Modlitba v poledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
ŽALMY
Ant. Maria uchovávala v srdci všechno, co vyprávěli pastýři, a rozvažovala o tom.
Kéž k tobě přijde mé volání, Hospodine, *
pouč mě podle svého slova!
Má úpěnlivá prosba ať k tobě dojde, *
vysvoboď mě podle svého slibu!
Ať oplývají rty mé chvalozpěvem, *
žes mě naučil svým příkazům.
Ať můj jazyk opěvuje tvůj výrok, *
neboť všechny tvé předpisy jsou spravedlivé.
Kéž mi pomůže tvá ruka, *
vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.
Toužím po tvé spáse, Hospodine, *
a tvůj zákon je mým potěšením.
Kéž jsem živ, abych tě chválil, *
a tvá rozhodnutí ať mi pomáhají!
Bloudím jako ztracená ovce, hledej svého služebníka, *
neboť na tvé předpisy jsem nezapomněl.
Srdce mi překypuje radostnými slovy, †
přednáším králi svou báseň, *
rydlem zručného písaře je můj jazyk.
Krásou vynikáš nad lidské syny, †
půvab se rozlévá po tvých rtech, *
proto ti Bůh požehnal navěky.
Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, *
svou nádherou a vznešeností!
Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, *
ať tě proslaví tvá pravice!
Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, *
odvaha králových nepřátel klesá.
Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, *
žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, †
proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal *
olejem radosti před tvými druhy.
Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, †
blaží tě zvuk strunných nástrojů *
v paláci ze slonové kosti.
Vstříc ti vycházejí dcery králů, *
po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.
Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, *
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
Sám král touží po tvé kráse: *
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
Tyrský lid přichází s dary, *
velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
V plné kráse vstupuje královská dcera, *
její šat je protkán zlatem.
V barevném rouchu ji vedou ke králi, *
za ní ti přivádějí panny, její družky.
Provázeny radostným jásotem *
vstupují v královský palác.
Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, *
ustanovíš je za knížata po celé zemi.
Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, *
proto tě národy oslaví na věčné věky.
Ant. Maria uchovávala v srdci všechno, co vyprávěli pastýři, a rozvažovala o tom.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Pláč 2,11
Od slz mi chřadnou oči, v mých útrobách to vře; hyne dítě i kojenec na prostranstvích města.
Spravedliví žijí navěky,
dosáhli věčné odměny v nebi.
Modleme se.
Bože, tys poslal na svět svého Syna, a svaté děti betlémské, i když ještě neuměly mluvit, přece svědčily o jeho příchodu svou mučednickou smrtí; dej, ať my, kteří svou víru ústy vyznáváme, podle ní také žijeme. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky