5. srpen 2024

Posvěcení římské baziliky Panny Marie
nezávazná památka

Bazilika Santa Maria Maggiore v Římě je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších mariánských kostelů na Západě. Dřívější název „Panny Marie Sněžné“ má původ v legendárním vyprávění, že místo, kde měl být kostel postaven, se v srpnu pokrylo sněhem. Baziliku zbudovanou papežem Liberiem (352-366) přestavěl Sixtus III. (432-440) jako památku na koncil v Efesu (431), kde byl pro Pannu Marii výslovně potvrzen titul Matka Boží. Hadrián II. zde (867) v přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ty slavná panno panen všech,

my zpíváme ti chvalozpěv.

Božího Syna matkou jsi,

čistá a plná milostí.

Co Eva hříchem ztratila,

tvá věrnost nám zas vrátila

a lidé z ráje vyhnaní

jsou v domov lásky pozváni.

Jsi brána Krále slavného,

dvůr plný světla rajského,

za podíl na své záchraně

Marii Panně děkujme.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

Otci i Duchu v říši hvězd

na věčné věky budiž čest. Amen.

Nebo:

Do srdce tvého

jak do přehrady milosrdenství

svůj žal a úzkost vhazujeme

na ruce tvé jak na kotvy

naděje zavěšujeme poslední

ve chvílích nejtěžších

Panno věrná

Z tvých očí

Potěšení zarmoucených

sílu svou v žízni popíjíme

a radujeme se z nalezených cest

jež bolestný tvůj meč

klestil nám v houští bezradnosti

Před vpádem nepřátel

ať už jsou v nás či ve světě

do tebe se zavíráme

Věži Davidova

a před potopu nenávisti

hladiny oceánů zvedající

svět celý v sobě skryj

Archo úmluvy

Vůni, jež vábí nás ze všech stran

podivným magnetem milosti

usměrni

Růže tajemná

a podobu svou nám zjev

a podobu naši nám ukaž

v tobě

Zrcadlo spravedlnosti

Až půjdem okolo

a kladivem neodbytnosti své

prosbami na tebe zaklepem

Dome zlatý

nakloň se k nám

a polibkem pokoje

Uzdravení nemocných

malomocenství naše uzdrav

K tobě až přijdem naposled

poděkovat

jak do chrámu Šalomounova

a darem tělo s duší přinesem

ujmi se nás

a klíčem lásky mateřské

nebe nám otevři

Bráno nebeská

Nebo:

Bože v Trojici jediný,

z tebe vyšlo Slovo odvěké,

jež skrze Ducha Svatého

v Marii se stalo člověkem.

Dík za dar Matky Kristovy,

která i naší matkou je,

je radost rodu lidského,

církev ji zná a miluje.

Velebí naše duše Pána

i tebe, Maria, panenská Matko,

ty jsi po Kristu nejkrásnější

a vzácnější nad všechno zlato.

Andělský pozdrav „Milostiplná“

šeptáme v úžasu vždy znova,

zatímco ty nemluvíš slovy,

leč mateřstvím: Jsi Matkou Slova.

Ty jsi největší ženou Ducha

a lidství nejzralejší květ,

i náš duch raduje se s tebou,

dcero církve a sestro všech.

Jsi v Nazaretě s andělem,

v Betlémě se svým dítětem,

při prvním divu v Káni jsi,

pod křížem dovršuješ mateřství.

V tobě Bůh zjevil nové rysy

své lásky lidem darované,

lásky mateřské, sesterské

i dosud nepojmenované.

Chceme ji hledat, objevit,

nalézat v nové podobě,

Matko a Panno, dcero, sestro,

v svém rozjímání o tobě.

V poslušnosti a pokoře,

v čistotě, sebezapření,

chcem vtisknout světu rozměr tvůj,

daný v počátku stvoření.

Trojjedinému Bohu kéž

říkáme zas a zase

s tebou, Maria, v každý čas

své Fiat, Amen, staň se!

Nebo:

Stále jsi s námi, Ty, sluncem oděná

Na naší cestě hřbitovní

Jsi začátkem i koncem. Jsi světlem, kde je tma

Slza na ruce vraždění

Jsi výš nad krásu květu o Tvé podobě

Jsi níž než vězeň v cele

Jsi v křídlech písně o Tobě

Jsi dítětem v modlitbě neumělé

Jsi pevnou tvrzí válečného zděšení

Sama, a dravec odešel

V kamenech valených na nás Jsi ztišení

Jsi lípa za bzukotu včel

Pastýřka ovcí jsi, znáš práci hospodáře

a v duších dětí budíš dobro, ničíš zlo

Rodičko mlčení, Jsi stále tichá záře

V naše sedmibolestno

Sodomou vedeš ven

Od plének Domku až po Golgotu

Ty neopouštíš nás

V kapličkách polních cest Jsi růžencem

Když v našem vydechnutí posledním

své Ave ukládáš.

Nebo:

Maria bez poskvrny počatá,

Žena, jen žena, ale ta,

která svou mocí i přítomností

je větší než z bohyň minulosti

Kterákoli se zdála či snila, – jež

Tu jedinou práci má na práci, než

Veškerou slávu Boží propustit,

Tu slávu, která rozhodla se jít

Jen skrze ni a z ní se rozlévat

Ven a jiné cesty nehledat.

Že spjati a svázáni jsme, dím,

Kolem a kolem milosrdenstvím

Jakoby vzduchem; a tím spíš

je totéž Maria, po jménu výš.

Předivo předivné a šat divoucí

A přes náš hříšný globus se hrnoucí

Je ona, neboť Bůh vydal sám

Svou prozřetelnost jejím modlitbám.

Je víc než pouhá almužnice, ba

Je sama nejvýš sladká almužna

A lidstvu úradkem podílet se sluší

Na jejím životě jak životu na ovzduší…

… Ó buď jen, ty drahá, dím,

Matko, zcela mým ovzduším,

šťastnějším světem, v kterém bych

putoval a nepotkával hřích.

Kolem mne a nade mnou dli ty

Mým mrzkým očím v ústrety,

Ó sladké a širé nebe nad světy,

Mluv ke mně, sluchu se tkni,

O Boží lásce, ó vzduchu skutečný,

O prosbách, pokoře a pokání.

Světa mateční vzduchu divoucí,

Obejmi ach co ostrov plovoucí

mne, dítě své po tobě prahnoucí.

Nebo:

Buď pozdravena,

svatá Paní,

přesvatá Královno,

Matko Boží, Maria.

Buď pozdravena ty,

která jsi jeho palácem,

buď pozdravena,

která jsi jeho stanem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho příbytkem,

buď pozdravena,

která jsi jeho rouchem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho služebnicí.

Buď pozdravena,

která jsi jeho Matkou,

v níž všechna plnost milosti

a všechno dobro

bylo a stále je.

ŽALMY

1. ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Žalm 42 (41)
Touha po Bohu a jeho svatyni
Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22,17)

Jako laň prahne po vodách bystřin, *

tak prahne má duše po tobě, Bože!

Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *

kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *

když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“

Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †

jak jsem putovával v zástupu, *

jak jsem je vodíval k Božímu domu

s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *

ve svátečním průvodu.

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Rmoutím se uvnitř v duši, *

proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.

Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *

celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.

Za dne ať Hospodin dává svou milost, *

za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.

Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *

Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?

Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *

když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“

Proč se rmoutíš, má duše, *

a proč ve mně sténáš?

Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *

svého spasitele a svého Boha.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

2. ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém

Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)

Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17,3)

Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *

shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.

Zdvihni svou ruku na cizí národy, *

aby viděli tvou moc.

Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *

tak ukaž nám svou moc na nich,

aby tě poznali, jako víme my, *

že není boha kromě tebe, Pane.

Obnov divy a opakuj zázraky, *

posilni ruku a pravé rámě.

Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *

a vezmi si je v dědictví jako kdysi.

Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *

nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.

Slituj se nad svým svatým městem, *

nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.

Naplň Sión svou velebností *

a svatý chrám svou slávou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.

3. ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Iz 61,10

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Učinil si v ní svůj příbytek;

od věků měl s ní své plány.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka, ohlašující den spásy,

veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, věčné slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,

vysvoboď nás z porušení hříchu.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,

na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,

dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nebo:

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,

dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Náš vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,

učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,

veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,

pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,

postav v den soudu po své pravici i nás.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky svého Syna, a zachraň nás. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky