Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Pane žní a nepožatých polí,
Pane stád a ovcí ztracených,
ve všech dobách pastýře si volíš,
sám se světu dáváš poznat v nich.
Kriste z večeřadla, Kriste z kříže,
přijmi dík i prosby za pastýře.
Ne vy mne, já vybral si vás, bratři,
nechávám vás mezi vlky jít,
jsem však s vámi, srdce mé vám patří,
dávám víc, než svět vám může vzít.
Kriste z večeřadla, Kriste z kříže,
přijmi dík i prosby za pastýře.
ŽALMY
1. ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *
přichází náš Bůh a nemlčí.
Před ním sžírající oheň *
kolem něho zuří bouře.
Shůry volá k nebesům i k zemi, *
hodlá soudit svůj lid:
„Shromážděte mi mé svaté, *
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *
že sám Bůh je soudcem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.
2. ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, budu mluvit, †
Izraeli, proti tobě budu svědčit, *
já jsem Bůh, tvůj Bůh!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.
Nemusím brát býka z tvého chléva *
ani kozly z tvých ohrad.
Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *
a na svých horách mám zvířat na tisíce.
Znám všechny ptáky na nebi, *
mé je vše, co se hemží na poli.
Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *
vždyť můj je svět se vším, co ho plní!
Copak požívám maso z býků *
či piji kozlí krev?
Přinášej Bohu oběť chvály *
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení, *
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.
3. ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Ale hříšníkovi Bůh praví: †
„Proč odříkáváš má přikázání *
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň *
a má slova házíš za sebe?
Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *
a s cizoložníky jsi míval účast.
Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *
a tvůj jazyk osnoval úskok.
Bavil ses pomlouváním svého bratra, *
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †
Myslil jsi, že jsem jako ty? *
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!
Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *
Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!
Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *
kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.
Nepřestáváme se za vás modlit,
abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
3,1-18
Povzbuzení a rady
Bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou, jak je tomu i u vás, a abychom byli osvobozeni od lidí zvrácených a zlých, neboť věřit není dáno všem. Ale Pán je věrný: on vás bude sílit a chránit od zlého.
Spoléháme na vás, že s (pomocí) Páně děláte a budete dělat, co vám nařizujeme. A Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.
Bratři, přikazujeme vám jménem Pána Ježíše Krista: straňte se každého bratra, který žije nespořádaně, a ne podle zásad, které jste od nás přijali. Víte sami, jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo. Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo, ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už tehdy, když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ A teď slyšíme, že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi, do kterých jim nic není. Takovým (lidem) důrazně přikazujeme (mocí, kterou máme) od Pána Ježíše Krista, aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
A vy, bratři, se nenechte od konání dobrých skutků odradit únavou. Kdyby však někdo nechtěl poslechnout našich pokynů (obsažených) v tomto listě, na toho si dávejte pozor a nestýkejte se s ním, aby se zastyděl. Ale nepovažujte ho za nepřítele, nýbrž napomeňte ho jako bratra.
Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a každým způsobem. Pán buď s vámi se všemi.
Já, Pavel, (jsem napsal) pozdrav vlastní rukou. Tak označuji každý svůj list, tak píšu. Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi se všemi!
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Sol 2,13; Ef 1,13
Když jste uslyšeli Boží slovo, * vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
Přijali jste slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse. * Vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dekretu 2. vatikánského sněmu o misijní činnosti církve
(Ad gentes, n. 23-24)
Je třeba s důvěrou oznamovat tajemství Krista
Ačkoli na každého Kristova učedníka připadá příslušný díl závazku šířit víru, Kristus Pán vždy povolává z řad učedníků ty, které sám chce, aby byli s ním a aby je posílal kázat národům.
Proto skrze Ducha Svatého, který ke společnému prospěchu rozděluje zvláštní dary, jak sám chce, vnuká do srdce jednotlivců misionářské povolání. Současně v církvi uvádí v život instituty, které na sebe berou úkol hlásat evangelium – úkol náležející celé církvi – jako svou vlastní povinnost.
Znamení zvláštního povolání je vidět na těch, kdo jsou obdařeni potřebným přirozeným založením, mají žádoucí vlohy a nadání a také jsou ochotni věnovat se misijnímu dílu. Mohou to být domácí nebo zahraniční kněží, řeholníci i laici. Posláni právoplatnou autoritou jdou s vírou a poslušností za těmi, kdo jsou daleko od Krista. Jsou odděleni k dílu, k němuž byli povoláni jako služebníci evangelia, aby se pohané stali milou obětí, posvěcenou od Ducha Svatého.
Na Boží volání má člověk odpovědět tak, že nedá na to, k čemu radí tělo a krev, ale zcela se zasvětí dílu evangelia. Tuto odpověď však je schopen dát, jen když ho povzbudí a posílí Duch Svatý.
Kdo je posílán, vstupuje do šlépějí života a poslání toho, který se sám sebe zřekl a vzal na sebe přirozenost služebníka. Má tedy být rozhodnut po celý život vytrvat ve svém povolání, vzdát se sebe a všeho, co bylo do té doby jeho, a všem se stát vším.
Když hlásá evangelium mezi pohanskými národy, ať je s důvěrou seznamuje s tajemstvím Krista, kterého zastupuje. V něm ať má odvahu mluvit, jak je třeba, a ať se nestydí za pohoršení kříže.
Ať jde ve stopách svého Mistra, tichého a pokorného srdcem, a zjevně ukazuje, že jeho jho netlačí a břemeno netíží.
Životem opravdu podle evangelia, velkou trpělivostí, velkodušností, dobrotou a upřímnou láskou ať vydává svému Pánu svědectví, bude-li třeba až k prolití krve.
Bude si vyprošovat od Boha sílu a statečnost, a pak pozná ze zkušenosti, že ve velikém soužení i v největší chudobě lze oplývat radostí.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
1 Kor 9,16.22
Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost. * Běda, kdybych evangelium nehlásal.
Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. * Běda, kdybych evangelium nehlásal.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys poslal svatého biskupa Ansgara, aby hlásal evangelium skandinávským národům; na jeho přímluvu uchovej světlo své pravdy i nám a dnešnímu světu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky