¹Kdo přebýváš v ochraně Nejvyššího, *

kdo dlíš ve stínu Všemocného,

²řekni Hospodinu: „Mé útočiště jsi a má tvrz, *

můj Bůh, v něhož doufám!“

³Neboť on tě vysvobodí z léčky ptáčníka, *

ze zhoubného moru.

⁴Ochrání tě svými perutěmi, †

uchýlíš se pod jeho křídla, *

štít a pavéza je věrnost jeho.

⁵Nemusíš se bát noční hrůzy, *

šípu létajícího ve dne,

⁶moru, který se plíží ve tmě, *

nákazy, jež pustoší o polednách.

⁷I když padne po tvém boku tisíc a po tvé pravici deset tisíc, *

k tobě se přece nepřiblíží.

⁸Svýma očima jen můžeš hledět, *

a spatříš odplatu bezbožníků.

⁹Neboť Hospodin je tvé útočiště: *

za ochranu zvolil sis Nejvyššího.

¹⁰Nepřihodí se ti nic zlého *

a útrapa se k tvému stanu nepřiblíží.

¹¹Vždyť svým andělům vydal o tobě příkaz, *

aby tě střežili na všech tvých cestách.

¹²Na svých rukou tě ponesou, *

abys nenarazil o kámen svou nohou.

¹³Po zmiji a hadu budeš kráčet, *

šlapat budeš po lvu i draku.

¹⁴„Vysvobodím ho, protože lne ke mně, *

ochráním ho, protože zná mé jméno.

¹⁵Vyslyším ho, až mě bude vzývat, †

budu při něm v tísni, *

zachráním ho a oslavím.

¹⁶Nasytím ho dlouhým věkem *

a ukáži mu svou spásu.“