¹Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *

byli jsme jako ve snách.

²Tehdy byla naše ústa plná smíchu *

a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany: *

„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“

³Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *

naplnila nás radost.

⁴Hospodine, změň náš osud, *

jako se mění údolí na jihu země.

⁵Kdo sejí v slzách, *

žnout budou s jásotem.

⁶Vycházejí s pláčem, *

když nesou semeno k setí:

přijdou však s jásotem *

a přinesou své snopy.

¹Když nestaví dům Hospodin, *

marně se lopotí, kdo ho stavějí;

když nestřeží město Hospodin, *

marně bdí strážce.

²Marné je časně vstávat, †

dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *

neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.

³Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *

odměnou je plod lůna.

⁴Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *

tím jsou synové z mladých let.

⁵Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *

nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.

Srov. Kol 1,12-20

¹²Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

¹³On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

¹⁴V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

¹⁵On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

¹⁶V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

¹⁷(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

¹⁸A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

¹⁹(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

²⁰a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.