Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
(použít hymny k volnému výběru)
Nuž, křesťané, radujte se,
vítejte svého Vítěze,
jenž vám kořist mnohou nese.
Pějme aleluja.
Vrací se Pán Kristus z boje,
a již uprostřed vás stoje,
přináší vám zvěst pokoje.
Pějme aleluja.
Mladí, staří, radujte se
a chvalte Krista vítěze.
Buď čest tobě, Boží Synu,
žes odvrátil vinu,
vyvedl ze smrti stínu.
Poslyšte, ó lidé milí,
k jakému Bůh míří cíli,
abychom spaseni byli.
Pějme aleluja.
Život aby navrátil nám,
který ztracen byl v ráji tam,
pramen jeho otevřel sám.
Pějme aleluja.
Poslal Syna jediného,
Beránka to nevinného,
pro vinné aby byl vydán,
od nich na smrt poslán,
a tak za hřích obětován.
Ó přesladký Ježíši náš,
život věčný v sobě ty máš
a svým věřícím jej vléváš.
Pějme aleluja.
Dej, ať i my vždy jsme tvoji,
posilni nás v každém boji,
mocí tvou ať duch náš stojí.
Pějme aleluja.
Od hříchů osvobozeni,
v spravedlnost uvedeni,
dej, ať vždycky s ochotností
žijem v tvé milosti,
pak nás přijmeš do radosti.
ŽALMY
(zobrazit Sláva Otci)1. ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. Aleluja. †
2Miluji tě, Hospodine, má sílo, *
3† Hospodine, má skálo, mé útočiště; zachránce můj!
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, *
můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!
4Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, *
a od svých nepřátel budu vysvobozen.
5Obklopil mě smrtící příboj, *
přepadly mě záhubné přívaly,
6ovinula mě osidla podsvětí, *
ohrozily mě léčky smrti.
7Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, *
k svému Bohu jsem volal o pomoc:
Ze své svatyně slyšel můj hlas, *
mé volání proniklo k jeho sluchu.
Ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. Aleluja.
2. ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád. Aleluja.
8Zachvěla se a zatřásla země, †
zakolísaly základy hor *
a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.
9Vystoupil kouř z jeho chřípí, †
sžírající oheň z jeho úst, *
žhavé uhlí od něho vzplálo.
10Nebesa sklonil a sestoupil, *
černý mrak byl pod jeho nohama.
11Jel na cherubu a letěl, *
nesl se na křídlech větru.
12Jako rouchem se temnotou oděl, *
zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.
13Bleskem v jeho dohledu *
vzplálo žhavé uhlí.
14Z nebe Hospodin zahřměl, *
Nejvyšší zaburácel svým hlasem.
15Vyslal své šípy a rozptýlil je, *
vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.
16Tu se ukázala dna oceánů, *
základy země byly obnaženy,
když Hospodin pohrozil, *
když zavanul dech jeho hněvu.
17Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, *
vyprostil mě ze spousty vod,
18vyrval mě mému mocnému nepříteli, *
těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.
19Přepadli mě v den pro mě osudný, *
ale Hospodin se mě zastal.
20Vyvedl mě na volné prostranství, *
vysvobodil mě, protože mě má rád.
Ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád. Aleluja.
3. ant. Hospodin je mé světlo a má spása. Aleluja.
21Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *
odměnil mě podle čistoty mých rukou.
22Vždyť jsem zachovával Hospodinovy cesty, *
nevzdálil jsem se hříchem od svého Boha.
23Neboť jsem míval na zřeteli všechny jeho příkazy, *
jeho nařízením jsem se nevyhýbal,
24ale byl jsem před ním bez úhony, *
uchoval jsem se bez viny.
25Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *
podle čistoty mých rukou, kterou vidí svýma očima.
26K dobrému člověku se chováš dobrotivě, *
s bezúhonným zacházíš láskyplně,
27s upřímným jednáš upřímně, *
s vychytralým však obezřetně.
28Neboť pokorný lid ty zachraňuješ, *
ale ponižuješ oči zpupných.
29Ano, ty Hospodine, zažehuješ mou svítilnu, *
mou temnotu ozařuješ, můj Bože!
30S tebou se vrhám na šiky nepřátel *
a hradby ztékám se svým Bohem.
Ant. Hospodin je mé světlo a má spása. Aleluja.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja,
když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.
(skrýt plné znění krátkých zpěvů)
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Nový Jeruzalém
(Já, Jan,) 1jsem viděl nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. 2A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. 3A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. 4On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo.“
5A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ 6Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo. 7To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. 8Ale zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. * On jim setře každou slzu z očí, aleluja.
Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * On jim setře každou slzu z očí, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
(vzít alternativní čtení pro modlitbu se čtením)Z listu Diognetovi
(Nn. 5-6: Funk 1,317-321)
Křesťané ve světě
Křesťané se od ostatních lidí neliší ani bydlištěm, ani mluvou, ani způsobem života. Nebydlí přece ve svých vlastních obcích, neužívají žádného zvláštního jazyka ani nevedou nějak neobyčejný život. A křesťanské učení není žádná lidská vymyšlenost ani nevzniklo z úsilí nějakých lidí toužících po vědění; vždyť křesťané se vůbec nezaštiťují nějakou lidskou moudrostí, jak to jinak bývá.
A tak žijí v řeckých i barbarských městech, tak jak to každému život přinesl, a v oblékání i jídle a v ostatních stránkách života se zcela řídí místními obyčeji. A přece se jejich život vyznačuje nápadnými rysy, které budí podiv a jsou podle obecného mínění neuvěřitelné: Bydlí sice ve svém, ale jako by byli hosty a nájemníky. Na všem se podílejí jako svobodní občané, a nechávají si všechno líbit jako přistěhovalci a cizinci.1 Každou cizinu mají za vlast, a každá vlast je jim cizinou. Jako všichni ostatní se žení a mají děti, ale novorozence neodhazují. Jejich stůl je připraven pro všechny, lože však nikoli.
Jsou sice v těle, podle těla však nežijí.2 Pobývají sice na zemi, ale domovem jsou v nebi.3 Stanovené zákony zachovávají, a svým životem všechny zákony překonávají. Všechny lidi milují, a všichni je pronásledují. Lidé je neznají, a přesto je odsuzují; usmrcují je, a oni dostávají život.4 Jsou žebráci, a mnohé obdarovávají,5 ve všem mají nouzi, a přece mají všeho nadbytek. Lidé je znevažují, a jim se uprostřed hanby dostává slávy. Jsou pomlouváni, a docházejí ospravedlnění. Zlořečí se jim, a oni dobrořečí, dostává se jim urážek, a oni prokazují čest.6 Činí-li dobro, trestají je jako zlé, a jsou-li trestáni, radují se, jako by ožívali. Židé proti nim bojují jako proti cizákům a Řekové je pronásledují, ačkoli ani ve své nenávisti nedokážou udat důvod svého nepřátelství.
Zkrátka a dobře, křesťané jsou pro svět tím, čím je pro tělo duše. Duše se nachází ve všech částech těla, křesťané ve všech obcích světa. A jako duše přebývá v těle, ač není z těla, tak přebývají křesťané ve světě, ale ze světa nejsou.7 Neviditelná duše je vězněna ve viditelném těle; i na křesťanech je vidět, že jsou ve světě, ale jejich zbožnost zůstává neviditelná. Tělo nenávidí duši, a ačkoli mu neublížila, bojuje proti ní, neboť mu brání v užívání rozkoší; a také svět nenávidí křesťany, aniž mu ublížili, a to proto, že odpírají rozkoším.
Duše však miluje tělo i jeho údy, i když ji tělo nenávidí; a křesťané milují své nepřátele. Duše je sice držena v těle, ale sama tělo udržuje; i křesťané jsou drženi ve světě jako ve vězení, ale sami svět udržují. Nesmrtelná duše přebývá ve smrtelném stánku; a stejně křesťané pobývají jako cizinci uprostřed porušitelných věcí, a očekávají neporušitelnost v nebi. Nedostatek jídla a pití duši prospívá; a křesťané se při pronásledování den ze dne více rozrůstají. Takto význačné místo určil Bůh křesťanům a je nepřípustné z něho zběhnout.
1 Srov. 1 Petr 2,11. 2 Srov. 2 Kor 10,3. 3 Srov. Flp 3,20. 4 Srov. 2 Kor 6,9. 5 Srov. 2 Kor 6,10. 6 Srov. 1 Kor 4,12. 7 Srov. Jan 17,14.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Já jsem světlo světa. * Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, aleluja.
Já jsem správná cesta a plná pravda, naděje života a zdroj síly. * Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, aleluja.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty miluješ nevinnost a znovu ji dáváš těm, kdo se k tobě kajícně navracejí; obrať k sobě naše srdce, a když jsi nás vysvobodil z temnot nevěry, dej, ať nikdy neopustíme světlo tvé pravdy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
(zobrazit zakončení)Text © Česká biskupská konference, 2018
breviar.cz © 1999-2026 Juraj Vidéky