× Dnes Téma 
↑ nahoru Uspořádání Informace Ke stažení
⚟ doleva

© Juraj Vidéky

14. prosinec 2025

Třetí Neděle adventní
3. týden žaltáře

↓ dolů

Modlitba se čtením
(zobrazit rubriky)

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

(použít hymny k volnému výběru)

Věrná duše, radostně

máš Krále přijmouti,

srdce jemu poddati,

co starého, vše obnoviti

a na jeho příchod čekati

a s nadějí vstříc jemu jíti.

Neb on rychle pospíchá

svůj lid navštíviti,

pokoj s sebou přinésti,

zarmoucené obveseliti,

z moci hříchů vysvoboditi,

příbytek svůj u nás najíti.

V světle choďme, nebluďme,

ke Kristu se znejme

a v pravdě jemu služme,

s toužebným hlasem ho žádejme,

aby ráčil nás navštíviti,

svou milostí obohatiti.

Bychom v ní zde společně

vždycky přebývali,

do konce setrvali,

navěky v nebi kralovali,

dej nám to, Kriste přežádoucí,

ó Králi, Pane všemohoucí.

ŽALMY

(zobrazit Sláva Otci)

1. ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.

Žalm 145 (144)
Chvála Boží velikosti
Svatý jsi, (Bože,) ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16,5)
I (1-9)

1Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *

budu velebit tvé jméno po všechny věky.

2Každý den tě budu velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

3Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *

jeho velikost je nevýstižná.

4Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *

a oznamuje tvoji moc.

5Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *

rozmlouvají o tvých divech.

6Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *

hovoří o tvé nesmírnosti.

7Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *

jásají nad tvou spravedlností.

8Milosrdný a milostivý je Hospodin, *

shovívavý a plný lásky.

9Dobrotivý je Hospodin ke všem *

a soucit má se všemi svými tvory.

Ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.

2. ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.

II (10-13a)

10Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *

a tvoji zbožní ať tě velebí!

11Ať vypravují o slávě tvého království, *

ať mluví o tvé síle,

12aby poučili lidi o tvé moci, *

o slávě tvé vznešené říše.

13aTvé království je království všech věků *

a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.

3. ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.

III (13b-21)

13bVěrný je Hospodin ve všech svých slibech *

a svatý ve všech svých činech.

14Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *

a pozvedá všechny sklíčené.

15Oči všech doufají v tebe *

a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

16Otvíráš svou ruku *

a sytíš vše živé s laskavostí.

17Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *

a svatý ve všech svých činech.

18Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *

všem, kdo ho vzývají upřímně.

19Vyplní vůli svých ctitelů, *

slyší jejich volání a zachrání je.

20Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *

a všechny bezbožníky zničí.

21Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *

vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.

Vzpřimte se a zdvihněte hlavu,

protože se blíží vaše vykoupení.

(skrýt plné znění krátkých zpěvů)

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

29,13-24

Oznámení Božího soudu

Hospodin řekl:

29,13„Protože se tento lid (ke mně) blíží svými ústy

a (jen) svými rty mě ctí,

ale své srdce ode mě vzdaluje,

takže jeho úcta ke mně

je (jenom) naučené lidské přikázání,

14proto hle – podivuhodně budu jednat s tímto lidem,

vzbudí to úžasný podiv:

zmizí moudrost jeho mudrců

a chytrost jeho chytráků se skryje.“

15Běda těm, kdo své plány

hluboko skrývají před Hospodinem;

ve tmě konají své činy a říkají:

„Kdo nás vidí a kdo o nás ví?“

16Jak zpozdilé je vaše myšlení!

Copak se může hlína rovnat hrnčíři,

že by dílo řeklo o svém tvůrci:

„On mě neudělal“?

A nádoba by řekla o tom, kdo ji uhnětl:

„On to neumí“?

17Zanedlouho, zakrátko se změní Libanon v zahradu

a zahrada se bude pokládat za les.

18V ten den hluší uslyší slova knihy,

z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých,

19pokorní se rozveselí v Hospodinu

a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.

20Neboť veta je po násilníku,

posměvač vzal za své,

zničeni jsou všichni, kdo jsou připraveni pro nepravost,

21kdo v právní při obviňovali lidi,

soudcům v bráně kladli léčky

a nicotnými důkazy sráželi spravedlivého.

22Proto Hospodin, který vykoupil Abraháma,

tak praví o Jakubově domě:

„Nebude se už hanbit Jakub,

nezbledne už (strachem) jeho tvář!

23Ale když uvidí ve svém středu dílo mých rukou,

budou ctít mé jméno,

budou ctít Jakubova Svatého

a budou se bát Izraelova Boha.

24Bloudící dostanou rozum

a buřiči přijmou poučení.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Iz 29,18.19; srov. Mt 11,4.5

V ten den hluší uslyší slova knihy, z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých, * a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.

Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, chudým se hlásá radostná zvěst. * A nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Augustina, biskupa

(Sermo 293,3: PL 38,1328-1329)

Jan byl hlasem, Kristus Slovem

Jan byl hlas, Pán však na počátku byl Slovo.1 Jan hlasem ve vymezeném čase, Kristus Slovem, od počátku věčným.

Odstraň slovo, a čím bude hlas? Kde se nic nevyjadřuje, jde o prázdný hluk. Hlas bez slova buší do uší, srdce však nevzdělá.

Podívejme se, v jakém pořádku se ty věci dějí, při vzdělávání našeho srdce. Uvažuji-li, co řeknu, již je v mém srdci slovo; chci-li ovšem k tobě mluvit, hledám způsob, jakým by proniklo k tvému srdci to, co je již v mém.

Hledám tedy způsob, jakým by se k tobě dostalo a ve tvém srdci usídlilo slovo, které v mém srdci již je. Použiji k tomu hlasu a tímto hlasem k tobě mluvím. Zvuk hlasu přenáší k tobě smysl slova. Když zvuk hlasu přenesl k tobě smysl slova, zvuk sice pomine, avšak slovo, které k tobě přenesl, je již ve tvém srdci, aniž přitom opustilo moje.

Nezdá se ti tedy, že sám zvuk, když k tobě přenesl slovo, říká: On musí růst a já pak se menšit?2 Zvuk hlasu zazněl, aby vykonal svou službu, a zmizel, jako by říkal: Tak je má radost dovršena.3 Podržme slovo, neztraťme slovo zrozené v samém nitru.

Chceš vidět pomíjivý hlas a trvale zůstávající božství Slova? Kde je dnes Janův křest? Posloužil a odešel. Nyní se slaví křest Kristův. Všichni věříme v Krista, doufáme, že nás Kristus spasí: tím zněl hlas.

Poněvadž pak je nesnadné rozlišit slovo od hlasu, byl i Jan považován za Krista. Hlas byl považován za slovo. Přiznal však, že je hlas, aby neublížil slovu. Nejsem Kristus, říká, ani Eliáš ani prorok. Zeptali se ho: Kdo tedy jsi? A on odpověděl: Jsem hlas volajícího na poušti, připravte cestu Pánu.4 Hlas volajícího na poušti, hlas, který přerušil ticho. Připravte cestu Pánu; jako by říkal: Proto zní můj hlas, abych jej uvedl do srdcí. Avšak kam jej zavedu, tam se neuvolí vejít, nepřipravíte-li cestu.

Co znamená Připravte cestu, ne-li správně proste? Co znamená Připravte cestu, ne-li smýšlejte s pokorou? Z Jana si vezměte příklad. Považují jej za Krista, on odpovídá, že není tím, za koho jej považují, a nezneužívá cizího omylu pro nějaké vlastní zpupné vyvyšování.

Kdyby byl řekl: Já jsem Kristus, jak velice snadno by tomu byli uvěřili, když jej za Krista považovali ještě před tím, než by to byl řekl. Neřekl to; rozpoznal se, odlišil se, pokořil se.

Viděl, kde ho čeká spása. Pochopil, že je svítilnou,5 a strachoval se, aby ji neuhasil vítr pýchy.

1 Jan 1,1. 2 Jan 3,30. 3 Jan 3,29. 4 Srov. Jan 1,20-23. 5 Srov. Jan 5,35.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan 3,30; 1,27; Mk 1,8

On musí růst, já však se menšit. Ten, který má přijít po mně, je přede mnou; * jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.

Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým. * Jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.

(zobrazit prodloužené slavení vigilie pro modlitbu se čtením)

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme (zobrazit)

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě: dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

(zobrazit zakončení)

↑ nahoru

Text © Česká biskupská konference, 2018

breviar.cz © 1999-2026 Juraj Vidéky