Sade)

Jsi spravedlivý, Hospodine, *

a správné je tvé rozhodnutí.

Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *

s pevností svrchovanou.

Má horlivost mě stravuje, *

neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.

Dokonale se osvědčil tvůj výrok *

a tvůj služebník ho miluje.

Jsem maličký a v nevážnosti, *

nezapomínám však na tvá nařízení.

Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *

pevný je tvůj zákon.

Dostihly mě úzkost a útisk, *

tvé předpisy jsou mým potěšením.

Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *

pouč mě, abych mohl žíti.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)
I (2-9)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

II (10-19)

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Proroci předpovídali, že se Spasitel narodí z Panny Marie.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 4,2

V onen den se Hospodinův výhonek stane ozdobou a slávou, plod země bude ctí a chloubou těm, kteří se zachrání z Izraele.

Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,

a všichni králové země tvou slávu.

Modleme se.

Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky