15. říjen 2024

Sv. Terezie od Ježíše,
panny a učitelky církve

památka

Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo 14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů. Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů v 17. století.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Nedejme se k spánku svésti,

bděme pod korouhví kříže,

jděme v boj za pravé štěstí

každým krokem k nebi blíže.

K nebi vede cesta jistá,

těm, kdo prací každodenní

následují věrně Krista

v zápase a utrpení.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

Sotva tušil vladař světský

při svém krutém rozsouzení,

že je Ježíš Nazaretský

všeho světa vykoupení.

Statečně náš Pán šel k cíli,

šel až na smrt naší vinou.

Jeho bychom opustili,

kdybychom šli cestou jinou.

Nesme kříž svůj, mějme víru,

že nám pomůže jej nésti.

V časném světě není míru,

nedejme se k spánku svésti.

ŽALMY

1. ant. Chci tě, Hospodine, chválit celým svým životem, chci se ubírat cestou bezúhonnou.

Žalm 101 (100)
Zásady dobrého vladaře
Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14,15)

O dobrotivosti a spravedlnosti chci zpívat, *

tobě, Hospodine, chci zahrát.

Chci se ubírat cestou bezúhonnou, *

kdy ke mně přijdeš?

Chci kráčet v nevinnosti srdce *

ve svém domě.

Nepostavím si před oči *

nic hanebného.

Nenávidím toho, kdo jedná zvráceně: *

ke mně se nepřidruží.

Příčí se mi zkažené srdce, *

nechci znát nic zlého.

Kdo svého bližního v skrytu pomlouvá, *

toho zahubím.

Pyšného očima a nadutého srdcem, *

toho nesnesu.

Svým zrakem budu hledat věrné v zemi, *

aby přebývali se mnou.

Kdo kráčí životem bezúhonně, *

ten mi bude sloužit.

Nebude bydlet v mém domě, *

kdo jedná lstivě.

Kdo mluví lživě, *

před mýma očima neobstojí.

Denně chci hubit všechny bezbožníky v zemi, *

abych vyplenil z Hospodinova města všechny pachatele nepravosti.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Chci tě, Hospodine, chválit celým svým životem, chci se ubírat cestou bezúhonnou.

2. ant. Nevzdaluj od nás, Pane, své milosrdenství.

Kantikum
Azariášova modlitba v ohnivé peci

Dan 3,26-27a.29.34-41

Obraťte se a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. (Sk 3,19)

Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců, *

a chvályhodné a velebené je tvé jméno navěky.

Neboť jsi spravedlivý ve všem, *

co jsi nám učinil.

Zhřešili jsme, †

špatně jsme jednali, když jsme od tebe odpadli, *

chybili jsme ve všem.

Nevzdávej se nás navždy pro své jméno! *

Neruš svoji smlouvu,

nevzdaluj od nás své milosrdenství *

pro Abraháma, svého miláčka, pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého,

jimž jsi slíbil, že jejich potomstvo rozmnožíš *

jako hvězdy nebes, jako písek na mořském břehu.

Ach, Pane, malými jsme se stali před všemi národy, *

pokořeni jsme dnes na celé zemi kvůli svým hříchům!

Nemáme v tento čas ani hlavu, ani proroka, ani vůdce. *

Není celopal, žertva, nekrvavá oběť, ani kadidlo,

nemáme místo, kam bychom přinesli před tebe své prvotiny *

a nalezli milosrdenství.

Přijmi nás aspoň pro zkroušenou mysl, *

pokoru ducha!

Jako celopal beranů a býků, *

jako desetitisíce tučných beránků,

tak ať je dnes před tebou naše oběť, †

ať se ti líbí, že tě zcela následujeme, *

aby nebyli zklamáni ti, kteří doufají v tebe.

Celým srdcem tě nyní následujeme, *

bojíme se tě a hledáme tvou tvář.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Nevzdaluj od nás, Pane, své milosrdenství.

3. ant. Bože, zazpívám ti novou píseň.

Žalm 144 (143), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj
Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. (Flp 4,13)

Veleben buď Hospodin, má Skála, *

on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.

On je mé milosrdenství, mé útočiště, *

má pevnost a můj zachránce,

můj štít a můj útulek, *

on mi podmaňuje národy.

Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *

co je smrtelník, že na něho myslíš?

Člověk se podobá vánku, *

jeho dny stínu, který přechází.

Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *

dotkni se hor, a budou dýmat.

Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *

vystřel své šípy a poděs je!

Vztáhni svou ruku z výšin, *

vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,

jejich ústa mluví lež *

a pravice přísahá křivě.

Bože, novou píseň ti zazpívám, *

na harfě s desíti strunami ti zahraji;

tobě, jenž dáváš králům vítězství, *

který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bože, zazpívám ti novou píseň.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pís 8,7

Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Slyš, Hospodine, můj hlas, * hledám tvou tvář.

Slyš, Hospodine, můj hlas, * hledám tvou tvář.

Mé srdce k tobě mluví,

hledám tvou tvář.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Slyš, Hospodine, můj hlas, * hledám tvou tvář.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Prozíravá panna dala své srdce Kristu, a nyní září v zástupu svatých jako slunce.

PROSBY

Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,

nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,

pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,

na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,

dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Ježíši, koruno panen, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala církvi cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky