1. květen 2024

Středa, doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

U Beránkovy hostiny

oděni rouchy bílými,

když Rudým mořem přešli jsme,

vladaři Kristu zpívejme.

Když jeho tělem posvátným,

na kříži obětovaným,

se sytíme a pijeme

jeho krev, v Bohu žijeme.

Chráněni tímto pokrmem

před smrtonosným andělem,

svrhli jsme z beder kruté jho

tyrana bezohledného.

Kristus je naší paschou teď,

on sám se vydal za oběť

a místo přesnic našim rtům

své tělo dává za pokrm.

Tys, nejčistější Oběti,

zlomila vládu podsvětí.

Z otroctví lid je vykoupen,

odměna žití kyne všem.

Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,

jde z pekel v slavném průvodu,

a brány nebes otevřev,

vládce tmy vleče v okovech.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Náš Pane, tys ten věčný král

a Syn, jenž trůní s Otcem svým,

Adama stvořils, by se stal

obrazu tvému podobným.

Když podvedl ho zrádnou lstí

ďábel, sok rodu lidského,

ty z čisté Panny přijal jsi

tvar i jho těla našeho.

Abys nás s Bohem usmířil,

jsi, Spasiteli, v těle žil,

abys nám mohl vodou křtu

smýt hřích a vrátit čistotu.

Ty z lásky k nám jsi vystoupil

na dřevo kříže potupné

a krví svou jsi zaplatil

za naši spásu výkupné.

Tys byl po zmrtvýchvstání svém

Otcovou slávou odměněn,

teď i my vírou žijeme,

že s tebou z mrtvých vstaneme.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

JEDEN z nás mnoha

prošel napříč všemi proudy pomíjení

a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.

Ojedinělá velikost

v osnově celého stvoření,

neopakovatelná.

Ten Přechod se jmenuje PASCHA –

mystérium:

běželi napřed do jeskyně,

kde chovali zvířata

jako v chlévě – a zdaleka

se sbíhali za hvězdou,

potom zas běželi k hrobu,

který se ukázal být prázdný

a naplněný světlem,

a nakonec kráčeli strmě vzhůru

z údolí od potoka Cedron

na kopec nad městem, kde Ho zabili.

– Všechny články řetězu vlastní smrti

(údolí, potok, úbočí, kopec

a konečně to místo) rozdělil –

a neodsouvá jen náhrobní kámen,

nýbrž celou tu zemi,

tím, že znemožňuje pole pomíjení,

ač se proud vody v potoce Cedron

nadále řítí dolů,

ač proud krve v lidském těle nadále míří

k smrti.

Dal v nich počátek místu narození

a místo života odhalil v každém člověku,

života, který přerůstá proud pomíjení,

života, který přerůstá smrt.

Nebo:

Ó šťastná noc a šťastný den

a hojné rozkoše pramen!

Ach, jak obveselujete

a k plesání vzbuzujete!

Aleluja!

Vidím, vidím, co se děje,

vykoupený svět se směje,

po temnotě slunce vyšlo,

všechno dobré s ním k nám přišlo.

Aleluja!

Krátká bolest, dlouhá radost,

krátký půst a dlouhá slavnost,

právě tak je Veliká noc,

šťastná, slavná, radostná noc.

Aleluja!

ŽALMY

1. ant. Bůh povýšil Ježíše po své pravici jako vůdce a spasitele, aleluja.

Žalm 27 (26)
Neochvějná důvěra v Boha
I (1-6)
Hle – Boží stan mezi lidmi. (Zj 21,3)

Hospodin je mé světlo a má spása, *

koho bych se bál?

Hospodin je záštita mého života, *

před kým bych se třásl?

Když na mě útočí zločinci, aby hryzli mé tělo, *

moji protivníci a nepřátelé klopýtají a klesají.

I když se proti mně utáboří vojsko, nevyděsí se mé srdce, *

když proti mně vypukne válka, jsem pln důvěry.

Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím: *

abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života,

abych požíval Hospodinovy něhy *

a patřil na jeho chrám.

Neboť v den neštěstí skryje mě ve svém stánku, †

v úkrytu svého stanu mě schová, *

na skálu zdvihne.

Nyní se zdvihá má hlava *

proti nepřátelům, kteří mě obkličují,

oběti chvály mu přinesu v jeho stanu, *

budu zpívat a hrát Hospodinu.

Ant. Bůh povýšil Ježíše po své pravici jako vůdce a spasitele, aleluja.

2. ant. Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých, aleluja.

II (7-14)
Někteří vystoupili a lživě vypovídali proti Ježíšovi. (Mk 14,57)

Slyš, Hospodine, můj hlas, jak volám, *

smiluj se nade mnou, vyslyš mě!

Mé srdce k tobě mluví, má tvář tě hledá: *

Hospodine, hledám tvou tvář.

Neskrývej svou tvář přede mnou, *

v hněvu neodmítej svého služebníka!

Tys má pomoc, nezavrhuj mě, *

neopouštěj mě, Bože, můj spasiteli!

I kdyby mě otec s matkou opustili, *

Hospodin se mě ujme.

Pouč mě, Hospodine, o své cestě, *

veď mě po rovné stezce navzdory mým nepřátelům!

Nevydávej mě choutkám mých protivníků, *

vždyť povstali proti mně křiví svědci a násilím proti mně soptí.

Věřím, že uvidím blaho od Hospodina *

v zemi živých!

Důvěřuj v Hospodina, buď silný, *

ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!

Ant. Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých, aleluja.

3. ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 7,24-27

Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.

Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to, aleluja.

PROSBY

Kristus vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově. Prosme ho pokorně:

Kriste, vyslyš nás.

Pane, pamatuj na všechny, kdo se zcela věnují tvé službě,

aby svým životem dávali tvému lidu dobrý příklad.

Dej těm, kdo vládnou národům, smysl pro spravedlnost a ducha pokoje,

aby všichni lidé žili ve svornosti a míru.

Požehnej zemskou úrodu,

aby nikdo netrpěl nouzí.

Kriste Spasiteli, tys přinesl světu světlo a všechno tvorstvo jsi zachránil z poroby porušení,

dej, ať tvé světlo svítí také našim zemřelým.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ty miluješ nevinnost a znovu ji dáváš těm, kdo se k tobě kajícně navracejí; obrať k sobě naše srdce, a když jsi nás vysvobodil z temnot nevěry, dej, ať nikdy neopustíme světlo tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky